|
|
Stanovení vybraných prvků v rostlinných extraktech technikou atomové absorpční spektrometrie
Rydlová, Lenka ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kratzer, Jan (oponent)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení vybraných prvků (Na, Mg, K, Ca, Zn, Se) v rostlinných extraktech a šťávách rostlin pomocí techniky atomové absorpční spektrometrie s různými způsoby atomizace. Pro stanovení výše uvedených prvků byly optimalizovány jednotlivé metody. Při použití plamene jako atomizačního prostředí byla optimalizována především výška procházejícího paprsku primárního záření výbojky nad hranou hořáku. Zde se výška pohybovala obecně mezi 6,0 - 8,0 mm. Dále byly optimalizovány průtoky jednotlivých složek plamene (acetylen, vzduch, oxid dusný) a byla seřízena poloha výbojky s dutou katodou a pozice plamene. Za optimálních podmínek byly naměřeny základní charakteristiky popisující metodu stanovení uvedených prvků (LOD pro sodík 2,13 µg L-1 , pro hořčík 2,44 µg L-1 , pro draslík 11,3 µg L-1 , pro vápník 15,6 µg L-1 , pro zinek 6,04 µg L-1 , pro selen 0,34 µg L-1 ). V další části práce byly optimalizované metody použity pro měření uvedených prvků v reálných vzorcích. Po prvotní úpravě zahrnující ředění získaných vzorků, přídavky různých reakčních činidel aj., byly vzorky v atomovém absorpčním spektrometru atomizovány plamenem (Na, Mg, K, Ca, Zn) a následně stanoveny, či převedeny na těkavou sloučeninu (Se) a stanoveny pomocí techniky generování těkavých hydridů chemickým...
|
|
|
Charakterizace a využití vybraných rostlinných antibakteriálních látek
Bendová, Agáta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Zaměřením a cílem této bakalářské práce bylo studium antioxidačních a především antibakteriálních účinků rostlinných extraktů a liposomů s jejich obsahem. V teoretické části je shrnuta problematika studia přírodních antimikrobiálních látek, rezistence bakterií, dále je zde uvedena stručná charakteristika vybraných bylin a koření, antimikrobiálních a antioxidačních látek a metod použitých při testování. V experimentální části byly charakterizovány připravené extrakty z 12 druhů bylin a koření (olejové, alkoholové a vodné) z hlediska obsahu polyfenolů a flavonoidů a taktéž z hlediska jejich antioxidační aktivity. Dále byly extrakty enkapsulovány do liposomů, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita. Průměrné velikost liposomů se pohybovaly v intervalu od 100 do 200 nm. Stabilita částic byla testována z hlediska zeta potenciálu a všechny připravené částice byly stabilní. Z hlediska dlouhodobé stability však nebyly liposomové částice dostatečně stabilní. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus a gramnegativní bakterii Serratia marcescens. Enkapsulace extraktů do liposomových částic velmi výrazně navýšila jejich antimikrobiální účinek. Z celkového hlediska pak byly vůči oběma kmenům nejúčinnější liposomy s obsahem olejových extraktů z kozince, muškátového oříšku a pepře a liposomy s obsahem alkoholových extraktů z badyánu a hřebíčku. Tyto liposomové částice by tak mohly být možnou alternativou antibiotik a mohou nalézt uplatnění například při aplikaci ve formě různých antimikrobiálných gelů pro kosmetický či farmaceutický průmysl.
|
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
|
Produkce a ošetření sadby brambor v systému ekologického zemědělství
Janochová, Veronika ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Koukolíček, Jan (oponent)
Zemědělci hospodařící v režimu ekologického zemědělství jsou podle platné legislativy povinni použít přednostně certifikovaný ekologický rozmnožovací materiál. Vzhledem k nulové nabídce těchto produktů předkládá bakalářská práce zhodnocení možností produkce sadbových brambor (Solanum tuberosum L.) v ekologickém režimu hospodaření. Nejčastějším důvodem neuznání sadby bývá její zdravotní stav, který je ovlivňován během celého procesu produkce. Hlavním problémem je v množitelských porostech výskyt virových onemocnění, která jsou nejčastěji přenášena mšicemi (Aphidoidea). Doporučením pro úspěšné množení hlíz je komplex preventivních opatření provázející celý jeho proces od rajonizace, kultivace pozemku, přípravy sadby přes vegetaci a ošetřování rostlin až po samotnou sklizeň a následné ošetření hlíz. Část práce se věnuje regulaci škodlivých činitelů pomocí bioinsekticidů, rostlinných extraktů či pěstováním brambor v polykulturách (intercroping). V praktické části je zhodnocena možnost využití obsevů z pohanky, ovsa a směsi (hořčice, svazenka, pohanka a slunečnice) jako prostředek pro snížení náletu mšic do porostů brambor. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že použitý obsev měl vliv na výskyt mšic a jeho konkrétní účinek bude daný druhem použitých rostlin v obsevu či jejich směsí.
|
|
|
Hodnocení účinnosti rostlinných extraktů v ochraně proti houbovým patogenům
Voda, Patrik
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocováním ochranných postupů révy se zvláštním zaměřením na použití preparátů na bázi rostlinných výluhů. Pozorování se uskutečnili ve vinicích třech různých vinařstev a rozdílných vinařských podoblastí Moravy. V literární části je přiblížena problematika rostlinných výluhů, možnosti jejich přípravy a popis využitelných rostlin. Součástí je také popis účinných látek preparátů tohoto typu a v neposlední řadě i charakteristika přípravků nerostlinných původu povolených v Bio systému hospodaření. Experimentální část se věnuje rozborům a statistickému vyhodnocení pozorovaných znaků. Pohled se zaměřuje na intenzitu napadení plísní šedou u jednotlivých variant v režimu Bio a integrované produkci a jejich vzájemnému srovnání.
|
|
|
Šípek – zdroj přírodních látek
Motúzová, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání antimikrobiální aktivity extraktů různých druhů šípkových čajů. Dále byla stanovována koncentrace biologicky aktivních látek, polyfenolů a flavonoidů, a celková antioxidační aktivita těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o růži šípkové, rozdělení čajů, přehled biologicky aktivních látek a základní metody extrakce. Praktická část byla věnována stanovení antioxidační aktivity, obsahu polyfenolů a flavonoidů extraktů čajů a dále stanovení antimikrobiální aktivity daných extraktů na bakteriální kmeny Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Z výsledků práce vyplývá, že vodné extrakty vykazují jistou mikrobiální aktivitu. Zároveň zvolené extrakty obsahují velké množství polyfenolických a flavonoidních látek.
|
|
|
Antimikrobiální účinky rostlinných extraktů
Konderla, Patrik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání možné antimikrobiální aktivity různých extraktů šípkových čajů a také stanovení antioxidační aktivity a koncentrace biologicky aktivních látek (polyfenolů a flavonoidů) těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o rostlině růži šípkové a chemickém složení jejich plodů, přehled přírodních biologicky účinných látek a obecné rozdělení čajů. Praktická část je zaměřena na stanovení antimikrobiální aktivity čajových extraktů proti bakteriálním kmenům Serratia marcescens a Bacillus subtilis a také spektrofotometrické stanovení koncentrace polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivity těchto extraktů. Z výsledků vyplývá, že vodné extrakty šípkových čajů mají jistou mikrobiální aktivitu. Rovněž bylo zjištěno, že tyto extrakty mají vysoký obsah polyfenolických a flavonoidových látek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.