|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Volnočasové aktivity center Milíčův dům Jaroměř, Střelka Dvůr Králové nad Labem a integrace romské mládeže
HVÍŽĎALOVÁ, Barbora
Práce se zabývá integrací romských dětí a mládeže, kteří navštěvují středisko Milíčův dům Jaroměř a Střelka Dvůr Králové nad Labem. Skládá se ze tří hlavních částí. První část se zabývá problematikou integrace a soužitím majoritní společnosti s minoritami. Druhá část popisuje historii Romů, původ, kuluru, hodnoty a tradiční zvyky. Dále také romský rodinný život, přístup ke vzdělání nebo náboženství, odlišnosti mentality a specifika chování. Třetí část se zabývá stručnou historií, strukturou činnosti a rozborem aktivit středisek Milíčův dům Jaroměř a Střelka Dvůr Králové nad Labem. V této části jsou také uvedeny výsledky toho, jak střediska přispívají k integraci romské mládeže, získané z rozhovorů s pracovníky obou středisek.
|
|
|
Integrace romských dětí navštěvujících Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže České Budějovice
KUBÍNOVÁ, Radka
Práce se zabývá pomocí SaSM {--} DDM v Českých Budějovicích při integraci romských dětí, které toto zařízení navštěvují. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část se zabývá historií Romů, jejich původem, migrací, příchodem na území České republiky a vývojem, kterým zde prošli. Dále také romskou kulturou, tradičními zvyky a tím, jak se liší jejich výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Druhá část popisuje stručnou historii SaSM {--} DDM ČB a strukturu nabízeného programu. Hlouběji se věnuje romské sekci a tomu, jaký přínos mají činnosti, které obsahuje, pro romské děti navštěvující středisko. V této části jsou také uvedeny údaje získané z rozhovorů s pracovníky či z dotazníků vypracovaných dětmi. Pomoc střediska při integraci spočívá hlavně ve snaze upevnit v dětech pozitivní přístup ke vzdělání, v předávání důležitých hodnot, ve zvyšování jejich sebevědomí a také v tom, že prostřednictvím programů střediska účastníci získávají pozitivní zkušenosti s většinovou společností.
|
|
|
Znalost romské kultury a tradic ve městě Tábor
KOVÁČOVÁ, Silvie
Jak již vyplývá ze samotného názvu, tato diplomová práce pojednává o romské kultuře a tradicích, zejména mapuje úroveň znalostí jak ze strany samotných Romů, tak Neromů ve městě Táboře. Volba tématu vychází ze všeobecně známé skutečnosti týkající se problematického soužití těchto dvou tolik rozdílných skupin. Řada příslušníků majoritní společnosti nemá povědomí o tom, že Romové jsou specifickou skupinou obyvatel, mající svou vlastní kulturu a své tradice. Na druhou stranu se však tradiční způsob života Romů také výrazně změnil, spíše upadá, zvláště v jazyce. Oba tyto pohledu mohou hrát důležitou roli ve vzájemném porozumění Romů a většinové společnosti. Cílem práce bylo zmapovat znalost romské kultury a tradic romskou komunitou v Táboře a taktéž zmapovat tyto znalosti ze strany majoritní společnosti v Táboře. V souladu s tímto cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hlavní hypotéza předpokládala, že Romská komunita v Táboře své tradice a kulturu většinou již nezná. Druhá hlavní hypotéza předpokládala, že majoritní společnost v Táboře nezná romskou kulturu a tradice. Provedeným výzkumem se však tyto hypotézy nepotvrdily, protože převážná část dotazovaných jak strany Romů, tak Neromů znalo alespoň jeden prvek romské kultury a tradic. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
|
host ::
RSS.