|
|
Instituce pro trávení volného času mládeže do 18 let
Martinec, Lukáš ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Gabriela, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institucemi pro trávení volného času mládeže do 18 let. Konkrétně je zaměřena na vybranou instituci zabývající se daným tématem. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny obecné pojmy a poznatky, které se týkají problematiky volného času, dětí a mládeže, neziskových organizací a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Teoretická část je vypracována na základě studia odborných pramenů sloužících k pochopení dané problematiky. Praktická část je zpracována na základě provedeného výzkumného šetření zaměřeného na analýzu činností v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Ponorka ve Žďáře nad Sázavou. Výzkumné šetření je provedeno metodou analýzy institucí podle Bronislawa Malinowského za účelem ověření stanovené hypotézy. Na praktickou část navazuje zhodnocení výsledků a doporučení, kde jsou uvedeny případné nedostatky zkoumané instituce a návrhy možných řešení vedoucí k jejich odstranění či alespoň zmírnění. Cílem diplomové práce je zhodnotit vybranou instituci pro trávení volného času mládeže do 18 let a posoudit, zda splňuje svůj veřejný účel a poslání.
|
|
|
Formy práce s rizikovými skupinami mládeže v rámci západních Čech
JINDROVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice rizikového chování mládeže. Cílem bakalářské práce je popsat jaké formy práce využívá sociální pedagog a jaké metody a možnosti má sociální pedagogika v práci s rizikovou mládeží. Teoretická část se zaměřuje na sociální pedagogiku jako obor, na její pojetí a předmět. Dále je charakterizována profese sociálního pedagoga, jaké má kompetence a v jakých oblastech by mohl působit. V praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda dotazování, kvantitativní přístup. Byl osloven určitý počet zaměstnanců různých institucí, orientujících se na rizikové chování mládeže a na tomto základě bylo zjištěno, jakým způsobem s ní pracují.
|
|
|
Etická dilemata při práci s rizikovou mládeží v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež
VYBÍRALOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje rozboru jednotlivých dilemat vyskytujících se u sociálních pracovníků při poskytování služeb v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Cílem diplomové práce je formulovat a reflektovat jednotlivá dilemata vyskytující se u sociálních pracovníků, kteří pracují s rizikovou mládeží v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. A dále provést rozbor mnou vybraného dilematu pomocí tří etických teorií. Jednotlivá dilemata byla identifikována na základě výzkumné sondy konkrétně metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole je uvedena charakteristika rizikové mládeže a přiblížení nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Je zde i zakomponována sociální práce s touto konkrétní cílovou skupinou. Druhá kapitola pojednává o propojení etiky a sociální práce a obecně o etických dilematech. V třetí kapitole jsou popsána konkrétní dilemata, se kterými se sociální pracovníci v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež potýkají. V poslední kapitole diplomové práce dochází k rozboru vybraného dilematu pomocí tří etických teorií - deontologie, utilitarismu a etiky péče.
|
|
|
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v Jihočeském kraji a jejich služby
OSTRÁ, Johana
Tato bakalářská práce zpracovává téma Nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji a jejich služby. V teoretické části práce se snažím přiblížit význam pojmu nízkoprahové zařízení, následně poukazuji na jeho cíle, poslání a také na důležitost jeho samotné existence. Vymezuji služby nízkoprahových zařízení za pomoci zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění a také cílovou skupinu, které jsou služby nízkoprahového centra primárně určeny. V rámci této práce se také zabývám možností uplatnitelnosti speciální pedagogiky, konkrétně etopedie ve spojitosti práce s dětmi s poruchami chování a rizikovou mládeží. Nízkoprahová zařízení se nachází po celé České republice. V Jihočeském kraji jich najdeme dvacet. Tato zařízení se zaměřují na děti a mládež a poskytují sociální služby, které pomáhají řešit nepříznivé sociální situace. Důležitou službou je zde prevence, primární i sekundární, přičemž zařízení spolupracují se školou. Klienti zde bývají rozděleni na mladší a starší věkovou skupinu, vystupují v anonymitě a služby jsou jim poskytovány bezplatně. V rámci této prevence poskytují některá nízkoprahová zařízení i terénní služby. V tomto případě oslovují nízkoprahová centra klienty v jejich domácím prostředí. Praktická část bakalářské práce byla realizována formou rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními v Jihočeském kraji. Oslovila jsem všech 20 zařízení, z toho se mi jich 7 ozvalo zpět a s těmi jsem potom rozhovory realizovala. Rozhovory probíhaly přímo v zařízeních s pracovníky, kteří měli největší kompetence k tomu, aby mi odpověděli na moje otázky. Rozhovory jsem se snažila zjistit jaké programy a služby nabízejí nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji, jak informují nízkoprahová zařízení cílovou skupinu o svých službách a zda má vliv na umístění nízkoprahového zařízení cílová skupina. Cíle, které jsem si stanovila na začátku práce, jsem tedy naplnila. Tuto bakalářskou práci mohou využít nejen potencionální zakladatelé nových nízkoprahových zařízení, ale také klienti, kteří se zde mohou informovat o poskytovaných službách a také o věkovém rozmezí daného zařízení. Dalšími, kteří využijí tuto práci, mohou být školy. Mohou díky ní zjistit nabízené preventivní programy, jež jsou dobře využitelné pro školní kolektiv.
|
|
|
Motivace ke graffiti a pohled (názor) společnosti na tuto problematiku
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části je nejprve uveden termín subkultura její definice a vymezení pojmu graffiti. Věnuji se jak současnému, tak historickému vývoji v Čechách i ve světě. Vysvětluji specifické výrazy pro danou subkulturu. Dále se zabývám motivací, tvořivostí a vandalismem. V neposlední řadě věnuji pozornost jednání sprejerů v rámci právního pořádku České republiky. Cílem výzkumné části je zjistit, jaké jsou hlavní nejsilnější důvody pro tvorbu graffiti a jaký názor má na tvoření sprejerů naše společnost. .Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v Českých Budějovicích v období od ledna do března 2011. Pro výběr respondentů jsem zvolila metodu snowball sampling (nabalování). Celkem jsem oslovila jedenáct respondentů, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili sprejeři ve věku od osmnácti do třiatřiceti let. Jednalo se o kvalitativní rozhovory v minimální délce jeden a půl hodiny. Doplňkový soubor č. 2 tvořilo sedmdesát respondentů ve věku šestnáct až pětapadesát let. Respondenti v tomto souboru byli požádáni o vyplnění krátkého dotazníku. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že sprejery ke své činnosti nejvíce motivují tyto důvody: osobní zájem o výtvarné umění a činnost s ním spojenou, vyjádření svých vnitřních pocitů, možnost šokovat, získat uznání, realizovat své fantazie, svobodně se projevovat a v neposlední řadě je to adrenalin a dobrodružství, které doprovází především nelegální tvorbu graffiti. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují se subkulturami a rizikovou mládeží. Využití může najít i v otázce prevence. Především je tato práce věnována všem, kteří chtějí pochopit a porozumět činnosti, jednání a vyjádření sprejerů.
|
host ::
RSS.