|
| |
|
|
Porovnání systému Octave a Matlab na úrovni základní matematiky
Zahradník, Radek ; Grepl, Robert (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Jak lidstvo stárne, tak se prohlubuje i poznání přírody, ve kterém žije. Bohužel na moderní problémy už lidský mozek jako takový nestačí a musíme si pomoci počítačem a moderními výpočetními metodami. Samotný počítač ovšem problém nevyřeší, k tomu je nutné adekvátní softwarové vybavení počítače. Cílem této práce je srozumitelně porovnat systémy Octave a Matlab z hlediska zaměnitelnosti v možných řešeních praktických problémů.
|
|
|
Aktivace příměsí do betonu
Eger, Lukáš ; Hela, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnutí a pohled na příměsi do betonu. Jedná se o příměsi aktivní i inertní, které mají pozitivní vlastnosti na čerstvý i zatvrdlý beton. Především pak možné zvýšení jejich vazného potenciálu, pro co nejvyšší využití jejich pojivých vlastností, a to jak mechanickou tak chemickou cestou, popřípadě jejich kombinací, či jinou metodou. Dále pak posouzení fyzikálně – mechanických vlivů na čerstvý i zatvrdlý beton ve stáří až 60 dní, při částečné náhradě cementu příměsí odlišného charakteru.
|
|
|
Využití celodřevěných tesařských spojů při opravách historických konstrukcí
Kloiber, Michal ; Kunecký, Jiří ; Hasníková, Hana ; Sebera, V. ; Tippner, J. ; Fajman, P. ; Růžička, P. ; Stejskal, D.
Památkový postup popisuje způsob využití protézovacího plátového celodřevěného spoje při rekonstrukcích historických dřevěných konstrukcí. Tento nový plátový spoj využívá rozpíravého efektu šikmých čel a síly v něm jsou přenášeny pomocí dřevěných spojovacích prostředků - dřevěných kolíků či dřevěných hmoždíků. Postup se skládá z několika kapitol popisujících diagnostiku původního materiálu a opravované konstrukce, návrh spoje a jeho provádění. Obsahuje také příklady úspěšných rekonstrukcí, které byly provedeny s jeho využitím.
Plný tet: 0459383_2015_Kloiber_et_al_Vyuziti_celodrevenych_tesarskych_spoju_pri_opravach_historickych_konstrukci_PP_NAKI-004_AVV -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí
Kunecký, Jiří ; Fajman, P. ; Hasníková, Hana ; Kuklík, P. ; Kloiber, Michal ; Sebera, V. ; Tippner, J.
Publikace se věnuje popisu oprav dřevěných konstrukcí za užití protézovacího plátového spoje nově navrženého pro nahrazení poškozených částí nosníků. Tento nový plátový spoj využívá rozpíravého efektu šikmých čel a síly v něm jsou přenášeny pomocí dřevěných spojovacích prostředků - dřevěných kolíků či dřevěných hmoždíků. Plát je modifikován ve čtyřech variantách dle způsobu namáhání a je vhodný pro historicky hodnotné dřevěné konstrukce. Splňuje jak funkční, tak estetické hledisko. V metodice se projektant - statik dozví, jaká je únosnost či tuhost nosníku s navrženým spojem, jeho doporučené rozměry a detailní geometrie. Zhotovitel naopak ocení popis výroby a údržby spoje.
Plný tet: 0459382_2016_Kunecky_et_al_Celodrevene_platove_spoje_pro_opravy_historickych_konstrukci - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienty po endoprotéze ramenního kloubu
HÖFEROVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se snaží specifikovat a určit rozdíly v péči o klienta po endoprotéze ramenního kloubu. Ramenní kloub je složitý kloub pletence ramenního, který může být postižen mnoha onemocněními a zhoršovat celkovou sebepéči klienta. Pokud dojde k poškození nebo onemocnění ramenního kloubu, může se klient stát nesoběstačným a závislým na pomoci druhých. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická zabývající se tím, jak se endoprotézy dělaly dříve a jak vypadaly ve srovnání s dnešní dobou a dnešními možnostmi léčby. Na anatomii musí navazovat další důležité informace, ty se týkají indikací a důvodů k provedení endoprotézy. Pokud jsme se zmiňovali o indikacích, musíme se také zmínit o kontraindikacíc. Když projdeme i kontraindikace, dostaneme se ke kapitole vyšetření, kde se zmiňujeme o celkovém vyšetření ramenního kloubu a jak se vyšetřuje ramenní kloub před operací. Důležitou součástí této bakalářské práce je předoperační péče, která se vztahuje k celkové přípravě klienta na operaci. Pooperační péče začíná na jednotce intenzivní péče, kam je klient převezen z operačního sálu. Na oddělení JIP je klient monitorován a jsou sledovány všechny nežádoucí situace, které by se mohly objevit. Druhá část se vztahuje k výzkumnému šetření a cílům bakalářské páce. Výzkumné šetření bylo prováděno na podkladě polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení ortopedie JIP v Nemocnici České Budějovice a.s. Rozhovory byly dělány od ledna do března 2013. Všechny rozhovory byly v psané podobě a později upraveny do elektronické podoby. Otázky se vztahovaly k ošetřovatelské péči o klienta před a po operaci ramenního kloubu, poloze horní končetiny po operaci a celkové péči o klienta. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že všechny respondentky ovládají a znají péči o klienty po operaci ramenního kloubu. Mezi hlavní následnou péči patří uložení klienta do správné polohy a podložení horní končetiny, kontrola krevních odběrů, a kontrolní RTG snímek a nasazení Gilchristovy ortézy. Druhá část rozhovoru byla zaměřena na informovanost klientů před operací a po operaci a kdo, kdy a jaké informace klientovi podává a v jakém rozsah je klient informován. Všechny rozhovory byly vyhodnoceny a srovnány do kategorií. Výzkumné otázky, vztahující se k této práci, byly stanoveny dvě. Výzkumná otázka, jaké jsou zásady v ošetřování klientů s endoprotézou ramenního kloubu? Jakým způsobem probíhá předávání informací klientům s endoprotézou ramenního kloubu? Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Na otázku číslo jedna bylo zodpovězeno, že mezi hlavní zásady patří poloha operované končetiny, poloha klienta ve Fowlerově poloze a důležitý je kontrolní RTG snímek a nasazení Gilchristovy ortézy a provedení krevních odběrů a kontrola klientova celkového stavu a důsledná a pečlivá rehabilitace. Na druhou otázku nám respondentky také odpověděly. Sdělily, že informace jsou klientovi sdělovány ústně a v okamžiku, kdy je z operačního sálu převezen na oddělení JIP. Nejprve ale klienta o následném průběhu informují sestry na standardním oddělení ortopedie. Z našeho výzkumu ale vyplývá, že nejvíce informací získají klienti od sester a rehabilitačních pracovníků, hned po operaci a v následujících dnech. Sestry klientům sdělují, jak bude probíhat následující ošetřovatelská péče, jak dlouho budou na oddělení JIP, na co musí být připraveni po operaci, co se u klientů sleduje. Informace od lékaře mu jsou sdělovány hned po operaci. Klienti si bohužel z podaných informací mnoho nepamatují a ptají se znovu. Na své otázky často nedostávají odpověď od lékaře ale sestry, ke které mají většinou i bližší vztah.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.