|
|
Hodnocení reprodukční užitkovosti mateřských plemen prasat
Novotný, Jakub
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukční užitkovosti u mateřských plemen prasat. Na úvod je zmíněn význam chovu prasat, především ve vztahu k reprodukční užitkovosti prasat. Dále jsou v práci rozebrány reprodukční vlastnosti prasnic (plodnost a mléčnost) a faktory, jež je ovlivňují. V další části práce je popsána charakteristika mateřských plemen prasat, včetně superplodných linií, chovaných v České republice a kontrola jejich reprodukční užitkovosti v období let 2010 - 2016.
|
|
|
Analýza faktorov ovplyvňujúcich reprodukčnú úžitkovosť prasníc a straty prasiatok
Kováčiková, Vilma
Diplomová práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují reprodukční užitkovost prasnic a ztráty selat. Vyhodnocuje údaje od 54 prasnic a 513 selat z jejich vrhů. Zaměřuje se na vliv konkrétních faktorů na délku mezidobí, pořadí vrhu, porodní hmotnost selat, velikost vrhu, hybridní kombinaci a individualitu kance. S prodlužujícím se mezidobím byl zaznamenán trend růstu počtu mrtvě narozených selat a v souvislosti s rostoucí paritou se mezidobí zkracovalo. Mezi šestým a vyššími vrhy a třetím vrhem byl vysoce statisticky průkazný rozdíl (p < 0,01) a mezi pátým a třetím vrhem statisticky průkazný rozdíl (p < 0,05). S rostoucí porodní hmotností se snižovaly ztráty selat. Zároveň byla sledována negativní korelace mezi velikostí vrhu a porodní hmotností, přičemž byl prokázán vysoce statisticky průkazný rozdíl v počtu všech narozených, živě narozených a odchovaných selat mezi nejtěžší skupinou jedinců a lehčími skupinami. Při sledování rozdílů u hybridních kombinací (ČBU x ČL) x BO a (ČBU x ČL) x D byly u první kombinace výrazně vyšší ztráty selat a při sledování vlivu individuality kanců byly výrazné rozdíly ve ztrátách selat, ale taky v jejich hmotnostech.
|
|
|
Analýza reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu
Hajátková, Iveta
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. V tomto chovu byla získaná data v období roku 2016 a začátkem roku 2017. Základní statistické charakteristiky byly sledovány u počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat a počtu odstavených selat, u kterých byl hodnocen vliv pořadí vrhu a vliv použitého kance. Data z pokusu byla testována pomocí párového t-testu. Celkový počet prasnic, u kterých byly sledovány reprodukční ukazatele, bylo 63 ks. Počet živě narozených selat ve sledovaném období bylo 12,9 ks/vrh. Ukazatel počtu odstavených selat byl 11,9 ks/vrh. Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat bylo u kance č. 36, ale pro změnu měl nejvyšší ztráty selat proti ostatním kancům. U posuzování vlivu vrhu na počet živě narozených selat bylo ve 2. vrhu 12,8 ks/vrh a ve 3. vrhu 13,5 ks/vrh, tento rozdíl byl statisticky průkazný. Z toho vyplývá, že nejvyšší průměrný počet živě narozených selat dle pořadí vrhu byl dosažen na třetím pořadí vrhu.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu
Bezděková, Tereza
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu faktorů ovlivňujících reprodukční užitkovost prasnic v podmínkách užitkového chovu. Vlastní sledování probíhalo ve vybraném chovu prasat, data pro vyhodnocení byla získána z faremní evidence v programu PIGMATIC. Pro vyhodnocení bylo vybráno období od roku 2016 do roku 2018. Prasnice byly genotypu Topigs a byly zapuštěny kanci genotypu BO x PN. V rámci reprodukčních ukazatelů byla hodnocena úspěšnost inseminace a četnost selat, konkrétně počet všech narozených selat, počet živě a mrtvě narozených selat a počet odchovaných selat. Byl hodnocen vliv pořadí vrhu a vliv ročního období na tyto reprodukční ukazatele. Dále bylo také hodnoceno vyřazování prasnic podle parity a konkrétní příčiny vyřazování. Z hodnocení dosažených výsledků lze konstatovat, že podnik má průměrnou reprodukční užitkovost a pořadí vrhu má podstatný vliv na velikost vrhu. Nejlepších reprodukčních parametrů bylo dosaženo v roce 2018 konkrétně 14,7 všech narozených, 13,3 živě narozených a 11,5 odstavených selat na jeden vrh. Mrtvě narozená selata tvořila v roce 2016 průměrně 8,22 %, v roce 2017 9,78 % a v roce 2018 9,39 % z vrhu. U posuzování vlivu vrhu na počet všech narozených selat stoupal v roce 2016 počet narozených selat do 4. vrhu, v roce 2017 do 7. vrhu a v roce 2018 do 5.vrhu. U starších prasnic pak docházelo k poklesu počtu narozených selat. Při hodnocení úspěšnosti inseminace lze říci, že nejlepší výsledky byly dosaženy v roce 2016, kdy zabřezlo 89,5 % z celkového počtu připuštěných plemenic. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v roce 2017, kdy zabřezlo 86,2 % z celkového počtu připuštěných prasnic. I přesto to značí dobré zabřezávání prasnic především díky úspěšnému vyhledávání říjí a správné technice inseminace. Prasnice ve sledovaném chovu lépe zabřezávaly od 8. vrhu. Dále bylo zjištěno, že prasnice a prasničky nejhůře zabřezávaly v letních měsících. Nejvíce prasnic z celkového počtu bylo vyřazeno v roce 2016 po prvním vrhu, v roce 2017 po desátém vrhu a v roce 2018 po osmém vrhu. Hlavní příčinou vyřazení prasnic z chovu z chovu byl v roce 2016 i 2017 špatný zdravotní stav, v roce 2018 to bylo stáří. Kvůli stáří byly prasnice vyřazovány v roce 2016 od 8. vrhu, v roce 2017 od 10. vrhu a v roce 2018 již od 7. vrhu. Dalšími důvody vyřazování prasnic z podniku bylo přebíhání, vada končetin, nízká užitkovost, těžké porody a zmetání. Prasnice v chovu se dožívají vysokého počtu vrhů, což svědčí o velmi dobré individuální zootechnické péči u jednotlivých prasnic.
|
|
|
Výživa moderných genotypov prasiatok
Mišenková, Veronika
Chov prasat je významným článkem hospodářského sektoru. Největší význam má produkce vepřového masa a selat. Maso představuje biologicky hodnotné živiny pro lidskou populaci. Rozhodujícím faktorem efektivnosti chovu je cílevědomá výživa, správná technika krmení a dobrý zdravotní stav. Tyto faktory přímo ovlivňují reprodukční ukazatele prasnic (počet živě narozených selat na prasnici a počet odstavených selat na prasnici / rok). Každý podnik má při uzavřeném obratu stáda dvě samostatné odvětví, a to výkrm prasat a produkci selat. Ekonomickým cílem podniku je dosahovat zisk. Tato bakalářská práce je zaměřena na výživu selat moderních genotypů. V první části přehledně zobrazuje současný stav prasat v České republice, v Slovenské republice a v celé Evropské unii. Ve druhé části podrobně popisuje anatomickou stavbu a fyziologickou funkci gastrointestinálního traktu. Trávicí trakt je složen z ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, střeva a žláz. Každá jeho část má mechanickou nebo chemickou funkci v procesu metabolismu. Ve třetí části popisuje skupiny krmiv, které jsou nejvíce používané ve výživě prasat. Patří sem: obiloviny, luštěniny, krmiva z tukového průmyslu, krmiva z olejářského průmyslu a krmiva živočišného původu. Ve čtvrté části rozebírá techniku ??krmení selat, březích prasnic a kojících prasnic. Každá kategorie prasat má své specifické nároky na krmiva, tedy na obsah jednotlivých složek. Následně se zabývá ztrátami selat v prenatálním a postnatálním období, možnostmi jejich eliminace, a jak jí ovlivňuje výživa. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a jejich možná aplikace v praxi.
|
|
|
Reprodukční vlastnosti mateřských plemen prasat
Mandová, Lucie
Práce je zaměřena na reprodukční vlastnosti (plodnost a mléčnost) mateřských plemen prasat. Nejprve jsou popsány reprodukční vlastnosti prasnic a kanců, včetně vnějších a vnitřních faktorů, které tyto vlastnosti ovlivňují. Další část bakalářské práce je věnována charakteristice jednotlivých mateřských plemen i s genetickou rezervou, přeštickým černostrakatým prasetem. U mateřských plemen je provedena analýza užitkovosti prasat se zaměřením na vývoj denního přírůstku, celoživotní užitkovost a současnou situaci, tj. celkový přehled o populacích v plemenné knize. Po provedení analýzy dochází ke srovnání s otcovskými plemeny.
|
|
|
Rozbor reprodukčních parametrů prasnic ve vybraném chovu
Bezstarostiová, Martina
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. Sběr dat probíhal v chovu Vemas a.s., který se chovem prasat. Data byla v tomto chovu sbírána v období od 1. 8. 2016 do 31. 7. 2017 u 938 prasnic celkem na 1761 vrzích. V chovu byl sledován věk prvního zapuštění a oprasení prasniček. U všech sledovaných prasnic byla sledována délka březosti, také počet živě a mrtvě narozených selat ve vrhu ve vztahu k délce březosti. Dále byl zkoumán počet všech, živě a mrtvě narozených selat ve vrhu, počet mumifikovaných selat, počet odstavených selat a ztráta selat od narození do odstavu v závislosti na pořadí vrhu prasnice. Nejvíce prasniček bylo zapuštěno ve věku mezi 230.–249. dnem, přičemž k oprasení došlo ve věku 350.–359. dnů. Průměrná délka březosti činila 115,38 dnů. Nejvíce živě narozených selat (14,08 ks/vrh) na vrh bylo narozeno při délce březosti 113 dní, nejmenší počet mrtvě narozených selat byl shledán při délce březosti 118 a 119 dní. Nejvíce všech (14,72 ks/vrh) a živě (13,91 ks/vrh) narozených selat bylo pozorováno na třetím vrhu prasnice, počet mrvě narozených a mumifikovaných selat ve vrhu stoupal s pořadím vrhu. Počet odstavených selat byl ve vrzích poměrně vyrovnaný, průměrně se odstavovalo 12,12 ks/vrh. Ztráty od narození do odstavu byly nejvyšší na třetím vrhu (10,42 % z živě narozených selat). Chov dosahuje vynikajících výsledků, což dokazuje i PICtraq liga, kde Vemas a.s. dvakrát za sebou obhájil první místo.
|
|
|
Reprodukční užitkovost prasat
Klimeš, Jan
Bakalářská práce je shrnutím literárních zdrojů týkajících se reprodukční užitkovosti prasat, se zaměřením na prasnice. V práci je rozvedena aktuální reprodukční situace v České republice, zootechnická opatření spojená s odchovem selat a problematika týkající se reprodukce prasnic. V další části jsou rozvedeny faktory ovlivňující reprodukční užitkovost prasat s rozdělením na vnější a vnitřní faktory. Z vnějších faktorů jsou více rozvedeny výživa, ustájení a management chovu, nicméně práce řeší také osvětlení a klimatické podmínky. Co se vnitřních faktorů týče, je zde zmíněno například plemeno, dědičné založení, délka mezidobí, průměrná hmotnost selat při narození, zdravotní stav a další. Na závěr je v práci uvedeno několik příkladů a možností, jak lze optimalizovat reprodukční užitkovost, se zaměřením na zdraví, ustájení a výživu.
|
|
|
Analýza užitkovosti prasat ve vybraném chovu
Čadová, Marie
Cílem práce bylo vyhodnotit reprodukční a produkční ukazatele z dat, která byla získána a zpracována na vybrané farmě. Ukazatele farmy byly hodnoceny mezi lety 2013 – 2017 a bylo vybráno 200 prasnic z rozmnožovacího chovu, u nichž byly sledovány vybrané reprodukční ukazatele. Z reprodukčních ukazatelů byl hodnocen počet narozených selat, počet živě na-rozených selat, počet odstavených selat a úhyn selat od narození do odstavu podle parity a délky březosti. Nejvyšší počet všech narozených selat a odstavených selat od prasnice za rok vykazovala farma v roce 2017. Ve výběrovém souboru se průměrně narodilo 15,6 ± 3,3 ks živě narozených selat a odstavilo se 11,9 ± 1,6 ks selat/vrh. Do odstavu průměrně uhynulo 1,8 ± 2,9 ks selat. Z hlediska produkčních ukazatelů byl hodnocen průměrný denní přírůstek a spo-třeba krmiva na 1 kg přírůstku u kategorie předvýkrm a výkrm podle roku a sezóny. Nejvyšší průměrný denní přírůstek u obou kategorií byl zjištěn v roce 2015, v předvý-krmu to bylo 414,7 ± 18,9 g/KD a ve výkrmu 813,8 ± 34,1 g/KD. U ukazatele konverze krmiva byly zjištěny nejnižší hodnoty v roce 2015. V předvýkrmu byla spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 1,79 ± 0,19 kg a ve výkrmu 3,01 ± 0,19 kg/kg.
|
|
|
Analýza reprodukčních vlastností prasnic ve vybraném chovu
KUČEROVÁ, Marie
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic české bílé ušlechtilé a české bílé ušlechtilé x landrase ve vybraném chovu. Prasnicím, ve srovnání s prasničkami, se na 100 zapuštění narodilo více všech narozených selat (po 1. inseminaci o 118 selat a po všech inseminacích o 116 selat). Prasnicím ČBUxČL se narodilo o 0,10 všech narozených a o 0,21 živě narozených selat více. Nejvíce všech i živě narozených selat vykázaly prasnice na 4. vrhu. Korelační koeficienty závislosti věku prasniček při 1. zapuštění na počtu všech, resp. živě narozených selat byly nízké. Prasnicím ČBU s intervalem od odstavu do 1. zapuštění (IOZ) od 5 dní se narodilo jen o 0,1 živých selat více než prasnicím s IOZ do 4 dní. U prasnic ČBUxČL více živě narozených selat vykázaly prasnice s IOZ do 4 dní ve srovnání s prasnicemi s IOZ od 5 dní. Rozdíl byl u nich větší, a to 0,8 selete (P < 0,05). U prasnic ČBU a ČBUxČL byl potvrzen statisticky významný rozdíl v počtu živě narozených selat mezi prasnicemi s délkou březosti od 116 dní a délkou březosti do 114 dní a 115 dní. Nejvíce všech narozených selat se narodilo po kanci AMD 74 a nejméně po kanci AMD 101.
|
host ::
RSS.