Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 86 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Chemické modifikace polypropylénových povrchů
Pospíšek, Marek ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na modifikaci a charakterizaci povrchů polypropylenových (PP) výrobků chemickou cestou. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky k tomu tématu, včetně metod charakterizace. Povrchy polypropylenu byly modifikovány akrylovými monomery (akrylová kyselina, akrylová kyselina s obsahem 20 mol% své sodné soli a akrylamid). Pro charakterizaci modifikovaných povrchů byla použita infračervená spektroskopie s technikou ATR. Srovnávacím parametrem byl karbonylový index stanovený z absorpčních píků methylových skupin (2950 cm-1) a karbonylů (1700-1750 cm-1) FTIR-ATR spekter. Stanovení vlivu koncentrace iniciátoru na průběh modifikace bylo provedeno u acetofenonu a benzofenonu. Benzofenon dosahoval při všech koncentracích vyšších karbonylových indexů. U zmíněných monomerů byla stanovena časová závislost karbonylového indexu v časech 0 až 600 s. Za stejných podmínek byla modifikována testovací tělesa určené pro přípravu lepených spojů. Spoje byly lepeny pomocí kyanoakrylátového lepidla zajišťujícího reakci s povrchem kyseliny polyakrylové. Byly nalezeny podmínky modifikace, které poskytovaly vyšší pevnost lepených spojů než je pevnost výchozího PP. Změna drsnosti profilu byla stanovena pomocí konfokální mikroskopie.
Heterogenní radikálová modifikace polypropylenu
Brňák, Matúš ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá heterogénnou technikou prípravy modifikovaného polypropylén g maleinanhydrid (PP–g–MAH). Znalosti priebehu reakcie a vplyvy na proces modifikácie PP sú zhrnuté v teoretickej časti. Príprava modifikovaného PP prebiehala vo fluidnom polymeračnom reaktore, pri teplote 115 °C , otáčkach miešadla 210 rpm, reakčnej dobe 60 min a tlaku 6 bar. Množstvo naviazaného MAH bolo sledované pri použití koncentrácie MAH 3 a 5 hm% a koncentrácie iniciátoru 0,25; 0,5; 1; a 1,5 hm%. Efektivita modifikácie bola porovnaná použitím 3 druhov PP s rozdielnou morfológiou častíc a špecifickým povrchom. Vytvorením teoretického modelu bola vypočítaná maximálna povrchová koncentrácia MAH a porovnaná s experimentálnymi údajmi. Charakterizácia PP materiálov bola prevedená elektrónovou skenovacou mikroskopiou (SEM), diferenčnou skenovacou kalorimetriou (DSC) a analýzou povrchu častíc metódou BET. Kvantitatívna analýza naviazaného MAH bola prevedená FTIR spektroskopiou a acidobazickou titráciou.
Reaktivní kompoundování polymerních směsí PP/PS
Pukančíková, Andrea ; Žídek, Jan (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Metodou reaktivní extruze byl připraven kopolymeru PP-g-PS. Tento kopolymeru byl přečištěn pro odstranění homopolymerního PS. Vzorky byly před i po přečištění charakterizovány infračervenou spektroskopií.
Testování zpracovatelské stability polypropylenu roubovaného IAH
Hampapa, Břetislav ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá testováním zpracovatelské stability polypropylenu roubovaného IAH (PP-g-IA). V teoretické části byly shrnuty dosud známé poznatky ohledně termické degradace derivátů kyseliny itakonové a polypropylenu (PP). V experimentální části byly vzorky připraveny z nemodifikovaného polypropylenu (PP) (Borsodchem, Maďarsko) a polypropylenu roubovaného anhydridem kyseliny itakonové (PP-g-IA), opakovanou degradací polymeru v extrudéru. Teplota trysky extrudéru byla 230 °C, otáčky 20 RPM, čas průchodu 4 min. Pomocí FT-IR spektroskopie byly sledovány funkční skupiny polymerů PP a PP-g-IA. Dále byl pozorován úbytek koncentrace naroubovaného itakonanhydridu v PP-g-IA. V závěru byly naměřeny hodnoty MVR podle normy ISO 1133, při teplotě 230 °C a závaží o hmotnosti 2,16 kg.
Vliv fyzikální úpravy sráženého CaCO3 na vlastnosti kompozitu na bázi PP
Huczala, Vít ; Ing.Vendula Balgová ,Ph.D. (oponent) ; Nezbedová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem systému polypropylenu a anorganického plniva. Jako plnivo bylo použito komerčně dostupné částicové plnivo CaCO3, označované jako NPCC 201. Cílem práce bylo povrchové plazmatické ošetření částicového plniva za účelem získání kompozitu na bázi polypropylénu, jehož mechanické vlastnosti budou vykazovat výrazně vyšší hodnotu než základní matrice. Plnivo bylo upraveno v dielektrickém bariérovém plazmatickém výboji za atmosférického tlaku. Byla provedena charakterizace plniva před a po plazmatické úpravě pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS), elektronového mikroskopu (SEM) a sedimentační analýzy. Distribuce velikosti částic byla měřena pomocí laserová difrakce a dynamického rozptylu světla. Kompozitní materiály s různým hmotnostním obsahem plniva byly připraveny v POLYMER INSTITUTE BRNO pomocí dvou-šnekového extruderu a zkušební tělesa byla připravena technologií vstřikování. Ke studiu mechanických vlastností byly použity jak krátkodobé tak dlouhodobé zkoušky. Ke studiu dlouhodobého chování kompozitních materiálů byla použita zkouška tečení v tahu.
Vliv teploty a času na podíl krystalické a amorfní fáze v polypropylenu
Vilč, Ladislav ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Čermák,, Roman (oponent) ; Kratochvíla, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je studií vztahu mezi strukturou, mechanickými vlastnostmi a relaxačním chováním polypropylenu. Struktura byla hodnocena mimo jiné veličinou podíl pevné fáze (PPF), která byla definována matematickým zpracováním signálu volně doznívající indukce (FID) získané pulsní 1H-NMR metodou. PPF je poměrně novým strukturním parametrem, který představuje přesnou veličinu k popisu semikrystalických polymerů. Díky nedestruktivní povaze metody, přesnosti a opakovatelnosti poskytuje pulsní 1H-NMR unikátní nástroj ke sledování strukturních, relaxačních a fyzikálně mechanických změn polypropylenu s teplotou a časem. Tato metoda umožňuje zaznamenat i velmi malé změny morfologie polymeru, vyvolané např. sekundární krystalizací.
Optimalizace povrchových úprav polymerů pro mikroskopická pozorování
Horská, Pavlína ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této práci byla odkryta a pozorována nadmolekulární struktura osmi typů komerčně dostupných iPP, jeho směsí (iPP-PLLA) a kopolymerů (cPP-EPR) spolu se čtyřmi typy PE (HDPE, LDPE). Sférolitická struktura byla u homopolymerů PP a PE a kopolymerů PP odkrývána oxidačním leptáním šesti typy směsí minerálních kyselin s KMnO4 a rozpouštěním ve čtyřech vybraných rozpouštědlech; u směsí PP-PLLA byla struktura odkrytá rekrystalizací (rozumí se změna struktury teplotou ohřevu a rychlostí chlazení). Odkrytá struktura byla přímo pozorována pomocí konfokálního laserového rastrovacího mikroskopu (CLSM) a SEM. Míra krystalického podílu byla spolu s odhadem velikosti krystalických oblastí stanovená pomocí DSC. Ukázalo se, že nadmolekulární strukturu je snadné okrýt u povrchů lisovaných vzorků a lomových ploch vstřikovaných těles metodou leptání. Nadmolekulární strukturu povrchu vstřikovaných těles se podařilo odkrýt teprve po rekrystalizaci; metoda rozpouštění se ukázala být více méně neúčinnou. Účinnost leptacích směsí se lišila, ale všeobecně lze říci, že materiály s vysokým stupněm krystalinity byly odleptány dříve. Ukázalo se, že směsi s kyselinou dusičnou a nadbytkem kyseliny sírové odkrývají povrch sférolitů „jemněji“ s ohledem na detaily lamelárních svazků v porovnání se směsmi obsahujícími kyselinu orthofosforečnou. Důležitým poznatkem je fakt, že účinná nebyla pouze leptací směs, ale také její páry, které dle složení leptací směsi (především s kyselinou dusičnou), odkryly povrch později a tento navíc vypadal plasticky (3D) s jemně odkrytyými detaily struktury. Morfologie vzorků iPP-PLLA se lišila dle poměru obou složek; u kopolymerů cPP-EPR s dobou leptání do popředí vystupovala ethylenová/kaučuková fáze a struktura PP mizela. CLSM se ukázal být velmi vhodným prostředkem pro pozorování nadmolekulární struktury studovaných vzorků na rozdíl od SEM, která se pro olefiny ukázala být naprosto nevhodná. DSC analýzu lze doporučit jako základ pro získání povědomí o podílu amorfní a krystalické fáze a velikosti upořádaných domén před volbu metody odrytí sférolitické struktury.
Studium fotochlorace polyolefinů
Kučera, Vladimír ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou heterogenní fotochlorace polyolefinů, především polypropylenu. V teoretické části jsou nejdříve shrnuty dostupné informace o vlastnostech, výrobě a použití chlorovaných polyolefinů, konkrétně polyethylenu a polypropylenu. Dále jsou rozebrány základní principy a zákonitosti fotochemie, které byly následně aplikovány na problematiku fotochemických řetězových reakcí a fotochemické halogenace, především fotochlorace. V experimentální části práce bylo navrženo a realizováno několik aparatur pro heterogenní fotochloraci polypropylenu za nízkých teplot (do 50 °C) plynným chlorem za sucha i chlorem rozpuštěným v suspenzi PP v CCl4. S jejich pomocí byla provedena řada chlorací, lišících se typem PP, způsobem dávkování chloru i dobou ozařování vysokotlakou rtuťovou výbojkou (1–90 minut). Obsah chloru v připravených vzorcích byl stanovován jednak gravimetricky s pomocí ATR-FTIR spektroskopie a jednak Shönigerovou rozkladnou metodou, jejichž přesnosti byly porovnány. Byla stanovena závislost obsahu chloru v CPP na době chlorace i porozitě výchozího PP.
Analýza typů plniva na vlastnosti dřevoplastového kompozitu
Blaha, Lukáš ; Pospíšil,, Ladislav (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Dřevoplastový kompozit (WPC) je materiál, který spojuje dřevní hmotu a termoplastovou matrici. Jako plnivo bude použita dřevitá moučka a jako termoplastová matrice bude použit primární nebo recyklovaný polypropylen. WPC bude vyrobený vstřikováním. Cílem bakalářské práce je najít optimální poměr mezi primárním a recyklovaným polymerem, u kterého budou nejlepší výsledné fyzikálně mechanické vlastnosti.
Funkcionalizace polyolefinů roubováním
Paulenka, Igor ; Petruš, Josef (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická časť diplomovej práce je venovaná funkcionalizácii polyolefínov s cieľom urýchlenia ich degradácie a zvýšenia obsahu uhlíka z obnoviteľných zdrojov so zameraním na hydroxykyseliny. Experimentálna časť je zameraná na prípravu vzorkou a štúdium vlastností takto pripravených zmesí polypropylénu a polyethylénu s kyselinou polymliečnou s rôznym obsahom iniciátoru a maleinanhydridu. Vzorky boli hodnotené pomocou stanovenia stupňa konverzie maleinanhydridu, diferenčnej skenovacej kalorimetrie, infračervenej spektroskopie, indexu toku taveniny a mechanických vlastností.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 86 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.