|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda
Štainc, Richard ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Jak již z názvu předkládané rigorózní práce "Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda" plyne, zabývá se tato práce na prvním místě platnou českou právní úpravou pohřebnictví. Za účelem komplexního posouzení právního stavu konkrétních právních institutů a vybrané právní úpravy bylo v práci na četných místech přistoupeno k provedení komparativních přístupů a historického výkladu. Pozornost jsem postupně věnoval problémům aktuálním či takovým, které mohou v budoucnu teprve vzniknout. Zabýval jsem se tedy jak otázkou legality výstavy mrtvých lidských těl z pohledu české právní úpravy platící v době jejího uskutečnění, tak i právní úpravy současné, kdy jsem z více důvodů dospěl k závěru, že taková výstava odporovala celé řadě ustanovení platných právních předpisů a tento stav patrně nedojde v budoucnosti změny. Pozornost jsem dále věnoval zákonem přípustným formám pohřbení lidských pozůstatků. Zde jsem, jako později i na dalších místech práce, upozornil na možnost konfliktu dvou či více existujících právních norem, podle kterých mohou účastníci právních vztahů na úseku pohřebnictví odlišně vykládat svá práva a povinnosti. V kapitole věnované uložení lidských pozůstatků do pohřbení bylo pojednáno o určité nelogičnosti soudobé právní úpravy ve vztahu k povinnostem pohřební služby, které de lege...
|
|
| |
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Proč se lidé přestávají loučit se zemřelými?
HYBRANTOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá hledáním odpovědi na otázku, proč se lidé přestávají loučit se zemřelými. První kapitola se věnuje tématu umírání a smrti v minulosti i v současnosti. Další kapitola klade důraz na význam rituálu v životě člověka, věnuje se dřívějším a nynějším pohřebním rituálům, jejich opodstatněnému významu z psychologického hlediska. Též pojednává o místech posledního odpočinku našich předků. Třetí kapitola se zabývá etickou stránkou věci a zejména hledáním odpovědi, jaké jsou příčiny současného stavu. Poslední kapitola je zaměřena na problematiku sociální práce s pozůstalými, zabývá se doprovázením, truchlením a poradenstvím pro pozůstalé.
|
|
|
Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda
Štainc, Richard ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Jak již z názvu předkládané rigorózní práce "Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda" plyne, zabývá se tato práce na prvním místě platnou českou právní úpravou pohřebnictví. Za účelem komplexního posouzení právního stavu konkrétních právních institutů a vybrané právní úpravy bylo v práci na četných místech přistoupeno k provedení komparativních přístupů a historického výkladu. Pozornost jsem postupně věnoval problémům aktuálním či takovým, které mohou v budoucnu teprve vzniknout. Zabýval jsem se tedy jak otázkou legality výstavy mrtvých lidských těl z pohledu české právní úpravy platící v době jejího uskutečnění, tak i právní úpravy současné, kdy jsem z více důvodů dospěl k závěru, že taková výstava odporovala celé řadě ustanovení platných právních předpisů a tento stav patrně nedojde v budoucnosti změny. Pozornost jsem dále věnoval zákonem přípustným formám pohřbení lidských pozůstatků. Zde jsem, jako později i na dalších místech práce, upozornil na možnost konfliktu dvou či více existujících právních norem, podle kterých mohou účastníci právních vztahů na úseku pohřebnictví odlišně vykládat svá práva a povinnosti. V kapitole věnované uložení lidských pozůstatků do pohřbení bylo pojednáno o určité nelogičnosti soudobé právní úpravy ve vztahu k povinnostem pohřební služby, které de lege...
|
|
|
Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda
Štainc, Richard ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Jak již z názvu předkládané rigorózní práce "Zákon o pohřebnictví de lege lata a de lege ferenda" plyne, zabývá se tato práce na prvním místě platnou českou právní úpravou pohřebnictví. Za účelem komplexního posouzení právního stavu konkrétních právních institutů a vybrané právní úpravy bylo v práci na četných místech přistoupeno k provedení komparativních přístupů a historického výkladu. Pozornost jsem postupně věnoval problémům aktuálním či takovým, které mohou v budoucnu teprve vzniknout. Zabýval jsem se tedy jak otázkou legality výstavy mrtvých lidských těl z pohledu české právní úpravy platící v době jejího uskutečnění, tak i právní úpravy současné, kdy jsem z více důvodů dospěl k závěru, že taková výstava odporovala celé řadě ustanovení platných právních předpisů a tento stav patrně nedojde v budoucnosti změny. Pozornost jsem dále věnoval zákonem přípustným formám pohřbení lidských pozůstatků. Zde jsem, jako později i na dalších místech práce, upozornil na možnost konfliktu dvou či více existujících právních norem, podle kterých mohou účastníci právních vztahů na úseku pohřebnictví odlišně vykládat svá práva a povinnosti. V kapitole věnované uložení lidských pozůstatků do pohřbení bylo pojednáno o určité nelogičnosti soudobé právní úpravy ve vztahu k povinnostem pohřební služby, které de lege...
|
|
|
Význam pohřbu a slavení památky zesnulých v současné společnosti
HROMÁDKOVÁ, Šárka
Cílem práce bylo zjistit, jaký význam lidé připisují pohřebním obřadům, rituálům a zvykům spojeným s uctěním památky zesnulých. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první úvodní kapitole popisuji rituály, rituály přechodové a pohřební, dále pak památku zesnulých. Druhá kapitola je zaměřena na proměny pohřbívání v průběhu dějin, zmiňuji průběh pohřbu v české lidové kultuře a proměny sekulárních pohřebních obřadů ve 20. století. Ve třetí kapitole uvádím nové možnosti v pohřbívání, jako jsou např. zelené pohřby, lesy vzpomínek, rozptylové loučky. Popisuji zde i typy pohřebních obřadů v současnosti a pomníčky u silnic, které vznikají v průběhu 20. století. Závěr práce tvoří dotazníkové šetření, které ji doplňuje.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
host ::
RSS.