|
|
Zhodnocení vlivu stanovištních podmínek na obsah organických živin v pastevních porostech
Chovanová, Ivana
Diplomová práce je zaměřená na problematiku nutriční hodnoty pastevních porostů, s důrazem na obsah energie a organických živin v porostech v NPR Mohelenská hadcová step. Zabývá se faktory, které ovlivňují nutriční hodnotu pastevních porostů, a to zejména ve vztahu ke stanovištním podmínkám, botanickému složení a optimální fázi v jejich využití. Zvýšený prostor je věnován otázce, jak mohou nutriční faktory, s důrazem na obsah energie a organických živin v porostech, ovlivnit chování ovcí na pastvě. V NPR Mohelenská hadcová step bylo provedeno etologické pozorování stáda ovcí. Z pastviny byly odebrány vzorky porostů pro stanovení výnosu a jejich nutriční hodnoty. Při odběrech porostů byla měřena také jejich výška. Hodnoty byly zpracovány do etogramu, tabulek, grafů a map.
|
|
|
Různé aspekty ekologického zemědělství na Horňácku
Balada, Josef
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit aspekty, které hlavní měrou ovlivňují vývoj ekologického zemědělství v České republice a popisuje hlavní modely, které rozhodujícím způsobem ovlivňují vývoj současného ekologického zemědělství. Dále charakterizuje vývoj ekologického zemědělství v oblasti Horňácka a stanovuje faktory, které tento vývoj znatelně ovlivňují. Součástí bakalářské práce je také charakteristika firmy Ekofarma Balada, s.r.o. a návrh optimalizace hospodaření této ekologicky hospodařící farmy v závislosti na možnostech vycházejících z platné legislativy a dotačních programů.
|
|
|
Péče o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000
Výletová, Lenka
Práce popisuje historii, význam i charakteristiku travních porostů v rámci soustavy Natura 2000. Za travní porosty jsou považovány nejenom pastviny, ale také souvislé porosty s převahou travin určených ke krmným účelům a technickému využití, které plní funkci produkční a mimoprodukční. Pasoucí se dobytek je neodmyslitelným prvkem chráněných lokalit. Konkrétní pozornost je v práci zaměřena na soustavu Natura 2000, jejímu vzniku, směrnicím a popisu cílů. Kapitoly se zaměřují na péči o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000, likvidaci a popis invazních druhů. Popsány jsou vybrané evropsky významných lokality na Hodonínsku. Pozornost je věnována geologické, pedologické a botanické charakteristice lokalit, zejména ohroženým a významným druhům dané oblasti. Opomenuta není doporučená péče o vybrané lokality, která zahrnuje zejména pravidelné sečení a likvidaci invazních druhů.
|
|
|
Vliv pastevního odchovu na růst a kondici koně
Klabanová, Monika
Tato práce věnovaná tématu pastevního chovu koní a jeho vlivu na růst a kondici, je zaměřena především na problematiku pastevního odchovu. Jako první jsou zde popsány fyziologické vlastnosti, mezi které řadíme i růst a kondici. V další kapitole této práce jsou zaznamenány možnosti měření koní, měřící pomůcky a zásady, které je nutno dodržovat. Dále je zde popsaný pastevní chov, tedy správně zařízené pastviny, složení trvalého travního porostu a také výhody a nevýhody pastevního odchovu. V poslední kapitole je zpracován dotazník na téma pastevní problematiky. Tato práce je doplněna fotodokumentací.
|
|
|
Pastva jako způsob péče o nelesní chráněná území
Minářová, Tereza
Tato bakalářská práce shromažďuje informace o využití pastvy ovcí, koz, skotu a koní jako jedné z možností péče o chráněná území u nás i v zahraničí. Vysvětluje pastevní charakteristiky jednotlivých druhů hospodářských zvířat a porovnává pastevní systémy z hlediska efektivity a pracnosti, včetně jejich výhod a nevýhod. Popisuje pozitivní i negativní vlivy pastvy na přítomná společenstva rostlin i živočichů. V práci se nachází také srovnání pastvy s jiným způsobem managementu chráněných území, konkrétně se sečením travních ploch. Dále práce vyhodnocuje poznatky získané z vlastního orientačního terénního pozorování na vybraných plochách CHKO Žďárské vrchy, kde byla v tu dobu pastva realizována za účelem ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů vyskytujících se v dané lokalitě.
|
|
|
Porovnání fauny slíďákovitých pavouků pastvin skotu a ovcí v okolí Nasavrk
Blažek, Jiří
Cílem mé diplomové práce bylo porovnání fauny slíďákovitých pavouků na pastvinách skotu a ovcí. Za tímto účelem jsem na pastviny umísťoval během třech měsíců roku 2017 zemní pasti, které jsem vždy po měsíci vybíral. Celkem jsem získal 90 kusů vzorků. Celkem bylo odchyceno 3418 pavouků, z toho 1164 jedinců patřilo mezi slíďákovité. Všechny dospělé jedince slíďákovitých jsem determinoval a roztřídil do 6 druhů. Množství pavouků včetně slíďáků na pastvinách se měnilo s každým výběrem, nejbohatší byl první výběr za měsíc květen (2532 pavouků, 876 slíďákovitých), početnost v následujících výběrech strmě klesala. Nejpočetnějším druhem byl Pardosa palustris (77 % slíďákovitých). Nebyly chyceny žádné vzácné nebo ohrožené druhy slíďákovitých. Z výsledků je prokazatelné, že druh pasených zvířat nemá vliv na početnost ani druhovou diverzitu slíďákovitých. Druhová diverzita i početnost je však ovlivněna způsobem pastvy, čím je pastva intenzivnější, tím vykazují oba tyto ukazatele nižší hodnoty.
|
|
|
Využití pícnin ve výživě kura domácího
Anderle, Vojtěch
Cílem práce bylo definovat nutriční kvalitu vybraných druhů pícnin, zjistit množství přijaté píce a její vliv na parametry užitkovosti a kvalitu jatečně upraveného těla vykrmovaných kuřat. U nosného typu kura bylo cílem vyhodnotit vliv zkrmování vybraných druhů pícnin a odlišných způsobů jejich konzervace na parametry užitkovosti a kvalitu vajec u finálního hybrida nosného typu. K zajištění těchto cílů bylo provedeno šest pokusů. V prvním pokuse byla stanovena metabolizovatelná energie a stravitelnost dusíkatých látek a aminokyselin u masného typu kura. V druhém a třetím pokuse byla kuřatům předkládána posekaná píce s cílem zjistit ovlivnění parametrů výkrmu. Ve čtvrtém pokusu byla vykrmovaná kuřata umístěna přímo na venkovní pastvinu. Pátý a šestý pokus byl u nosného typu kura, kdy bylo sledováno ovlivnění parametrů užitkovosti a kvality vajec zkrmováním různých druhů pícnin s použitím odlišných způsobů jejich konzervace.
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
| |
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
host ::
RSS.