|
|
Připravenost občanů efektivně řešit emergentní situace při ztrátě civilizačního zázemí
Škvorová, Adéla ; Dvorský, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondrášek, David (oponent)
Název: Připravenost občanů efektivně řešit emergentní situace při ztrátě civilizačního zázemí Cíle: Cílem bakalářské práce je porovnat připravenost občanů na situace, které vyžadují okolnostmi vynucený pobyt ve volné přírodě, a to v porovnání mezi skauty a ostatními občany. Zkušenosti jsou posuzovány podle otázek zaměřených na dovednosti spojené s přežitím v náročných podmínkách ve volné přírodě. Metody: K získání dat byla využita metoda dotazníku. Cílovou skupinu tvořily osoby starší patnácti let. Dotazník byl distribuován pouze pomocí internetu. Výsledky: Výzkumu se zúčastnilo celkem 676 respondentů, z nichž bylo 200 vyhodnoceno. Získaná data jsou zaznamenána do tabulek a grafů. Vyhodnocení práce ukazuje na lepší připravenost členů skautské organizace na přežití v přírodních podmínkách na rozdíl od ostatních občanů České republiky. Klíčová slova: přežití, skaut, civilizační změny, příroda
|
|
|
Vliv krmení raného plůdku jesetera malého \kur{(Acipenser ruthenus)\kur{}} obohacenými naupliemi žábronožky (r. \kur{Artemia\kur{}}) na jeho růst a přežití
VOLSKÝ, Jan
Cílem práce je experimentálně ověřit vliv použití nauplií žábronožky (r. Artemia) obohacených polynasycenými mastnými kyselinami na přežití a růst plůdku jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách prostředí. Uvedený způsob výživy se osvědčil u některých druhů ryb náročných na masový odchov v kontrolovaných podmínkách prostředí (některé mořské druhy ryb, jeseteři, treska, okounovité). Metodický postup práce bude spočívat ve zpracování literární rešerše zaměřené jednak na použití obohacených živých krmiv pro odchov plůdku ryb, jednak na současný stav technologie odchovu raného plůdku jesetera malého. Vlastní experimentální část bakalářské práce obsahuje uskutečnění experimentu s odchovem plůdku jesetera malého v laboratorních podmínkách v průtočných akváriích (součást recirkulačního systému). Experiment bude zahrnovat 2 - 3 různé varianty krmení obohacenými živými naupliemi žábronožek (lišící se délkou podávání obohacené potravy, příp. jiným faktorem) a kontrolní variantu (krmenou neobohacenými naupliemi žábronožek), vždy ve 3 opakováních. Po rozkrmení naupliemi žábronožky bude proveden převod na dekapsulovaná vajíčka žábronožek. Krmení bude prováděno v několikahodinových intervalech v předem určených dávkách s ohledem na aktuální biomasu odchovávaného plůdku. Teplota vody bude udržována na optimálních hodnotách pro tento druh ryby (18 - 22\st{}C). V průběhu odchovu bude denně evidován úhyn. Předpokládaná délka odchovu je 21 - 30 dnů. V průběhu odchovu bude provedeno šetrné přelovení plůdku (při němž budou odebrány vzorky pro stanovení mokré hmotnosti, délkových a kondičních ukazatelů a provedeny případné úpravy koncentrace obsádek). Za jednotlivá dílčí období odchovu i celkově budou statisticky vyhodnoceny parametry: přežití, délkový a hmotnostní růst (vč. variability), výskyt kanibalů, výskyt deformovaných jedinců, krmný koeficient a testována průkaznost dosažených rozdílů.
|
|
|
Optimalizace intenzivního chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.)
MORAVA, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet, porovnat a najít nejvhodnější hustotu vířníků (Brachionus plicatilis) na růst a přežití larev candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému. Druhý pokus otestoval počáteční odkrm candáta za pomoci vířníka a jeho následné kombinace s žábronožkou. V prvním experimentu byl pozorován vliv různé hustoty vířníků na růst a přežití larev candáta. Další sledované hodnoty byly např. Fultonův koeficient, celková délka ryb, hmotnost ryb a podobně. Ryby byly rozděleny na 4 skupiny o různých dávkách krmení a na kontrolní skupinu, která krmení nebylo podáváno. Vířníci byli použiti ve čtyřech hustotách 2 ks, 6 ks, 10 ks a 20 ks vířníků na larvu. Nejlepší růst vykazovala skupina D, ale to bylo kompenzováno nižším přežitím. Naopak nejlepší přežití bylo zaznamenáno u skupiny C, ale u této skupiny byl zaznamenán nižší růst. Jako nejoptimálnější byla zvolena skupina B, která byla krmena dávkou 6 ks vířníků na larvu. V druhém experimentu byly sledovány změny na těle candátů po rozkrmu vířníkem a následné kombinaci s žábronožkou. Pozorováno bylo úspěšné naplnění plynového měchýře a deformity těla a páteře po 40 denním odchovu larev candáta v RAS. U ryb na konci experimentu byly zaznamenány deformity těla v podobě chybějící horní čelisti, dolní čelisti a obou čelistí. Deformity páteře se vyskytovaly v podobě skoliózy, lordózy, kyfózy a pokřivení zig zag. Experiment prokázal, že neúspěšně naplněný plynový měchýř úzce souvisí s tvorbou deformit u candáta. Dalším zaznamenaným negativním faktorem, který ovlivňuje plnění plynového měchýře, jsou mastnoty na povrchu hladiny vody, a proto bych doporučil ve fázi plnění plynového měchýře instalovat na hladinu sběrače mastnot.
|
|
| |
|
|
Survival hra v procedurálním světě
Macháček, Luboš ; Tóth, Michal (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Projekt je zaměřený na vývoj 3D počítačové hry využívající procedurální generování pro tvorbu herního světa. Součástí je i herní engine, který danou hru pohání. Při vývoji jsou využívané různé experimentální přístupy a techniky, a cílem je odzkoušet jejich použitelnost v praxi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení úspěšnosti účastníků praktické výuky letního a zimního přežití
Šika, Vojtěch ; Dvorský, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mišovec, Anton (oponent)
Název: Hodnocení úspěšnosti účastníků praktické výuky letního a zimního přežití. Cíle: Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit a interpretovat získaná data. Tato data byla sbírána po dobu několika let a pozorování bylo prováděno experty v oboru přežití. Hlavní myšlenkou bylo zjistit, zda existují dispoziční odlišnosti mezi úspěšnými muži a ženami, kteří se nejlépe vyrovnávali se zátěží, vycházející z kurzů zimního a letního přežití. Pozorované osoby byly obecně studenti Karlovy univerzity. Metody: Během kurzů přežití byla data sbírána prostřednictvím instruktorů pozorovatelů, kteří nikterak neovlivňovali jednání studentů v daných činnostech spojených s přežitím. Hodnocení jednání bylo prováděno na základě šesti kritérií, stanovených instruktory přežití. Dále studenti vyplňovali pětifaktorový dotazník NEOPS, který byl využit k získání osobnostního profilu jednotlivých studentů. Výsledky: K interpretaci výsledků byl použit Eyseneckův souřadnicový model temperamentů. V tomto modelu byly zaneseny jednotlivé osobnostní profily získané díky dvěma základním dimenzím neurotocismu a exteroverze. Přes 72% studentů účastnících se kurzů přežití, se zařadilo do temperamentu sangvinika, tedy člověka emočně stabilního a otevřeného. Spolu se získaným temperamentem byl označen i stupeň dispozice vyrovnávání se se...
|
host ::
RSS.