|
|
Vliv pH na kvantitativní stanovení aditiv v nanovláknech
Grufíková, Jana ; Marek, Pokorný (oponent) ; Knotková,, Kateřina (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce bylo připravit nanovlákennou vrstvu s obsahem aditiv a kvantitativně stanovit obsah barviva v závislosti na pH. Nanovlákenné vrstvy s aditivy byly připravovány metodou elektrostatického zvlákňování. Analýza obsahu aditiv ve vzorcích byla provedena pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Konkrétně se jednalo o erytrozin, eriochromovou čerň, riboflavin a brilantní modř. Každé z těchto barviv má jinou chemickou strukturu i náboj. Hodnota pH byla definována užitím pufrů, jmenovitě acetátového pufru o pH 5, fosfátového pufru o pH 7,4 a uhličitanového pufru o pH 10. U erytrozinu a eriochromové černi byl výzkum rozšířen o studium vlivu iontové síly na kvantitativní stanovení těchto barviv. Bylo zjištěno, že množství stanoveného aditiva závisí na pH i na iontové síle. U každého aditiva je však tato závislost jiná, což potvrzuje předpoklad vlivu chemické struktury a náboje na interakci s polymery a použitými pufry. Přesnost vyhodnocení je ovlivněna i způsobem zpracování dat.
|
|
|
Anorganická nanovlákna v žárobetonech
Zogata, Stanislav ; Keršnerová,, Lucie (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím anorganických nanovláken v žárobetonech. V diplomové práci jsou popsány některé výsledky doposud provedených výzkumů na nanovláknech. Dále pak popis nanovláken, výroba a jejich distribuce. Experimentální část je zaměřená na zkoumání interakce Al2O3 a SiO2 nanovláken s hlinitanovým cementem. Předmětem zkoumání je především proces rozdružení nanovláken za použití surfaktantů a ultrazvuku.
|
|
| |
|
|
Teoretické využití nanotechnologie pro filtraci ve vzduchotechnice
Bosák, Jan ; Ell, Jiří (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší problematiku využití nanotechnologie pro filtraci vzduchu ve vzduchotechnických systémech. Práce je zaměřena především na filtrování vzduchu pro prostory s vyšší třídou čistoty, např. nemocnice, technologicky náročné provozy, farmacie apod. Skládá se ze tří částí. V první z nich je vyhotoveno základní seznámení s teorií a výrobou textilie pomoci nanotechnologie. Dále jsou popsány fyzikální jevy vyskytující se při řešení této problematiky. Cílem druhé části bylo provedení experimentů, jenž měly ukázat schopnosti a vlastnosti nanofiltrů v případě vystavení reálným podmínkám filtrace vzduchu. V závěrech experimentálních měření jsou provedeny srovnání s dnes běžně užívanými filtry a zjištění jejich možností a chování při filtraci vzduchu. V poslední části práce je projeven vlastní názor na filtraci vzduchu pomoci nanotechnologií, který jsem podložil informacemi nabitými během činností týkajících se této práce, případně zkušeností ze vzduchotechnické praxe. Pro dosažení přesnější představy zde dochází k porovnáváním. V této části se dále nachází shrnutí informací z předešlých kapitol a projev vlastní představy vývoje v budoucnu. Cílem práce není propagace ani vyzdvižení zmíněných typů technologií, textilií, filtrů apod. Úkolem je pouhé konstatování zjištěných informací a případných úvah, které vycházejí z informaci nabytých měřeními, pomoci internetu a setkáním s lidmi z oboru využívající nanotechnologii.
|
|
| |
|
|
Vliv zdroje PEO na zvlákňování
Grufíková, Jana ; Knotek,, Petr (oponent) ; Knotková, Kateřina (vedoucí práce)
Průběh elektrostatického zvlákňování polymerních roztoků je ovlivňován mnoha různými parametry, které lze rozdělit na parametry roztoku, procesní parametry a parametry okolního prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na vlastnosti polymeru a jeho roztoku, které jsou součástí roztokových parametrů. Cílem této diplomové práce je porovnat vlastnosti polyethylenoxidů ve vztahu ke zvlákňování kyseliny hyaluronové, najít mezi nimi rozdíl za použití dostupných analytických, termických a spektrálních metod a definovat vliv jednotlivých vlastností na chování roztoků polymerů v průběhu zvlákňování. Bylo zjištěno, že se polyethylenoxidy ze dvou různých zdrojů chovají v elektrostatickém poli odlišně, přestože mají deklarovanou stejnou molární hmotnost. Také bylo potvrzeno, že proces vláknění polymerních roztoků ovlivňuje především jejich viskozita a vodivost. Tyto dvě vlastnosti jsou pak určeny zejména molární hmotností polymeru a dále obsahem nečistot, popř. obsahem jiného polymeru při zvlákňování směsného roztoku.
|
|
|
Příprava keramických vláken elektrostatickým zvlákňováním
Nemčovský, Jakub ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Diplomová práca je zameraná na prípravu keramických vlákien elektrostatickým zvlákňovaním. Teoretická časť diplomovej práce zhrňuje doposiaľ známe informácie v oblasti keramických vlákien, ich vlastností, aplikácií a výroby. Teoretická časť tiež popisuje proces elektrostatického zvlákňovania ako jednu z najpoužívanejších metód výroby nanovlákien a parametre, ktoré tento proces ovplyvňujú. Experimentálna časť je zameraná na prípravu keramických vlákien na báze oxidu titaničitého, čistého nedopovaného oxidu zirkoničitého a ytriom dopovaného oxidu zirkoničitého metódou elektrostatického zvlákňovania a na charakterizáciu takto pripravených vlákien. Zvlákňované boli keramické prekurzory zložené z propoxidu a polyvinylpyrolidonu. Experimentálna časť diplomovej práce tiež popisuje vplyv zloženia prekurzoru, procesných podmienok a teploty kalcinácie na morfológiu a fázové zloženie vlákien. Prekurzory boli charakterizované pomocou merania viskozity. K popisu vlákien bola použitá termogravimetrická analýza (TGA), röntgenová analýza (RTG) a elektrónová rastrovacia mikroskopia (SEM). Elektrostatickým zvlákňovaním prekurzorov na báze propoxidu titaničitého a následnou kalcináciou pri teplote 500 až 1300 °C boli pripravené TiO2 vlákna s hrúbkou 100 až 2500 nm, pričom sa fázové zloženie s kalcinačnou teplotou menilo od anatasovej fázy, cez zmes s rutilom až po čistý rutil. Elektrostatickým zvlákňovaním prekurzorov na báze propoxidu zirkoničitého a následnou kalcináciou pri teplotách 550 až 1100 °C boli pripravené ZrO2 vlákna dopované 0 – 8 mol.% Y2O3 s hrúbkou v rozmedzí 50 až 1000 nm. Analýza vlákien na báze nedopovaného ZrO2 kalcinovaných na teplotu 550 °C ukázala prevažujúce zloženie monoklinickej fáze. Analýza 3 resp. 8 mol.% Y2O3 dopovaného ZrO2 kalcinovaných na teplotu 900 °C ukázala zloženie prevažujúcej tetragonálnej fáze resp. zloženie čisto kubickej fáze. V závislosti na zvyšujúcej sa teplote kalcinácie dochádzalo ku zmene morfológie vlákien od poréznej nanoštruktúry po retiazkovitú neporéznu štruktúru, ktorá bola tvorená mikrometrovými zrnami TiO2, resp. ZrO2. Vlákna ZrO2 po kalcinácii na teplotu 700 °C zostávali stále pružné, rovnako ako tie zvláknené (as spun), pričom so zvyšujúcou sa teplotou kalcinácie sa zvyšovala aj ich krehkosť.
|
|
|
Příprava kompozitních vláknitých struktur metodou elektrostatického zvlákňování pro piezoaplikace
Schifferová, Zuzana ; Kaštyl, Jaroslav (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Pomocí elektrostatického zvlákňování byla připravena polymerní i kompozitní polymerkeramická nanovlákna. Jako nejvhodnější prekurzor byl stanoven roztok 20 hm.% polyvinylidenfluoridu (PVDF) ve směsi dimethylsulfoxidu (DMSO) a acetonu v poměru 7:3. Pro přípravu kompozitních vláken byly do tohoto roztoku přidány nanočástice zirkoničitanu titaničitanu barnatého vápenatého (BCZT), nebo titaničitanu barnatého (BT) v množství 20 hm.%. Pro přípravu vláken byly používány následující parametry: napětí 50 kV, dávkování 30 l/min, vzdálenost kolektoru a emitoru 20 cm a jehla o průměru 17 G. Dále byl zkoumán vliv hmotnostně střední molekulové hmotnosti PVDF a rychlost rotace kolektoru. Na vzorcích byla zkoumána morfologie a tloušťka vláken. Pomocí rentgenové difrakce a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací bylo dále stanoveno fázové složení vzorků a nakonec byly měřeny některé jejich elektrické vlastnosti. Vlákna s nižším průměrem vznikala při nižších molekulových hmotnostech PVDF a při vyšší rychlosti rotace kolektoru. Tato vlákna měla také vyšší procento piezoelektrické fáze. Nejnižší dosažené hodnoty průměru vláken byly okolo 300 nm, nejvyšší procento fáze bylo 92 % a nejvyšší piezoelektrická konstanta měla hodnotu 16 pC/N. Vlákna plněná BT částicemi vykazovala lepší vlastnosti než vlákna plněná BCZT částicemi.
|
|
|
Studium efektu aplikace anorganických nanovláken ve vysokopevnostních betonech
Sedláček, Daniel ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o vyztužování betonu nanovlákny a proveden výzkum týkající se problematiky využití anorganických nanovláken v ultravysokopevnostním betonu. Doposud byla většina výzkumů zaměřena na vyztužování pomocí uhlíkových nanotrubic a nanovláken a anorganická nanovlákna zůstala v pozadí zájmu. Díky jejich odlišným chemickým vlastnostem je otázkou nejen jejich vliv na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti betonu, ale také i příprava nanovlákenné suspenze, která není prozkoumána tak, jako v případě uhlíkových nanotrubic a nanovláken.
|
|
|
Reologické chování roztoků polymeru vhodných pro elektrostatické zvlákňování
Divínová, Nikol ; Voráč,, Zbyněk (oponent) ; Chamradová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací vodných roztoků polyvinylalkoholu (PVA) vhodných pro elektrostatické zvlákňování. V teoretické části je popsána metoda elektrostatického zvlákňování, včetně parametrů ovlivňujících tento proces. Literární rešerže rovněž obsahuje kapitolu reologie, která se obecně zabývá reologickými vlastnostmi polymerů a zejména pak PVA. V experimentální části je popsána příprava a reologická studie vodných PVA roztoků, které byly následně zvlákněny. Pomocí zobrazovací techniky skenovací elektronové mikroskopie (SEM) byla studována morfologie připravených PVA nanovlákenných vrstev. Sledován je vliv molekulové hmotnosti, použitého rozpouštědla, koncentrace, reologických vlastností, elektrické vodivosti a povrchového napětí roztoků na zvláknitelnost, průměr a morfologii vzniklých vláken.
|
host ::
RSS.