|
|
Právní a etický rámec užití nahoty v marketingové komunikaci společností módního průmyslu
Vénosová, Veronika ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Votava, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá legislativním rámcem upravujícím zobrazování lidské nahoty v marketingové komunikaci společností módního průmyslu. Jejím cílem je prozkoumat zákonný a etický rámec, jež upravuje její využívání v reklamě v České republice, vybraných členských státech Evropské unie (Velká Británie, Francie, Itálie) a Spojených státech amerických. Nejprve je definován samotný pojem módy, následuje historický přehled, který se zabývá způsobem propagace módních ochranných známek se zvláštním přihlédnutím k zobrazování nahoty, a to od samého začátku 20. století až do současnosti. Dále je popsána současná praxe v marketingové komunikaci, včetně jejího online aspektu. Následuje analýza právního rámce a etického rámce, který reguluje používání nahoty. Její součástí je nastínění vybraných případů, kdy stížnosti na údajně nevhodné využití nahoty v reklamě řešily státní či samoregulační instituce. Nechybí ani výsledky přímého dotazování společností, které nahotu ve své marketingové komunikaci využily a predikce jejího možného využití v budoucnosti na základě extrapolace dosavadního vývoje.
|
|
|
Dodržování intimity u klientek v gynekologické ambulanci
BRAUNOVÁ, Václava
Pojem intimita je ve slovníku cizích slov definován jako soukromí, důvěrnost, útulnost a intimnost. S intimitou se setkáváme nejen v běžném životě, ale také v ošetřovatelství. Se zvýšením požadavků na kvalitu péče vznikla potřeba holistické péče, která zahrnuje veškeré potřeby u klientky v gynekologické ambulanci. Intimitu můžeme zařadit do potřeb sebekoncepce a sebeúcty. Porodní asistentka jako poskytovatelka ošetřovatelské péče by měla uspokojovat všechny potřeby u klientky v gynekologické ambulanci. Proto klientka, která navštěvuje gynekologickou ambulanci očekává dodržování své intimity. Teoretická část se zabývá potřebami u klientky, zejména potřebou sebekoncepce a sebeúcty a potřebou jistoty a bezpečí. Zahrnuje poznatky z historie nahoty a intimity. Je zaměřena nejen na klientku a její osobnost, ale i na porodní asistentku. Porodní asistentka zde vystupuje jako edukátorka, ovládá komunikační dovednosti a dodržuje práva u klientky. Teoretická část obsahuje i specifiku ošetřovatelské péče v gynekologické ambulanci. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování. K tomuto účelu byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen porodním asistentkám a druhý klientkám všech věkových kategorií. V dotaznících byly zmapována oblast intimity a její dodržování v gynekologické ambulanci. Cílem této práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem je dodržována intimita u klientek v gynekologických ambulancích. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny hypotézy. H1: Porodní asistentky zajišťují intimitu u klientek v gynekologických ambulancích. Hypotéza H1 byla potvrzena. H2: Klientky, které dochází do gynekologických ambulancí na preventivní prohlídky, vyjadřují větší spokojenost s dodržováním intimity než klientky, které přichází se zdravotními obtížemi. Hypotéza H2 potvrzena nebyla. H3: V gynekologických ambulancích je zajištěna spíše intimita tělesná než psychická. Hypotéza H3 potvrzena nebyla. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou být použity na některé z konferencí Krajské nemocnice v Ústí nad Labem. Součástí bakalářské práce je informační leták ? anketa určená klientkám v gynekologických ambulancích.
|
|
|
Zjišťování zajištění intimity při provádění očistného klyzmatu
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt Jedním z aspektů ošetřovatelské péče, který je v českých nemocnicích stále zanedbáván, je právo klienta na soukromí, tedy i na intimitu, v nejrůznějších situacích. Intimita je choulostivá oblast, o čemž svědčí i fakt, že samotní klienti při vstupu do nemocnice v rámci zjišťování ošetřovatelské anamnézy nepříjemně vnímají otázky, které se týkají jejich sexuality a vyprazdňování, a považují za nevhodné na ně odpovídat. Stejně tak je důležité dodržovat pocit soukromí i u pacienta, u kterého se provádí ošetřovatelský výkon, jakým je očistné klyzma. V úvodní teoretické časti této práce je zahrnuta anatomie a fyziologie tlustého střeva, historie podávání klyzma. Jsou zde uvedeny správné postupy při podávání očistného klyzma, jako je správná poloha pacienta, prostředí, ve kterém se klyzma podává, jaké jsou indikace a kontraindikace k podání klyzma. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem intimita, oblasti a faktory, které intimitu ovlivňují. Je zde zmíněna i role a problematika nahoty, pocitu studu, sebeúcty a sebejistoty. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytýčených cílů a analýze dat bylo užito techniky dotazníku. Dotazníky byly rozdány pacientům a zdravotním sestrám na chirurgických odděleních v Českých Budějovicích a Chrudimi. Cílem této práce bylo zjistit spokojenost klientů s dodržováním intimity při podání očistného klyzma. První hypotéza:Klienti v nemocničních zařízeních jsou nespokojeni se zajištěním intimity ze strany sestry při očistném klyzma. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: U soběstačných klientů je intimita při očistném klyzma zajišťována lépe než u klientů upoutaných na lůžko. Druhá stanovená hypotéza byla výsledky výzkumu potvrzena Výsledky ukazují, že klienti jsou spokojeni s dodržováním intimity při očistném klyzma, ale u imobilních klientů nejsou dodržovány takové postupy, aby byla intimita dodržena stejnou měrou jako intimita u imobilních klientů.
|
host ::
RSS.