|
|
Možnosti uplatnění všeobecné sestry v rámci prevence nádorových onemocnění
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Nádorová onemocnění jsou považována za jednu z nejčastějších příčin úmrtí na celém světě. Prevence nádorových onemocnění by měla být součástí života a péče o zdraví u každého člověka. Teoretická část práce se zabývá klasifikací jednotlivých druhů prevence, ve smyslu jejího rozdělení na primární, sekundární, terciální a kvartérní prevenci. Empirická část práce řeší dva cíle: Zjistit, jak je populace České republiky informována o prevenci nádorových onemocnění a zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry poskytují informace o prevenci nádorových onemocnění. V diplomové práci byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní forma výzkumného šetření byla založena na průzkumu mínění vzorku populace České republiky týkajícího se informovanosti o prevenci nádorových onemocnění. V této části šetření byl použit dotazník vlastní konstrukce. Kvalitativní výzkum měl za cíl zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry poskytují informace o prevenci nádorových onemocnění. Výsledky ukázaly, že většina sester se snaží poskytovat pacientům ucelené informace ať už samostatně nebo ve spolupráci s lékařem. Dále se prokázalo, že sestry za nejdůležitější formu edukace považují verbální komunikaci s pacientem, v jejímž rámci se snaží poskytovat pacientovi pokud možno komplexní informace. Z výzkumného šetření také vyplývá, že informovanost veřejnosti o nutnosti prevence onkologických onemocnění je poměrně vysoká, nicméně je zde ještě prostor ke zlepšení. Přínos této práce pro praxi je dán jejím výstupem, odborným článkem, který vychází z poznatků získaných výzkumným šeřením, které mohou být přínosem pro sestry, jiný zdravotnický personál a studenty zdravotních škol.
|
|
|
Deformační a napěťová analýza dolní čelisti s aplikovaným fixátorem v důsledku deficitu kostní tkáně
Fňukal, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fixací dolní čelisti s deficitem kostní tkáně pomocí komerčně vyráběného fixátoru. Velké defekty kostní tkáně vznikají především v důsledku odstranění kostní tkáně postižené nádorovým onemocněním. K těmto tématům byla vypracována rešeršní studie na základě dostupné literatury. Následně byla provedena deformačně napěťová analýza dolní čelisti s aplikovanou fixační dlahou. Ta byla řešena pomocí výpočtového modelování s variačním přístupem, tedy metodou konečných prvků. V práci je podrobně popsán postup tvorby geometrie, modelu materiálu, modelu vazeb a zatížení s následným řešením několika výpočtových modelů. Deformačně napěťová analýza byla provedena pro dolní čelisti s různou velikostí odstraněné kostní tkáně s aplikovanou rekonstrukční dlahou z CP-Ti Grade 4 a pro dolní čelist s dlahou, jež je vyrobena z -Ti-Mo. Nakonec byl vyhodnocen vliv materiálových vlastností svalku v průběhu tvorby nové kostní tkáně (hojení svalku) na napjatost a deformaci řešené soustavy.
|
|
|
Biomechanická studie obličejového skeletu
Valášek, Jiří ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Horyl, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je biomechanickou studií obličejového skeletu se zaměřením na fixaci dolní čelisti po odstranění nádorového onemocnění dolní čelisti. Cílem práce je provedení biomechanické studie obličejového skeletu s následnou detailní deformačně napěťovou analýzou dvou čelistních dlah navržených a vyrobených pro konkrétní pacienty. Geometrie dolní čelisti pro konstrukční návrh dlah a pro vytvoření modelu geometrie výpočtového modelu byla získaná na základě dat získaných z CT vyšetření dvou pacientů. Součástí dizertační práce je dílčí klinicko-teoretická studie, která se zabývá srovnáním zpracování informací z CT na data potřebná k tvorbě modelu geometrie. V rámci této práce byly vytvořeny výpočtové modely a provedena řešení deformace a napjatosti dolní čelisti s deficitem kostní tkáně fixované dlahou. Modely dolní čelisti včetně dlah byly vytvořeny pro konkrétní pacienty s nádorovým onemocněním dolní čelisti. V závěrečných kapitolách dizertační práce jsou prezentována řešení deformace a napjatosti řešených čelistí s dlahou a analýza výsledků. Poznatky získané na základě provedené studie byly publikovány a aplikovány v klinické praxi.
|
|
|
Biomechanická studie obličejového skeletu
Valášek, Jiří ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je biomechanickou studií obličejového skeletu se zaměřením na fixaci dolní čelisti po odstranění nádorového onemocnění dolní čelisti. Cílem práce je provedení biomechanické studie obličejového skeletu s následnou detailní deformačně napěťovou analýzou dvou čelistních dlah navržených a vyrobených pro konkrétní pacienty. Geometrie dolní čelisti pro konstrukční návrh dlah a pro vytvoření modelu geometrie výpočtového modelu byla získaná na základě dat získaných z CT vyšetření dvou pacientů. Součástí dizertační práce je dílčí klinicko-teoretická studie, která se zabývá srovnáním zpracování informací z CT na data potřebná k tvorbě modelu geometrie. V rámci této práce byly vytvořeny výpočtové modely a provedena řešení deformace a napjatosti dolní čelisti s deficitem kostní tkáně fixované dlahou. Modely dolní čelisti včetně dlah byly vytvořeny pro konkrétní pacienty s nádorovým onemocněním dolní čelisti. V závěrečných kapitolách dizertační práce jsou prezentována řešení deformace a napjatosti řešených čelistí s dlahou a analýza výsledků. Poznatky získané na základě provedené studie byly publikovány a aplikovány v klinické praxi.
|
|
|
Metody stanovení nádorových markerů v krevní plazmě a jejich klinický význam při diagnostice
Toman, Karel ; Márová, Ivana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o metodách stanovení tumorových markerů a jejich klinickém významu při lékařské diagnostice nádorových onemocnění. V teoretické části práce jsou uvedeny klinicky nejdůležitější nádorové markery a rovněž jsou podrobně popsány používané chemiluminiscenční imunoanalytické metody pro jejich stanovení. Praktická část práce se týká zavedení nové chemiluminiscenční metody pro stanovení tumorového markeru do rutinního provozu, určení základních analytických parametrů této metody a porovnání se stávající imunoturbidimetrickou metodou. Součástí praktické části práce je monitorování onkologických pacientů s různými nádorovými onemocněními, které probíhá pomocí sledování hodnot nádorových markerů. V praktické části jsou také uvedeny výsledky porovnání naší metody s dalšími metodami v rámci Systému externí kontroly kvality.
|
|
|
Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu.
KRBCOVÁ, Julie
Současný problém v populaci žen spočívá ve vysokém výskytu patologických nálezů v prsu, které mohou být benigní, ale častěji maligní. Téma: "Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu" pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala z důvodu stálé aktuálnosti této problematiky. Základní teoretická východiska práce popisují anatomii a patologii ženského prsu. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku nádorového onemocnění a s nejčastějšími příznaky tohoto onemocnění. Významný podíl na vysokém procentu zachycených časných stadií má využití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění ve skríningovém programu. Operace nádorového onemocnění prsu patří k fyzicky i psychicky náročným operacím. Zde je důležitá úloha všeobecných sester poskytování předoperační a hlavně pooperační ošetřovatelské péče. Sestra zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči, řídí se zásadami ošetřovatelského procesu tak, aby byly uspokojovány individuální potřeby pacientky. Sestra nezapomíná na poskytování informací, edukaci, empatický přístup a psychickou podporu pacientky. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Pro splnění cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: "Jaké specifické ošetřovatelské činnosti provádí sestra v pooperačním období u pacientek po operaci prsu?" Druhá výzkumná otázka: "Jakou roli zastává sestra v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu?" Ke zpracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření bylo realizováno na chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. První výzkumná otázka mapovala specifické ošetřovatelské činnosti sester prováděné u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Z odpovědí vyplynulo, že sestry znají specifické ošetřovatelské činnosti, které provádějí u pacientek s nádorovým onemocněním prsu v pooperačním období. Specifika, která jak sestry, tak pacientky popisují, se úzce týkají výkonu, který podstoupily a který je sám o sobě specifický. Druhá výzkumná otázka zjišťovala role sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Z výsledků odpovědí sester i pacientek (co se týče předávání informací o pooperační péči) vyplývá, že byly naplněny role sestry komunikátorky, edukátorky a nositelky změn. Možností jak dosáhnout efektivního uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci nádorových onemocnění prsu by mohly být edukační i názorné pomůcky (silikonový prsní fantom k výuce samovyšetřování) pro ošetřovatelský personál, který by pomohl sestrám zlepšit vztah komunikace a edukace v této problematice. Výsledky mé práce by mohly být použity jako informační materiál, který by mohl posloužit ke zkvalitnění či zefektivnění ošetřovatelské péče pro již zkušené, nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s těmito pacientkami. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako podkladový materiál k vytvoření přednášky na odborném semináři či konferenci pro sestry.
|
|
|
Témata rozhovorů mezi onkologickým pacientem a dobrovolníkem
PLASSOVÁ, Martina
Témata rozhovorů mezi onkologickým pacientem a dobrovolníkem Bakalářskou práci na toto téma jsem si vybrala z několika důvodů- hlavním z nich bylo, že vykonávám dobrovolnickou činnost právě na oddělení onkologie v nemocnici České Budějovice, a.s. a to již od prvního roku studia na zdejší fakultě. Druhý důvod výběru právě tohoto tématu byl zájem a potřeba využít čas strávený na onkologickém oddělení jako dobrovolník nejen pro vlastní rozvoj, ale poskytnout získané užitečné informace a poznatky i jiným- zejména dalším současným nebo budoucím dobrovolníkům a nejlépe i těm, kteří o dobrovolnictví zatím jen uvažují nebo dokonce ještě nikdy neslyšeli. Onkologické diagnózy jsou v neposlední řadě také i dnes ještě poměrně tabuizovaným tématem a zároveň bohužel stále častější. Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na obsah rozhovorů, které jsem vedla s onkologickými pacienty jako dobrovolník. Ke sběru dat jsem využila kvalitativní přístup- jednalo se o metodu narativního rozhovoru a pozorování. Zpracování dat proběhlo primárně přes kvalitativní analýzu rozhovorů s onkologickými pacienty, které jsem si zpětně zaznamenávala do poznámkového sešitu, a dále přes kvantifikaci - spočítání četností témat. Onkologické pacienty reprezentoval 20člený vzorek z oddělení onkologie v nemocnici v Českých Budějovicích. Výzkum přinesl velmi zajímavé výsledky. Pojmenovala jsem témata, o kterých pacienti s dobrovolníkem rádi hovoří, i témata, která pacienti přináší do rozhovoru sami, a spočítala jejich četnost. Rovněž byla popsána témata, která pacientovi způsobují zhoršení a zlepšení jeho nálady. Byla vyčíslena četnost těchto témat. Dále jsem zjistila, že nemohu identifikovat komunikační bloky, protože jsem se s žádnými nesetkala. Výsledky naznačují, že onkologičtí pacienti nemají problémy hovořit ani o tématu dnešní společností stále ještě do značné míry tabuizovaném- o své nemoci. Pacienti se dokážou svěřit i dobrovolníkovi - tedy člověku, který je pro ně cizí.
|
|
|
Role sestry při zvládání techniky samovyšetření prsu
ŠOJSLOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zjistit, jak zvládají techniku samovyšetřování prsu sestry a ženy nezdravotnice a rozsah edukačních činností sester v problematice samovyšetřování prsu. Určeny byly čtyři hypotézy, pomocí kterých byly zjišťovány jak znalosti o samotném karcinomu prsu, tak i znalosti o technice samovyšetřování prsu a edukaci sester z různých pracovišť. Bylo použito kvantitativní šetření pomocí dotazníků. První dotazník s 21 otázkami, pro ženy nezdravotnice, které byly převážně z Českých Budějovic, a to z úřadů, studentky škol, příbuzní a známí. Druhý dotazník pro sestry s 20 otázkami. Sestry, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu, jsou zaměstnankyně různých oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově, Strakonicích a ordinací praktických lékařů. V teoretické části této práce je připomenuta důležitost tématu {\clqq}onemocnění prsu`` vzhledem k tomu, že v naší republice je nejčastějším zhoubným nádorem žen - rakovina prsu. Alarmující je stoupající počet nově zjištěných karcinomů prsu za rok na celém světě. Samovyšetřování prsu má pomoci hlavně ženám do 45 let věku v odhalování patologií prsu. Každá žena by se měla seznámit s prevencí a rizikovými faktory, které přispívají k onemocnění prsu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ženy nezdravotnice prokázaly dostatečné znalosti v otázkách, co je samovyšetřování prsu, časové intervaly samovyšetřování a jakou polohu zvolí při samovyšetřování. Pouze polovina všech dotazovaných žen věděla, v kterém období menstruačního cyklu je vhodné vyšetření provádět a překvapivě byla nedostatečná znalost v otázce {\clqq}Při jakých obtížích navštívíte lékaře``. Šetřením bylo prokázáno, že většina žen, nebyla nikdy vyzvána lékařem k samovyšetřování prsu. Dotazníkové šetření pro sestry ukázalo, že onemocnění prsu je pro ně stále aktuální téma, a jejich znalosti o samovyšetřování prsu byly dostačující. Většina z dotázaných sester nikdy pacientku needukovala ani nenavštívila v posledních pěti letech seminář týkající se samovyšetřování a onemocnění prsu.
|
|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Stresové faktory působící na pacienty na onkologickém oddělení
DOVALILOVÁ, Ljuba
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat stresové faktory u onkologicky nemocných pacientů hospitalizovaných na oddělení onkologie. Ze všeho nejdříve jsem nastudovala literaturu o rakovině a faktory, které by mohli být pro pacienty stresující. Rakovina je třídou nemocí nebo chorob, které jsou charakterizované nekontrolovatelným dělením buněk. Buňky jsou šířeny buď, růstem buněk do sousedních tkání a tkáně narušují, nebo se šíří a metastazují do vzdálených míst (rakovinové buňky jsou transportovány krevním oběhem nebo lymfatickým systémem). Rakovina může zasáhnout lidi v různém věku, ale riziko onemocnění se s věkem zvyšuje. Rakovina je hlavní příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Následky rakoviny zasahují bio-psycho-sociální složku člověka. Pacienti musejí absolvovat operaci, náročnou léčbu a někteří pacienti musejí zůstat na onkologickém oddělení až několik týdnů. Pacienti a jejich rodiny procházejí různými náročnými psychickými fázemi. Pro všechny je období nemoci stresujícím a po léčbě se pacienti obávají recidivy onemocnění. Někteří z pacientů odcházejí po léčbě zpět do zaměstnání, jiní přijímají dávky z invalidního či starobního důchodu. Po studiu literatury jsem začala s mým výzkumem. Navštěvovala jsem dva měsíce onkologické oddělení v Nemocnici České Budějovice. Provedla jsem rozhovory s pacienty a vyhodnotila stresové faktory. Vybrala jsem si 20 pacientů, 10 mužů a 10 žen různého věku. Na základě výsledků byla potvrzena jedna hypotéza: Hypotéza 1: U onkologicky nemocných žen se vyskytuje více stresových faktorů než u onkologicky nemocných mužů. Druhou hypotézu jsem nemohla potvrdit z důvodu malého počtu pacientů s vyšším vzděláním. Hypotéza 2: U onkologicky nemocných pacientů s nižším vzděláním se snižuje počet stresových faktorů. Na základě výsledku vyplynula Hypotéza 3: Se zvyšujícím se věkem onkologicky nemocných pacientů se počet stresových faktorů snižuje. Domnívám se, že cíl diplomové práce byl splněn.
|
host ::
RSS.