|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Vliv glukokortikoidní léčby na muskuloskeletální aparát dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií
Petráčková, Karolína ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Šrámková, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou komplikací muskuloskeletálního systému u dětských pacientů s diagnózou akutní lymfoblastické leukemie (ALL), kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu zahrnující vysoké kumulativní dávky glukokortikoidů. Mezi muskuloskeletální komplikace řadíme steroidní myopatii, osteonekrózu a sníženou kostní minerální denzitu. V přehledu poznatků jsou uvedeny jejich základní patofyziologické mechanismy a rizikové faktory jejich vzniku. Ve speciální části jsou představeny současné možnosti hodnocení svalové síly a dostupné pohybové programy. Dále je shrnuta diagnostika osteonekrózy a kostní minerální denzity s dosavadními možnostmi terapeutických intervencí. Součástí práce je charakteristika metod měření svalové síly a pohybových programů s uvedením výsledků, kterých bylo v jednotlivých studiích dosaženo. V diskuzi jsou rozebrány limity, výhody a nedostatky využití metod měření svalové síly a pohybových programů v klinické praxi.
|
|
| |
|
|
Vliv kortikosteroidů a hybného deficitu na rozvoj osteoporózy u pacientů s roztoušenou sklerózou
Týblová, Michaela ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Úvod: U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) je často zmiňován vyšší výskyt snížené denzity kostního minerálu (BMD - bone mineral density) oproti stejně staré zdravé populaci, a to již na počátku tohoto onemocnění. Jsou známé některé rizikové faktory mající vliv na rozvoj osteoporózy u pacientů s RS. Cílem práce bylo najít míru závislosti snížené BMD na podávané kumulativní dávce glukokortikoidů (GK) a na dalších rizikových faktorech, především hybném deficitu a dále vyhodnocení výskytu fraktur v našem souboru pacientů. Také jsme porovnávali BMD a svalovou hmotu (body composition) mezi ženami a muži s RS a kontrolní skupinou a hodnotili vliv motorického postižení a svalové hmoty a/nebo léčby GK na BMD. Dalším cílem práce bylo vyšetření hladiny markerů kostní remodelace u pacientů s RS léčených nízkými dávkami GK. Pacienti a metody: Měření kostní denzity bylo v roce 2004 provedeno u 591 RS pacientů (455 žen a 136 mužů) a další rozsáhlá longitudinální studie byla vyhodnocena v roce 2014 u 474 pacientů (353 žen a 121 mužů). Z celého souboru pacientů s RS byla u 250 pacientek s EDSS ≤ 6.5 a 104 mužů a 247 kontrol (193 žen a 54 mužů) navíc vyšetřena i svalová hmota. U menší skupiny pacientů byly hodnoceny i biochemické markery kostní remodelace. Výsledky: Osteopenie byla zjištěna u 46,5% a osteoporóza...
|
|
| |
|
|
Vliv zvýšené hladiny kortikoidů na růst a kostní tkáň dítěte
Brusová, Adéla ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené hladiny glukokortikoidů na vývoj kostní tkáně a růstem dítěte. Jsou zde popsány důvody, které v těle hyperkortikoismus způsobují. Těmi jsou genetická onemocnění, nádory, či autoimunitní choroby (astma, alergie, lupénka aj.), při kterých se užívají léky obsahující glukokortikoidy, a tím se zvyšuje množství této látky v těle. Následně jsou popsány principy vlivu glukokortikoidů na organismus a jejich negativní projevy. Na základě vědeckých studií je v práci shrnut vliv glukokortikoidů na růst kostí, osu hypofýza-hypotalamus-IGF-I a tím na výšku dítěte. Značná část práce se zabývá astmatem, léčbou astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a negativním působením těchto léků v dětském věku.
|
|
|
Vliv zvýšené hladiny kortikoidů na růst a kostní tkáň dítěte
Brusová, Adéla ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Tématem bakalářské práce je zmapování účinku suprafyziologických dávek kortikoidních hormonů na rostoucí organizmus. Zejména negativní účinek na celkový růst dítěte a rozvoj kostní denzity je doložen u glukokortikoidů, resp. kortizolu a jeho derivátů. Primárním zdrojem zvýšené hladiny kortikoidů v organizmu jsou léčebné indikace. Jejich protizánětlivé a imunosupresívní účinky jsou využívány při léčbě řady onemocnění (těžké a často opakované infekce, chronická onemocnění - zejména GIT, autoimunitní onemocnění apod.). Vzácným zdrojem hyperkortikalizmu jsou v dětském věku hormonálně aktivní nádory (karcinom kůry nadledvin). Zvláštní pozornost je v tomto výčtu věnovaná studiím, sledujícím ovlivnění růstu, resp. finální výšky a kvality kostní tkáně u pacientů s astma bronchiale na dlouhodobé terapii inhalačními kortikoidy.
|
|
|
Kostní remodelace u revmatických onemocnění: Ztráta kosti u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou.
Brábníková Marešová, Kristýna ; Štěpán, Jan (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Úvod: Ve ztrátě kosti u juvenilní idiopatické artritidy (JIA) hraje významnou roli zánět. Prozánětlivé cytokiny i glukokortikoidy (GCs), mohou aktivovat osteoklastickou resorpci. Současně může být utlumena kostní novotvorba a to zejména prostřednictvím inhibitorů proteinů, které kontrolují diferenciaci osteoblastů. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že u pacientů s vysoce aktivní JIA se významně uplatňuje utlumení kostní novotvorby inhibitory Wingless (Wnt) proteinů - Dickkopfem 1 (Dkk-1) a sklerostinem. Kromě denzitometrického měření kostní a svalové hmoty byly hodnoceny markery aktivity onemocnění, kostního metabolismu a remodelace u mladých dospělých pacientů s JIA před a během 2 let anti TNFα (tumor necrosis factor α) léčby, která snižuje aktivitu onemocnění. Výsledky: U pacientů s JIA, kteří dosud nedostávali biologickou léčbu, byla oproti zdravým kontrolám významně nižší hustota kostního minerálu (BMD, g/cmš). Hodnoty BMD a složení těla u JIA významně závisely na trvání onemocnění JIA a na léčení GCs. Sérová koncentrace sklerostinu byla u JIA významně vyšší v porovnání s hodnotami u kontrolní skupiny zdravých osob. Hodnoty ostatních sledovaných markerů se mezi JIA a kontrolami nelišily. U pacientů byla zjištěna pozitivní korelace mezi Dkk-1 a C-reaktivním proteinem (hsCRP). Významná korelace...
|
|
|
Circadian regulation of glucocorticoid secretion
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Glukokortikoidy jsou skupina steroidních hormonů, které jsou syntetizovány v nadledvinách. Vykonávají četné funkce související s metabolismem, imunitní odpovědí a ontogenezí. Glukokortikoidy účinkují jako výkonné molekuly hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové (HPA) osy a jako takové je jejich hladina v krvi zvýšena po vystavení stresu. Bazální hladina glukokortikoidů také vykazuje nápadný denní rytmus svědčící o vlivu cirkadiánních hodin na regulaci HPA osy. Studie ukázaly, že na regulaci denní sekrece glukokortikoidů se kromě HPA osy podílí i další regulační mechanismy. Poruchy těchto regulačních mechanismů mohou vést k vážných patologiím. Tato práce popisuje podstatu rytmické povahy výlevu glukokortikoidů a mechanismy, kterými cirkadiánní hodiny uplatňují svůj vliv na zmíněný rytmus. Dále se práce stručně zaměřuje na vysvětlení povahy zpětné vazby glukokortikoidů na hodinový systém. Závěrem jsou shrnuty některé příklady úlohy abnormální sekrece glukokortikoidů v několika vybraných chorobách.
|
host ::
RSS.