|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Veselá, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkaté výživy a UV záření na obsah proteinů gluteninových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia. Gluteninové proteiny byly separovány metodou SDS-PAGE a jejich kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Bylo prokázáno, že dusíkaté hnojení má velký vliv na obsah gluteninových proteinů, u všech vzorků došlo ke zvýšení jejich obsahu. Samotný vliv zvýšené koncentrace CO2 není zdaleka tak výrazný, nicméně jisté rozdíly se vyskytují. Vzorky pšenice pěstované za podmínek redukovaného UV záření, a vzorky pšenice pěstované v přirozených podmínkách nevykazují velké rozdíly v obsahu gluteninů.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce u ozimé pšenice
Chadimová, Klára ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na obsah proteinů gluteninové a gliadinové frakce pšeničného lepku. Ozimá pšenice odrůdy Bohemia byla kultivována za podmínek normální (AC; 400 mol CO2.mol-1) a zvýšené (EC; 700 mol CO2.mol-1) koncentrace CO2. Polovina vzorků byla hnojena dávkou 200 kg N.ha-1 (N+, N–) a dalšími sledovanými environmentálními faktory bylo vyloučení UV záření u poloviny komor (UV–, UV+) a manipulace přirozených srážek (DRY, WET). Gliadinová frakce lepku byla separována metodou A-PAGE, gluteninová frakce metodou SDS-PAGE. Proteiny byly kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení významně zvýšilo obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce lepku. V menší míře se projevil vliv sucha, které významně snížilo koncentraci některých subfrakcí gliadinů, naopak významný pokles množství proteinů vlivem sucha byl pozorován u HMW gluteninových podjednotek. Vyloučení UV záření způsobilo významné snížení obsahu proteinů několika subfrakcí gliadinových a gluteninoých podjednotek. Vliv zvýšené koncentrace CO2 se projevil pouze v malé míře významným zvýšením koncentrace proteinů gluteninových subrakcí HMW 1 a 2. Naopak významné snížení množství proteinů vlivem zvýšené koncentrace CO2 bylo pozorováno u gliadinových subfrakcí -5 1 a 1.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
|
host ::
RSS.