|
| |
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
HODNOCENÍ FUNKČNOSTI RODINY VE MĚSTE DO 50 000 OBYVATEL DLE FAMILY APGAR DOTAZNÍKU
VYORALOVÁ, Lucie
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení funkčnosti rodiny, která je zde určována prostřednictvím dotazníku Family APGAR. Dotazník byl navržen Gabrielem Smilksteinem v roce 1978. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem lze využít dotazník Family APGAR k hodnocení funkčnosti rodiny žijící ve městě do 50 000 obyvatel. Prostřednictvím výzkumu měla být potvrzena či vyvrácena hypotéza, stanovená na počátku, že dotazník Family APGAR je vhodný k hodnocení funkčnosti rodiny žijící ve městě do 50 000 obyvatel. V teoretické části bakalářské práce je vymezen pojem rodina. Je zde rovněž popisován vývoj rodiny. Část bakalářské práce je věnována funkcím rodiny, mezi které patří funkce biologicko-reprodukční, ekonomicko-zabezpečovací, emocionální a socializačně-výchovná. Dále je zde pojednáváno o vztazích v rodině, o tom jaký má rodina význam pro dítě a naopak jakým přínosem je dítě pro rodinu. V práci je rovněž snaha o popsání vztahu mezi rodičem a dospívajícím dítětem. Součástí teoretické části je i charakteristika rodiny funkční a jsou zde zaznamenány rysy, které vykazují rodiny dysfunkční. V práci není opomenuta ani charakteristika současného rodinného společenství. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ověření Smilksteinova dotazníku Family APGAR. Název APGAR je složen z počátečních písmen anglických slov a to slov {--} Adaptability, Partnership, Growth, Affection a Reslove. Potřebná data byla získána prostřednictvím kvantitativního výzkumu uskutečněného mezi dětmi. Průzkum probíhal metodou dotazování, kdy byla použita technika standardizovaného rozhovoru. Respondenti, kteří byli osloveni, spadali do věkové kategorie 12 až 18 let. Hypotéza byla vyvrácena. Dotazník Family APGAR není vhodným nástrojem k určení funkčnosti rodiny.
|
|
|
Krize současné rodiny - psychosociální aspekty
MIKULOVÁ, Radka
Dnešní manželství a partnerství jsou uzavírána s vědomím, že je lze snadno ukončit. Dávno zmizelo společenské stigma, jež bylo kdysi spojováno s rozvodem, soužití bez svatby je dnes společensky přijatelné, ba dokonce módní. Rozvod je často traumatická, velmi bolestná a dlouhodobé následky zanechávající událost pro všechny zúčastněné. O to více pro děti, které jen těžko chápou co se stalo. Ztráta pocitu jistoty je často doprovázena pocity viny a vlastního selhání. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Důsledky stresu se projevují ještě dlouho po rozvodu. Cílem práce bylo zmapovat situaci dítěte v rozvedené rodině. Zjistit dopady rozvodu rodičů na budoucí vývoj dítěte. Zvolenou metodikou byla kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro zmapování problematiky byl nejprve zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita technika rozhovorů s dospělými dětmi, které prožily rozvod rodičů. Pro kvantitativní výzkum bylo použito dotazníkové šetření. Na středních a vysokých školách bylo rozdáno 260 dotazníků, které byly rozděleny na dvě části. První část byla zaměřena na názory týkající se manželství a druhá měla zmapovat situaci dětí, které prožily rozvod rodičů. Na dotazník odpovědělo 54 dětí z rozvedených a 179 dětí z nerozvedených manželství. Cílem kvalitativní části výzkumu bylo zmapovat problematiku rozvodu manželství z pohledu dnes již dospělých dětí. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo zmapovat názory studentů SŠ a VŠ na manželství a rodinu. Dalším cílem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jak studenti SŠ a VŠ, kteří prožili rozvod rodičů, vnímají průběh a dopady rozvodu. Nebyl přímo prokázán negativní vliv rozvodu na dětský vývoj. Dotázaní respondenti nepovažují období po rozvodu manželství za tíživou životní situaci. Z výzkumu tedy vyplývá, že rozvod nebo rozchod nemusí být pro dítě vždy katastrofou. Hodně záleží také na osobnosti a odolnosti dítěte. Pokud rodiče dětem otevřeně řeknou, co se děje, dítě se snáze smíří se situací a začne si uvědomovat i světlé stránky.
|
|
|
HODNOCENÍ FUNKČNOSTI RODINY ŽIJÍCÍ V OBCI DO 1000 OBYVATEL DLE DOTAZNÍKU FAMILY APGAR
KRÁTKÁ, Edita
Bakalářská práce je orientována na rodinu a její funkčnost. Funkčnost rodiny byla ověřena podle dotazníku Family APGAR zpracovaném v roce 1978 Gabrielem Smilksteinem. Název dotazníku se skládá z počátečních písmen slov Adaptability, Partnership, Growth, Affection a Reslove. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem lze využít dotazník Family APGAR pro hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel. Obsah počáteční hypotézy říkal, že dotazník Family APGAR je využitelný k hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel. Teoretická část práce vysvětluje pojem rodina a uvádí její definici. Dále je zde zahrnut historický vývoj rodiny od nejstarších dob. Práce se snaží i o seznámení s vývojovým cyklem rodiny od poznání se mezi partnery až po opuštění rodiny dětmi. Vysvětluje také základní funkce rodiny, kterými jsou funkce biologicko-reprodukční, ekonomicko-zabezpečovací, emocionální a v neposlední řadě funkce socializačně-výchovná. Nechybí ani rozdělení poruch rodiny a jejich příčiny. Dále jsou zde uvedeny údaje o rodině funkční a dysfunkční. Situaci a trendy v českých rodinách objasňuje kapitola o současné české rodině. V teoretické časti je dále popsán přínos a vliv rodiny na dítě a dítěte na rodinu. V neposlední řadě práce ukazuje faktory z hlediska rodičů ovlivňující výchovu dítěte. Praktická část ověřuje spolehlivost dotazníku Family APGAR pro určení funkčnosti rodiny. Data byla získána kvantitativním výzkumem. Tento výzkum probíhal metodou dotazování, kdy byla použita technika standardizovaného (řízeného) rozhovoru. Soubor 33 respondentů ve věku od 12 do 18 let byl vytvořen náhodným výběrem za pomoci kontaktu od známých. Obce do tisíce obyvatel, kde respondenti žijí, se nachází na Strakonicku. Výzkum přinesl vyvrácení počáteční hypotézy, dotazník Family APGAR není dostatečným měřítkem pro hodnocení funkčnosti rodiny žijící v obci do 1000 obyvatel.
|
|
|
Role matky a otce ve výchově dětí
KUTHANOVÁ, Alena
Práce se zabývá rodičovskými rolemi a jejich vlivu na výchovu. Teoretická část se zabývá rodičovskou výchovou dětí a rolemi v rodině. Praktická část této práce zahrnuje 3 hypotézy, které se vztahují k postojům dítěte k rodičům. Sociální výzkum je uskutečněn mezi mladými lidmi, kteří žijí v úplné rodině.
|
|
|
Postižení dítěte jako faktor ovlivňující rodinné prostředí
BĚHALOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá rodinami, které pečují o dítě s postižením. Analyzuje změny, ale i shody, ke kterým může v tomto rodinném prostředí docházet. Tato analýza vychází z vymezení rodiny, jejich funkcí, výchovných stylů, vztahů a rolí v rámci rodiny. Práce pokračuje vymezením náročných životních situací, ke kterým v těchto rodinách dochází, od prvotních reakcí po sdělení diagnózy dítěte až po fáze vyrovnávání se.
|
host ::
RSS.