|
|
RODINNÁ MEDIACE JAKO ZPŮSOB ŘEŠENÍ RODINNÝCH SPORŮ
VYORALOVÁ, Lucie
Rodinná mediace jako způsob řešení rodinných sporů Rodinné spory patří k citově a emočně nejvíce náročným. I přes to je možné je řešit kultivovaným způsobem za pomoci prostředníka. Mediátor spor nerozhoduje za strany, ale pomáhá jim nalézt vlastní, pro všechny zúčastněné přijatelné řešení. V teoretické části diplomové práce je vymezení konfliktu jako předmětu mediace. Je zde rovněž popsána mediace jako forma vyjednávání. Část diplomové práce je věnována osobě mediátora a jeho roli a kompetencím v mediačním procesu. Dále je zde pojednáváno o procesu a formách mediace. Součástí teoretické části je charakteristika mediace v rodinných konfliktech, kde jsou mimo jiné popsány cíle rodinné mediace, její výhody a omezení. Úloha mediátora v rozvodovém řízení a právní úprava rodinné mediace jsou rovněž popsány. Dále je zde pojednáváno o dětech v rodičovských soudních sporech a o tom, jaký má rodina význam pro dítě. Zjistit, jakým způsobem na mediaci jako na způsob řešení rozvodových sporů nahlíží pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí působící v Jihočeském kraji, a zjistit, do jaké míry jsou příslušné sociální pracovnice s mediací obeznámeny, bylo cílem praktické části. K získání komplexních informací o rozvodové mediaci byly osloveny rovněž mediátorky zabývající se touto problematikou. Zjistit, jakým způsobem nahlíží mediátoři na rozvodovou mediaci v Jihočeském kraji, bylo stanoveno jako jeden z cílů diplomové práce. V neposlední řadě jsem se zajímala o vzájemnou spolupráci těchto dvou subjektů. Cílem uskutečněných rozhovorů bylo rovněž dozvědět se, zda-li existují překážky bránící rozvoji rozvodové mediace a jejímu častějšímu užití v Jihočeském kraji. Zodpovězení uvedených dílčích otázek směřovalo k cíli hlavnímu, kterým bylo zmapovat, jakým způsobem je využívána rodinná (rozvodová) mediace a její potenciál k řešení rozvodových sporů v Jihočeském kraji. K získání potřebných dat byl použit kvalitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla v kvalitativním výzkumu použita metoda polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Otázky byly pracovnicím orgánu sociálně-právní ochrany dětí kladeny na základě předem pevně stanovených okruhů, které byly zaměřeny na metodu mediace obecně, dále na pracovní pozici mediátora, na rozvodovou mediaci a otázky zaměřené na spolupráci s mediátory zabývajícími se rozvodovou mediací. První tři okruhy byly shodné i u dotazovaných mediátorů. Ti byli navíc dotazováni na okruh otázek zaměřených na vstup do rozvodové mediace a na dostupnost této metody.Rozhovory byly zaznamenávány pomocí diktafonu a následně byly převedeny do písemné podoby. Před započetím rozhovoru byl vždy dotazovaný ubezpečen, že rozhovor je anonymní, jména ani pracoviště nebyla zaznamenávána. Pro potřeby kvalitativního výzkumu bylo osloveno sedm pracovnic OSPOD působících v Písku, Českých Budějovicích, Strakonicích a Milevsku. Pro potřeby výzkumu byly rovněž osloveny čtyři mediátorky zabývající se rodinnou (rozvodovou) mediací v Jihočeském kraji. Výsledky diplomové práce mohou vést ke zvýšení informovanosti v dané problematice. Diplomová práce může také posloužit jako pilotáž pro další rozsáhlejší výzkum.
|
|
|
HODNOCENÍ FUNKČNOSTI RODINY VE MĚSTE DO 50 000 OBYVATEL DLE FAMILY APGAR DOTAZNÍKU
VYORALOVÁ, Lucie
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení funkčnosti rodiny, která je zde určována prostřednictvím dotazníku Family APGAR. Dotazník byl navržen Gabrielem Smilksteinem v roce 1978. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem lze využít dotazník Family APGAR k hodnocení funkčnosti rodiny žijící ve městě do 50 000 obyvatel. Prostřednictvím výzkumu měla být potvrzena či vyvrácena hypotéza, stanovená na počátku, že dotazník Family APGAR je vhodný k hodnocení funkčnosti rodiny žijící ve městě do 50 000 obyvatel. V teoretické části bakalářské práce je vymezen pojem rodina. Je zde rovněž popisován vývoj rodiny. Část bakalářské práce je věnována funkcím rodiny, mezi které patří funkce biologicko-reprodukční, ekonomicko-zabezpečovací, emocionální a socializačně-výchovná. Dále je zde pojednáváno o vztazích v rodině, o tom jaký má rodina význam pro dítě a naopak jakým přínosem je dítě pro rodinu. V práci je rovněž snaha o popsání vztahu mezi rodičem a dospívajícím dítětem. Součástí teoretické části je i charakteristika rodiny funkční a jsou zde zaznamenány rysy, které vykazují rodiny dysfunkční. V práci není opomenuta ani charakteristika současného rodinného společenství. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ověření Smilksteinova dotazníku Family APGAR. Název APGAR je složen z počátečních písmen anglických slov a to slov {--} Adaptability, Partnership, Growth, Affection a Reslove. Potřebná data byla získána prostřednictvím kvantitativního výzkumu uskutečněného mezi dětmi. Průzkum probíhal metodou dotazování, kdy byla použita technika standardizovaného rozhovoru. Respondenti, kteří byli osloveni, spadali do věkové kategorie 12 až 18 let. Hypotéza byla vyvrácena. Dotazník Family APGAR není vhodným nástrojem k určení funkčnosti rodiny.
|
host ::
RSS.