|
|
Studium genetických změn u dětí s akutními lymfoblastickými leukémiemi (ALL) za využití metod mFISH/mBAND a čipových technologií.
Bártů, Linda ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie patří k nejčastějším maligním onemocněním u dětí. K nejdůležitějším vyšetřením v době stanovení diagnózy patří sestavení karyotypu leukemických buněk, které rozděluje nemocné do prognostických skupin dle cytogenetického nálezu. Až u 90 % nemocných jsou popisovány chromosomové aberace, u většiny z nich je přesně znám jejich klinický význam. Důležitým cytogenetickým nálezem je tzv. vysoká hyperdiploidie (51-68 chromosomů), která je spojena s velmi dobrou prognózou. Přesto i u těchto dětí dochází k relapsům onemocnění. Jedním z vysvětlení by mohla být zvýšená nestabilita genomu leukemických buněk, která je příčinou vzniku kryptických strukturních přestaveb. V retrospektivní studii jsme celkem vyšetřili 232 dětí s nově diagnostikovanou B-ALL pomocí konvenční cytogenetické analýzy a metodou interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) s panelem DNA sond (Abbott Vysis) pro detekci heteroploidních buněk. U nemocných s podezřením na kryptické strukturní chromosomové aberace jsme karyotypy podrobně analyzovali metodou mnohobarevné FISH a mnohobarevného pruhování (mFISH/mBAND; MetaSystems), rozsah aberací jsme určili metodou komparativní genomové hybridizace na BAC čipech (array CGH; BlueGnome). Buněčné klony s vysokou hyperdiploidií jsme prokázali celkem u 102 dětí (44 %), u...
|
|
|
Liniová plasticita fyziologických a maligních lymfocytárních prekursorů
Rezková Řezníčková, Leona ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Klasické schéma vývoje hematopoetických buněk předpokládá časné oddělení lymfoidního a myeloidního prekurzoru. V poslední době jsou navrhovány složitější modely, které předpokládají větší flexibilitu hematopoezy a navrhují existenci progenitorů s lymfoidním i myeloidním potenciálem. Akutní hybridní leukémie jsou malignity, které podle různých kritérií nelze jednoznačně zařadit k lymfoidní nebo k myeloidní linii a jejichž chování spíše dává za pravdu novým modelům hematopoezy. Předkládaná práce se zabývala především výzkumem dětských leukémií s přesmykem z lymfoidní do myeloidní linie během indukční léčby. Jedná se o rozsáhlý projekt, v jehož rámci si diplomová práce si kladla za úkol určit liniové zařazení leukemických blastů pomocí detekce přestaveb genů pro imunoglobuliny a T-buněčné receptory (TCR). Potvrdili jsme, že myeloidní buňky derivované v průběhu léčby pochází u všech pacientů z původního lymfoidního klonu. Dále jsme u těchto případů zkoumali expresi vytipovaných genů ve srovnání s běžnými druhy leukémií. Třetí částí práce byl výzkum prognostického významu přítomnosti přestaveb TCR (a tedy příslušnosti k lymfoidní linii) u leukémií z T-lymfoidní řady.
|
|
|
Postižení myeloidní linie u BCR/ABL-pozitivních akutních lymfoblastických leukémií
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom byl od doby, kdy byl poprvé popsán (1960), po desetiletí spojován pouze s chronickou myeloidní leukémií (CML). Avšak tuto translokaci zahrnující chromozomy 9 a 22 lze nalézt i mezi pacienty trpícími odlišným typem poruchy zrání a diferenciace bílých krvinek - akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). Zatímco u Ph+ ALL pacientů je Philadelphský chromozom nacházen v lymfoidních buňkách, u CML je tato chromozomální aberace nalézána zejména v buňkách myeloidních. Tato onemocnění jsou si však mnohem bližší, než by se na první pohled mohlo zdát, a v určité fázi je Ph+ CML jen obtížně odlišitelná od Ph+ ALL. Touto fází je období lymfoblastické krize CML. Nabízí se hypotéza, že k odlišení mezi oběma typy leukémií postačí vyšetření zaměřené na postižení myeloidních buněk - u ALL by mělo být postižení vázáno pouze na lymfoidní buňky. Avšak tento předpoklad neplatí absolutně. V případě Ph+ ALL byli popsáni pacienti s postižením i myeloidních buněk. Navíc ani případy s Ph+ CML nemusí mít jednoznačný průběh.Vzhledem k odlišným prognózám a léčebným postupům, které se v obou případech uplatňují, je nasnadě, že správná diagnóza není nepodstatnou součástí úspěšné léčby. Nalezení odlišnosti mezi Ph+ ALL a Ph+ CML tedy není pouze teoretickou otázkou, ale může mít vliv i na úspěšnou terapii těchto...
|
|
|
Kontinuální měření krevního tlaku
Kopčil, Petr ; Chmelař, Milan (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, elementárních zákonitostí průtoku krve cévami a krevního tlaku se zaměřením na základní mechanizmy regulace a metody jeho měření. Popisuje funkce přístroje Finometer (FMS, Nizozemí), sloužícího k neinvazivnímu kontinuálnímu měření krevního tlaku a navrhuje způsob, jakým lze data z tohoto přístroje přenést do uživatelsky přístupnějšího prostředí. Dále představuje aplikaci, vytvořenou v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou správu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část této práce je věnována statistickému vyhodnocení vybraných klinických dat a souborů pacientů včetně srovnání výsledků s literaturou dostupnou v ČR a zahraničí.
|
host ::
RSS.