|
|
Rezistence brouků škodících na obilninách k vybraným účinným látkám insekticidů
Benda, Ivo
Diplomová práce na téma „Rezistence brouků škodících na obilninách k vybraným účinným látkám insekticidů“ se zabývá problematikou citlivosti kohoutků Oulema spp. vůči účinné látce ze skupiny pyrethroidů (lambda-cyhalothrin) a organofosfátů (chlorpyrifos-ethyl). Výzkum byl proveden na několika lokalitách v rámci Jihomoravského kraje. Sběr brouků byl proveden na běžných konvenčně obhospodařovaných plochách s pšenicí ozimou (Triticum aestivum L.) a ječmenem jarním (Hordeum vulgare L.). Testování kohoutků proběhlo v laboratoři pomocí lahvičkového testu (adult-vial test), kde byla imaga vystavena u každé varianty (účinné látky) čtyřem koncentracím ve třech opakováních. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Polo Plus. Aktivita brouků se lišila v závislosti na koncentraci účinné látky.
|
|
| |
|
|
Rezistence blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus, Fabr. 1775) k insekticidům
Jetmarová, Zuzana
Cílem této práce bylo zjistit aktuální výskyt rezistentních sub-populací blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus Fabricius, 1775) k vybraným druhům účinných látek a přípravku. Imaga blýskáčků byla sbírána většinou na porostech řepky olejky, a to v době první poloviny květu řepky až téměř do jejího odkvětu. Sběr vzorků byl proveden v letech 2012 a 2013 ve dvaceti lokalitách na území České republiky. Stupně rezistence byly posuzovány v laboratoři tzv. lahvičkovým testem dle oficiálních metod IRAC (International Resistance Action Committee). V první části této práce popisuji bionomii blýskáčka a věnuji se také dalším škůdcům na řepce. Definuji základní pojmy a shrnuji výskyty rezistentních sub-populací blýskáčka v České republice a ostatních evropských zemích. Ve druhé, stěžejní, části práce se zabývám výzkumem a testováním rezistence sub-populací blýskáčka řepkového na použité účinné látky a přípravek Biscaya 240 OD.
|
|
|
Výskyt vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) v Nemocnici Tábor, a.s.
NEKOLOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem vankomycin-rezistentních enterokoků v Nemocnici Tábor, a.s. V teoretické části bakalářské práce se vyskytují základní informace o rodu Enterococcus, vzniku antibiotické rezistence, možnostech diagnostiky vankomycin-rezistentních enterokoků a o sledování vývoje této rezistence. Obsahuje informace o infekcích spojených se zdravotní péčí a preventivních opatření. V praktické části je popsán laboratorní postup vyšetřování enterokoků, jejich identifikace, stanovení citlivostí k antimikrobiálním látkám a následné stanovení vankomycinové rezistence. Dále se v praktické části hodnotí získaná data o výskytu vankomycin-rezistentních enterokoků v Nemocnici Tábor, a.s. v časovém období od roku 2018 do roku 2021. Výskyt vankomycin-rezistentních enterokoků byl zhodnocen v rámci jednotlivých odděleních v Nemocnici Tábor, a.s., v rámci procentuálního zastoupení s ostatními enterokoky, v rámci výskytu a léčby klostridiové kolitidy vankomycinem. Zhodnocena byla i data celorepubliková. Tato práce je zaměřena na zodpovězení otázek, které se týkají zvýšeného nárůstu vankomycin-rezistentních enterokoků v posledních letech v Nemocnici Tábor, a.s. tak i plošně v rámci České republiky. Je rozebrána otázka týkající se zvýšeného výskytu vankomycin-rezistentních enterokoků v kontextu s léčbou klostridiové infekce, zda-li dochází ke stejnému stoupajícímu se trendu. V závěru práce je shrnut význam vankomycin-rezistentních enterokoků, jejich četnost výskytu dle stanovených cílů a výzkumných otázek, na které bylo odpovězeno.
|
|
|
Výskyt vnitřních parazitů koní ve vybraných chovech
HOŘEJŠOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární údaje o výskytu, vývojových fázích a možnostech chovatelských opatření směřující k omezení výskytu gastrointestinál-ních parazitů u koní, doplněné vlastním sledováním ve stanoveném chovu. Byly porovnány hodnoty EPG boxového ustájení s novým teprve začínajícím typem aktivního ustájení. Zohledněn byl i věk, plemenná příslušnost a klimatické podmínky.
|
|
|
Genotypizace vybraných kandidátních markerů rezistence proti lentivirovým infekcím malých přežvýkavců
FARKOVÁ, Barbora
Lentivirové infekce malých přežvýkavců (SRLV - Small Ruminant Lentiviruses) známé jako onemocnění maede-visna u ovcí a virová artritida a encefalitida u koz jsou rozšířené po celém světě a způsobují značné ekonomické ztráty. Lentivirová onemocnění byla zahrnuta do aktuální Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro chovy zařazené v kontrole užitkovosti. Kontrolní programy jsou zpravidla založené na sérologickém screeningu a následně jsou sérologicky pozitivní zvířata vyřazena z chovu. V literárním přehledu uvádím významné lentiviry včetně těch, které nebyly předmětem analýz. Cílem této práce byl screening výskytu lentivirových infekcí u malých přežvýkavců v České republice a dále pak genotypizace vybraného kandidátního markeru a nalezení genotypu souvisejícího s možností genové rezistence. Celkem bylo odebráno přes 3200 vzorků krve ovcí a koz u chovatelů v rámci celé České republiky. Genotypizace byla provedena u stád, kde byl zachycen výskyt sérologicky pozitivních zvířat. Amplifikace zkoumané sekvence DNA byla prováděna pomocí PCR (Polymerase chain reaction) analýzy, při správné amplifikaci daného úseku následovala sekvenační analýza a výsledky byly statisticky vyhodnoceny. V mé práci jsem došla k závěru, že v České republice byl dosud zachycen výskyt 2 z 5 možných genotypů SRLV (genotyp A a B) a distribuce různých subtypů u ovcí a koz. Největší rozdíly vykazovaly sekvence u genotypu A, kde jedna skupina izolátů vykazovala možnost zařazení do zcela nového subtypu. U ovcí se podařilo identifikovat všechny tři genotypy genu TMEM154. Výskyt sérologicky pozitivních byl statisticky významně vyšší u zvířat s rizikovým genotypem. Z důvodu možné mutace viru a vzniku nového subtypu genotypu A je pravděpodobnost větší adaptace viru pro napadení a infekci jedinců s více rezistentním genotypem. U koz byl prokázán pouze jeden genotyp, takže zde s největší pravděpodobností nelze najít marker související s rezistencí proti SRLV infekcím.
|
|
|
Vlastnosti perspektivních odrůd révy vinné
VOCÍLKA, Radek
V práci byly pozorovány nové interspecifické odrůdy, které jsou v uznávacím řízení. Jednalo se o odrůdy Marlen, Cerason, Kofranka, Kaberon. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny z běžně používaných evropských odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR (Frankovka, Svatovavřinecké, Merlot). Dále při křížení byla použitá modrá odrůda Seibel, která slouží jako donor rezistence, nebo raději tolerance vůči houbovým chorobám. Odrůdy byly pozorovány po dobu tří let a byly zkoumány jejich morfologické a výnosové vlastnosti. Cílem práce bylo uvedení těchto interspecifických odrůd révy vinné, zápis do Státní odrůdové knihy a jejich následná právní ochrana. Ukolem bylo prokázat zkoušku odlišnosti, uniformity a stálosti révy vinné v úředním řízení a porovnat je s uznanými odrůdami, které byly užity ke křížení.
|
|
|
Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk
Králová, Adéla ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Adéla Králová Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Suchá Název diplomové práce: Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk Inhibitory fms-podobné tyrosinkinázy 3 (FLT3) představují novou generaci léčiv v terapii akutní myeloidní leukémie (AML). Standardní léčba AML je zahájena indukční terapií zahrnující kombinaci cytarabinu s antracykliny. Její nevýhodou je vznikající rezistence často způsobená vlivem ABCB1 efluxního transportéru. Jako prospěšný přístup k terapii se proto jeví současná inhibice FLT3 a ABCB1, která byla prokázána u FLT3 inhibitorů midostaurinu a gilteritinibu používaných v klinické praxi. Jejich účinnost však klesá, proto je snaha vyvinout nové molekuly inhibující FLT3. Cílem naší práce bylo zjistit, zda dva nadějné nové FLT3 inhibitory (7225, 7596) budou inhibovat i ABCB1. Kromě promyelocytární buněčné linie se zvýšenou expresí ABCB1 (HL60-ABCB1) a parentních HL60-par jsme pro hodnocení použili i AML buněčné linie (MOLM-13, THP-1, Kasumi-1). Akumulační studie na HL60-ABCB1 prokázaly silnou schopnost látek 7225 i 7596 inhibovat ABCB1-mediovaný eflux. Součástí této práce je i...
|
|
|
Molecular events associated with resistance to tyrosine kinase inhibitors in leukemia cells.
Hrdinová, Tereza
Chronická myeloidní leukémie (CML) je myeloproliferativní onemocnění hematopoézy charakterizované expresí konstitutivně aktivní tyrozin kinázy BCR-ABL. Ačkoli vývoj tyrozin kinázových inhibitorů (TKI) jako je imatinib zásadním způsobem zefektivnil léčbu CML, u určité skupiny pacientů vzniká rezistence na TKI léky. Nejčastější příčinou rezistence jsou bodové mutace v genu BCR ABL1, méně pak i další na mutaci nezávislé mechanismy. Růst rezistentních CML buněk v přítomnosti TKI léků je důsledkem adaptivních změn v jejich metabolismu. Rezistence může být udržována vnějšími signály, mezi nimiž sehrávají důležitou roli exozomy, malé membránové vezikuly uvolňované (rezistentními) buňkami. Cílem této práce bylo proteomicky charakterizovat dvě buněčné linie CML (senzitivní a rezistentní na imatinib) a také exozomy, produkované rezistentními buňkami. Identifikace metabolických drah esenciálních pro růst rezistentních buněk v prostředí imatinibu umožňuje zacílit jejich metabolismus klinicky dostupnými léky, což nabízí potenciál pro jejich využití v (personalizované) léčbě. Proteomickou analýzou exozomů z rezistentních buněk lze identifikovat specifické povrchové membránové proteiny využitelné jako klinicky relevantní diagnostické markery rezistence na imatinib. Pro tyto účely byly vyvinuty a analyzovány dvě...
|
|
|
Proteiny teplotního šoku a tolerance rostlin proti vysokoteplotnímu stresu
Ott, Kristián ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V souvislosti s probíhající klimatickou změnou dochází ke zvyšování průměrných teplot. Tento problém se týká hlavně zemědělství a produkce potravin, neboť rostliny obecně špatně snáší teploty okolí vyšší než 40 řC. Pokud by docházelo ke snižování výnosů v zemědělství, mohlo by to ohrozit globální produkci potravin pro stále se zvyšující světovou populaci. Organismy obecně si vyvinuly mnoho mechanismů adaptace na stres. Mezi jednu z jejich evolučních adaptací na vysokoteplotní stres patří i produkce proteinů tepelného šoku (HSPs). HSPs jsou velmi konzervovaná skupina proteinů vyskytující se jak u prokaryot, tak u eukaryot. Tato práce zpracovává současné znalosti o HSP a jejich funkci (nejen) při vysokoteplotním stresu hlavně u rostlin, ale některé poznatky zmíněné v této práci byly zjištěny i na jiných organismech. Na začátku práce je zpracován úvod k tepelnému stresu a to, jak rostliny mohou vnímat okolní teplotu. Dále se obecně zabývá mechanismem indukce HSPs a jejich klasifikací, strukturou a mechanismem účinku. V poslední kapitole je zmíněna potenciální možnost využití HSPs v zemědělství a medicíně v budoucnosti.
|
host ::
RSS.