|
|
Reflexe migrace z pohledu světových náboženství a její uplatnění ve výuce ZSV
HAVELKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá reflexí migrace z pohledu světových náboženství. Teoretická část práce je věnována nejprve teoretickému pohledu na migraci jako takou - jsou zde definovány základní pojmy související s migrací, teoretické přístupy k migraci a také sociální, ekonomické a politické důsledky migrace. Další kapitola je věnována pohledu jednotlivých světových náboženství, křesťanství, judaismu, islámu, hinduismus a buddhismu na migraci. Poslední kapitola teoretické práce je věnována ukotvení tématu Reflexe migrace z pohledu světových náboženství v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Praktická část práce je věnována tvorbě návrhů vyučovacích hodin a aktivit na témata, která se vztahují k migraci, ke světovým náboženstvím, solidaritě a pohledu jednotlivých náboženství na migranty.
|
|
| |
|
|
Bůh za mřížemi: série rozhovorů s vězeňskými kaplany a kaplankami
Kulasová, Magdalena ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem praktické bakalářské práce Bůh za mřížemi: série publicistických rozhovorů s kaplany a kaplankami je přiblížit historický vývoj duchovní služby v českém vězeňském systému, a především pak popsat její současnou podobu i způsoby a specifika jejího fungování. Série publicistických rozhovorů dokumentuje šest osobních příběhů, v nichž kaplanky a kaplani popisují důvody a motivace, které je přivedly k povolání vězeňských duchovních a připojují osobní zkušenosti s touto profesí, které během své praxe nasbírali. Prostřednictvím interview respondenti charakterizují náplň kaplanského působení i zásady vězeňské duchovní služby a nabízejí různé perspektivy na práci duchovních v českých věznicích.
|
|
|
Druhy religiozity dnešní vysokoškolské mládeže
VINCÍKOVÁ, Petra
Práce se zabývá religiozitou české mládeže. Teoretická část pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále popisuje historické kořeny sekularizace v České republice a současný postoj české mládeže k víře. Vymezuje období dospívání a popisuje náboženskou socializaci v rodině a ateismus české mládeže. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá druhy religiozity vysokoškolské mládeže. Interpretuje postoje dospívajících k víře a jejich zkušenosti s nadpřirozenem.
|
|
|
Představy pedagogů konkrétní školy o náplni předmětu Náboženství
ŠEBELLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá výukou předmětu Náboženství, náplní hodiny Náboženství a vztahem školy a církve, a to jak na teoretické, tak i praktické úrovni. Teoretická část práce se zabývá výukou předmětu Náboženství, odlišuje ji od katecheze a zařazuje do legislativního rámce. Věnuje se obsahu hodiny Náboženství, to tvoří základ pro část praktickou. Praktická část práce se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který zkoumá představy pedagogů konkrétních škol o hodinách Náboženství, a kvalitativnímu výzkumu, který byl provedený formou hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Spiritualita studentů Teologické fakulty
ŠPINDLEROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá spiritualitou studentů Teologické fakulty. Cílem práce je zjistit, jaká je spiritualita studentů Teologické fakulty. Na začátku teoretické časti popisuje pojmy náboženství, religiozita a jejich vztahy ke spiritualitě. Dále se práce zaměří na pojem spiritualita, který je pro ni klíčovým. Po vymezení pojmu spiritualita je zaměřena na spiritualitu a pojmy, které se k ní pojí. Následuje historie křesťanské spirituality na českém území a historické osobnosti, které ovlivnili křesťanskou spiritualitu. Poté se práce zaměří na vymezení rozdílu mezi běžnou a křesťanskou spiritualitou a definování vlastní spirituality. Krátkou kapitolu také věnuje Teologické fakultě. Následuje část praktická, ve které je nejprve přiblížena forma kvantitativního výzkumu a metoda dotazníku. Poslední částí je samotný výzkum.
|
|
|
Politika boje proti terorismu v jihovýchodní Asii - případová studie Filipín a Thajska
Sedláková, Monika
Terorismus představuje v současném globalizovaném světě jednu z nejzávažnějších bezpečnostních hrozeb. Teroristé jsou na rozdíl od národních států schopni se rychle přizpůsobovat novým podmínkám a socio-politickému prostředí, což v kombinaci se slabou státní strukturou vytváří vhodné podmínky pro jejich existenci. Cílem diplomové práce je návrh změn politik boje proti terorismu na Filipínách a v Thajsku. Teoretická část přibližuje problematiku terorismu a pozornost je věnována i důležitosti boje proti němu. Druhá část práce analyzuje příčiny existence terorismu Na Filipínách a v Thajsku a rovněž analyzuje postoj států v otázce způsobu reakce na teroristické útoky a protiteroristické politiky. Na základě komparace a zhodnocení vládních přístupů k této problematice jsou navrhnuta opatření, jež by do budoucna mohla napomoci k efektivnějšímu řešení národního terorismu.
|
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství
ŠPIROCHOVÁ, Ilona
Pod pojmem kulturní kompetence se skrývá velké množství informací, jak poskytovat kulturně ohleduplnou péči. Tato bakalářská práce se zabývá nejen samotnými kulturními kompetencemi, ale i s nimi souvisejícími faktory, které ovlivňují jejich rozvoj. Dále se zabývá transkulturními modely a významem kulturních kompetencí v ošetřovatelském procesu. Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující rozvoj kulturních kompetencí u studentů ošetřovatelství. Pro naplnění cíle byly stanoveny 4 hypotézy. K ověření hypotéz byl proveden kvantitativní sběr dat pomocí online dotazníku. Pro výzkumný soubor byli určeni studenti programu Všeobecná sestra a Všeobecné ošetřovatelství. Sběr dat probíhal v měsíci březnu 2022. Z výsledků bylo zjištěno, že studenti ošetřovatelství jsou ovlivněni hromadnými sdělovacími prostředky, výchovou, sociálními sítěmi a přístupem pedagogů, ale ne takovou mírou, kterou jsme předpokládali. Výsledky dále ukazují, že se studenti ošetřovatelství během praxe nejčastěji setkávají s pacienty romské, ukrajinské a vietnamské národnosti. V rámci odborné praxe se studenti nejčastěji setkávají s pacienty, jež vyznávají křesťanství, islám a svědky Jehovovi. Ve výzkumném šetření studenti prokázali, že mají znalosti v oblasti transkulturního ošetřovatelství a považují za důležité poskytovat kulturně kompetentní péči. Závěrem výzkumu je, že kulturní kompetence budou stále žádanější u studentů ošetřovatelství díky současnému nárůstu migrace. Rozvoj kulturních kompetencí bude stále potřeba rozšiřovat v oblastech znalostí a dovedností transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
host ::
RSS.