|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud
Matušinová, Anna ; Čepelka, Čestmír (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V roce 1998 státy schválily Římský statut Mezinárodního trestního soudu, učinily tak významný krok kupředu v oblasti vynucování norem mezinárodního trestního práva. Jurisdikce soudu je omezena na nejzávažnější zločiny, jejichž definice obsahuje Římský statut. Válečné zločiny, genocida a zločiny proti lidskosti byly v dokumentu definovány, na definici zločinu agrese se státy neshodly. V roce 2010, na Revizní konferenci v Kampale, měly státy definici zločinu agrese do Římského statutu začlenit. Mezinárodní trestní soud tak měl definitivně získat jurisdikci nad zločinem agrese. Očekávání však byla naplněna jen částečně. Státy se sice dohodly na definici, kterou včlenily do Římského statutu, jurisdikce Mezinárodního trestního soudu však nebyla aktivována. K tomu by mělo dojít nejdříve v roce 2017, pokud budou splněny požadavky stanovené na Revizní konferenci. Diplomová práce Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud seznamuje čtenáře nejprve se základními pojmy, které souvisí s definováním zločinu agrese. V následujících kapitolách je popsán historický vývoj chápání zločinu agrese a snaha o kodifikaci pojmu. Na rozboru mezinárodních právních dokumentů je ukázán posun, který se během téměř stoletého vývoje definice udál. Hlavní část práce se zabývá vztahem zločinu agrese k Mezinárodnímu trestnímu soudu....
|
|
|
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC
Vrobel, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC Ustanovení Mezinárodního trestního soudu je významným okamžikem v evoluci mezinárodního trestního práva. Jde o první stálou instituci mezinárodní spravedlnosti s jurisdikcí soudit zločiny fyzických osob a byla založena za jediným účelem - konečně ukončit éru beztrestnosti válečných zločinců po celém světě. Ale ICC se neobjevil jen tak odnikud. Cesta k jeho ustanovení byla trnitá, a kdo ví, zda by k němu někdy došlo bez vlivu takzvaných ad hoc tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Je smutnou pravdou, že pokrok mezinárodního trestního práva je vždy reflexí nejstrašnějších konfliktů světa. Smyslem této práce je analyzovat dědictví jednoho z těchto tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, a prozkoumat jeho vliv nejen na Statut Mezinárodního trestního soudu, ale i na jeho praxi. Mezinárodní trestní soud sice nefunguje dlouho, ale i tak je možno v jeho rozsudcích vypozorovat mnoho odkazů case law ICTY. Důvodem pro mou práci je můj osobní vztah k balkánskému regionu stejně jako obecný zájem o mezinárodní spravedlnost. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První dvě představují dvě instituce, jejichž case law se zabývám - ICC a ICTY. Tyto kapitoly jsou spíše...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity
Vyšňovská, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity Abstrakt Princip komplementarity je často považován za základní kámen fungování MTS, a proto je jeho podrobná analýza hlavním cílem mé diplomové práce. Preambule Statutu hovoří o tom, že "Mezinárodní trestní soud ustavený podle tohoto Statutu bude komplementární vůči národním trestním jurisdikcím". Z toho vyplývá, že Soud bude ve věci postupovat pouze v případě absence národního vyšetřování nebo stíhání zločinů spadajících podle článku 5 Statutu do jurisdikce Soudu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První tři kapitoly mají úvodní charakter a zároveň nastiňují, jak z historického, tak praktického hlediska, co všechno vzniku Soudu předcházelo. Kapitola čtvrtá se zabývá faktem, že mezi mezinárodní trestní jurisdikcí a národními jurisdikcemi existuje vícero forem vztahů než jen komplementární. Kapitola se skládá z několika podkapitol, které na prvním místě popisují možné podoby těchto vztahů. Následně jsou k nim přiřazeny konkrétní příklady z praxe. Navazující kapitola poskytuje odpověď na otázku, kde až je potřeba hledat kořeny idey komplementarity. Zdůrazňuje, že princip komplementarity, tak jak ho známe ze Statutu, není výsledkem práce Komise pro mezinárodní právo. Podle Mohammeda El Zeidyho byl komplementární přístup objeven již v intepretaci Mírové...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Českou republikou a Mezinárodním trestním soudem. Cílem mého výzkumu bylo provést srovnání Římského statutu, mezinárodní smlouvy, na základě které vznikl Mezinárodní trestní soud, s českým ústavním a trestním právem. Česká republika ratifikovala Římský statut v roce 2009. Touto ratifikací se Česká republika zavázala poskytovat Soudu justiční spolupráci a právní pomoc. Je nutno si uvědomit, že v dnešním světě dochází k mnoha zločinům podle mezinárodního trestního práva, nad nimiž má Mezinárodní trestní soud jurisdikci. V případě potřeby musí být Česká republika připravena jednat, a je proto nutné vědět, jakým způsobem by v takovém případě měly české státní orgány postupovat, zda lze vůbec všechny závazky realizovat v souladu s vnitrostátním právem. Z tohoto důvodu se tato práce pokouší objasnit vazbu mezi Římským statutem a příslušnou českou právní úpravou. Proto jsem provedla srovnání Římského statutu s českým právním řádem a pokusila se nalézt odpovědi na následující otázky: zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem ČR, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také českým trestním právem a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do čtyř...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; David, Vladislav (oponent)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
host ::
RSS.