|
|
Tradovaná narace a Kronika Česká Václava Hájka z Libočan
Česká, Jana ; Kubišta, Albert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce na základě analýzy Kroniky české Václava Hájka z Libočan a jejího srovnání s pěti vybranými prameny (Kosmovou Kronikou českou, Pokračovateli Kosmovými, Kronikou tak řečeného Dalimila, Zbraslavskou kronikou a Historií českou Enea Silvia) vymezuje pojem narace, zaváděný pro uzavřené epické syžety nalézané v Hájkově díle. Pro naraci nachází vztahy nejen k rétorické tradici (v pojmu narratio), ale také k tradici zemské historiografie, čímž se Kroniku českou snaží zařadit zpět do vývojové linie národní literatury, odkud byla na konci 18. a během 19. století z pozitivistického hlediska vyjímána. [Autorský abstrakt]
|
|
| |
|
|
Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách - historie a literární fikce
VAŇKOVÁ, Martina
Diplomová práce Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách historie a literární fikce se, jak napovídá název, zabývá analýzou obrazu Přemysla Otakara II. v kronikách. K tomuto účelu jsou zvolena díla z období vrcholného a pozdního středověku, a to Kronika tak řečeného Dalimila, Zbraslavská kronika opata Oty a Petra Žitavského, Kronika Františka Pražského, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, Kronika česká Jana Marignoly, Stručného sepsání římského a českého Neplacha. Z období humanismu jsou vybrána díla Historie česká Aenea Silvia Piccolominiho a Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Prvním úkolem práce je nejen interpretovat subjektivní postoj každého z historiografů, ale také vzájemně komparovat jejich názory, přičemž je přihlédnuto k obdobím, v nichž díla vznikla. Dalším záměrem práce je vystižení shod a rozdílů v interpretacích vybraných příběhů středověkých a humanistických kronikářů a zároveň jejich srovnání s názory současných historiografů.
|
|
|
Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci
KVĚTOVÁ, Miroslava
Diplomová práce s názvem Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci je rozdělena do čtyř kapitol. První se věnuje kronice Jana Jiřího Millauera a je členěna na několik podkapitol, které přináší popis vnějších znaků tohoto rukopisu, podrobně je zmíněn obsah knihy a charakteristika písaře Jana Jiřího Millauera. První kapitola je věnována také otázkám filiace kroniky, důvodu jejího sepsání a jejím dalším osudům. Druhá kapitola, taktéž rozčleněna na několik podkapitol, se zabývá stejnými otázkami u druhé kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera. Ve třetí části práce jsou detailně srovnány záznamy obou kronik navzájem a v poslední kapitole je učiněn pokus o komparaci záznamů i se všemi ostatními dochovanými kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku zejména s kronikami z druhé poloviny 18. století. Součástí diplomové práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří ediční poznámka, vědecké edice kroniky Jana Jiřího Millauera a kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera, jmenný a místní rejstřík a ukázky písma z editovaných kronik.
|
|
|
Podoby pověsti o Oldřichovi a Boženě v českých kronikách
STEJSKALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je porovnání různých podob pověsti o Oldřichovi a Boženě ve vybraných českých kronikách. Hlavní pozornost je věnována proměně dané pověsti v kronice Kosmově, kronice tak řečeného Dalimila a v oblíbené Kronice české Václava Hájka z Libočan. Dále se pokusíme o zdůraznění některých motivů ve vztahu k dané společnosti a kulturně historickému prostředí. V neposlední řadě porovnáme jednotlivé údaje z pověsti vzhledem k doloženým historickým faktům a zdůrazníme i spekulace, které se okolo pověstí tvoří.
|
|
|
Pamětní knihy farností Volyňského vikariátu 17. - 19. stol. ve vzájemné komparaci
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy Volyňského vikariátu 17-19. století ve vzájemné komparaci se zabývá dochovaným farními kronikami v tomto správním celku. Přináší jejich popis a charakteristiku a pokouší se představit tento historický pramen z různých úhlů pohledu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich hodnotí dosavadní stav bádání v tomto tématu a představuje dosud vzniklou související literaturu. Druhá kapitola přináší základní údaje o církevní správě v Českých zemích od jejích počátků až po vznik vikariátní soustavy. Třetí kapitola se zabývá historií Volyňského vikariátu a představuje některé z problému, jejichž řešení měl tento správní úřad na starosti. Čtvrtá kapitola přináší informace o některých instrukcích a normách pro vedení pamětních knih. Pátá kapitola popisuje všechny dochované pamětní knihy ze zkoumaného celku. Je zde předložen vnitřní a vnější popis všech kronik a určení jejich jednotlivých autorů. V šesté kapitole jsem se snažil na základě získaných podkladů popsat společné znaky pro jednotlivé farní kroniky, srovnat je s kronikami obecními a také předložit některé možnosti využití pamětních knih farních úřadů v historickém bádání. Závěrečná kapitola pak shrnuje získané poznatky. Je zde upozorněno na další možnosti a postupy při práci s tímto historickým pramenem. Na konci práce se nachází umístěn seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří tabulky s autory zápisů pro jednotlivé farní kroniky a dále také přehled všech zkoumaných farních kronik. Kromě tabulek jsou v přílohách umístěny i fotografie. Na nich se nacházejí všechny zkoumané farní kroniky, ukázky písařský rukou, ale také zajímavá vyobrazení z několika pamětních knih.
|
|
|
Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656)
KVĚTOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656) se zaměřuje na srovnání Battistovy kroniky s ostatními kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku. Součástí bakalářské práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří vědecká edice Battistovy kroniky, jmenný a místní rejstřík, ukázky z Battistova rukopisu a přehledné tabulky s uvedením základních informací o kronikách. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá měšťanským kronikářstvím v raném novověku. Ve druhé, kompilativně pojaté, jsou krátce uvedeny všechny českobudějovické měšťanské kroniky raného novověku spolu s charakteristikami jednotlivých kronikářů, přičemž je více prostoru věnováno těm dochovaným. Třetí kapitola se zaměřuje na obsah Battistovy kroniky, rozbor kroniky jako historického pramene a srovnání Battistovy kroniky s ostatními českobudějovickými kronikami. V závěru je naznačena možnost využití Battistova rukopisu pro další studium.
|
|
|
Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939
HOSPASKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce "Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939" si klade za cíl seznámit s problematikou farních pamětních knih. Vytčené téma je sledováno na příkladu dvou pramenů tohoto druhu, vzniklých činností Farního úřadu Němčice (u Netolic), a v souvislosti s dějinami obce i tamní duchovní správy. Proto jsou v první kapitole nastíněny dějiny Němčic od první písemné zmínky až do současnosti a v druhé kapitole popsán vývoj tamní fary. Není opomenut ani vývoj němčického farního kostela sv. Mikuláše. Těžištěm práce je třetí kapitola, jež představuje obě pamětní knihy němčické fary, z nichž první obsahuje zápisy z let 1759 až 1783 (respektive 1796) a druhá byla vedena v období od roku 1836 pravděpodobně do roku 1939 (s přípiskem z roku 1948). U obou pamětních knih je podán vnější a vnitřní popis, jsou naznačeny souvislosti jejich založení, charakterizováni jednotliví kronikáři a rozebrány jejich zápisy. V závěru je shrnut vývoj a význam vedení farních pamětních knih a navrženo jejich možné využití pro historické bádání. Práci doplňuje několik příloh, zejména edice starší němčické pamětní knihy, ukázky písma kronikářů, dále tabulky, mapky a fotografie.
|
|
|
Pamětní knihy farního úřadu Malenice (1734-1945)
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy farního úřadu Malenice ( 1734-1945) se zabývá dvěma farními kronikami. Přináší jejich popis a charakteristiku a zamýšlí se nad možnostmi využití tohoto typu pramene pro historické bádání. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich seznamuje a zhodnocuje literaturu a možné prameny k tématu. Druhá přináší základní údaje o Malenicích. Třetí informuje o historii obce od prvních pravěkých nálezů po současnost. Ve čtvrté kapitole najdeme vnitřní a vnější popis kroniky a také určení jejích autorů. Pátá část se zabývá dějinami a vývojem farního úřadu. Šestá část přináší rozdělení a charakteristiku zápisů v kronice. Závěrečný oddíl je pak věnovaný možnosti využití farních kronik ve vědecké práci a také jejich srovnání s kronikami obecními. Na konci práce pak najdeme seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří fotografický materiál a tabulky.
|
|
| |
host ::
RSS.