|
|
Sociální a právní postavení osob se zdravotním postižením v ČR
Bezručová, Lucie ; Hájková, Ivana (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Samotná diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část diplomové práce se v samotném úvodu zaměřuje na historii v sociální oblasti osob s určitým zdravotním postižením. Dále pokračuje diplomová práce definicí a charakteristikou zdravotního postižení a jeho přesné členění. Navazující kapitola se zabývá rozborem současné společnosti v oblasti diskriminace osob se zdravotním postižením a následně poukazuje na možnosti pracovního uplatnění na trhu práce právě osob se zdravotním postižením. Poměrně rozsáhlá část diplomové práce je věnována pojmu invalidita, následně podmínkám pro získání nároku na invalidní důchod a sociálním dávkám právě pro osoby se zdravotním postižením. Závěr samotné diplomové práce je věnován právní úpravě související se sociální pomocí zdravotně postižených osob.
Praktická část diplomové práce vychází z dotazníkové formy průzkumu od několika neziskových organizací, které se zabývají sociální problematikou a dále z několika osobních rozhovorů osob se zdravotním postižením. Textová část je podpořena grafy, tabulkou pro zpřehlednění výsledků průzkumu a dále ilustračními fotografiemi osob se zdravotním postižením.
|
|
|
Vývoj právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012
VONDŘEJCOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá vývojem právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012. Nová právní úprava, která začala platit 1. 1. 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nově definovala plnou a částečnou invaliditu. Byly zrušeny částečné invalidní důchody, vyžadující kromě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu také konstatování podstatného poklesu výdělku, kdy v období tržní ekonomiky s relativně volným mzdovým vývojem se takovéto pojetí částečné invalidity stalo neudržitelným. Nově se zdravotní stav pojištěnce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav začal hodnotit procentuálně podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., což mělo za následek odnímání invalidních důchodů, ale zároveň bylo na všechny občany nahlíženo stejně. V roce 2003 došlo k reformě správního soudnictví a vstoupil v platnost soudní řád správní. Přezkum rozhodnutí o žádosti o invalidní důchody formou opravného prostředku byl zrušen a rozhodnutí mohla být přezkoumávána jen na základě žaloby. Zároveň byl zřízen institut kasační stížnosti, jako mimořádný opravný prostředek. Zákonem č. 155/1995 Sb. byla k 1. 1. 2010 přijata nová právní úprava invalidních důchodů. Byl úplně zrušen částečný a plný invalidní důchod, invalidní důchod byl rozdělen do třech stupňů. Dále bylo zavedeno tzv. námitkové řízení, které má funkci řádného opravného prostředku proti rozhodnutí ČSSZ. Teprve až po využití těchto námitek je možné si podat žalobu k soudu. Cílem práce bylo zjistit, jaký dopad měla tato právní úprava účinná od 1. 1. 1996 a následná novelizace tohoto zákona v průběhu doby na počet opravných prostředků/žalob uplatněných pojištěnci před soudem. Byl zjištěn vysoký nárůst opravných prostředků s přijetím tohoto zákona v roce 1996 a naopak rapidní pokles žalob se zavedením námitkového řízení.
|
|
|
Životní pojištění v produktivním a předdůchodovém věku
Kamenský, Jan ; Poul, Ondřej (vedoucí práce) ; Rybák, Zdeněk (oponent)
Životní pojištění jako nástroj sloužící ke krytí rizik využívá nejen populace v produktivním věku, ale stále více bychom se měli zamýšlet i nad použitím tohoto produktu v předdůchodovém a důchodovém věku. S ohledem na demografický vývoj populace můžeme očekávat nárůst počtu osob ve vyšším věku, které budou mít zájem o využívání produktů životního pojištění jakožto nástrojů ke krytí rizik. V úvodu práce uvádíme dotazníkový průzkum potenciálních zájemců o pojištění, který informuje o preferencích k jednotlivým typům pojištění. Dále se v práci zaměřujeme na dvě výrazná rizika pro osoby v produktivním věku, riziko invalidity a závažných onemocnění. V dalších částech poté analyzujeme český, evropský a americký pojistný trh s ohledem na kategorii osob v předdůchodovém věku. Na závěr práce autor vydává doporučení pro produktové inovace na českém pojistném trhu.
|
|
|
Optimální nastavení pojistného ochrany u životních pojištění
Bubeníčková, Petra
Bubeníčková, P., Optimální nastavení pojistné ochrany u životních pojištění. Brno, 2015. Cílem práce je vytvořit přehled vybraných životních rizik, zjistit pravděpodobnost je-jich vzniku, příčiny a finanční dopad. Dále určit postup při návrhu velikosti optimál-ních pojistných částek pro jednotlivá životní rizika.
|
|
|
Možnosti zajištění rizik invalidity
Spurný, Milan
Bakalářská práce je zaměřena na pojištění invalidity v České republice. Hlavním cílem je sestavení doporučení pro potencionální zájemce o pojištění invalidity se zaměřením na fyzické osoby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je čtenář obeznámen se základními pojmy týkající se sociálního a soukromého pojištění. V praktické části je provedena nejprve analýza současného pojistného trhu a dále komparace invalidního důchodu v České republice a na Slovensku.
|
|
| |
|
|
Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.
|
|
|
Zácvik a zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně
NOVOTNÁ, Denisa
Práce se zabývá představením chráněné dílny jako jednoho z nástrojů pro pracovní uplatnění a začlenění lidí s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje mentální retardaci, lidská práva osob s mentálním postižením a zaměstnávání těchto osob podle zákona o zaměstnanosti. Praktická část obsahuje charakteristiku metodiky zácviku a zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně občanského sdružení Proutek. Občanské sdružení Proutek je nezisková organizace, která poskytuje sociální službu chráněné bydlení a zaměstnávání v chráněné dílně pro lidi s mentálním postižením. Posláním chráněné dílny je pomoc a podpora lidem s mentálním postižením začlenit se v co největší možné míře do běžného života a získat pracovní dovednosti.
|
|
|
Problematika zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně Rolnička
NEVYHOŠTĚNÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se věnuje problematice zaměstnávání lidí s mentálním postiţením. V teoretické části se zabývám pojmem mentální retardace, přípravou na zaměstnání, jejímţ neodmyslitelným pilířem je edukace, a vzdělávání lidí s mentálním postiţením. Pozornost věnuji hlavně zaměstnávání lidí s mentálním postiţením, legislativnímu rámci a podpůrným mechanizmům napomáhající lidem s mentálním postiţením v uplatnění na trhu práce. V praktické části představuji chráněnou dílnu Rolnička a její probíhající projekt Pracovní integrace na Táborsku. Součástí tohoto projektu je i Tranzitní program, který napomáhá mimo jiné zaměstnancům chráněné dílně Rolnička v přechodu na volný trh práce. Z tohoto důvodu jsem ve výzkumné části zjišťovala, pomocí polostrukturovaného individuálního rozhovoru zájem zaměstnanců CHD Rolnička o přechod na volný trh práce.
|
|
|
Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním
POVOLNÁ, Ludmila
Bakalářská práce s názvem Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním se zabývá problematikou této chronické nemoci a změnou kvality života jedinců trpících tímto onemocněním. Teoretická část práce popisuje etiopatogenezi, klinické příznaky, diagnostická kritéria, průběh, terapii i prognózu onemocnění. Recklinghausenova choroba patří mezi neurofibromatózy. Jedná se o geneticky heterogenní onemocnění s autosomálně dominantní dědičností. Patří do skupiny neurokutánních syndromů, které v klinické manifestaci spojuje neurologická a kožní symptomatologie. Společnými klinickými projevy Recklinghausenovy choroby jsou kožní pigmentové skvrny barvy bílé kávy( café-au-lait), mnohočetné kožní a podkožní neurofibromy, hyperpigmentové skvrny, gliomy optického nervu či charakteristické kostní změny. Pro vypracování výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s matkami 10-ti dětí sledovaných pro podezření nebo onemocnění Recklinghausenovou chorobou. Druhý rozhovor byl veden se 3-mi vybranými klienty s Recklinghausenovou chorobou. Pro způsob zjišťování kvality života bylo použito metody SEIQoL. Cílem práce bylo zjistit, jaký sociální dopad má onemocnění na jedince a na jeho nejbližší rodinu. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální dopad onemocnění Recklinghausenovou chorobou je závažný a plně srovnatelný s jakoukoliv jinou závažnou chronickou chorobou. Onemocnění může do jisté míry postupně snížit pacientovu sebeúctu a ovlivnit tak i kvalitu jeho života. Z výsledků šetření metodou SEIQoL vyplynulo, že za nejdůležitější podnět k životu považují respondenti obou skupin zdraví a míra spokojenosti každého individuálního jedince má úzký vztah k jeho osobnímu pojetí kvality života.
|
host ::
RSS.