|
|
HNF-1B a jeho význam u různých typů karcinomů a nenádorových lézí ženského genitálu na úrovni exprese proteinu, epigenetických a genetických změn
Němejcová, Kristýna ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Nenutil, Rudolf (oponent)
Úvod HNF-1β je transkripční faktor, který hraje klíčovou roli při ontogenezi, reguluje expresi četných genů podílejících se na modulaci buněčného cyklu a uplatňuje se v karcinogenezi některých typů nádorů. HNF-1β je kódován genem HNF-1B, jehož epigenetické změny a mutace se podílí na vzniku některých nádorů a na imunohistochemické úrovni se tyto změny mohou projevit ztrátou nebo zvýšenou expresí proteinu HNF-1ß. V ženském genitálu byl HNF- 1β považován za vysoce specifický marker světlobuněčných karcinomů ovaria i endometria, nicméně v recentních pracech byla jeho exprese nalezena i v jiných typech karcinomů. Cíle: Práce je zaměřena na analýzu HNF1B v normální tkáni, nenádorových lézích a různých typech nádorů ženského genitálu na úrovni exprese proteinu a hodnocení epigenetických a genetických změn. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního hrdla. 2. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního těla a v nenádorových lézích ženského genitálu. 3. Analýza epigenetických a genetických změn genu HNF1B v endometriodních karcinomech děložního těla a světlobuněčných karcinomech ovaria. 4. Komplexní analýza atypických polypózních adenomyomů. Materiál a metody: Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti HNF-1β vyšetřili 574 vzorků: 399...
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Detekce a charakterizace makrofágů v nádorech virové a nevirové etiologie
Dalewská, Natálie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Nádory hlavy a krku jsou etiologicky spojené s kouřením a konzumací alkoholu. Část těchto nádorů je však iniciována HPV a jejich incidence v posledních letech významně roste. Pacienti s virově indukovanými nádory vykazují lepší prognózu, a to i přesto, že tyto nádory bývají diagnostikované v pokročilejším stádiu. Jedním z vysvětlení může být lepší stimulace imunitního systému virovými antigeny. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému, které patří mezi profesionální fagocyty. Po infiltraci do nádoru jsou označovány jako TAM a představují heterogenní skupinu buněk, jejíž dva základní fenotypy jsou protinádorové M1 a pronádorové M2 makrofágy. U mnoha typů nádorů tvoří TAM hlavní složku nádorového mikroprostředí. Jedním z nich jsou i nádory hlavy a krku. Ve své práci jsem se zaměřila na imunohistochemickou detekci populací M1 a M2 makrofágů v nádorech hlavy a krku virové a nevirové etiologie a současně jsem metodou RT- qPCR analyzovala expresi makrofágových a/nebo imunosupresivních genů IDO1, ARG1, CD163, NOS2 a PTGS2. Ve studii jsem prokázala větší počet M2 makrofágů s typickými znaky CD163, ARG1 a PTGS2 u HPV negativních nádorů. Pacienti s těmito nádory mají horší prognózu onemocnění. Znaky pro odlišení jednotlivých populací TAM, které jsou charakteristické vysokou plasticitou, jsou stále...
|
|
|
Use of corneal endothelium and amniotic membrane for transplantation purposes.
Šmeringaiová, Ingrida ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Část I: Endotelové buňky tvoří zadní vrstvu rohovky a jsou důležité pro udržení její průhlednosti. Dysfunkční endotel lze obnovit pouze transplantací. Globální nedostatek rohovek dárců vyžaduje hledání alternativních způsobů léčby. Přípravu štěpu metodami tkáňového inženýrství komplikuje nízká proliferační kapacita endotelu. Dosud nebyl definován marker, jenž by byl exprimován pouze endotelem a nebyla potvrzena existence kmenových buněk pro endotel. Připravili a zavedli jsme protokol pro kultivaci endotelových buněk z tkáně určené k výzkumu, tj. korneosklerálních rimů získaných po transplantaci nebo rohovek vyřazených z transplantačního procesu. Sledovali jsme lokalizaci vybraných proteinů, včetně markerů kmenových buněk, v nativní tkáni a v primárních buněčných kulturách. Z jedné hypotermicky uskladněné tkáně jsme připravili až 6,4 cm2 buněk endotelu, které měli buněčné rysy srovnatelné s nativním endotelem. Tímto přístupem lze zvýšit množství endotelu pro výzkumné či transplantační účely. Pomocí nepřímé imunohistochemie jsme prokázali, že žádný z dříve navrhovaných molekulárních markerů endotelu není pro tyto buňky specifický a detekovali jsme expresi markerů kmenových buněk v celé vrstvě endotelu. Na modelu prasečí rohovky jsme po navození cenrálního poškození endotelu sledovali jeho reparační...
|
|
|
Identification of changes in membrane properties of astrocytes in a mouse model of amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Turečková, Jana (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění nervové soustavy. Toto onemocnění je charakteristické ztrátou motorických neuronů a odumíráním kosterního svalstva. Astrocyty hrají roli v regulaci nástupu a progresi onemocnění díky jejich asociaci s neurony. Jednou z klíčových funkcí astrocytů je regulace iontové homeostázy. Deregulace tohoto procesu je spojená s řadou neurologických onemocnění. Cílem této práce bylo prozkoumat rozdíly v membránových vlastnostech astrocytů v ALS. Za tímto účelem jsme vygenerovali dvojitě-transgenní myší model s fenotypem podobným průběhu ALS a specifickou expresí zeleného fluorescenčního proteinu v astrocytech. K charakterizaci fenotypu toho modelu jsme použili dva sensorimotorické testy: wire grid hang test a rotarod test. Pomocí imunohistochemických metod jsme dále charakterizovali tento model na buněčné úrovni a prozkoumali expresi konkrétního iontového kanálu. Elektrofyziologické vlastnosti astrocytů jsme charakterizovali pomocí metody terčíkového zámku. Námi vygenerovaný dvojitě-transgenní model má charakteristický ALS fenotyp na úrovni celého organismu a je srovnatelný s původním ALS modelem, nicméně s rozdíly v nástupu a průběhu onemocnění. Tento model má charakteristický ALS fenotyp také na buněčné úrovni, kde dochází ke...
|
|
|
Clinicopathological and molecular biologic characteristics of selected cutaneous epithelial and nonepithelial tumors
Kastnerova, Liubov ; Kazakov, Dmitry (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Feit, Josef (oponent)
Disertační práce MD. Liubov Kastnerové (dříve Kyrpychova) se zaměřuje na histomorfologické a molekulárně biologické vlastnosti vybraných kožních epiteliálních a neepiteliálních nádorů. Je strukturována jako komentář k 20 článkům publikovaným v průběhu čtyř let, které představují dokončené vědecké projekty v Ph.D. studiu. V osmi článcích je autorka první autor, ve zbývajících 12 pracích je spoluautorem. Doktorská dizertační práce je prezentovaná ve formě komentovaného souhrnu vlastních publikací a je rozdělena na kožní epiteliální a neepiteliální nádory. První část, "Kožní epiteliální tumory", obsahuje 14 článků, které jsou členěny do dvou částí: adnexální tumory (9 článků) a léze z anogenitálních "mammary-like" žlázek (AGMLG) (5 článků). Z devíti článků týkajících se adnexálních nádorů je jich 5 zaměřeno na různé benigní a maligní adnexální léze s apokrinní nebo ekrinní diferenciací. Nové poznatky v této části zahrnují identifikaci dosud nepopsaných změn genu MYBL1 v adenoidně cystickém karcinomu kůže a absenci delece lokusu 1p36 v tomto nádoru. Dále prokazujeme chybění korelace mezi buněčným složením a přítomností fúzí CRTC1-MAML2 v hidradenomu, absenci fúzí CRTC3-MAML2 v tomto nádoru, a nové histopatologické znaky a translokace NFIX-PKN1 v primárním kožním sekrečním karcinomu. Také jsme provedli...
|
|
|
Korelace imunohistochemických a molekulárně biologických metod v diagnostice nádorů slinných žláz
Horáková, Markéta ; Skálová, Alena (vedoucí práce) ; Laco, Jan (oponent) ; Dušková, Jaroslava (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá korelací morfologického, imunohistochemického a molekulárně-genetického nálezu v maligních nádorech slinných žláz. V první části jsou shrnuty současné poznatky týkající se salivárních malignit. V druhé části je prezentován vlastní výzkum. Druhá polovina disertační práce se týká přímo výsledků vlastního výzkumu a je rozdělena do tří částí. V první části je představena metoda "dvoustupňového screeningu" maligních nádorů, který má za cíl nalézt nové, doposud nepopsané genové aberace se zaměřením na zhoubné nádory slinných žláz. Tato metoda probíhá ve dvou na sebe navazujících krocích, kdy je materiál nejdříve vyšetřen imunohistochemicky směsí protilátek nespecificky detekující aberace v genech NTRK1-3, ALK a ROS1. Pozitivní případy jsou dále podrobeny vysoce senzitivnímu i specifickému molekulárně-genetickému vyšetření metodou masivního paralelního sekvenování s použitím Archer kitu. V druhé části výsledků je vypracován postup pro cytologickou diagnostiku sekrečního karcinomu slinných žláz z tenkojehlové aspirace (FNA). V této části je detailně popsána cytomorfologie sekrečního karcinomu v nátěrech obarvených dle Papanicolaoua i v cytobloku, ze kterého jsou následně provedena doplňková imunocytochemická a genetická vyšetření. Výsledky dostupných vyšetření jsou dány...
|
|
|
Localization and quantification of mRNA coding digestive peptidases of Fascioloides magna
Peterková, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Sojka, Daniel (oponent)
Peptidázy motolic jsou důležité molekuly zodpovědné za biokatalýzu v řadě bazálních biologických procesů a jsou klíčové pro interakci mezi hostitelem a parazitem. Tyto enzymy jsou proto intenzivně studovány za účelem charakterizace jejich biologických funkcí a jejich využití jako potenciálních diagnostických nebo terapeutických cílů. Nedávné výsledky transkriptomické a sekretomické studie ukázaly, že dospělci Fascioloides magna (motolice obrovské) exprimují a sekretují řadu peptidáz. Tato práce se proto zaměřuje na tři nově identifikované enzymy: katepsin L (FmCL), katepsin B (FmCB) a katepsin D (FmCD). U jiných druhů motolic jsou tyto katepsiny spojovány především s trávením hostitelské krve dospělci. Za použití kvantitativní PCR (qPCR) jsme stanovili hladiny relativní exprese mRNA těchto peptidáz mezi třemi vývojovými stádii - vajíčkem, miracidiem a dospělcem. Bylo zjištěno, že všechny katepsiny mají nejvyšší expresi u dospělých motolic ve srovnání s vajíčky a miracídii. Také jsme lokalizovali místo transkripce FmCL, FmCB a FmCD u dospělých motolic pomocí RNA in situ hybridizace. Všechny peptidázy byly detekovány v gastrodermis a navíc byly lokalizovány ve tkáních reprodukčního systému. Tento překvapivý nález naznačuje, že tyto enzymy mohou mít v biologii dospělé motolice více funkcí, a to nejen při...
|
|
|
Využití imunohistochemie při vyšetření biopsie mléčné žlázy.
MACHÁČOVÁ, Dominika
Úvod: Nádorová onemocnění prsu jsou nejčastějším novotvarem ženské populace v České republice. Zdokonalování včasné diagnostiky a terapie vede k postupnému snižování mortality při stále se zvyšující incidenci tohoto onemocnění. Cíle: Tato práce se zabývá využitím imunohistochemického vyšetření v diagnostice nádorů prsu. Materiály a metody: Do této studie bylo zahrnuto celkem 22 případů maligních nádorů prsu, materiálem ke zpracování bylo 22 punkčních biopsií prsu a 21 resekátů parciální mastektomie. Zjišťována byla imunohistochemická exprese 5 markerů - estrogenových a progesteronových receptorů, HER2, Ki-67 a E-cadherinu. U 9 případů bylo imunohistochemické vyšetření provedeno i v resekátu, kde byly srovnávány výsledky imunohistochemického barvení provedeného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark. Výsledky: Nejčastějším histologickým subtypem byl invazivní karcinom nespeciálního typu, který se vyskytoval ve čtrnácti případech, následovaný čtyřmi případy invazivního lobulárního karcinomu, dvěma případy atypického medulárního karcinomu, jedním smíšeným (invazivní karcinom nespeciálního typu a invazivní lobulární karcinom) karcinomem a jedním metaplastickým karcinomem. V jednom případě byla stanovena odlišná diagnóza - v punkční biopsii byl diagnostikován invazivní karcinom nespeciálního typu a v resekátu byl diagnostikován metaplastický karcinom. Exprese estrogenových a progesteronových receptorů byla variabilní v rozmezí 10-100 %, (průměrná exprese byla 81,9 % a 38,8 %). Estrogenové receptory byly zjištěny u 18 případů, zatímco progesteronové receptory byly zjištěny u 16 případů. Proliferační index Ki-67 byl exprimován v rozmezí 2-40 % (průměrně 16,5 %). Vyšší hodnoty Ki-67 ( 20 %) převažovaly u nádorů s chybějící expresí estrogenových a/nebo progesteronových receptorů a nádorů špatně diferencovaných. Žádný z případů nebyl stanoven jako HER2 pozitivní, přičemž 12 případů bylo hodnoceno jako skóre 0 a 10 případů jako skóre 1+. Závěr: Při porovnání imunohistochemického barvení prováděného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark bylo dosaženo téměř shodných výsledků.
|
|
|
Využití bioluminiscenčních, histologických a imunohistochemických technik při studiu lokalizace produktů genové exprese v tkáních hmyzu
PAUCHOVÁ, Lucie
Reportérovými geny běžně užívanými v molekulární biologii jsou geny enzymů katalyzující bioluminiscenční reakce. Tyto genové markery se uplatňují zejména při studiu oscilace genových produktů v centrálním oscilátoru cirkadiánních hodin. Tato práce zdokonalila techniku, pomocí které lze sledovat změnu exprese cirkadiánního genu period na úrovni jednoho neuronu v mozku Drosophila melanogaster, využitím bioluminiscenčních markerů. Kromě toho byla práce zaměřena na lokalizaci nově identifikovaného neuropeptidu TEFLa v různých vývojových stádiích ploštice Pyrrhocoris apterus. Tento neuropeptid byl detekován v mozcích nymf i dospělců, v posteriorní části středního střeva dospělců a v gonádách larev. U embryí byl nalezen v oblasti okrajů uzavírajícího se amnionového obalu. Syntéza TEFLa neuropeptidu ve střevě dospělců je kontrolována cirkadiánními rytmy. Zjištění distribuce tohoto peptidu je prvním krokem ke specifikaci jeho funkce.
|
host ::
RSS.