|
|
Molekulárně-biologická diagnostika lidských polyomavirů
Ryšavá, Markéta
S lidskými polyomaviry se většina lidské populace setká v dětství, kdy je první infekce bezpříznaková či s mírnými symptomy. Tyto viry ovšem v lidském těle perzistují a reaktivují se nejčastěji při imunosupresi. S reaktivací JC viru je spojena progresivní multifokální encefalopatie. S BK virem je spojena hemoragická cystitida, která má za následek ztrátu aloštěpu při transplantaci ledviny. Přesnou diagnostikou lze viry včas detekovat a zmírnit poškození tkáně. Tato diplomová práce se zabývá biotechnologiemi, které lze při detekci virů využít se zaměřením na real-time PCR, která je v diagnostice virů zlatým standardem. Literární rešerše shrnuje základní informace o polyomavirech se zaměřením na lidské polyomaviry BKV a JCV. Shrnuje biotechnologické metody používané k detekci polyomavirů, jak v rámci rutinní diagnostiky, tak alternativní přístupy zahrnující biosenzory a CRISPR. Experimentální část práce zahrnuje návrh detekčního systému pro polyomaviry od in silico analýzy genomu, přes návrh potenciálních primerů, po teoretickou analýzu specificity. Praktická část práce pak porovnává účinnost a senzitivitu amplifikace dvou re-akčních směsí, kdy je jedna určena pro jednoduché systémy a druhá pro multiplexy. Dále zahrnuje testování vybraných aditiv PCR a stanovení citlivosti a parametrů validity testu reakční směsi vybrané pro vývoj PCR systému. Výsledky poukázaly, že detekce pomocí multiplex reakční směsi je dostatečně citlivá, jelikož splňuje podmínky a požadavky klinických doporučení a současně vykazuje velmi dobré hodnoty senzitivity a specificity testu srovnatelné s publikovanými technologiemi. Tato reakční směs se jeví jako relevantní k použití vývoje a optimalizaci PCR systému pro detekci polyomavirů.
|
|
|
Analysis of serological cross-reactivity between antibodies against BK polyomavirus variants
Caisová, Helena ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent)
BK polyomavirus (BKPyV), který asymptomaticky infikuje zhruba 80 % lidské populace, se může reaktivovat u imunosuprimovaných pacientů po transplantaci ledviny a způsobit nefropatii. V evropské populaci kolují nejčastěji dva subtypy BKPyV, BKPyV-I a BKPyV- IV, které se chovají jako odlišné sérotypy. Ukazuje se, že recipienti, kteří přijímají ledvinu od dárce pozitivního na jiný BKPyV subtyp, mají větší riziko odmítnutí štěpu. Jen pomocí sérologického testu ELISA ale nelze rozhodnout, zda je pacient infikován subtypem BKPyV-I či BKPyV-IV, jelikož protilátková odpověď proti těmto dvěma subtypům je zkřížená. Tato práce si kladla za cíl identifikovat epitopy na hlavním antigenním proteinu VP1, které jsou zodpovědné za vazbu křížově reagujících a/nebo subtypově specifických protilátek. Identifi- kace takových epitopů by mohla dále vést ke zlepšení pretransplantační diagnostiky a lepšímu managementu pacientů po transplantaci. Proto byly připraveny dva typy antigenů složené z VP1 proteinu subtypu BKPyV-IV se zavedenými mutacemi charakteristickými pro BKPyV-I v DE a EF smyčce VP1, které byly otestovány pomocí kompetiční eseje na panelu lidských sér. Výsledky ukázaly, že oblast DE smyčky je imunogenní epitop, který váže specifické proti- látky pro subtyp I. Naopak mutace v EF smyčce porušily epitop, který je obecně...
|
|
|
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
|
|
|
Cathepsin L of Sphaerospora molnari - localisation, function and diagnostic tools
NECHVILE, Rudolf Lukas
The aim of this thesis was to develop diagnostic and quantitative assays/tools based on western blotting, confocal microscopy and immunogold electron microscopy, as well as flow cytometry, to determine the localisation and potential function of the highly expressed cathepsin L of the myxozoan parasite Sphaerospora molnari (SmolCL) in its fish host, the common carp. Furthermore, a recombinant SmolCL was used in a vaccine trial to estimate its potential for raising antibodies in carp and test their immunoprotective potential towards S. molnari. This thesis provides new methodological tools for research and allows a greater understanding of myxozoan parasite-fish host interactions based on proteolytic enzymes.
|
|
|
Porovnání konfirmačního ELISA a recomLine testu pro stanovení hepatitidy C
BAČKOVÁ, Marcela
Má bakalářská práce se zabývá onemocněním hepatitidy C a jeho laboratorní diagnostikou, zejména potom konfirmačními testy. Teoretická část se zaměřuje na nemoc obecně, popisuje virus hepatitidy C, který nemoc způsobuje. Dále rozebírá akutní a chronickou fázi, přenos viru a možnosti léčby. V praktické části popisuji vyšetření screeningových protilátek anti-HCV a jak se postupuje v případě nálezu. Hlavním úkolem mé praktické části je porovnání dvou konfirmačních testů - ELISA a imunoblotu recomLine. Na konci práce oba testy hodnotím a porovnávám konečné výsledky.
|
|
|
Zavedení a optimalizace metody ELISA
KOPAČKOVÁ, Tereza
Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay neboli ELISA je metoda mající široké uplatnění zejména v imunologii. Metodou lze prokazovat antigeny i protilátky. Základním principem metody je reakce antigenu a protilátky a následné vytvoření imunokomplexu. Imunokomplex je detekován konjugátem, který způsobí barevnou změnu substrátu v případě přítomnosti antigenu nebo protilátky ve vyšetřovaném vzorku. ELISA test představuje jednoduchou metodu významnou pro diagnostiku různých onemocnění nebo laboratorní výzkum. Tato metoda je speciálním typem enzymové imunoanalýzy. Bakalářská práce je zaměřena na obecné zavedení a optimalizaci ELISA metody. Cílem teoretické části práce je obecné seznámení s imunologickými metodami. Podrobně je vypracováno rozdělení jednotlivých druhů ELISA testů včetně principů a využití v praxi. V praktické části je zavedena a optimalizována metoda ELISA s využitím fotometru DYNAREAD pro odečítání 96jamkových mikrotitračních destiček a softwaru AlaDYN. Tímto způsobem je vyšetřeno celkem 8 zkušebních vzorků sér a následně zpracována získaná data. Zkušební měření bylo provedeno pomocí testovací sady QuantiVac ELISA a stanovovány byly lidské protilátky třídy IgG proti SARS-CoV-2 v séru. Jako antigeny byly použity domény spikových proteinů SARS-CoV-2 exprimované rekombinantně v lidské buněčné linii HEK 293. Měření proběhlo pomocí přístroje DYNAREAD a zpracování dat pomocí softwarové aplikace AlaDYN. Měřeno bylo 6 kalibrátorů, pozitivní kontrola, negativní kontrola a poté jednotlivé vzorky sér. Výsledkem měření je 5 vzorků sér, ve kterých byly detekovány protilátky anti-SARS-CoV-2 třídy IgG a 3 vzorky, u nichž se protilátky neprokázaly.
|
|
|
Vývoj protilátkové imunitní odpovědi proti kryptosporidiovým infekcím
FENCLOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj protilátkové imunitní odpovědi u BALB/c myší proti kryptosporidiovým infekcím. Myši byly infikované různými druhy kryptosporidií, konkrétně C. parvum, C. proliferans, C. baileyi a C. andersoni. Specifické IgG protilátky ze séra byly detekovány pomocí ELISA testu. V této práci byla také sledována zkřížená reaktivita protilátek s jednotlivými druhy kryptosporidií.
|
|
|
Sérologické přehledy - historie, současnost, budoucnost
ŠOJSLOVÁ, Denisa
V teoretické části jsem se zabývala významem sérologických přehledů, jejich historií, současným posledním přehledem z roku 2013 a budoucností přehledů. Poté jsem popsala výhody očkování a jeho druhy, typy. A v neposlední řadě jsem se věnovala klíšťové encefalitidě. Dále se věnuji historii tohoto onemocnění, jeho výskytu a šíření, klinickému průběhu a diagnostice onemocnění.Cílem mé bakalářské práce je prokázat protilátky proti klíšťové encefalitidě, jak u lidí kteří byli očkování, tak i u těch, kteří nemoc prodělali. Praktická část se věnuje vyšetření protilátek proti viru klíšťové encefalitidy metodou ELISA. Laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány do grafů. Vzorky krve byly testovány od dubna do října 2019. Z těch vyšlo, že testovaných bylo více žen než mužů ve věkové skupině 30-39. Výsledky mé práce také potvrdily obecně známou skutečnost, že klíšťová encefalitida je sezonního charakteru. Nejvíce vzorků se testuje v letních měsících, což souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Byly položeny dvě hypotézy. První se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po prodělání klíšťové encefalitidy. Druhá se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po očkování.
|
|
|
Problematika laboratorního vyšetření u onemocnění Lymeskou boreliózou
HAVLEOVÁ, Lucie
Lymeská borelióza je multisystémové infekční onemocnění přenášené nejčastěji klíšťaty rodu Ixodes. V České republice pak konkrétně klíšťaty Ixodes ricinus. Původcem tohoto onemocnění je komplex spirochetálních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Incidence onemocnění je poměrně vysoká a každoročně je v České republice hlášeno několik tisíc případů. Přestože jsou poznatky o lymeské borelióze v současné době poměrně rozsáhlé a nadále probíhá intenzivní výzkum, tak se názory odborníků na tuto problematiku stále vyvíjejí. Diagnostikovat lymeskou boreliózu je též poněkud obtížné. Zejména kvůli různorodým, někdy i nespecifickým klinickým příznakům, které často způsobují lékařům potíže ve stanovení správné diagnózy. Protože není doposud k dispozici účinná vakcína, jedinou možností, jak omezit riziko nákazy, je důsledná ochrana před klíšťaty. Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinickém průběhu, prevenci, terapii, a diagnostice lymeské boreliózy. Pacienti s podezřením na lymeskou boreliózu byli testováni pomocí dvoustupňového testu. Nejprve metodou ELISA a následně u pozitivních a hraničních pacientů konfirmační metodou Western blot. Výsledky mé práce potvrdily obecně známou skutečnost, že lymeská borelióza je infekce sezónního charakteru. Vyšší počet pozitivních vzorků v letních měsících souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Velmi zajímavé jsou ale výsledky odkazující na složení pacientů podle věkových skupin a také rozdíly počtu nakažených podle pohlaví. Konkrétněji pak vyšší počet pozitivních vzorků u ženské populace.
|
|
|
Séroprevalence Cryptosporidium spp. v lidské populaci
KUTSYNA, Valeriy
V letech 2018 - 2020 bylo získáno 1366 vzorků sér imunokompetentních pacientů, z toho 860 z České republiky a 506 z Ukrajiny. U každého pacienta byl zjištěn věk, pohlaví a předchozí infekce kryptosporidiemi. Přítomnost specifických IgG protilátek proti kryptosporidiím v krevním séru byly testována pomocí nepřímého ELISA testu. Jako korpuskulární antigen byla použita drť oocyst C. parvum v množství 105 oocyst na jamku. Krevní sérum bylo ředěno v poměru 1:200 a protilátek 1:20 000. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 1 dne věku do 89 let. Celkem bylo vyšetřeno 639 pacientů mužského pohlaví a 709 ženského pohlaví. Bylo prokázáno, že se vzrůstajícím věkem vyšetřované osoby se zvyšuje pravděpodobnost, že bude jedinec mít protilátky proti kryptosporidiím, tedy se setká s infekcí. Dále jsme prokázali, že ženy jsou častěji pozitivní než muži, a to bez rozdílu národnosti. Při porovnání národností, bylo zjištěno, že Češi jsou častěji pozitivní než Ukrajinci. Ze získaných výsledků vyplývá, že u osob mladších 15 let byla zjištěna séroprevalence u méně než 20 % jedinců a u osob starších 16 let se séroprevalence pohybovala od 20 do 42 %, vyjma věkové skupiny 41 - 50 let, kde byla zjištěna séroprevalence ve výši okolo 50 %.
|
host ::
RSS.