|
|
Role genu \kur{Impl2} v regulaci imunitní odpovědi na bakteriální infekci u \kur{Drosophila melanogaster}
ŠOKČEVIČOVÁ, Helena
Hlavním cílem této diplomové práce je posoudit roli genu Impl2 během regulace imunitní odpovědi na bakteriální infekci u Drosophila melanogaster. V teoretické části poskytuje souhrn poznatků o imunitě drozofily spolu s nastíněním dosavadních znalostí o genu Impl2. V praktické části diplomová práce zkoumá úlohu genu Impl2 při bakteriální infekci. Charakterizuje místo produkce genu Impl2, změny hladinách jeho exprese během bakteriální infekce a ověřuje důležitost tohoto genu pro správnou imunitní odpověď. Dále tato diplomová práce zkoumá metabolické změny doprovázející imunitní aktivaci ve spojitosti s genem Impl2. V neposlední řadě tato práce posuzuje vliv genu Impl2 na mobilizaci energie pro probuzení se z chladem indukovaného kómatu.
|
|
|
Telomere length compensation mechanisms as players in longevity and stress adaptation of insects
SÁBOVÁ, Michala
Telomeres are nucleoprotein structures at the ends of eukaryotic chromosomes that are important for genome stability and integrity. They are shortened with each cell cycle and during organismal aging. Although the most common telomere length compensation mechanism is the activity of a special reverse transcriptase, telomerase, in Drosophila telomeres are maintained by the retrotransposition of telomeric elements. In mammals, telomere length and telomerase activity can be influenced by lifestyle and the environmental conditions. This thesis is focused on activity of telomere length maintenance mechanism in insects in relation to aging and stress response.
|
|
|
Alternativní telomerické kompenzační mechanismy jako způsob adaptace telomer vůči stresovým podmínkám v průběhu evoluce hmyzu
KRŮČEK, Tomáš
Telomery jsou speciální nukleoproteinové struktury na koncích eukaryotických chromozomů. Kvůli neúplné replikaci DNA je délka telomer kratší s každým buněčným cyklem. Bylo zjištěno několik mechanismů v procesu udržování telomer. Ačkoli nejčastějším mechanismem je aktivita telomerázy, která syntetizuje krátké telomerické sekvence na koncích chromozomů, může být délka telomer prodloužena alternativními způsoby, jako je retrotranspozice speciálních telomerických pohyblivých elementů cílených na chromozomové konce, nalezených u Drosophila a homologní rekombinace. Homologní rekombinace prodlužuje satelitní sekvence u některých druhů diptera a také slouží jako alternativní mechanismus k telomeráze u obratlovců. Sekvence (TTAGG) byla označena jako telomerická sekvence hmyzu. Ačkoli sekvence (TTAGG)n byla nalezena v telomerách většiny testovaných řádů hmyzu v předchozích studiích, existuje mnoho druhů hmyzu, které vykazují nepřítomnost (TTAGG)n. Diptera je velký řád hmyzu, který v některých případech vykazuje ztrátu (TTAGG)n sekvence společně s telomerázovým systémem a jeho nahrazení transpozicí telomerických elementů u Drosophila nebo homologní rekombinací u komárů a pakomárů. Sekvence (TTAGG) byla zjištěna jako hlavní telomerická sekvence u řádů hmyzu, ovšem specifická telomerázová aktivita (TTAGG) nebyla testována. Proto jsem nejprve spekuloval, že ne-telomerázové systémy v hmyzu nemusí být omezeny pouze na Diptera a tudíž, že přítomnost ne-telomerázových systémů u hmyzu může být podceňována. Když jsem testoval distribuci TTAGG specifické telomerázové aktivity, potvrdil jsem, že telomerázový systém je nejkomplexnější kompenzační mechanismus délky telomer u hmyzu, nicméně není přítomen u Zygentoma, Orthoptera a Phasmida, což jsou hmyzí řády s dříve hlášenou přítomností (TTAGG)n telomerického motivu. Výsledky práce ukázaly, že aktivita telomerických retroelementů u Drosophila je zvýšena malými hladinami volných radikálů, což následně zvyšuje prodlužování telomer samotných. Úloha ne-telomerázových mechanismů v překonání stresových stavů během evoluce telomer hmyzu je zatím pouhou hypotézou.
|
|
|
Syntéza a charakterizace peptidu 5 z Drosophila melanogaster podobného insulinu
Halušková, Petra ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
V přírodě pozorujeme mnoho evolučně konzervovaných proteinů a mechanismů a jedním z nich je insulin a jeho signální dráha. Mnoho částí této dráhy je velice podobných jak v organismu člověka, tak v nižších organismech, jako je například muška octomilka obecná, Drosophila melanogaster. Insulin je jednou z nejvíce zkoumaných molekul na světě, v těle působí zejména jako hormon, ale díky evoluční příbuznosti a podobnosti s IGF dokáže působit i jako růstový faktor. Dodnes není znám přesný mechanizmus vazby této molekuly na insulinový receptor a ani přesně jak insulin nebo peptidy podobné insulinu ovlivňují regulaci metabolismu, buněčnou proliferaci, buněčný růst a tím i velikost orgánů i velikost celého těla. Studium rodiny peptidů podobných insulinu a jejich signální dráhy v bezobratlých by mohlo být, díky vysoké evoluční konzervovanosti, využito pro pochopení celé řady metabolických pochodů u vyšších živočichů. Pro náš výzkum jsme vybrali dlouhodobě používaný modelový organismus mušku Drosophila melanogaster. Z celkově sedmi peptidů D. melanogaster podobných insulinu jsme se v této studií pokusili připravit analog peptidu 5 (DILP5) složeného z řetězce A lidského insulinu a řetězce B DILP5. V řetězci B byly zároveň všechny methioniny vyměněny za aminokyselinu norleucin. Cílem práce bylo prozkoumat...
|
|
| |
|
| |
|
|
Anti-oxidative stress response in Drosophila melanogaster - The role of adipokinetic hormone and adenosine
ZEMANOVÁ, Milada
In this thesis, the phenomena of the oxidative stress (OS) and anti oxidative stress responses in insects are described in a comprehensive review, and the outcomes of the experimental work are presented. The focus of the work was on defence reactions and their putative control by the adipokinetic hormone (AKH) and adenosine in the Drosophila melanogaster model. For this purpose, we studied the effect of the paraquat (oxidative stressor) treatment on adult flies and larvae carrying mutations in Akh (Akh1) and adenosine receptor (AdoR1) genes, and in both these genes together (Akh1 AdoR1 double mutant). The initial mortality tests revealed the double mutant Akh1 AdoR1 was more sensitive to OS than either of the single mutants. The AKH synthesis under the OS condition seems to be out of the gene expression control, since the increase of an AKH amount in CNS was not linked with the stimulation of Akh gene expression after a paraquat treatment. Further, the gene expression of the antioxidant enzyme glutathione S transferase D1 (GstD1) increased rapidly with OS, though the enzyme activity increased negligibly regardless of both the OS and mutations. Interestingly, the relative expression of GstD1 gene was minimal in the double Akh1 AdoR1 mutant; thus, it was concluded that both AKH and adenosine are employed in the GstD1 gene expression control. Similarly, AKH and adenosine seem to act in tandem in glutathione (GSH) regeneration, since the GSH level was significantly lower in all untreated deficient flies with the maximal effect in the Akh1 AdoR1 double mutant; accordingly, the reduction in the GSH level was enhanced by paraquat treatment. Altogether, the important roles of both AKH and adenosine in the anti oxidative stress response in D. melanogaster were demonstrated.
|
|
|
Effect of low doses of herbicide paraquat on antioxidant defense in Drosophila
SÁBOVÁ, Michala
Disruption of cell equilibrium between production of free radicals and antioxidant defence is named oxidative stress. The main component of antioxidant mechanism is activity of antioxidant enzymes, which include superoxide dismutase (SOD) and catalase. In this study we evaluated the effect of herbicide paraquat on response of SOD and catalase, their transcription level and locomotion activity in Drosophila melanogaster. We exposed the flies to a wide range of paraquat concentration. Our results revealed that transcript and enzymatic levels of both SOD and catalase have a similar biphasic dose response with the peaks at 2,5 ?M paraquat concentration, resembling hormetic effect. Then, males were more sensitive than females. However, females had an increased locomotion activity. We found that paraquat susceptibility is increased in males and mating flies. Therefore, this study supports hypothesis of stress sensitivity elevation as a physiological cost of reproduction.
|
|
|
Efekt ADGF-A RNAi na imunitní odpověď \kur{Drosophily melanogaster} po infekci parazitickou vosou
ŠNEBERGEROVÁ, Pavla
V minulých studiích se extracelulární adenosin ukázal jako důležitá signální molekula řídící dynamiku imunitní odpovědi u Drosophily melanogaster. Komplikovanost adenosinové signalizace u savců značně ztěžuje její výzkum in vivo, a tak i identifikaci této kaskády v regulaci imunitní odpovědi. Jelikož je mezi savci a bezobratlými jistá genetická a evoluční konzervovanost, Drosophila tak představuje jednoduchý systém, jak tyto složitější regulace studovat in vivo. Mutace adenosinového receptoru ve všech buňkách, stejně tak snížení exprese ENT2 v imunitních buňkách, zapříčinily snížení rezistence imunitního systému Drosophily vůči parazitoidovi. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký efekt na imunitní odpověď bude mít RNAi cílená proti mRNA adenosin deaminázy (ADGF-A), která za přirozených podmínek e-Ado odbourává.
|
|
|
Analýza promotorových sekvencí telomerického elementu \kur{HeT-A} u \kur{Drosophila melanogaster}
ŠVELLEROVÁ, Hana
Drosophila melanogaster pro prodlužování telomer nevyužívá enzymu telomeráza, ale retrotranspozici speciálních telomerických elementů HeT-A, TART a TAHRE, které se vyskytují na koncích chromozomů. Při výzkumu těchto retroelementů byla zjištěna značná sekvenční variabilita promotoru HeT-A, která by mohla vézt k orgánově specifické aktivitě elementů. Tato magisterská práce je zaměřena na studium aktivity sekvenčně odlišných telomerických promotorů elementu HeT-A pomocí fluorescenčního proteinu tdTomato. S využitím konstruktů HETom35, HETom3 a HETom4, které nesly odlišné sekvence potenciálních promotorů, jsem in vivo sledovala expresní aktivitu těchto konstruktů po celou dobu vývoje drozofily. Tato práce potvrdila sekvenční variabilitu promotoru HeT-A elementu i jeho tkáňovou a orgánovou specificitu.
|
host ::
RSS.