|
|
Elasticity as a Determining Factor for the Natural Regeneration of the Settlement Structure
Jenčková, Barbora
Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního sty- DOI: 10.13164/PHD.FA2017.2 lu, vztahu člověka ke krajině. Mizí vztah k půdě jako zdroji obživy, mění se postoj obyvatel k podobě sídel. Zástavba se extenzivně rozpíná, mění se měřítko a formy osídlení, do struktury se vepsaly novotvary bez vztahu k území. Ztrácí se vzájemné vazby v území, obsahující vlastnosti živých struktur. Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace. Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto nezbytné zdůrazňovat vytváření vzájemných vazeb, uchování krajiny jako nenahraditelné hodnoty. Je pravděpodobné, že tradiční model osídlení disponuje takovou strukturou vazeb, která poskytuje dostatečnou elasticitu vzhledem ke změnám podmínek. Tato hypotéza bude ověřena analýzou funkčnosti struktury osídlení - případová studie se zaměřuje na oblast Židlochovicka, avšak výsledky je třeba srovnat s příklady jiných sídel v obdobném kulturním okruhu.
|
|
|
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
|
|
|
Evaluation and charges in the extent of non-ferest woody vegetation in landscape
Demková, Katarína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Skaloš, Jan (oponent)
Nelesná drevinová vegetácia predstavuje významný krajinotvorný a ekostabilizačný prvok krajiny. V literatúre sa často označuje tiež ako rozptýlená či mimolesná zeleň. Nelesná drevinová vegetácia má nesmierny význam pre optimálne fungovanie intenzívne poľnohospodársky využívanej krajiny, pretože plní mnoho dôležitých funkcií v krajine. Predložená dizertačná práca sa zaoberá hodnotením súčasného stavu nelesnej drevinovej vegetácie a jej vzťahu k fyzicko-geografickým, príp. sociálno-ekonomickým podmienkam, jej historickým vývojom v zmysle zmien plošného zastúpenia a priestorových vzťahov v krajine. Na tieto účely boli vybrané dve fyzicko-geograficky odlišné lokality (územie na Kutnohorsku a v Bielych Karpatoch). Práca vychádza z vlastných dát získaných zberom v teréne (aktuálny stav) a digitalizáciou historických leteckých snímok a súčasných ortofotosnímok (plošný vývoj). Takto získané dáta boli ďalej analyzované vo vzťahu k podmienkam prostredia a k zmenám krajinnej štruktúry, ktoré sa udiali od 50. rokov 20. storočia až do súčasnosti. Porovnaním oboch území sa zistilo, že existujú určité odlišnosti v charaktere nelesnej drevinovej vegetácie v druhovom zložení, v prevládajúcom type či väzbe na stanovište. Analýzami historických zmien v plošnom rozsahu nelesnej drevinovej vegetácie boli zistené...
|
|
|
Lednicko- valtický areál z pohledu památkové péče
Kramlová, Kristýna ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Lednicko-valtický areál z pohledu památkové péče Anotace Tato bakalářská práce se zabývá Lednicko-valtickým areálem, který je chápán jako předmět památkové péče. Zdůrazňuje význam zdejších památek, především zámků Lednice a Valtice, jež vedl k zařazení celého areálu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1996. Rozebírá však i předchozí vývoj památkové ochrany i stav památek od roku 1945 až do současnosti. Podstatnou součástí této bakalářské práce je období po zápisu do UNESCO, kde hodnotí přínos tohoto kroku hlavně z pohledu realizovaných projektů.
|
|
|
I za plotem je náš svět. Případová studie Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy
Riegerová, Dina ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Binka, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fenomén okrašlovacích spolků a zblízka pak pomocí případové studie zkoumá Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy. Předmětem zkoumání je charakter vztahu zaniklého a současného spolku. Na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů jsem zjišťovala, jak dalece je pro členy tohoto sdružení důležitá lokální kulturní tradice a do jaké míry se jedná o formální vzor pro obnovení spolkové činnosti po r. 1989. Dále mě zajímalo, jak Spolek zpracovává aktuální podněty v oblasti životního prostředí a nakolik je využívá ve své praxi.
|
|
|
Mikroregion Kamenice-Velké Popovice - příklad dynamiky kulturní krajiny v novověku
Korbelíková, Daniela ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Diplomová práce je součástí fakultního projektu, který sleduje vývoj české krajiny v době industrializace. Zaměřuje se na mikroregion Kamenice-Velké Popovice, v němž Ringhofferové v 19. století vybudovali tzv. Spojené dominium Kamenice-Štiřín a velice citlivě proměňovali krajinu, když v něm vyvíjeli svoje podnikatelské, kulturní, reprezentativní, společenské a rekreační aktivity. Vychází ze studia archivních materiálů, terénního výzkumu reliktů ringhofferských aktivit z 19. a 20. století, studia literatury a kartografických materiálů. Klíčová slova Ringhoffer, land-use, krajina, dominium, mikroregion, půda, podnikání
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
|
Analýza vývojových změn land-use podhůří Šumavy
KOTEK, Jiří
Svatotomášská a Trojmezská hornatina v podhůří Šumavy byly trvale osídleny již v průběhu 13. století. Přestože se jedná o příhraniční oblast se zhoršenými klimatickými podmínkami, zemědělství mělo výrazný podíl na přeměně tamní přírodní krajiny na kulturní. Politicko hospodářské změny v 50. letech 20. století, především nastolení tzv. železné opony, však výrazně ovlivnily nastolený trend. Odsun obyvatel, zboření vesnic a znepřístupnění oblasti po několik desítek let opět obnovily přirozené přírodní procesy a změny land use. Cílem práce je popsat tyto změny ve vybraných částech podhůří Šumavy ve vztahu k způsobu ochrany přírody prostřednictvím geografických informačních systémů (GIS). Z map stabilního katastru vyplývá, že jednotlivé složky land use v podhůří Šumavy tvořily v 1. pol. 19. stol. pestrou krajinnou mozaiku s poměrně vysokým zastoupením orné půdy. Její výměra se však postupně snižovala a v současné době se v území již nevyskytuje. Ve sledovaných lokalitách došlo k nárůstu především u lesů, změny v intenzitě obhospodařování se projevily v zastoupení sukcesních ploch. Bylo zjištěno, že z hlediska využití půdy měly sledované lokality velmi podobný vývoj.
|
|
|
Analýza a návrh využití hospodářských dvorů v oblasti severního Plzeňska a jejich zapojení do kulturní krajiny. Památky hospodářské architektury Plaska a Kralovicka
Bukačová, Irena
Cílem studie je představit Plasko a Kralovicko jako nedoceněný region potenciálního cestovního ruchu‚ jehož kvality spočívají především v hodnotné historické krajině. Je zaměřena především na hodnoty profánní architektury. Tvoří ji funkční objekty. Většina dvorů vystupuje v krajině jako architektonický solitér‚ jsou součástí krajiny‚ v některých případech jsou situovány na okraji vesnice‚ která není památkovou zónou ani rezervací. Nejbližší okolí hospodářských dvorů‚ které jsou předmětem analýzy‚ tvoří pole a lesy a s obcemi je spojují místní komunikace‚ lemované často alejemi‚ které mají historický a krajinotvorný ráz. Studie je rozdělena na části: I. Historicko-analytická část‚ která obsahuje i náměty na využití dvorů; II. Péče o historické části vesnic a o jejich prostředí; III. Cestovní ruch a vztah zázemí k profánní hospodářské architektuře.
|
host ::
RSS.