|
|
Vztah společnosti k lidem s mentálním postižením - dějiny a současnost
MACHOVÁ, Nikola
Předložená diplomová práce je teoretická. Tvoří ji pět kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, formy mentálního postižení a uvádí rozdíly mezi mentálním postižením a duševní chorobou. Tématem druhé kapitoly je dějinný vztah společnosti k lidem s mentálním postižením, kde jsou popsány jednotlivá historická období a způsoby péče o lidi s mentálním postižením. Třetí kapitola je věnována současnosti a vztahu společnosti k mentálně postiženým lidem. Jsou vymezeny jednotlivé přístupy a aktuální možnosti péče a služby. Čtvrtá kapitola zohledňuje význam rodiny v životě člověka s mentálním postižením. Poslední kapitola reflektuje etické souvislosti ve vztahu společnosti k lidem s mentálním postižením. V této kapitole jsou rozpracovány témata jako např. důstojnost, úcta či svoboda.
|
|
| |
|
|
SOCIÁLNĚ POLITICKÁ OPATŘENÍ STÁTU A JEJICH VYUŽITÍ V RODINÁCH S DÍTĚTEM S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
HNISOVÁ, Lenka
Během posledních let došlo ke změnám v českém sociálním systému. Pro osoby s postižením se objevily nové možnosti ve státním i nestátním sektoru, více sociálních dávek a služeb. Problémem však je jejich nepřehlednost. Ve své práci se konkrétně zaměřuji na možnosti rodin s dítětem s mentálním postižením. Ve své teoretické části tedy popisuji nejen mentální postižení a jeho stupně, ale také rodinu dítěte s postižením a výchovu rodiči. Dále se věnuji vzdělávání a socializaci osob s mentálním postižením. Druhá část teorie je zaměřena na tři pilíře sociálního systému, tedy na systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci/péče. Na závěr této části uvádím ještě význam neziskových organizací pro osoby s mentálním postižením. Na teoretickou část navazuje praktická, jejímž cílem a cílem celé diplomové práce je zjištění informovanosti rodičů dětí s mentálním postižením o možnostech sociální podpory a pomoci. Konkrétně to znamená zmapovat současnou situaci {--} fungování informovanosti. Na základě těchto výsledků pak vytvořit přehled možností (dávky, služby), které rodičům napomohou v lepší orientaci v nabízených možnostech. Výzkum byl tedy prováděn metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl určen rodičům dětí s mentálním postižením a byl zaměřen na jejich informovanost. Respondenti {--} rodiče byli při zpracovávání výsledků rozděleni podle vzdělání. Z výsledků pak vyplynulo, že rodiče s nižším vzděláním se cítí být spíše informováni. Zatímco rodiče s vyšším vzděláním se informováni být necítí, i když podle odpovědí mají o možnostech pro své dítě větší přehled. Celkově se však většina respondentů (77 %) informována být necítí. Problémem je nedostatečně fungující systém informovanosti. Respondenti v dotazníku také uváděli, co jim nejvíce chybí a co by jim nejvíce pomohlo. Mezi nejčastější odpovědi patřil chybějící ucelený přehled, letáky s informacemi a dostatečně informovaní pracovníci, což jsem předpokládala. Na základě těchto výsledků jsem vytvořila přehled se základními možnostmi, určený rodinám s dítětem s mentálním postižením. Mohu tedy konstatovat, že obě hypotézy se mi potvrdily. Předpokládané využití práce vidím ve sjednocení informací o dané problematice a vytvoření přehledu základních možností pro rodiny s dítětem s mentálním postižením. Doufám, že se tím alespoň částečně zvýší jejich informovanost.
|
|
| |
|
|
Ověření Halliwickovy metody v Diagnostickém ústavu sociální péče Černovice
MOJŽÍŠOVÁ, Veronika
Ve své bakalářské práci se zabývám ověřováním Halliwickovy metody v Diagnostickém ústavu sociální péče Černovice. V teoretické části vymezuji pojem zdraví, věnuji se problematice zdravotního postižení, především se zajímám o specifika mentálně postižených. Dále se zabývám významem pohybových aktivit, zvláště pak významem plavání pro osoby se zdravotním postižením. Charakterizuji Halliwickovu metodu. Praktická část zahrnuje vyhodnocení vlivu Halliwickovy metody na vzorek pěti mentálně postižených probandů z již zmíněného zařízení. Tento pohybový program byl aplikován v deseti blocích po dobu tří měsíců pravidelně každý týden. V praktické části jsem využila jednoduchých metod kvalitativního šetření {--} prostudování anamnestických údajů, metodu řízeného rozhovoru a pozorování. Výsledky potvrzují, že Halliwickova metoda napomáhá postupnému odstraňování pocitů nejistoty spojených s vodním prostředím. Vytváří radostný prožitek jedinců z prováděných aktivit. Probandi po skončení tohoto výukového programu jeví zájem o jeho další pokračování.
|
|
|
Zdravotně postižení jedinci a jejich zapojení na trhu práce v rámci chráněných dílen
Tvrdková, Denisa ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cipro, Martin (oponent)
Tato práce pojednává o možnosti integrace osob se zdravotním postižením na trhu práce v rámci chráněných dílen. V teoretické části se věnuji definici pojmu osoby se zdravotním postižením, a to především s mentálním a kombinovaným postižením. Dále charakterizuji trh práce pro osoby se zdravotním postižením, a následně vysvětluji rozdíl mezi chráněnou pracovní dílnou a sociálně terapeutickou dílnou. V praktické části využívám metody rozhovorů k získání informací o aktuální situaci chráněných pracovních dílen a sociálně terapeutických dílen v České republice. Cílem této práce je prostřednictvím analýzy dat získaných z rozhovorů nalézt dobrou praxi ve fungování chráněných pracovních dílen a sociálně terapeutických dílen, které využívají lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Na základě získaných informací jsem navrhla optimální způsob fungování dílen.
|
|
| |
|
|
Srovnání systému péče o osoby s mentálním postižením v ČR a zahraničí
KUBÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá srovnáním systému péče o osoby s mentálním postižením v České republice, Velké Británii a Rakousku. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první kapitola se zabývá vymezením pojmu mentální retardace, osobám s mentálním postižením. Navazující kapitoly se týkají popisu systémů péče o osoby s mentálním postižením v jednotlivých zemích. Závěrečná kapitola nesoucí název ?Srovnání? se týká naplění cíle bakalářské práce, a to právě komparace jednotlivých zemí a jejich systémů péče.
|
|
|
Tranzitní program
FLEISCHHANSOVÁ, Pavla
Autorka zaměřila práci na období přechodu ze školy do práce u lidí s mentálním postižením. Současný stav popisuje základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Kvantitativní hodnocení zachycuje rozdělení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis jednotlivých znaků a příčin vzniku postižení. Pro teoretickou vyváženost práce jsou posuzovány schopnosti lidí s mentálním postižením i z kvalitativního hlediska struktury osobnosti. Jsou popsána specifika v psychických funkcích: vnímání, paměť, myšlení, pozornost, emotivita a volní vlastnosti. V práci jsou zmíněny dokumenty ovlivňující práva lidí s mentálním postižením a je kladen důraz na právo na vzdělání a na pracovní uplatnění. Možnosti výchovy a vzdělání osob s mentálním postižením jsou sledovány dle věku a v rámci české vzdělávací soustavy. Možnosti pracovního uplatnění mladých lidí s mentálním postižením jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti a také mají svůj vliv specifické sociální programy: podporované zaměstnávání a tranzitní program, které dávají podporu lidem s mentálním postižením při naplňování práva na pracovní uplatnění a při začleňování se do běžné společnosti. Cílem práce je popis metody tranzitní program a vymezení podpůrných faktorů ovlivňujících míru inkluzivity do pracovního prostředí. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek autorka zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je realizován pomocí případové studie. Metody pro získání dat autorka zvolila zúčastněné pozorování, analýzu dokumentů a problémově zaměřený rozhovor pomocí návodu s rodiči mladých lidí s mentálním postižením, kteří využili či využívají službu tranzitní program. Průběh programu a plnění stanovených cílů je ovlivněno osobností uživatele, jeho přirozeným sociálním okolím, školou a pedagogy, zaměstnavatelem a pracovním prostředím a také osobností konzultanta a kvalitou jeho práce s uživatelem. Autorka vnímá tranzitní program jako specifický program legislativně vymezené sociální služby sociální rehabilitace, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Dobrovolnictví u osob s mentálním postižením
CEJPKOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím u osob s mentálním postižením, které využívají pobytové služby zařízení pro ně určené, jako jsou týdenní stacionáře, domova pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, kdy první část je teoretické zpracování tématu dobrovolnictví u osob s mentálním postižením. Část druhá nesoucí název Význam dobrovolnictví pro osoby s mentálním postižením je část praktická, kde za pomocí výzkumu jde o naplnění cíle, kterým je zjištění právě významu a přínosu dobrovolnictví pro osoby s mentálním postižením využívající pobytové služby.
|
host ::
RSS.