|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
|
|
Vztah dnešních mužů s jejich otci a syny.
KULHANOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem, jaký vztah, mají dnešní muži s jejich otci a syny. Zda jsou muži, s těmito vztahy spokojeni a zda považují svého otce za vzor, při výchově vlastního potomka. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na otcovství a roli muže, jako otce v životě syna. Praktická část je realizována za pomoci kvalitativních a kvantitativních metod v podobě hloubkových rozhovorů a dotazníkového šetření.
|
|
|
Manželství a rodičovství v reflexi studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
FENCLOVÁ, Lucie
Dnešní doba je charakteristická odkladem vstupu do manželství a rození potomků. Roste počet dětí narozených neprovdaným matkám a i přes nízkou sňatečnost stále roste úroveň rozvodovosti. Odborníci nejsou schopni podat jednotný výklad toho, čím jsou tyto změny v dnešní společnosti způsobeny a nejsou schopni odhadnout ani budoucí vývoj. Hlavním cílem práce bylo zjistit postoje studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity k manželství a rodičovství. Odhalit, zda preferují manželské soužití, nesezdané soužití nebo dnes častý fenomén singles. Prozkoumat, zda jsou zastánci rodičovství v mladém věku, či zda rodičovství odsouvají až na věk pozdější, ve kterém se již budou cítit ekonomicky soběstační a zajištění. Názory studentů na toto téma byly důležité především proto, že nositeli změn v oblasti manželství a rodičovství jsou v první řadě mladí lidé, a proto je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Budou to právě oni, kdo budou rozhodovat o tom, zda česká rodina upřednostní práci a kariéru před rodinou a dětmi či nikoliv. Předkládaná práce popisuje různé pohledy na problematiku manželství a rodičovství, která je v současnosti živě diskutovaným tématem. V teoretické části srovnává vstup do manželského svazku a možnost být rodičem jak z hlediska demografického a právního, tak z hlediska sociologického. Nabízí zde toto srovnání pro ucelenější představu o tématu a pro možnost nahlížet na práci z více úhlů. Tyto pohledy jsou v práci zasazeny do hlubšího kontextu spolu s historií a komparací různých alternativ manželství a rodičovství. Tato část práce vychází především z odborných publikací, které se váží k tomuto frekventovanému tématu, je pracováno se současnými výzkumy z této oblasti a je též doplněna o zahraniční zdroje, které se této problematice věnují. V práci jsou charakterizovány především pojmy manželství, rodičovství, nesezdané soužití a rodina. Pro výzkum byly učeny dvě hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. První hypotéza zněla: Manželství jako hodnota ztrácí u cílové populace svou hodnotu směrem k preferenci nesezdaného soužití. Druhá hypotéza zněla: V souvislosti s pohlavím se v cílové populaci mění otázka priorit představovaných pod pojmem úspěšné manželství. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou sběru dat. Data potřebná k vyhotovení bakalářské práce byla získána sekundární analýzou dat, kdy byla pro zmapování postojů k těmto aktuálním tématům vybrána metoda dotazování, technika dotazník, díky kterému jsem byla schopna cíle a ověřované hypotézy zhodnotit. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek a byl distribuován elektronickou formou. Pro zvýšení věrohodnosti získaných dat bylo použito statistické ověření hypotéz, které podalo jasné výsledky o neověření hypotéz. Z výzkumu vyplynulo, že manželství je stále důležitou hodnotou na životním žebříčku mladých lidí a že tuto instituci rozhodně nehodlají vyměnit za nesezdané soužití. Hypotéza číslo jedna se tím pádem nepotvrdila. Ze studie dále vyšlo, že priority představované pod pojmem úspěšné manželství jsou u mužů i u žen bez výrazného rozdílu, a tak ani u hypotézy číslo dvě nedošlo k jejímu potvrzení. Výzkum odhalil, že studenti plánují sňatek i pořízení dětí, jen jsou tyto dvě události posouvány na pozdější věk; tedy věk, kdy budou mít ukončená studia a budou dostatečně finančně zajištění a emočně vyzrálí. Význam manželství je podle nich spatřován hlavně ve výhodě bezpečnějšího zázemí, jistotě právních a ekonomických záruk, a to nejen pro partnery samotné, ale i pro jejich potomky. Výzkum tak prokázal, že manželství a rodičovství je přikládán stále velký význam a tyto dva životní kroky mají pro studenty stále vysokou hodnotou, která má v životě své nezastupitelné místo.
|
|
|
Aspekty kvality života u rodičů předškolních dětí na Jindřichohradecku.
URBÁNKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je zaměřena na posouzení různých aspektů kvality života u rodičů předškolních dětí na Jindřichohradecku. Pomocí dotazníkového šetření se snaží prozkoumat a analyzovat kvalitu života rodičů z jejich subjektivního pohledu, na základě jejich hodnocení spokojenosti v různých oblastech života. V první polovině se práce zaměřuje na definování pojmu, jako je rodina, funkce rodiny, zajímá se o specifika rodiny současnosti. Uvádí vývojové etapy dítěte, zabývá se především předškolním obdobím. V teoretické části také rozebírá problematiku kvality života, její pojetí, historii a hlediska měření. V praktické části práce vymezuje cíle průzkumu, určuje výzkumné předpoklady, popisuje výzkumné šetření a poskytuje výsledky průzkumu a jejich hodnocení. Výsledky průzkumu naznačují určité trendy, které se objevují v českých rodinách a nalézají rozdílné vnímání spokojenosti u mužů a žen v konkrétních oblastech.
|
|
|
Sociální role ženy v 21. století z pohledu mužů
PROKŮPKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce pojednává v teoretické části o proměňující se sociální roli ženy v průběhu lidského vývoje a o dějinách feministického hnutí. Všímá si rozdílů mezi muži a ženami ze třech pohledů: biologického, psychologického, sociologického a na jejich základě odhaluje vlastnosti, které jedinci při výběru životního partnera upřednostňují. Také se zaměřuje na situaci na trhu práce z hlediska genderu. V praktické části na základě rozhovorů s 10 muži a 10 ženami mapuji, jak vidí roli žen ve společnosti muži a rovněž i jak vidí svou roli samy ženy. Nejprve zjišťuji, jak fungovala domácnost, ve které respondenti vyrůstali z hlediska rozdělení každodenních úkolů, jak chtějí, aby fungovala (popř. jak již funguje) jejich domácnost a výsledky porovnávám. Poté se zaměřuji na to, jaké ženám a mužům dotazovaní připisují vlastnosti a dovednosti, jaké je podle jejich názoru postavení žen na trhu práce nebo proč neustále narůstá počet rozvodů a prodlužuje se věk pro založení rodiny. Práce tedy postihuje nejen pohled mužů na společenské poslání žen, ale také pohled žen na sebe samé ve světle očekávání, které muži (a celá společnost) vůči ženám mají.
|
|
|
ROLE OTCE V SOUČASNÉ RODINĚ
NERADOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá rolí otce v současné rodině. Teoretická část je složena ze tří kapitol. První kapitola se věnuje rodině, jejím funkcím a charakteristikám s ohledem na současnost. Druhá kapitola je zaměřena na rodičovství. Pozornost je věnována zejména otci, jeho úkolům v životě dítěte, rozdílům ve vztazích otec-syn a otec-dcera, a nepřítomnosti otce. Třetí kapitola se věnuje problematice genderu a genderovým rolím, přičemž je kladen důraz na roli otce a její variabilitu. Výzkumná část porovnává za pomoci případových studií roli otce v jednotlivých rodinách a zaměřuje se na rozdíly a podobné znaky v rámci těchto rodin.
|
|
|
RODINA SE TŘEMI DĚTMI - POHLEDY JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ
BÜRGEROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodin se třemi dětmi z pohledu jednotlivých členů. Cílem práce je proniknout do problematiky rodin se třemi dětmi, jejích zákonitostí a typických jevů, dále pak nahlédnout do oblasti sourozeneckých konstelací a zjistit, jak na ně pohlížejí rodiče a samotní sourozenci. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na tematiku rodiny, rodičovství a sourozenectví. Praktická část obsahuje kazuistiky jednotlivých rodin.
|
|
|
Postoj svobodných mladých žen k problematice nechtěného rodičovství a k potratům
CIPÍNOVÁ, Dagmar
Problematika interrupcí vyvolává řadu protichůdných názorů. Ač mohou ženy v západní společnosti využívat metody kontroly porodnosti, stále dochází k nechtěným těhotenstvím končícím interrupcí. Tento zákrok je v naší společnosti legální, mnoho lidí jej ale odsuzuje. Na základě své diplomové práce jsem proto chtěla zjistit názory a postoje současných mladých žen k problematice nechtěného rodičovství a k potratům. Zajímalo mne především, zda jsou jejich názory ovlivněny výší dosaženého vzdělání. V souvislosti s cílem práce se jedna ze dvou formulovaných hypotéz nepotvrdila. Výzkum ukázal, že názor svobodných mladých žen na tuto problematiku není ovlivněn jejich vzděláním. Většina žen si myslí, že právo podstoupit interrupci má každá žena bez ohledu na to, jaký důvod ji k tomu vede. Zároveň však tento zákrok vnímají jako zoufalé řešení bezvýchodné situace, který by ony samy podstoupily jen ze závažných důvodů, jako jsou například zdravotní problémy či těhotenství po znásilnění. Ekonomické a sociální důvody již pro ně nejsou dostatečným argumentem.
|
|
|
Postoje mladé generace k manželství v dnešní době
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna
Hlavním cílem této bakalářské práce je prozkoumat, jaké postoje mají dnes mladí lidé k manželství a jaké subjektivně prožívané vlivy (např. osobní hodnoty, vztahové zkušenosti, rodinné hodnoty a normy, společenské trendy atd.) jejich postoje formovaly. V teoretické části se budu věnovat manželství a jeho funkcím jako typu partnerství a jako typu společenské instituce, a dále tématice postojů a jejich funkci v dynamice a struktuře osobnosti. Výzkumným přístupem bude kvalitativní metodologie, se způsobem sběru dat zejména pomocí hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Analýza příjmové nerovnosti pohlaví
Kuboušková, Hana ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Práce se zaměřuje na příčiny příjmového rozdílu mezi muži a ženami, zejména s ohledem na rodičovství a související změny v kvalifikačním a kariérním postupu mužů a žen a v jejich časové vytíženosti. S využitím statistických metod a softwarových nástrojů Statgraphics a Microsoft Excel se pokouší popsat vliv rodičovství a dalších podstatných faktorů jako je věk, vzdělání, pracovní pozice či obor činnosti na ekonomickou aktivitu a celkový příjem osoby se zřetelem na genderový příjmový rozdíl.
|
host ::
RSS.