|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
|
|
Mobbing a bossing na pracovišti
MANETHOVÁ, Jana
Mobbing a bossing je šikana na pracovišti, která se bohužel nevyhýbá ani zdravotnictví a zdravotnickému kolektivu. Cílem této bakalářské bylo zjistit znalost pojmů mobbing a bossing, a výskyt šikany na neurochirurgických odděleních (JIP, SIP a dvou standardních odděleních) v Nemocnici Na Homolce v Praze. Pro naplnění cílů a hypotéz, byl zvolen kvantitativní sběr dat pomocí dotazníků, které vyplňovali lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé, jak muži tak ženy. Cíle práce byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že skoro třetina respondentů nezná pojem mobbing a bossing nebo jej neumí přesně definovat. Po zmapování výskytu šikany na odděleních se zjistilo, že většina respondentů neví, kam se obrátit při výskytu mobbingu a bossingu. První hypotéza o větším výskytu šikany u žen než mužů se potvrdila. Druhá hypotéza o znalosti možnosti boje s mobbingem a bossingem se nepotvrdila, protože respondenti neznají možnosti jak efektivně bojovat s šikanou na pracovišti. Po prozkoumání všech vyplněných dotazníků vyplynulo, že při výskytu mobbingu a bossingu respondenti více preferují odchod z práce než aktivní obranu proti kolegům nebo nadřízeným. Domníváme se, že seminář na téma mobbing a bossing by uvítala většina respondentů. Upřesnili by si zde rozdíl mezi šikanou a pravomocí nadřízených, ale i možnosti aktivní obrany.
|
|
| |
|
|
Začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu průběhu praxe - z pohledu studenta
BRADOVÁ, Zuzana
Vzdělávání všeobecných sester probíhá ve dvojím prostředí, z nichž každé je stejně důležité. Jedná se o univerzitní prostředí a o prostředí klinické praxe. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje přínos a kvalitu praktické výuky, je bezpochyby míra začlenění studentů do ošetřovatelského týmu a kvalita spolupráce s jeho jednotlivými členy. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru začlenění studentů oboru Všeobecná sestra do ošetřovatelského týmu z pohledu studenta. Ke zjištění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila metodu kvantitativního sběru dat {--} anonymního dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi studenty 2. a 3. ročníku prezenčního studia, oboru Všeobecná sestra. Domnívám se, že cíle práce byly splněny a hypotézy na základě vyhodnocení výsledků potvrzeny. Myslím si, že se mi ve své práci podařilo identifikovat faktory, které mají pozitivní nebo negativní vliv na začlenění studentů do ošetřovatelského týmu. Dle výsledků práce je patrné, že je v této oblasti stále co zlepšovat. Práce se snaží nabídnout co nejširší pohled na začleňování studentů do ošetřovatelského týmu a byla bych ráda, kdyby se stala podnětem pro další zkoumání a ověřování problematiky začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.