|
|
Městská organizace Svazu důchodců ČR a její příspěvek k prevenci sociálního vyloučení ve městě Prachatice
KNEIFLOVÁ, Alena
Tématem bakalářské práce je podíl Městské organizace Svazu důchodců ČR na prevenci sociálního vyloučení ve městě Prachatice. Cílem práce je analyzovat činnost MěOSD ČR za rok 2010 a ukázat na možnosti v této oblasti. V teoretické části se zabývám rozborem základních pojmů, jako jsou stárnutí, stáří, sociální vyloučení, aktivity, životní styl a kvalita života. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum provedený na základě analýzy plánů, statistiky organizace MěOSD ČR a interpretace rozhovoru s místopředsedkyní MěOSD ČR. Smysl práce spatřuji ve zmapování činnosti organizace a jejích aktivit, které by mohly přispět k prevenci sociálního vyloučení seniorů. Výzkum naznačil možnosti, které může přinášet organizace svým členům při zkvalitnění života.
|
|
|
Naplňování zákona o pomoci v hmotné nouzi a jeho souvislosti se zadlužeností lidí na Kaplicku
KOTVOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na naplňování zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jeho dopad a na zadluženost lidí na Kaplicku. Teoretická část je orientovaná na příčiny a důsledky zadluženosti klientů a na obecnou charakteristiku subjektů, od kterých si lidé v případě nedostatku finančních prostředků mohou půjčit. Praktická část analyzuje, jak dlouho klienti pobírají dávky hmotné nouze, a následně analyzuje jejich současné zadlužení i to, na co konkrétně a od koho si nejčastěji půjčují finanční prostředky. Cílem práce bylo zjistit celkovou zadluženost klientů pobírajících dávky hmotné nouze na Kaplicku. Dílčím cílem pak bylo analyzovat možné příčiny a reciproční dopad na vzniklou nelehkou životní situaci.
|
|
|
Zdravotní a sociální služby nabízené obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích
SÁDOVSKÁ, Petra
Diplomová práce zjišťuje, jaké zdravotní a sociální služby jsou poskytovány obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Sociální vyloučení je proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. O vážnosti situace vypovídá i fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jednou z možností řešení této situace, je poskytování zdravotních a sociálních služeb, jako jsou například terénní programy, sociální poradenství, krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Práce zjišťuje, zda zdravotní a sociální služby poskytované v sociálně vyloučených lokalitách v Českých Budějovicích jsou dostupné, dostatečné, orientované správným směrem a zda jsou využívané. V teoretické části jsem se ze začátku krátce věnovala definici pojmu sociální vyloučení a chudoby. Dále byly popsány hlavní problémové oblasti sociálně vyloučených, na které mají zdravotní a sociální služby reagovat, také se zde objevuje současná situace v jednotlivých vybraných sociálně vyloučených lokalitách a specifikace zdravotních a sociálních služeb, kterými se práce zabývá. Na konci teoretické části je shrnutí teoretické části a náměty na vlastní výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat dostupnost a dostatečnost služeb, zejména zdravotních a sociálních, nabízených obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku polořízený rozhovor, a dále přímé pozorování. Šetření bylo provedeno u dvou výběrových souborů, a to u obyvatel vybraných sociálně vyloučených lokalit a u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb v Českých Budějovicích. Získaná data mohou být využitelná pro poskytovatele služeb k úvaze nad jejich rozšířením. Dále jako výstup pro odborný článek nebo jako podklad pro další výzkumy realizované v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Monitoring vybraných sociálně vyloučených lokalit v Plzni
MARTÍNKOVÁ, Eva
V teoretické části této práce vymezuji proces sociálního vyloučení a jeho složky - prostorovou, ekonomickou, kulturní, sociální, politickou a symbolickou. Z těchto vzájemně provázaných složek vyvstávají stěžejní oblasti, které jsou sociální exkluzí významně ovlivněny - bydlení, zaměstnání, respektive zdroje obživy, vzdělání či zdravotní stav. Další kapitoly přináší popis výchozího stavu plzeňských lokalit v roce 2006 a situace v uvedených oblastech se vztahem k vyloučeným obyvatelům. Cílem předkládané práce je popsat vývoj sedmi plzeňských sociálně vyloučených lokalit včetně stavu v současné době. V realizovaném kvalitativním výzkumu byli osloveni především pracovníci a pracovnice samosprávy i nestátních neziskových organizací, kteří přichází do kontaktu s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Použita byla metoda analýzy dokumentů technikou obsahové analýzy dat a metoda dotazování technikou rozhovoru. Situace sociálně vyloučených lokalit v Plzni se za posledních pět let značně proměnila - lokalita označovaná všemi informátory za nejproblematičtější zanikla na konci roku 2009, v jiné lokalitě došlo ke změně v důsledku prodeje nemovitostí, které ji tvořily. Udržování či naopak zánik popisovaných lokalit zásadním způsobem závisí na bytové politice města, protože město Plzeň je vlastníkem domů ve všech dosud přetrvávajících lokalitách. V důsledku rostoucí zadluženosti populace a s přibývajícími problémy v oblasti bydlení či zaměstnání hrozí nebezpečí vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. Přínos této práce spočívá ve zhodnocení vývoje situace sociálně vyloučených lokalit v Plzni, z něhož lze vycházet při realizaci přímých kroků vedoucích k začleňování jejich obyvatel i při tvorbě preventivních opatření.
|
|
|
Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách v Plzni
MĚCHUROVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce je popsat terénní sociální práci se sociálně vyloučenými osobami a s ní spojené obtíže a pozitiva, včetně důsledků z této praxe vyplývající pro uživatele služby i její poskytovatele, a praxi v konkrétních podmínkách a lokalitách v plzeňském regionu. V úvodní teoretické části jsou popsána obecná východiska, jenž terénní sociální službu rámují, je zde definován pojem sociální vyloučení (exkluze) a jsou představeny jednotlivé lokality v Plzni (Jateční, Plachého, Resslova a další) se specifikací problémů a potřeb klientů ve zmíněných lokalitách. Praktická část je realizována polostandardizovanými expertními rozhovory se sociálními pracovníky ze společnosti Člověk v tísni, o. p. s., v Plzni a jejich cílem je vytyčení problematických okruhů jejich práce. Otázky se zaměřují na zjištění míry pocitu smysluplnosti a uspokojení pro sociální pracovníky, zda jejich práce naplňuje cíl služby, případně co v naplnění cílu služby brání, kde vidí omezení a znesnadnění své práce a zda jsou problematické skutečnosti jimi ovlivnitelné.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
|
Cesty Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích
CHATRNÁ, Dagmar
Práce se zabývá příčinami příchodu Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích. Krátce popisuje jejich rozdílné životní cesty, které vedou do stejného azylového zařízení. Teoretická část přibližuje romský způsob života a základní údaje o azylovém domě Filia. Praktická část obsahuje kazuistiky uživatelek, ve kterých jsou krátce shrnuty jejich příčiny příchodu a rozdílné cesty vedoucí do azylového domu. Dále jsou zde porovnávány dosažené informace s údaji autorů použité literatury.
|
|
|
Přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt Problematika bezdomovectví se stala v posledních letech velice aktuální. V současné době dochází k nepřiměřenému nárůstu lidí bez domova a vzniká celospolečenský problém, který nesmí veřejnost přehlížet. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika bezdomovectví se zařazuje mezi oblíbená témata médií. Bezdomovectví jako extrémní projev chudoby a sociálního vyloučení je neustále opomíjenou záležitostí nejen ze strany odborníků a státu, ale také laické veřejnosti. Proto je nutné apelovat v řadách veřejnosti a především ji dostatečně informovat o daném problému. Pouze na základě poznání a pochopení budou lidé schopni problém promyšleně a cíleně řešit, nikoli se od něho odvracet. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví. V souvislosti s tím byly stanoveny dvě hypotézy: 1) Občané mladšího věku (15-30 let) přistupují tolerantněji k problematice bezdomovectví než občané věku staršího (31-70 let). 2) Ženy mají větší pochopení pro pomoc bezdomovcům než muži. Kvantitativní výzkum byl proveden u občanů ve věkové skupině 15-70 let s trvalým bydlištěm v Českých Budějovicích a okolí, formou řízeného dotazníku s použitím metody náhodného výběru respondentů. Celý výzkum byl realizován v nemocnici v Českých Budějovicích pod dohledem zdravotnického personálu a z části také prostřednictvím internetu. Výzkumný soubor tvořil 60% respondentů, z čehož vyplývá, že se nejedná o nikterak vysoký počet respondentů s ohledem na délku období sběru dat. Lze z toho vyvodit určitý nezájem veřejnosti o danou problematiku. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění přístupu veřejnosti na problematiku lidí bez domova. Na takto cíleně formulovaných otázkách byl zjištěn celkový postoj respondentů k lidem bez domova a také rozdíly v přístupu k bezdomovcům v závislosti na věku a pohlaví respondenta. Výsledky výzkumné části diplomové práce skutečně prokázaly vysoce negativní postoj občanů k bezdomovcům, avšak občané věku mladšího (15-30 let) prokázali vyšší míru tolerance než občané věku staršího (31-70 let). Ženy rovněž projevovaly vyšší míru altruismu než muži. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl diplomové práce.
|
|
| |
host ::
RSS.