|
|
Řízení fondu alternativních aktiv
Sobotka, Jan ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Fičura, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou řízení fondu alternativních investic s důrazem na fotovoltaické projekty v České republice. Hlavním cílem je vyhodnocení, zda i po četných legislativních změnách představují tyto projekty nadále zajímavou investiční alternativu. Dopad legislativních změn na ekonomiku a efektivnost projektů byl analyzován na fiktivních projektech pomocí statických a dynamických metod hodnocení investic. Z analýzy vyplynulo, že při znalosti dodatečných nákladových zatížení vyplývajících ze změn legislativy by žádný z hodnocených projektů realizován nebyl. Změny měly obecně nejvýraznější dopad na projekty, které se původně jevily jako nejefektivnější. Z hlediska velikosti ovlivnily restrikce hlavně menší projekty. Celkově pak došlo k vyrovnání relativní výnosnosti, pro projekty s vyšší mírou zadlužení mohla být dodatečná nákladová zatížení likvidační. Dále bylo vytvořeno portfolio fondu alternativních aktiv ze dvou vyhodnocených projektů. To vedlo k posouzení, zda je i přes poplatky díky nižší daňové sazbě fondu pro investora výhodnější, nabývat tento typ aktiv investicí do fondu, nebo projekt realizovat prostřednictvím vlastní účelově založené společnosti. Hypotéza o vyšší efektivnosti fondu se v tomto případě díky malému objemu fondu nepotvrdila.
|
|
|
Akvizice energetických dat
VOJČ, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá problematikou získávání a zpracování energetických dat, konkrétně měřených hodnot výroby elektrické energie z fotovoltaických elektráren. Práce se zaměřuje na kompletní proces měření energie průběhovými elektroměry, zpracování meteorologických dat, analýzu naměřených dat, nahrazování hodnot, zpracování dat pro potřeby operátora trhu. Výsledkem práce je návrh systému, který formou softwarové aplikace pokryje proces zpracování naměřených dat, se zaměřením na nahrazování chybějících měřených dat za pomoci analýzy meteorologických dat.
|
|
|
Druhová diverzita plevelů a jejich regulace na pozemcích s fotovoltaickými elektrárnami
Uldrijan, Dan
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení druhové diverzity plevelů a možností jejich regulace na pozemcích s fotovoltaickými elektrárnami. Výzkum probíhal v roce 2013 na pozemku fotovoltaické elektrárny Unín pomocí metody fytocenologických snímků. Z výsledků vyplývá, že na stanovištích pod fotovoltaickými panely byly nejvíce zastoupeny druhy Tanacetum vulgare, Senecio vulgaris, Achillea millefolium L. Na ostatních plochách byly nejvíce zastoupeny druhy Dactylis glomerata L., Festuca rubra, Cirsium arvense (L.) Scop. V meziřadí pak byly hojně zastoupeny také druhy Apera spica-venti, Trifolium hybridum, Vicia sepium. Na základě provedeného výzkumu byly jako potenciálně problematické druhy pro provoz elektrárny stanoveny Cirsium arvense, Tanacetum vulgare, Salix triandra, Salix alba, Anthriscus sylvestris, Apera spica-venti.
|
|
|
Analýza druhového složení vegetace na pozemcích s fotovoltaickými elektrárnami
Vespalcová, Tereza
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace na pozemku s fotovoltaickou elektrárnou v Moravské Krumlově. Pozorování bylo prováděno na dvanácti místech, a to jak pod fotovoltaickými panely, tak v meziřadí. Vegetace byla vyhodnocena pomocí fytocenologických snímků. Hodnocení probíhalo ve třech měsících (červenec, srpen, září) roku 2013. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami DCA a CCA. Na pozemku s fotovoltaickou elektrárnou bylo naleznuto celkem 69 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly Poa pratensis L., Lolium perenne L., Achillea millefolium L. V meziřadí se nejčastěji vyskytovaly tyto druhy: Plantago major L., Achillea millefolium L., Cerastium holosteoides Fr. Pod panely se nejvíce objevovaly tyto druhy plevelů: Poa pratensis L., Lolium perenne L., Festuca rubra L., Agrostis capillaris L., Bromus tectorum L.
|
|
|
Agroturistické využití ekofarmy rodiny Kropáčkových v Nelepči
Kropáčková, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá možností agroturistického využití rodinné ekofarmy v Nelepči. Uvádí obecnou charakteristiku ekologického zemědělství a seznamuje s kontrolními a certifikačními organizacemi ekologického zemědělství. Na základě zhodnocení současného stavu farmy je vypracována SWOT analýza a jsou navrženy strategie. Je zde přiblížena nezávislost ekofarmy na odběrateli mléka - schopnost samostatného zpracování mléka s možností využití vlastní elektrické energie (fotovoltaická elektrárna x bioplynová stanice). V závěru jsou porovnány zmíněné možnosti rozvoje farmy a jejich přínos.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podnikatelský plán - Fotovoltaická elektrárna v Rumunsku
Brothánek, Ondřej ; Hartman, Ladislav (vedoucí práce) ; Dlouhá, Pavlína (oponent)
Obnovitelné zdroje energie, zejména fotovoltaika, zaznamenaly po celém světě obrovský boom. Nebylo tomu jinak ani u nás, v ČR, kde by se jen ztěží našel někdo, kdo by neměl na tento druh výnosného businessu vlastní názor, ať už vyhraněný či nikoli. Výstavba solárních parků se stala velice atraktivním podnikáním v jehož jménu se nesl v ČR zejména rok 2011. Mezitím si ale našla tato solární senzace "domov" i u jiných evropských států, především východní Evropy. O post nového "powerhouse" východu se může ucházet i Rumunsko, které jsem si právě proto vybral pro výstavbu fotovoltaické elektrárny, jež je tématem této diplomové práce. V rámci diplomové práce je tedy sestaven podnikatelský plán investiční výstavby FVE, jehož cílem je zhodnotit investiční příležitost její realizace v Rumunsku a prostřednictvím analýzy citlivosti zhodnotit vliv externích faktorů, které významnou měrou ovlivňují rentabilitu projektu.
|
|
|
Hodnocení stavby a provozu fotovoltaické elektrárny Ševětín na okolní krajinu
TRNOBRANSKÝ, Jan
Práce se zabývá hodnocením stavby a provozu fotovoltaické elektrárny Ševětín a podmínkami pro provoz FV elektrárny v rámci ČR. FV elektrárna Ševětín je součástí projektu společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. s celkovým výkonem téměř 30 MWp a s plánovanou životností 20 let. Bylo zjištěno, že FV panely obsahují recyklovatelné materiály (sklo, hliník, plasty a měď), které by při demontáži na jednotlivé komponenty mohly být vykoupeny v běžných sběrných dvorech za cenu v součtu přesahující 20 milionů korun. Výpočtem energetické návratnosti bylo zjištěno, že v případě fotovoltaických panelů bude návratnost 2,3 roku. Pokud by se FV elektrárna Ševětín nestavěla, bude při běžném zemědělském využití dotčených pozemků hrubý finanční zisk téměř 150 krát menší než při provozu FV elektrárny. Po ukončení provozu a demontáži recyklovatelných materiálů bude možné na většině pozemků opět zemědělsky hospodařit.
|
host ::
RSS.