|
|
Umírání a smrt dětí v období baroka v českých zemích
SKALICKÁ, Terezie
Tato práce se zabývá problematikou umírání a smrti v období baroka se zaměřením pozornosti k dětskému věku. Reflektuje pohled na smrt a umírání, pojetí dobré smrti, představy o posmrtném životě a pohřební obřad. V souvislosti s dětským věkem zkoumá především kojeneckou úmrtnost, souvislost kojení s mírou úmrtnosti a význam křtu. Vychází z demografických výzkumů rodiny a upozorňuje na vztah mezi vysokou mírou porodnosti a úmrtnosti. Snaží se hledat příčiny dětské úmrtnosti ? podvýživa populace, neexistence lékařské péče, snadné šíření infekčních chorob, válečné události a demografické krize, postavení a zaměstnanost ženy. Zkoumá postoj rodičů k dětem, jejich smrti a pokouší se poodhalit jejich myšlenkový a emoční svět, k čemuž výrazně napomáhá rozbor unikátních pamětí Alžběty Lidmily z Lisova. Ve vztahu k úmrtnosti neopomíjí ani situaci nemanželských dětí.
|
|
|
Mediální prezentace smrti a umírání a její vliv na utváření postoje ke smrti
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá masovými médii a způsobem, jakým přistupují k prezentaci smrti a umírání. Snaží se najít odpověď na otázku, zda mohou mít masová média vliv na změnu postojů současného člověka ke smrti a umírání. Práce je rozdělena do devíti částí. První čtyři části tvoří teoretický rámec a charakterizují dnešní postmoderní společnost, typické rysy chování současného člověka, jeho vnímání světa a sebe sama, vliv výchovy, kultury a víry. Práce se dále zabývá postavením masových médií v postmoderní společnosti a stručně mapuje dosavadní výzkumy vlivu masových médií na člověka. Zmiňuje také nejčastější dělení masových médií na televizi, rozhlas, tisk a internet. Od tohoto teoretického rámce se následně odvíjí analýza prezentace smrti a umírání v jednotlivých typech médií - tato část práce je zaměřena více prakticky a je doplněna množstvím obrazového materiálu. Snaží se zachytit hlavní rysy prezentace smrti a umírání na televizní obrazovce (zpravodajství, film, reklama), v rozhlase (zpravodajství a některé názorové pořady), v seriózním i bulvárním tisku a v prostředí in ernetového zpravodajství, na blozích a sociálních sítích a také v internetové reklamě. Práce dochází k závěru, že současná masová média jsou smrtí a umíráním téměř přesycena, což u diváka (čtenáře, posluchače) způsobuje otupělost a přivyknutí si ke stále větší míře násilí. Médii zobrazovaná smrt je nepřirozená, často násilná a je v ostrém kontrastu s žitou realitou. Smrt mediálně devalvuje, ztrácí se její význam. To se v reálném životě projevuje poklesem empatie k nemocným a umírajícím a absencí úcty k zemřelým.
|
|
|
Analýza služeb domácí hospicové péče s ohledem na potřeby uživatelů
DOSTÁLOVÁ, Zdislava
V teoretické části práce vymezuji termín hospicové, domácí hospicové péče a paliativní péče. Její historii, principy, cíle a její koncepci v České republice. Popisuji jakými fázemi psychické odezvy na závažné onemocnění člověk prochází a jaké jsou jeho reakce na blížící se smrt. Blíže popisuji tradiční model umírání na území České republiky v domácím prostředí, postupnou institucionalizaci a tabuizaci smrti a nový zrod humánních postupů v péči o umírající po roce 1989. Popisuji současné typy hospicové péče v České republice a podrobněji domácí hospicovou péči, potřeby umírajících a jejich blízkých, což je stěžejním tématem mé práce. Cílem předkládané práce je zmapovat dostupnost služeb paliativní domácí péče v Kraji Vysočina a zmapovat zkušenosti uživatelů. V realizovaném kvalitativním výzkumu byla zmapována dostupnost těchto služeb pomocí obsahové analýzy dat technikou analýzy úředních dokumentů a virtuálních dat. Ke zmapování zkušeností uživatelů byly osloveni vedoucí pracovníci dvou agentur poskytující domácí hospicovou péči ve městě Třebíč a uživatelé nebo jejich rodiny jimž tyto agentury poskytovaly svoje služby. Použita byla metoda dotazovaní, technika polostandardizovaného rozhovoru. V Kraji Vysočina působí osm poskytovatelů domácí hospicové péče. Kraj Vysočina podporuje nejen domácí hospicovou péči ale podpořil také vznik hospicových pobytových služeb v LDN ve třech městech Vysočiny a oddělení paliativní péče v jihlavské nemocnici. Částečně tak nahradil neexistující kamenný hospic na Vysočině. Domácí hospicová péče v Kraji Vysočina je mladá. Získávají se zkušenosti a odkrývají se nedostatky. Komplexnost péče o vážně nemocné se tak rozšiřuje a umožňuje jim, aby byli ve své nemoci co nejdéle doma se svými blízkými. Přestože domácí hospicová péče naráží na limity převážně v oblasti řešení bolesti a komplikací plynoucích z onemocnění, jsou zkušenosti uživatelů uspokojivé a plní jejich očekávání. Přínos práce spočívá v odkrytí nedostatků domácí hospicové péče a poskytnutí zjištěných informací poskytovatelům této péče i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví, čímž se posílí povědomí o této péči jak mezi pracovníky ve zdravotnictví tak mezi rodinnými příslušníky vážně nemocných občanů.
|
|
|
Znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem.
MAŇHALOVÁ, Jana
21. století s sebou přineslo mnoho přínosných vědeckých a medicínských objevů. Díky moderním technikám dosavadní léčby žijeme déle. Možná i proto déle umíráme. Problematika paliativní péče provází sestry ve svých profesích každodenně. Bakalářská práce se zabývá znalostmi a dovednostmi sester v komunikaci s umírajícím pacientem. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy komunikace, umírání, smrt a vzájemná interakce mezi těmito tématy. Práce je zaměřena na komunikaci ve zdravotnictví, na specifické zásady v komunikaci sestry s umírajícím pacientem a na fáze umírání dle Elisabeth Kübler - Rossové. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření pomocí grafů a tabulek. Výzkum byl prováděn kvantitativně metodou dotazování pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvoří sestry pracující na odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce bylo zmapovat znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem. Na základě zvoleného cíle jsme určili následující hypotézy: H1: Domnívám se, že sestry mají znalosti v komunikaci s umírajícím pacientem. H2: Předpokládám, že sestry pracující na onkologickém oddělení mají lepší znalosti a dovednosti v komunikaci s umírajícím pacientem, než sestry na standardním oddělení nemocnice. Na základě výzkumného šetření byl cíl splněn, H1 byla potvrzena, H2 nebyla potvrzena. Práce je doplněna zdroji citací, odkazů a prostudované literatury. Kapitola Příloha obsahuje dotazník, Maslowu hierarchii potřeb a Chartu práv umírajících pacientů. Výsledky šetření byly zpracovány do brožury, která může být použita jako podkladový materiál pro výuku komunikace v ošetřovatelství nebo jako příspěvek na semináře a konference, zabývající se touto tématikou. Přínosem práce je zveřejnění informací o znalostech a dovednostech sester v komunikaci s umírajícím pacientem, poukázání na problematiku tématu.
|
|
| |
|
|
Eutanázie z pohledu ošetřovatelského personálu
LENKOVÁ, Gabriela
Název bakalářské práce Eutanázie z pohledu ošetřovatelského personálu obsahuje část teoretickou a praktickou.Cílem práce je zmapovat názor ošetřovatelského personálu na eutanázii. Respondentky odpovídaly na následující otázky 1. Přiklánějí se všeobecné sestry na vybraných odděleních k legalizaci eutanázie nebo proti ní? 2. Jaké okolnosti vedou k jejich názoru? Pro získání výsledků jsem provedla výzkum formou kvalitativního šetření. Použila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo devět sester z vybraných oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Na základě analýzy výsledků byly stanoveny odpovědi na výzkumné otázky. Odpověď č. 1 ? Ošetřovatelský personál se přiklání k legalizaci eutanázie v České republice. Odpověď č. 2 ? Ošetřovatelský personál v názoru na eutanázii ovlivňuje délka praxe, vzdělání, setkávání s nevyléčitelně nemocnými lidmi, zájem o téma eutanázie, znalost základních pojmů, postoj k svobodné volbě člověka ohledně práva rozhodovat o své smrti a situace v českém zdravotnictví, zejména nedostatečně rozvinutá a všem dostupná paliativní péče.
|
|
|
Postoj zdravotnického záchranáře k umírání a smrti
MARKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá postojem zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Záchranáři vyjíždějí k různým situacím, ve kterých poskytují za každých podmínek svou odbornou péči. Tyto vlivy mají posléze odraz do praxe a do vlastního života zdravotnických záchranářů.Záchranáři potřebují bezprostředně po zátěžové situaci vyhodnotit své pocity, postoje k dané situaci, která proběhla.Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Byly vybráni respondenti Jihočeského kraje. Bakalářská práce je vypracována ve formě kvalitativního výzkumu.Byla aplikována metoda polořízeného rozhovoru.Výsledky jsou téměř doslovně přepsány v kapitole Výsledky výzkumu.Z výsledků byly následně vytovřeny hypotézy.V bakalářské práci byla zjištěna duševní zátěž zdravotnických záchranářů vlivem opakujících se setkávání s umíráním a smrtí u dospělých, i u dětí. Dále byl zjištěn vyrovnaný postoj záchranářů bezprostředně po ukončení resuscitace.
|
|
|
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
|
|
|
Poslání vážně nemocných a umírajících
ČERNÝ, Petr
Práce se zabývá výzkumem, zda vážně nemocní a umírající mají ve svém utrpení nějaké poslání. Teoretická část zpracovává poznatky především katolické teologie, doplněné o pohled psychologie i osobní zkušenosti pomáhajících pracovníků a dobrovolníků z hospicové péče. Praktická část se věnuje analýze kvalitativního výzkumu u vzorku populace České republiky. Komparativní část srovnává výsledky teoretické s praktickou částí, analyzuje shody i rozdíly a zkoumá, co to znamená pro pastorační práci. Po vyhodnocení je načrtnuto, jak by mohla pastorační práce uschopňovat vážně nemocné a umírající v přijetí svého poslání v utrpení. Výsledkem práce je zjištění, že většina zkoumaného vzorku respondentů České republiky (56 %) z celkového počtu 128 poslání vážně nemocných a umírajících spatřuje, 10 % neví, 14 % o tom nikdy nepřemýšlela a 20 % žádné poslání nevidí. Nejdůležitějším posláním podle katolické teologie je{\clq} smíření se sebou samým, s okolím a s Bohem``. Praktický výzkum ukázal, že nejdůležitější smysl utrpení je pro okolí trpícího, konkrétně {\clq}uvědomění se si ceny života a zdraví, své smrtelnosti, přerovnání hodnot``. Nejpreferovanější duchovní poslání je podle veřejnosti {\clq}obětování utrpení na určitý úmysl``. Výsledky komparace znamenají pro pastorační práci výzvu pomáhat objevit vážně nemocným a umírajícím poslání v jejich utrpení, konkrétně v účasti na spásonosném utrpení Krista. Další důležitou úlohou pastoračních pracovníků je pomáhat společnosti osvojit si důstojný pohled na trpícího člověka a mít s ním opravdový soucit, projevovaný i skutky lásky.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
host ::
RSS.