|
|
Odtok ze sněhu při událostech deště na sníh v povodí Ptačího potoka vypočtený pomocí stabilních izotopů ve vodě
Valdhansová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Události deště na sněhovou pokrývku (z anglického rain-on-snow, ROS) jsou jedním ze základních mechanismů vzniků povodní. Dešťové srážky dopadající na sněhovou pokrývku působí tání a výsledný odtok, který je kombinací těchto dvou složek, často převyšuje odtok způsobený samotnými příčinnými srážkami. V povodí Ptačího potoka na Šumavě byly opakovaně během zimních sezón 2018 a 2019 odebírány vzorky vody z vodního toku, ze sněhové pokrývky a srážek a následně byl laboratorně stanoven obsah stabilních izotopů 2 H a 18 O. Na základě zjištěných poměrů těžkých izotopů 18 O/16 O a 2 H/1 H v kombinaci s dalšími veličinami měřenými v zájmové lokalitě byl rekonstruován průběh dvou událostí ROS v roce 2019. Ve sněhové pokrývce docházelo ke zvyšování poměru těžkých izotopů v důsledku událostí ROS. Za pomocí směšovací rovnice byla provedena separace hydrogramu pro obě zkoumané události. V případě první události nebylo možné jednoznačně odlišit podzemní vodu od dešťových srážek, a tak bylo zjištěno rozpětí podílu sněhu na celkovém odtoku jeho samostatnou separací od dešťových srážek a následnou separací od podzemní vody. Druhá zkoumaná událost byla separována přímo na tři složky: dešťové srážky, podzemní vodu a sníh. Dle provedených analýz byl celkový odtok během událostí ROS v obou případech z většiny tvořen...
|
|
|
Izotopová alterace karbonátové složky křídových sedimentů z xenolitů a z okolí vybraných těles neovulkanitů Jičínského vulkanického pole
Konečný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem stabilních izotopů kyslíku a uhlíku křídových hornin z Jičínského vulkanického pole. Cílem práce je identifikovat izotopové alterace v křídových sedimentech transportovaných bazickými magmaty ve formě xenolitů a určit původ kyslíku a uhlíku hydrotermálních žilných karbonátů, které pronikají tělesy neovulkanitů. Práce je rozčleněna do dvou dílčích částí. Rešeršní část shrnuje obecné poznatky o stratigrafii České křídové pánve a kenozoickém vulkanismu Českého masivu, základní popis geochemie stabilních izotopů kyslíku a uhlíku a zabývá se geologickými poměry vybraných lokalit Jičínského vulkanického pole. Výzkumná část se podrobně zabývá lokalitami Hřídelec, Kulatý vrch, Zebín, Veliš a Kunětická hora. Křídové horniny z xenolitů v neovulkanitech vykazují extrémní variabilitu izotopového složení jak uhlíku (od 0,15 do -11,1 ‰ V-PDB), tak kyslíku (od -5,4 do -22,9 ‰ V-PDB). Výrazně tak přesahují variabilitu izotopového složení i diageneticky alterovaných křídových hornin ze stejné oblasti. Široké rozmezí izotopového složení kyslíku je výsledkem zejména variability teplot fluid (cca 300-20 řC), které izotopicky alterovaly křídové sedimenty. Izotopové složení uhlíku alterovaných sedimentů je ovlivněno především mobilizací organického uhlíku z křídových sedimentů, jeho...
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Trofická struktura společenstev ryb v antropogenně ovlivněných řekách
Dostál, David ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Využití stabilních izotopů pro hodnocení trofické struktury společenstev nabývá v posledních dekádách na popularitě a stává se tak stále více používaným nástrojem užívaným k výzkumu trofických pozic a potravních nik. V této práci jsou shrnuty základní principy, které se při práci se stabilními izotopy využívají, představeny mechanismy výměny tkání, izotopového routingu a diskriminačního faktoru, jejichž zanedbání může vést až ke znehodnocení nabytých poznatků. Dále jsou v práci představeny základní metody využití stabilních izotopů, jejich výhody a nevýhody, matematické modely zpracování dat a jejich uvedení do praxe pomocí praktické části, ve kterém bylo zkoumáno trofické postavení a niky kaprovitých ryb v antropogenně ovlivněných řekách.
|
|
|
Využití stabilních izotopů pro studium potravní ekologie hmyzu
Javůrková, Jaroslava ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Potravní ekologie živočichů je důležitá součást studia ekosystémových vztahů. Tato bakalářská práce představuje rešerši v oblasti studia potravní ekologie, především hmyzu. Zaměřuje se zejména na metodu analýzy stabilních izotopů, která je jedním z aktuálních a v posledních desetiletích moderním přístupem pro studium této problematiky. Analýza stabilních izotopů je porovnána s ostatními často využívanými metodami pro studium potravní ekologie živočichů. Cílem této práce je představit metodu analýzy stabilních izotopů a její možné využití pro studium potravní ekologie hmyzu. První část podává nutný teoretický základ, praktické použití v laboratoři a dále se věnuje představení problémům typicky řešeným touto metodou v oblasti studia hmyzu. Klíčová slova: stabilní izotopy, analýza stabilních izotopů, potravní ekologie, potravní preference, hmyz
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Vliv člověka na jednotlivé části ekosystémů je v dnešní době velmi diskutovaným tématem. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze pomocí izotopových měření vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu dusíku. Měření pomocí stabilních izotopů našla uplatnění v různých vědních oborech po celém světě. V této práci byly shrnuty poznatky o atmosférické depozici a následném využití stabilních izotopů dusíku. Cílem práce bylo shrnout informace o využití stabilních izotopů a navrhnout jejich využití ke studiu atmosférické depozice. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že ve srovnání se světem, se v České republice neprovádí měření dusíkatých látek jako jsou např. NH3 a HNO3, čímž dochází ke zkreslování dat o produkovaném dusíku. Využití stabilních izotopů je vhodnou metodou měření jak pro dosud nekvantifikované látky, tak pro pravidelně měřené látky přispívající k atmosférické depozici. Metoda měření pomocí stabilních izotopů představuje zlepšení pro celkový odhad atmosférické depozice a poskytuje tak realističtější hodnoty ve srovnání se současné používaným přístupem. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusík, stabilní izotopy
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Pedogenické karbonáty sprašových sérií
Máslo, Jaroslav ; Flašarová, Kristýna (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Spraš je sediment, ve kterém převažují prachové částice, které byly na místo sedimentace přeneseny hlavně větrem. Spraše pokrývají zhruba 10 % zemského povrchu. Pokud se spraš může ukládat v delším období, kdy se střídají doby ledové a meziledové vznikají tzv. sprašové série. Častou součástí spraší a sprašových sérií jsou pedogenické karbonáty, což jsou částice CaCO3. Ty vytváří několik typů, např. zvápenatělé kořínkové buňky, hypocoatingy, kalcitová jehličková vlákna… Sprašové série a karbonáty v nich představují užitečný zdroj informací o paleoenvironmentu. V praktické části práce byly měřeny vzorky pedogenických karbonátů ze sprašové série v Dejvicích (Praha) na izotopový poměr C a O.
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Na základě literární rešerše byly v této práci shrnuty poznatky o využití stabilních izotopů v atmosférické depozici. Podle studií a měření lze zjistit původ a míru znečištění v životním prostředí. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu ekosystému. Dusík se v životním prostředí vyskytuje ve všech složkách přírody, kde nabývá různých izotopových hodnot. Cílem práce bylo shrnout informace o stabilních izotopech a dokázat, zda jsou věrohodným ukazatelem při určování zdroje dusíku v daném místě. Pomocí vyhodnocené studie byl popsán rozdíl ve znečištění přímořských a pevninských oblastí ve střední Evropě. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusíkový cyklus, stabilní izotopy dusíku, frakcionace
|
host ::
RSS.