|
|
Sociální deviace v malé sociální skupině
Hejmalíčková, Veronika ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Havlová, Lenka (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku výskytu sociální deviace v malé sociální skupině. Metodická část práce se zabývá charakteristikou sociální skupiny, sociální normy, sociální deviace a vybranými formami deviantního chování. Výzkumná část je věnována vypozorování deviací ve vybrané malé sociální skupině. Zde je charakterizována metoda výzkumu, popis sociální skupiny a jejího prostředí, analýza sociální skupiny a poznatky o deviaci v sociální skupině. Výstupem je doporučení managementu skupiny pro zlepšení atmosféry ve skupině a zvýšení efektivity práce.
|
|
|
Obraz problematiky sociální patologie v díle E. Durheima a jeho nové souvislosti
VALICSEK, Martin
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou sociálně patologických jevů a s teoretickými přístupy k výzkumu daných jevů. Toto je náplní především teoretické části textu. V rámci praktické části se pak autor pokouší na problém sociální patologie nahlédnout poněkud méně typickou optikou. Odkrývá možné spojitosti mezi sociálně patologickými projevy a současnými podobami práce. Émile Durkheim, resp. dílo,v němž se danou problematikou svého času zabýval, autorovi textu posloužilo jako pomyslný bod, do něhož jednak ústí úvodní kapitoly praktické části, a který je zároveň jakýmsi odrazovým můstkem pro následný chronologický posun vstříc přítomnosti a charakteristikám práce, které jsou typické pro její současnou organizovanou podobu. Snahou autora je též poukázat na stále aktuální Durkheimovy úvahy o vztahu mezi některými formami práce a sociálně patologickými jevy. Autor v textu klade značný důraz na historicko-ekonomický kontext proměn práce a snaží se též zachytit podstatné znaky způsobů uvažování, které bylo typické pro období, v němž E. Durkheim tvořil. Značná část prostoru v textu je věnována současnému neoliberalismu či fenoménům spojeným s postmodernou, jejich vztahu a přístupu k sociálně patologickým jevům.
|
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Negativní jevy ve volném čase u studentů středních škol
MAROUŠEK, Jan
Diplomová práce Negativní jevy ve volném čase u studentů středních škol je zaměřena na problematiku sociálně patologických jevů u současné středoškolské mládeže a na důležitý vliv prostředí a výchovy. Teoretická část se zaměřuje na deskripci a vymezení základních pojmů jako jsou adolescence, sociální prostředí, životní styl, drogy, delikvence, šikana aj. Cílem diplomové práce je popsat nejčastější sociálně-patologické jevy vyskytující se u dospívající mládeže, zejména těch, které mají charakter deliktu. Pomocí dotazníkového šetření je jejím cílem zanalyzovat celkovou situaci v oblasti sociálně patologických jevů. Zjistit závažnost, četnost, faktory a příčiny, které stojí za vznikem těchto jevů.
|
|
|
Úloha metodika prevence v souvislosti se sociálně patologickými jevy na základních školách
KECLÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá různými pohledy na primární prevenci projevů rizikového chování v prostředí základních škol. V popředí zájmu práce je pak úloha samotného školního metodika prevence. Cílem je shromáždit a porovnat různé pohledy na prevenci rizikového chování a úlohu metodika prevence na základních školách. Teoretická část charakterizuje sociální patologii, sociální deviaci a sociální normu. Vymezuje pojem rizikové chování a popisuje vybrané projevy rizikového chování, které se ve školním prostředí vyskytují nejčastěji. Zaměřuje se na prevenci rizikového chování a charakteristiku základních škol v České republice. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden na třech základních školách v Jihočeském kraji. Prostřednictvím metody dotazníku a osobních rozhovorů mapuje pohledy žáků osmých a devátých tříd, rodičů, ředitelů a samotných metodiků prevence na primární prevenci a působení metodika prevence v souvislosti s projevy rizikového chování na vybraných základních školách.
|
|
|
Prevence sociálně patologických jevů na lokální úrovni
TVAROHOVÁ, Michaela
Sociálně patologické jevy a jejich výskyt mezi mládeží a dospívajícími jsou v dnešní době, vzhledem k nárůstu kriminality prováděné právě touto věkovou skupinou, aktuálním a diskutovaným problémem. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku těchto nežádoucích a společensky nebezpečných jevů. Zvolila jsem si lokalitu a stanovila cíl svého výzkumu. Cílem byla deskripce sociálně patologických jevů vyskytujících se v dané lokalitě a analýza systému prevence těchto jevů (tvorba preventivních opatření, jejich realizace, dostupnost, součinnost institucí podílejících se na preventivních opatřeních apod.). V případě zjištěných nedostatků v systému prevence navrhuji možná opatření pro zlepšení spolupráce mezi jednotlivými složkami podílejícími se na této problematice. Teoretická část této práce definuje základní pojmy {--} společenské normy, sociální deviace, sociální sankce, sociální kontrola, sociálně patologické jevy a prevence těchto jevů. Podrobně popisuje výskyt sociálně patologických jevů, příčiny jejich vzniku a možnosti prevence dané problematiky. Výzkum byl prováděn po získání informací o problematice, na základě kvalitativního přístupu, metodou polořízeného rozhovoru. Ten byl veden s tiskovou mluvčí Policie ČR, kurátorem pro děti a mládež a se sociálními pracovnicemi dané lokality. Z výsledků šetření lze soudit, že v oblasti primární prevence je spolupráce složek podílejících se na oblasti prevence sociálně patologických jevů na velice dobré úrovni. Vyskytují se problémy v oblasti sekundární a terciární prevence (nedostatek financí, nedokonalé zázemí, problémy s komunikací mezi jednotlivými složkami podílejícími se na prevenci apod.). Výsledky práce mapují současnou situaci v oblasti patologických jevů a mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Vnímání sociálních norem a sociální patologie romskými dětmi mladšího školního věku
ČECHOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce má poukázat na vybrané sociálně patologické jevy a jejich vnímání romskými a neromskými dětmi mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se nejdříve zaměřila na vymezení normy a hodnotového systému Romů. Dále pak na pojem sociální patologie a vymezuji zde vybrané sociální patologie, tedy pojmy agresivita, alkoholismus, kouření, patologické hráčství, krádež a drogy a vztah romské minority k těmto sociálně patologickým jevům. V poslední části se zabývám dítětem mladšího školního věku, jeho tělesným, psychickým a sociálním vývojem. Součástí této kapitoly je i charakteristika romského dítěte. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, zda se vnímání vybraných sociálních patologií romskými dětmi liší od vnímání těchto sociálních patologií neromskými dětmi mladšího školního věku. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Cílovým souborem bylo deset romských dětí mladšího školního věku, doplňkový soubor tvořilo deset neromských dětí mladšího školního věku. Výzkum byl proveden na dvou základních školách v Jindřichově Hradci. Výsledkem této práce pak bylo zjištění, jaký mají romské děti mladšího školního věku vztah k vybraným sociálním patologiím oproti neromským dětem mladšího školního věku, jaký je jejich přístup k závislostem, a zda se vybrané sociálně patologické jevy vyskytují v rodinách respondentů. Výsledky mé práce poukazují na to, že je stále potřeba spolupracovat na preventivních programech na základních školách a v centrech pro mládež, zejména se zaměřit právě na romské žáky a jejich rodiny, kde se vyskytují sociálně patologické jevy. Uváděním preventivních programů do praxe, nejen za pomoci učitelů, ale i širší veřejnosti by se dětem mladšího školního věku dal usnadnit vstup do dospívání bez ohrožujících vnějších vlivů.
|
|
|
DEVIANTNÍ CHOVÁNÍ MLÁDEŽE A PROBLÉMY VOLNÉHO ČASU
BARTIZALOVÁ, Petra
Cílem mé diplomové práce je přiblížit specifické formy deviantního chování, charakteristické zejména pro volný čas současné mládeže a na základě empirického šetření zjistit, v jaké míře a za jakých okolností se tyto specifické formy deviantního chování vyskytují ve volném čase současné mládeže. Teoretická část diplomové práce, která se opírá o tematicky související odbornou literaturu, mapuje teoretické přístupy k problému specifických forem deviantního chování a k problematice volného času. Praktická část diplomové práce je založena na vlastním empirickém výzkumu, jehož předmětem je vzorek žáků 9. tříd základních škol. Závěr práce se pokouší porovnat míru a okolnosti, za kterých se specifické formy deviantního chování u mládeže ve skutečnosti vyskytují, s teoretickými předpoklady.
|
|
|
Primární prevence sociálně patologických jevů u dětí v předškolním věku
SEMERÁDOVÁ, Dagmar
Práce se věnuje problematice primární prevence sociálně patologických jevů v souvislosti s rozvojem osobnosti dítěte předškolního věku. V teoretické části se zabývá vymezením pojmu primární prevence sociálně patologických jevů a přibližuje význam vhodných činností a výchovných postupů u předškoláků, jak v mateřské škole, tak i v rodině. V praktické části jsou pak zkoumány postoje rodičů dětí do šesti let věku k primární prevenci sociálně patologických jevů a rizikové faktory, které v současnosti charakterizují rodinné zázemí předškoláka.
|
|
| |
host ::
RSS.