|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
|
Prevence úrazů u pacientů ve zdravotnických zařízeních
KUBÁTOVÁ, Aneta
Tato práce se zabývá prevencí úrazů u pacientů ve zdravotnických zařízeních, a přestože se jednotlivá zařízení snaží o zajištění bezpečného prostředí, stále se během ošetřovatelské praxe setkáme s úrazy pacientů, které jsou nejčastěji způsobeny pádem pacienta, vznikem požáru během hospitalizace a poraněním elektrickým proudem. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry ve zdravotnických zařízeních touto prevencí zabývají, ale také vyšly najevo nedostatky, jako například nedostatečné znalosti sester v přehodnocování rizika pádu pacienta a v údajích, které by měl obsahovat formulář o mimořádné události.
|
|
|
Strategická analýza a kvalita poskytované zdravotní péče Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici
Jiřičková, Veronika ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je zpracování strategické analýzy Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici a zhodnocení kvality poskytované péče v tomto zdravotnickém zařízení. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici se nachází v regionu Krkonoš v Libereckém kraji a je největší organizací zřizovanou městem Jilemnice. Odvětví zdravotnictví se v regionu vyvíjí poměrně dynamicky a je tak zřejmé, že ačkoliv je nemocnice neziskovou organizací zřizovanou městem, působí v jistém tržním prostředí, a to zejména díky poměrně viditelnému konkurenčnímu boji mezi nemocnicemi v jejím okolí. Jedná se o zařízení, nabízející komplexní akutní zdravotní péči, provozující šest lůžkových oddělení a další oborná ambulantní pracoviště.
|
|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
|
|
Význam identity v profesi sestry a jejího vlivu na kvalitu péče
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svým velkým zatížením po stránce psychické i fyzické. Sestry, které vystudovaly vysokou školu nastupují do praxe psychicky i fyzicky vyzrálejší a přístup k pacientům i poskytovaná péče může být kvalitnější než u sester se středoškolským vzděláním. Při poskytování péče musí sestry spolupracovat s lékaři, ale i s ostatním zdravotnickým personálem. Z důvodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňování své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje splnění svých požadavků před naplněním profesní identity sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit jednak představu sester, ale i příslušníků rodiny o profesní identitě sestry. Cíle bylo dosaženo.Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fáze byla realizována pomocí rozhovorů se šesti sestrami různého věku s vysokoškolským vzděláním a bez něj. Druhá fáze byla uskutečněna pomocí kvantitativního šetření dotazníkovou metodou ve zdravotnických zařízeních v Písku, Českých Budějovicích a v Plzni. Výsledky z výzkumu mohou být využity v rámci kvalifikačního i celoživotního vzdělávání sester k posílení jejich identifikace s profesí.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
|
|
Potřeba standardu resuscitace v lůžkových zdravotnických zařízeních
DLOUHÁ, Hana
Bakalářská práce obsahuje krátký přehled vývoje resuscitace ve světě a současná doporučení pro resuscitaci dle Evropské rady pro resuscitaci. Součástí je také popis základní diagnostiky náhlé zástavy oběhu, zajištění vitálních funkcí, včetně použití alternativních pomůcek a problematiky neodkladné resuscitace v nemocnici. Poskytnutí účinné resuscitace se odráží v kvalitě poskytnuté péče, na kterou jsou v dnešní době kladeny vysoké nároky, zvláště při akreditaci zdravotnických zařízení a tvorbě standardů pro ošetřovatelskou péči. Cílem této práce je zjistit a porovnat rozsah znalostí sester lůžkových oddělení v oblasti neodkladné kardiopulmonální resuscitace ve dvou nemocnicích, z nichž jedna používá standard resuscitace. Dalším cílem je vytvořit standard resuscitace pro sestry lůžkových oddělení, předložit jej ke zhodnocení zúčastněným sestrám a zjistit, do jaké míry je vytvořený standard resuscitace přínosem pro práci sester, které jej dosud nepoužívaly. První výzkumná otázka zněla: Jak sestry vnímají nově vytvořený standard? Druhá výzkumná otázka zněla: Ocení sestry přínos vytvořeného standardu? Stanovená hypotéza, předpokládá větší znalosti u sester, které standard resuscitace používají, než u sester, které ho nepoužívají. V první fázi byla použita kvantitativní technika šetření prostřednictvím dotazníku, vědomosti a znalosti všeobecných sester byly zmapovány ve dvou zdravotnických zařízeních, z nichž jedno používá standard resuscitace platný pro celé zařízení. Dotazník obsahoval 34 položek, 21 otázek se týkalo znalostí dotázaných sester a 13 otázek mapovalo demografické údaje, organizaci práce na pracovištích a zkušenosti respondentů v oblasti resuscitace. Na základě výsledků kvantitativního šetření byla hypotéza potvrzena.Výsledky také odkrývají nedostatky ve školení zdravotnických pracovníků obou nemocnic a vědomostech zúčastěných sester. Ve druhé fázi šetření byla sestrám, které nemají vypracovaný standard resuscitace, předložena verze standardu resuscitace ke zhodnocení. Hodnocení standardu bylo provedeno kvalitativním šetřením pomocí polostandardizovaného rozhovoru s vedoucími sestrami ošetřovatelských stanic. Tyto sestry zhodnotily předložený standard resuscitace kladně, jeho přítomnost přivítají a přínos vidí ve zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.