|
|
Klasifikace signálu EKG
Smělý, Tomáš ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Hrubeš, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikací různých průběhů EKG signálů. Úkolem bylo rozpoznat normální cykly od různých typů arytmií a určit, o jaké poruchy se jedná. Klasifikace byla provedena pomocí neuronových sítí v nadstavbě programového prostředí Matlab (Neural Network Toolbox). Výsledkem této práce je aplikace, která po načtení EKG signálu z databáze provede jeho předzpracování a následnou klasifikaci jednotlivých kvaziperiod do pěti různých tříd. Procentuální výsledky klasifikace jsou uvedeny v závěru práce.
|
|
|
Detekce začátku a konce komplexu QRS s využitím hlubokého učení
Malina, Ondřej ; Hejč, Jakub (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou automatického měření doby trvání QRS komplexů v EKG signálech. Zvláštní důraz je zde pak kladen na možnosti automatické detekce komplexů QRS při současném buzení srdeční tkáně kardiostimulátorem. Obsah této práce je řazen do čtyř logických celků, kdy se v první části věnuje srdci jako orgánu. Popisuje vznik a šíření vzruchu v srdci, jeho možné patologie a jejich projevy v EKG záznamu, dále se zde věnuje kardiostimulaci a měření EKG záznamu při současné kardiostimulaci. Druhá část práce obsahuje stručný úvod do tématu strojového a hlubokého učení. Třetí část práce obsahuje rešerše aktuálních přístupů využívající k řešení detekce QRSd metody založené na hlubokém učení. Čtvrtá část se pak zabývá návrhem a implementací vlastního modelu hlubokého učení, schopného detekovat začátky a konce QRS komplexů z EKG záznamů. Je zde popsáno předzpracovaní dat realizované v programovacím prostředí MATLAB. Samotná implementace modelu byla uskutečněna v programovacím jazyce Python za využití modulů PyTorch a NumPy.
|
|
|
Dynamika změn technických parametrů elektrod při kardiostimulaci
Kulík, Tomáš ; Chmelař, Milan (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním tématem této bakalářské práce je dynamika změn technických parametrů elektrod při kardiostimulaci. Práce se zabývá statistickou analýzou klinických dat a následným zkoumáním časové variability vybraných stimulačních parametrů v období od implantace do 3 let po zákroku. Součástí tohoto dokumentu je teoretický úvod do problematiky kardiostimulace a návrh vlastního statistického řešení dle zadání.
|
|
|
Softwarové nástroje pro analýzu srdeční depolarizace u pacientů se srdečním selháním
Smíšek, Radovan ; Richter, Aleš (oponent) ; Nováková, Marie (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno dostatečně zásobovat organismus okysličenou krví. Srdečním selháním trpí ve vyspělém světě přibližně 2 % lidí a tento počet roste. K potlačení nebo alespoň zmírnění příznaků srdečního selhání se u pacientů s dyssynchronií srdečních komor používá tzv. srdeční resynchronizační terapie, která obnáší implantaci biventrikulárního stimulátoru. Problém je, že u 30–50 % pacientů, kterým byla tato srdeční resynchronizační terapie provedena, nenastane zlepšení. Na úspěšnost má vliv správný výběr pacientů a způsob implantace a nastavení kardiostimulátoru. V rámci disertační práce jsou navrženy metodiky a vytvořeny softwary, které usnadňují výběr pacientů vhodných pro srdeční resynchronizační terapii, umožňují vybrat správné umístění stimulační elektrody v srdci a umožňují optimalizovat nastavení kardiostimulátoru. Vytvořené softwary jsou založeny na standardních parametrech používaných v klinické praxi (šířka komplexu QRS, přítomnost blokády levého Tawarova raménka, klasifikace srdečního rytmu) a navíc také na analýze ultra-vysokofrekvenčního EKG, které poskytuje detailnější informace o aktivaci srdce než standardně používané parametry. Vytvořené softwary pomáhají pacientům v 16 nemocnicích v ČR i v zahraničí.
|
|
|
Detekce začátku a konce komplexu QRS s využitím hlubokého učení
Malina, Ondřej ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou automatického měření doby trvání QRS komplexů v EKG signálech. Zvláštní důraz je zde pak kladen na možnosti automatické detekce komplexů QRS při současném buzení srdeční tkáně kardiostimulátorem. Obsah této práce je řazen do čtyř logických celků, kdy se v první části věnuje srdci jako orgánu. Popisuje vznik a šíření vzruchu v srdci, jeho možné patologie a jejich projevy v EKG záznamu, dále se zde věnuje kardiostimulaci a měření EKG záznamu při současné kardiostimulaci. Druhá část práce obsahuje stručný úvod do tématu strojového a hlubokého učení. Třetí část práce obsahuje rešerše aktuálních přístupů využívající k řešení detekce QRSd metody založené na hlubokém učení. Čtvrtá část se pak zabývá návrhem a implementací vlastního modelu hlubokého učení, schopného detekovat začátky a konce QRS komplexů z EKG záznamů. Je zde popsáno předzpracovaní dat realizované v programovacím prostředí MATLAB. Samotná implementace modelu byla uskutečněna v programovacím jazyce Python za využití modulů PyTorch a NumPy.
|
|
|
Odstranění stimulačních hrotů ze signálu elektrokardiografu
Smíšek, Radovan ; Plešinger,, Filip (oponent) ; Postránecká, Tereza (vedoucí práce)
Cílem této práce je detekce stimulačních hrotů v záznamu ultra vysokofrekvenčního EKG za účelem následného odstranění stimulačních hrotů a umožnění vyhodnocení vyšších frekvenčních složek komplexu QRS. Toto vyhodnocení je nemožné při přítomnosti stimulačních hrotů. Zvolený problém je vyřešen pomocí heuristického algoritmu, který využívá proložení signálu přímkou v oblasti, která není ovlivněna stimulačním impulzem. Následně dochází k prodloužení této přímky a pomocí rozdílů mezi přímkou a signálem, případně pomocí dalších pravidel, jsou detekovány okraje stimulačního hrotu. Samotný vrchol hrotu je detekován prahováním obálky první diference originálního signálu. V práci jsou testovány i další algoritmy. Je zde též navrženo několik metod odstranění stimulačního hrotu. Práce zmiňuje i tvorbu obálek vysokofrekvenčních složek, na základě jejichž analýzy jsou porovnány navržené metody odstranění stimulačních hrotů a dále je také vyhodnocena úspěšnost detekce.
|
|
|
Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče
TOMANCOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce je Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče. V přednemocniční péči se kardiostimulace provádí pouze zevním způsobem a dočasně. Jedná se o výkon raritní, ke kterému se přistupuje pouze v závažných hemodynamických stavech pacienta. Právě tím, že se jedná o léčebný výkon zřídka využívaný, z kardiostimulace čiší jakýsi respekt. To by ale nemělo vést k tomu, že na ni záchranáři nejsou připraveni. V případě jejího použití by měli záchranáři znát léčebný postup, který se odvíjí od patofyziologie daného stavu. Dále vědět své povinnosti plynoucí z toho, že mají za úkol lékaři při zevní dočasné stimulaci asistovat. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat teoretické znalosti záchranářů v oblasti kardiostimulace, jejich vědomosti ohledně vlastního průběhu zevní dočasné stimulace a jejich praktické zkušenosti s tímto výkonem. Dále bylo zjišťováno, zda se v rámci Jihočeského kraje nějakým způsobem liší provedení zevní dočasné stimulace v podmínkách přednemocniční péče. Práce je členěna na dva hlavní oddíly, a to na teoretickou část a empirickou část. V části teoretické je v první řadě specifikován charakter přednemocniční péče, role zdravotnického záchranáře a jeho kompetence. Dále je zmíněna anatomie a fyziologie srdce, možnosti monitorování srdeční funkce a poruchy srdečního rytmu, které lze léčit za použití kardiostimulace. Dále jsou uvedeny informace ohledně kardiostimulace jako takové, její rozdělení a průběh zevní dočasné stimulace v přednemocniční péči za použití defibrilátoru. Praktická část je založena na kategorizaci a shrnutí výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal na základě rozhovorů se záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumné cíle, které se týkaly zmapování teoretických znalostí kardiostimulace, byly splněny. Z rozhovorů vyplynulo, že záchranáři se orientují v problematice srdečních arytmií a v jejich léčbě. Z jejich znalostí zevní dočasné kardiostimulace se odráželo, že by byli schopni tento výkon adekvátně provést. V měřítku jednotlivých výjezdových stanovišť nebyly zjištěny žádné odlišnosti v rámci postupu při výkonu kardiostimulace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče Jihočeského kraje.
|
|
|
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých
Kovanda, Jan ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent) ; Klásková, Eva (oponent)
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých Elektromechanická dyssynchronie je významným faktorem vzniku srdečního selhání. Vzniká na podkladě vynuceného šíření srdečního vzruchu pracovním myokardem při dysfunkci převodního systému, např. raménkové blokádě nebo komorové stimulaci. Rozvíjí se asymetrická hypertrofie postižené komory spolu s její dilatací a sníženou funkcí - dyssynchronní kardiomyopatie. Dyssynchronní kardiomyopatii lze předcházet pečlivou volbou místa dlouhodobé stimulace. Léčit ji lze srdeční resynchronizační léčbou. Jedním z cílů práce je srovnání klinického a echokardiografického nálezu u pacientů dlouhodobě stimulovaných z hrotu levé komory se zdravou populací. Pomocí retrospektivní průřezové studie jsme prokázali, že funkce levé komory není při levokomorové apikální stimulaci ani v dlouhodobém horizontu negativně ovlivněna. Dalším cílem práce bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků srdeční resynchronizační léčby systémové komory u pacientů s vrozenou srdeční vadou. Pomocí retrospektivní studie popisujeme přijatelné dlouhodobé přežívání těchto pacientů, vzhledem ke komplexitě populace jsou ale relativně časté komplikace spojené s resynchronizační léčbou. Obsáhle se věnujeme nové metodě resynchronizace pravé subpulmonální komory u pacientů se...
|
|
| |
|
|
Vývoj funkce kardiovaskulárního systému u pacientů s funkčně jedinou komorou
Materna, Ondřej ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Klásková, Eva (oponent) ; Urbanová, Zuzana (oponent)
Vývoj funkce kardiovaskulárního systému u pacientů s funkčně jedinou komorou Abstrakt U pacientů s vrozenými srdečními vadami s funkčně jedinou komorou je chirurgická paliace možná pouze napojením dutých žil přímo na plicnici pomocí operace nazvané totální kavopulmonální spojení (total cavopulmonary connection, TCPC). Vzniká tak unikátní typ tzv. Fontanovské cirkulace, při níž je cenou za oddělení plicního a systémového oběhu chronicky zvýšený žilní tlak a nižší nárůst srdečního výdeje při fyzické zátěži. Cílem práce je zhodnocení dlouhodobých výsledků a vývoje zátěžové kapacity u populace pacientů s TCPC v České republice a možných prediktorů jejich přežití a funkčního výsledku, jakož i zhodnocení trvalé resynchronizace funkčně jediné komory jako jedné z nových metod k ovlivnění její funkce. Jedná se o retrospektivní observační studii provedenou v jediném národním centru poskytujícím tuto léčbu v dětském věku všem pacientům v ČR za použití dat z klinického informačního systému Dětského kardiocentra, matriky zemřelých a národních kardiovaskulárních registrů. Prokázali jsme, že celková průměrná pravděpodobnost přežití bez dosažení kompozitního end-pointu definovaného jako úmrtí, indikace k transplantaci nebo zrušení TCPC je 92.9 % po 20 letech od operace. Pacienti s TCPC mají významně sníženou zátěžovou...
|
host ::
RSS.