|
|
Sociálně - ekonomické funkce obchodu na trhu Evropské unie
KOLÁŘOVÁ, Petra
Spravedlivý obchod je jednou z těch aktivit, které se snaží pomáhat lidem v místě, kde žijí, tím, že jim umožňuje vyvážet jejich výrobky a produkci do bohatých zemí. Dnes už lidé u nás vědí o nelidských podmínkách, za kterých se ve třetím světě vyráběly a mnohdy ještě vyrábí značkové výrobky renomovaných firem. Stále je však dost lidí, kterým nevadí, že svůdné šaty od známého návrháře, či sportovní obuv vyráběly negramotné děti. Tématem mé práce jsou {\clqq}Sociálně ekonomické funkce obchodu na trhu Evropské Unie``. Ve své práci jsem se výhradně zaměřila na problematiku Fair Trade nejen na trhu EU ale i na trhu ČR. Fair Trade obchod jsem si zvolila, protože Fair Trade je alternativní přístup ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu, který klade důraz na sociální a ekologický rozměr výroby a obchodu. Je to obchodní partnerství, jehož cílem je udržitelný rozvoj pro znevýhodněné výrobce převážně ze zemí "globálního Jihu" - Afriky, Latinské Ameriky a jižní a jihovýchodní Asie. Tohoto cíle se snaží docílit především poskytováním férových obchodních podmínek pro zapojené výrobce a informováním spotřebitelů o situaci výrobců a jejich zaměstnanců v rozvojových zemích. Svoji práci jsem si rozčlenila na tři základní části. Část teoretickou, stanovení cíle a metodiky práce a část praktickou. V teoretické části se zabývám významem a funkcí obchodu nejen z všeobecného hlediska, zaměřuji se na historii obchodu v souvislosti s vyhodnocenými funkcemi obchodu. Vyjadřuji zde obchod a služby z pohledu trhu Evropské Unie. Vymezuji sociálně - ekonomické prostředí a funkce obchodu. Zabývám se převážně sociálně {--} ekonomickou funkcí obchodu na území České republiky v kontextu služeb trhu EU, zejména vyhodnocuji analýzu výrobků Fair Trade. V metodice jsou popsány metody použité k dosažení stanovených cílů práce. V praktické části hodnotím a provádím analýzu spravedlivého obchodu na území České republiky. Zaměřuji se na projekty Fair Trade v ČR. Hodnotím pozici a postavení Fair Trade z hlediska dostupnosti výrobků, ceny, distribuce, podpory prodeje. Provádím celkové shrnutí problematiky Fair Trade v našem státě.
|
|
|
Decentralizované orgány Evropské unie
LÍBALOVÁ, Beata
Tato bakalářská práce na téma Decentralizované orgány Evropské unie se zabývá rozborem evropských agentur. Úvodem informuje o právní struktuře Evropské unie a o dělení její politiky do tří pilířů a nastiňuje fungování čtyř hlavních institucí Evropské unie. Popisuje historii zakládání agentur, jejich právní základ a rámec činnosti. Odhaluje fungování agentur v rámci institucí Evropské unie, kdo má jaké kompetence a pravomoci. V závěru práce zkoumá existenci agentur, zda jsou agentury využitelné či zbytečné.
|
|
|
Výuka jazyků v Evropské unii
TROCHOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá výukou jazyků v Evropské unii. Jazykové vzdělávání považují představitelé EU za jednu z klíčových oblastí, protože znalost cizích jazyků je nezbytným předpokladem pro ekonomický růst EU a pro úspěšnou komunikaci. Tato práce sleduje vývoj vzdělávacích programů, které se podílejí na výuce jazyků, popisuje jejich cíle a strukturu. Dále uvádí legislativní akty institucí EU, které vymezují tuto oblast. V poslední části se zabývá otázkou jak je politika EU úspěšná. Nejprve je nastíněno, jaká je úroveň znalosti cizích jazyků v zemích EU, poté se práce zabývá otázkou, nakolik se daří aplikovat politiku EU v oblasti výuky cizích jazyků v České republice a konečně je zde uvedeno, jakým způsobem se do unijních programů zapojují školy v Jihočeském kraji.
|
|
|
Daň z přidané hodnoty v kontextu Evropské unie
OPOLZEROVÁ, Petra
Daň z přidané hodnoty, často nazývaná daň zboží a služeb, je jedním z nejdůležitějších zdrojů státního rozpočtu. Systém daně z přidané hodnoty je stanoven Šestou směrnicí o dani z přidané hodnoty č. 77/388/EEC, kterou doplňují desítky novelizací a početná rozhodnutí Evropského soudního dvora. Hlavním úkolem směrnice je stanovit základní pravidla daně z přidané hodnoty, zjednodušit proces vyměření daně a zamezit daňovým únikům. S účinností od 1. ledna 1993 byla stanovena minimální hranice základní sazby 15 %, členské státy mohou navíc uplatňovat dvě snížené sazby. Členství České republiky v Evropské unii znamená také členství v jednotném vnitřním trhu. Zrušením celních kontrol se v členských zemích otevřely hranice pro volný pohyb zboží a služeb. Dodání zboží nebo služby se v rámci Evropské unie nazývá intrakomunitární plnění. Pojem dovoz a vývoz zůstává zachován pouze v souvislosti s třetími zeměmi, tedy s územím mimo Evropskou unii.
|
|
|
Financování projektů ze Strukturálních fondů Evropské unie pro programové období 2007 - 2013
MALECHOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá zmapováním oblasti financování projektů ze Strukturálních fondů Evropské unie, konkrétněji co fondy představují a k čemu přispívají. V teoretické části se zaměřuje na možnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, které přispívají k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále se zaměřuje na jednotlivé operační programy především na Operační program Podnikání a inovace. Praktická část diplomové práce obsahuje charakteristiku společnosti G-PROJECT, s.r.o., která se zaměřuje na oblast asistence žadatelů při předkládání projektů do evropských a dalších fondů. Dále obsahuje typovou žádost, která má napomoci potencionálním žadatelům zvýšit úspěšnost při předkládání vlastních projektových žádostí. Postup typové žádosti byl zmapován na konkrétním projektu {\clqq}Zvýšení konkurenceschopnosti společnosti nákupem a restrukturalizací výrobních technologií`` pro Operační program Podnikání a inovace.
|
|
|
Problémy nominální a reálné konvergence České republiky před přijetím eura
KAČENOVÁ, Petra
Česká republika je jednou z bývalých zemí takzvaného východního bloku, která se po pádu komunismu rozhodla vrátit {\clqq}zpět do Evropy``. První krok učinila již 1. května 2004 vstupem do Evropské unie. Druhý krok ji čeká po splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, a to v podobě přijetí jednotné evropské měny eura. V souladu s požadavky Evropské unie musí Česká republika splnit konvergenční kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium vládního deficitu, kritérium vládního dluhu a kritérium stability měnového kurzu. Kritérium cenové stability se od vstupu do Evropské unie nepodařilo splnit pouze v roce 2007 a 2008. Kritérium úrokových sazeb Česká republika s přehledem plní. Stejně tak kritérium vládního dluhu. Kritérium vládního deficitu zatím také plníme, až na malou výjimku v roce 2005. Kritérium stability měnového kurzu nemůže posuzovat, jelikož Česká republika ještě nevstoupila do systému ERM II. Hrubý domácí produkt v České republice každoročně roste, bohužel na tempo růstu HDP ve vyspělých státech EU to stále nestačí. Naopak procentuální vyjádření nezaměstnanosti v ČR je srovnatelné s EU. Přesné datum přijetí eura stanoví vláda České republiky po úspěšném splnění výše uvedených kritérií. Po zavedení jednotné evropské měny v České republice mohou nastat určité změny. Například pokud jde o inflaci, pouhé zavedení eura v České republice cenovou úroveň nezvýší, růstu cen se bohužel nevyhneme. Při pohledu na podnikatelský sektor lze konstatovat, že v tomto sektoru bude zřejmě záležet na velikosti podniku či firmy a hlavně na jejich specializaci. Kupní síla obyvatelstva by se měla po přijetí eura změnit minimálně. Bude hlavně záležet na stabilitě a výši měnového kurzu české koruny vůči euru. Ekonomický růst závisí na produktivitě výrobních faktorů a míře nezaměstnanosti. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky vůči státům eurozóny se domnívám, že produktivita výrobních faktorů poroste a tím i ekonomický růst v ČR. Na daňovou oblast by zavedení eura mělo mít nepatrný vliv. Dle zjištěných hodnot ukazatelů vztahujících se k výše uvedeným kritériím se domnívám, že Česká republika bude až na malé výjimky připravena euro přijmout. Zavedení jednotné evropské měny v České republice bude zřejmě přínosem. Nejvíce však bude záležet na správném načasování přijetí eura a na ekonomickém vývoji sousedních států, respektive států eurozóny.
|
|
| |
|
|
Evaluační postupy k sektorovým operačním programům a programu rozvoje venkova
JUŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bude popsat evaluační postupy k sektorovým operačním programům a programu rozvoje venkova, které jsou předepsány Radou EU a národními směrnicemi. Postupy utřídit a posoudit jak jsou realizovány ve výše uvedených programech. Analýza bude provedena pro programy SAPARD, HRDP, OP RVMZ a Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013. Popsat u nich ex-ante, mid-term a ex-post hodnocení, co jsou jejich cíle a priority, období jejich realizace. V praktické části analyzovat, zda byly financovány úspěšně a z kolika procent se podílela EU a z kolika Česká republika. Poslední program (Program rozvoje venkova 07-13 bude srovnán se stejným programem ve Švédsku. Na závěr budou všechny programy vyhodnoceny a uvedeno doporučení.
|
|
|
Current stage of the process of enlargement of the European Union
HANZLOVÁ, Tereza
Cílem mé bakalářské práce je detailně přiblížit proces rozšiřování Evropské unie o nové členské státy z hlediska použití právních, ale i finančních nástrojů. Dále ve své práci představuji všechny kandidátské země, stejně tak i potenciální kandidátské země. Má práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, které jsou nadále členěny do menších podkapitol. První kapitola pojednává vzniku a o rozšiřování Evropských společenství v minulosti. Druhá část je věnována procesu rozšiřování obecně, tedy jak se kandidátský stát stává členskou zemí a jaké podmínky v tomto procesu musí splnit. Ve třetí kapitole se zaměřuji na předvstupní právní a politické nástroje užívané Evropskou unií (EU) k podpoře kandidátského státu. Dále se věnuji finanční předvstupní pomoci, kterou EU umožňuje kandidátským a potenciálním kandidátským zemím uskutečnit kroky k přiblížení se k EU. V páté kapitole se věnuji kandidátským zemým a v závěrečné šesté kapitole popisuji potenciální kandidátské země.
|
|
| |
host ::
RSS.