|
|
Cvičební program pro děti se zrakovou a mentální disabilitou ve věkovém rozpětí 8-15 let
SOUKUPOVÁ, Jana
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na děti se zrakovou a mentální disabilitou ve věkovém rozpětí 8-15 let. Teoretická část práce zahrnuje charakteristiku zrakové a mentální disability. V praktické části je přehledně zpracována databáze cviků pro děti se zrakovou a mentální disabilitou. Vytvořená databáze cviků pro děti je rozdělena dle skupin B1, B2, B3 a zahrnuje také cviky vleže, vsedě, ve stoje, s pomůckami a v přírodě. Všechny tyto cviky byly konzultovány a následně ověřovány na vybraných jedincích, aby byla dokázána proveditelnost jednotlivých cviků. Výsledné cviky byly zdokumentovány fotografiemi a jsou součástí této databáze.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
|
|
Informační a komunikační technologie jako nástroj kompenzace informačního deficitu žáků se zrakovým postižením v primárním vzdělávání.
BRABCOVÁ, Jana
V současné době se nezadržitelným tempem vyvíjí a rozvíjí stále nové informační a komunikační technologie. Vzhledem k důležitosti využívání těchto technologií osobami se zrakovým postižením ke zmírnění nebo odstranění informačního deficitu a následného uplatnění se na trhu práce, ale i kvality života vůbec, je nezbytná výuka IKT již od prvního stupně základní školy.V první části se práce zaměřuje na teoretická východiska zrakového postižení jako je klasifikace zrakového postižení, specifika vrozeného a získaného postižení, socializace osob se zrakovým postižením a kompenzace zrakového postižení. Dále jsou popisovány možnosti vzdělávání žáků se zrakovým postižením v současném edukačním systému. V druhé části je hlavním tématem přehled a popis aktuálních informačních a komunikačních technologií určených jako kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je kvalifikace pedagogů vyučujících předmět Informační a komunikační technologie integrované žáky se zrakovým postižením na základních školách v Jihočeském kraji, a zda vůbec tento předmět zařazují do výuky. Dalším cílem bylo zjistit materiální vybavenost těchto škol k realizaci výuky IKT. Na základě výsledků šetření bylo upozorněno na současnou situaci v Jihočeském kraji v tomto odvětví.
|
|
|
Problematika kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku
HANZLÍKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje problematice kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku. Cílem práce je názorně představit problematiku CVI u dětí předškolního věku, popsat specifické přístupy v předškolním vzdělávacím procesu u dětí s CVI a na základě kvalitativního postupu vypracovat doporučení k optimalizaci předškolního vzdělávání dětí s CVI. Práce je rozdělena na část teoretickou, praktickou a přílohovou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První stať se věnuje zrakové percepci, je zde popsáno samotné kortikální poškození zraku. Druhá stať teoretické části se týká přidružených postižení CVI. Třetí stať pojednává o předškolní edukaci. Jsou zde zmíněna specifika vývoje dítěte v předškolním věku v oblastech motorického vývoje, kognitivních funkcí a dále systém předškolní edukace pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Praktická část je zpracována kvalitativním postupem a obsahuje případové studie dvou dětí předškolního věku s CVI. Výzkumný terén tvořily tři mateřské školy v Českých Budějovicích. Ke sběru dat byly použity techniky: pozorování, řízené rozhovory a analýza dokumentů. Dále jsou obsahem praktické části navržená doporučení k optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI. Bakalářskou práci je možné využít jako studijní materiál. V praxi může sloužit jako zpětná vazba pro optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI v mateřských školách.
|
|
| |
|
|
Možnost sportovního vyžití osob s postižením v Praze
SOSNOVÁ, Eva
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá celkovou charakteristikou a rozdělením zdravotních postižení. Cílem práce je vyhledání a zmapování možností pohybového vyžití osob se zdravotním postižením v Praze, zejména je-li dostatečná nabídka organizovaného sportu. Užší pohled je věnován sportovním aktivitám zrakově postižených, jejich klasifikačnímu systému a druhům sportů, které mohou provozovat. Praktická část následně zkoumá možnosti sportovního vyžití zrakově postižených osob ve sportovních klubech na území hl. m. Prahy. Pro lepší orientaci a pochopení jsou graficky zhodnoceny různé podmínky a výsledky výzkumu, které názornou a spočitatelnou formou ukazují poměrně přesný stav v možnostech a struktuře sportovního vyžití zrakově postiženým občanů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s diabetes mellitus, s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Problematika onemocnění diabetes mellitus je velmi častým tématem, právě z důvodů, že diabetes řadíme mezi nejčastější onemocnění dospělého i dětského věku. Diabetes provází lidstvo několik staletí, a dlouhodobý výzkum v léčbě diabetu přinesl v posledních letech značné změny. Od původní léčby, kterou pamatují ještě naši prarodiče, pomocí kovových jehel a kovových stříkaček, přes jednorázové stříkačky s integrovanou jehlou, léčbu inzulínovými pery, se stává obrovským převratem v léčbě diabetu, inzulínová pumpa. V dnešní době je na léčbu inzulínovou pumpou převáděno čím dál více diabetiků a stává se i rutinou v práci kvalifikovaných diabetologických sester. Právě kvalifikované diabetologické sestry mají v rukou zvládnutí specifik ošetřovatelské péče u diabetiků, během edukace při převádění na léčbu inzulínovou pumpou. Jednou nejčastější indikací k zavedení léčby inzulínovou pumpou je pozdní komplikace diabetu ? diabetická retinopatie. Zrakové postižení způsobené vlivem diabetické retinopatie znamená pro diabetika značné omezení při činnostech, které mohou být problémem pro člověka bez zrakového deficitu. Tato problematika mne proto inspirovala ke zpracování mé bakalářské práce s názvem: ?Ošetřovatelská péče o nemocné s diabetes mellitus, s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou.? V teoretické části se zabýváme kompletní problematikou onemocnění diabetes mellitus. Shrnuje ve stručnosti definice a historii onemocnění, příčiny vzniku a klinický obraz diabetu s komplikacemi, zaměřuje se i na léčbu diabetu. Podrobněji se v práci zabýváme problematikou diabetické retinopatie, zrakovým postižením, léčbou inzulínovou pumpou a specifiky ošetřovatelské péče související právě s léčbou inzulínovou pumpou. Praktická část je zaměřena na zvolené cíle a výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvoří šest respondentů, diabetiků s těžkým zrakovým postižením, léčených inzulínovou pumpou. S respondenty byly vedeny hloubkové polostandardizované rozhovory, doplněné pozorováním respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou. Pro všechny respondenty byly vytvořeny okruhy otázek vztahující se ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám. Rozhovory byly zpracovány do kazuistik, údaje z výzkumů pak do výstupních tabulek. Pozorování respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou byly zaznamenány do předem zhotoveného pozorovacího archu. Výstupní data byla použita při vyvozování závěrů a zpracování doporučení pro diabetologické sestry k poskytování ošetřovatelské péče u diabetiků s těžkým zrakovým postižením při zahájení léčby inzulínovou pumpou. Závěr práce shrnuje získaná data z rozhovorů s respondenty a z pozorování respondentů při zvládání manipulace s inzulínovou pumpou a doporučení možných postupů při problémech vzniklých při poskytování ošetřovatelské péče u těžce zrakově postižených diabetiků léčených inzulínovou pumpou. Tuto bakalářskou práci je možné využít jako výukový materiál budoucích zdravotníků ? studentů středních, vyšších i vysokých škol se zdravotním zaměřením. Použita může být i jako materiál ke zvýšení informovanosti všeobecných sester pracujících nejen v nemocničních zařízeních, ale i pro externí sestry z agentur domácí péče na veřejných seminářích pro všeobecné sestry.
|
|
|
Životní styl člověka se zdravotním postižením
KOSTLIVÁ, Hana
Práce s názvem "Životní styl člověka se zdravotním postižením" se zabývá kvalitou života a má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života zrakově postižených jedinců a jedinců bez tohoto postižení. Zrakové postižení přináší v různých životních oblastech řadu obtíží. Mezi nejzávažnější patří poznávání okolního světa, manipulace s předměty, pohyb v prostoru, ale také snížení možnosti získat zaměstnání a sociální izolace. Každý však pojem kvality života prezentuje jiným způsobem a to na základě rozdílnosti hodnot a potřeb, které člověk uznává. V teoretické části práce se zabývám pojmoslovím zrakového postižení, anatomií a fyziologií zrakového orgánu, typy zrakových vad. Popisuji charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených osob, jejich pracovních uplatnění a uvádím možnosti využití kompenzačních pomůcek. V neposlední řadě se zmiňuji o kvalitě života těchto osob s výše uvedeným handicapem. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování zjišťovala, jak osoby se zrakovým postižením a osoby bez tohoto postižení vnímají kvalitu svého života, zdraví a zbývající oblasti života. Dílčím cílem bylo porovnat kvalitu života těchto dvou sledovaných skupin. Díky informacím, získaných jak od osob se zrakovým postižením, tak od osob bez zrakové vady, mohla být pozornost věnována možným změnám v názorech obou sledovaných skupin a tak provedena komparativní analýza sběru dat. Výzkum byl prováděn v Blatné, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Praze. Pro zjištění informací jsem zvolila techniku dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 31, tj. 56 % respondentů bez zrakové vady a druhý soubor z 24, tj. 44 % respondentů, kteří mají zjištěný typ zrakového postižení. Výsledky výzkumu byly zpracovány v grafech. Na základě výzkumu jsem zjistila, že není rozdíl mezi kvalitou života zrakově postižených a kvalitou života jedinců bez tohoto postižení. Spokojenost v konkrétních oblastech života, tj. zdraví, vztahů, volného času, sociální, profesní a finanční se mezi sledovanými skupinami neliší. Ukázalo se, že respondenti jsou nejvíce spokojeni v oblasti volného času a vztahů, naopak nespokojeni v oblasti zdraví a financí.
|
|
|
Význam výpočetní techniky v procesu edukace žáků a studentů se zrakovým postižením
PRÁZDNÁ, Radka
Disertační práce je tématicky zaměřena na problematiku informačních a komunikačních technologií v kontextu vzdělávání a jejího významu pro následnou kvalitu života jedinců s postižením zraku. Text poukazuje na nutnost vybavení žáků a studentů se zrakovým postižením nejen standardním objemem vědomostí, ale i specifickými a sociálními kompetencemi, které budou nástrojem kompenzace jejich zrakového znevýhodnění. Praktická část práce má za cíl zjistit specifika v procesu edukace výpočetní techniky žáků a studentů se zrakovým postižením a provést komparaci získaných údajů s výsledky šetření mezi majoritní populací žáků a studentů. Tyto skutečnosti byly šetřeny kvantitativním postupem za použití techniky dotazníku a vyhodnoceny postupy frekvenční statistiky a hypotézy ověřovány testem nezávislosti chí-kvadrát. Výzkumné šetření bylo též zaměřeno na cílovou skupinu rodičů žáků s postižením zraku a jejich pedagogy. U těchto cílových skupin byly zjišťovány a komparovány významné faktory ovlivňující optimalizaci celého edukačního procesu. Na základě sebraných dat a jejich statistického vyhodnocení se podařila prokázat významná souvislost mezi úrovní dosažených kompetencí z oblasti IKT a stupněm zrakového postižení. výsledky empirické části též poukazují, že vzdělávání žáků s postižením zraku v hlavním vzdělávacím proudu stále dosahuje značných rezerv v porovnání s edukačním procesem v základních školách speciálních pro žáky se ZP. Teoretickou část disertační práce tvoří tři kapitoly, které pojmově a věcně vymezují problém. Úvodní kapitola se v teoretické rovině věnuje zrakovému postižení a jedinci s tímto typem znevýhodnění. Druhá kapitola předkládá systém edukace žáků a studentů s postižením zraku a závěrečná kapitola práce se věnuje informačním a komunikačním technologiím, jako nástroji kompenzace informačního deficitu jedinců s postižením zraku. Na základě výsledků disertační práce budou ve spolupráci s SPC (Speciálně pedagogické centrum) v Č. Budějovicích vytvořena metodická doporučení pro optimalizaci tvorby specifických kompetencí u žáků s postižením zraku vzdělávaných v hlavním vzdělávacím proudu. Teoretickým výstupem budou studijní materiály pro studijní obor speciální pedagogika na ZSF-JU.
|
|
|
Typy tyflopedických a tyflopedicky využitelných pomůcek
ZETKOVÁ, Bohumila
Tato práce s názvem {\clqq}Typy tyflopedických a tyflopedicky využitelných pomůcek`` je zaměřena na problematiku zrakově znevýhodněných osob. V teoretické části mé bakalářské práce se zmiňuji o anatomii zrakového ústrojí, oftalmopedii, zrakovém postižení, příčinách zrakového postižení, zrakových vadách a úrazech oka. Nemohla jsem také opomenout organizace zabývající se zrakově znevýhodněnými občany a legislativu, která přímo souvisí s danou problematikou. Již z názvu bakalářské práce vyplývá úzké zaměření pouze na okruh umožňujících, zkvalitňujících a nahrazujících pomůcek. Pomocí metody dotazování a technikou sběru dat dotazníku mělo být odpovězeno na tuto základní hypotézu: Využitelnost elektronických pomůcek pro zrakově znevýhodněné je vzhledem k jejich finanční a jiné náročnosti přiměřená stavu dnešní společnosti. Celkový počet respondentů jenž se zapojili do výzkumu je 48, přičemž všichni pocházejí z Jihočeského regionu. Cílem mého snažení bylo zmapovat četnost užívání různorodých druhů tyflopedických pomůcek, jejich využití a také dostupnost pro zrakově znevýhodněné v Jihočeském regionu. V dotazníkovém šetření bylo respondentům předloženo 14 otázek a dvě podotázky, z čehož první tři byly stratifikační a zbylé otázky se týkaly možného využití různých typů tyflopedických pomůcek. Po srovnání všech výsledků jsem zjistila, že se mi hypotéza, kterou jsem si stanovila, potvrdila. Ale domnívám se, že by mělo dojít ke zvýšení příspěvků na tyto tyflopedické pomůcky, neboť cenové relace, v nichž se pomůcky pohybují, stále dosahují nemalých částek. Tato práce by mohla posloužit nejen jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty, ale jako informační a ucelený materiál pro osoby, které se touto problematikou chtějí zabývat.
|
host ::
RSS.