Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,957 záznamů.  začátekpředchozí1948 - 1957  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.13 vteřin. 

Recepce Demlových básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti
SVOBODA, Marek
Bakalářská práce se zaměřuje na čtenářskou recepci básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti Jakuba Demla z hlediska kostnické školy recepční estetiky. Teoreticky se opírá především o texty německého literárního teoretika Wolfganga Isera. Analýza děl, zvažovaná v kontextu literárního expresionismu, je založena především na Iserově pojetí prázdných míst, která čtenářovi umožňují propojovat jednotlivé perspektivy textu skrze vypravěče, postav, děje a fiktivního čtenáře ?vepsaného? v textu. Nedourčeností v textu vzniká nutnost dále určovat jeho jednotlivé aspekty a tento úkol je ponechán na čtenáři.

Kvalita života klientů v zařízení Sociální služby Česká v Jindřichově Hradci
KÜMMELOVÁ, Jana
Pokud chceme mluvit o kvalitě života, můžeme mít na mysli různá pojetí. Lze pojednávat o kvalitě života jedince nebo skupiny. Kvalita života jedinců s mentálním postižením bývá zjišťována nejčastěji v rámci objektivního pohledu. Dochází tedy k hodnocení kvality života osob s mentálním postižením prostřednictvím okolního prostředí, nejčastěji rodinnými příslušníky či sociálními pracovníky pobytových zařízení. Subjektivní hodnocení kvality života lidí s mentálním postižením bývá velice často opomíjeno. Tato diplomová práce pojednává právě o kvalitě života osob s mentálním postižením, kteří jsou klienty pobytového zařízení Sociální služby Česká v Jindřichově Hradci, z jejich vlastního pohledu. Samostatné hodnocení kvality života klientů zařízení probíhalo, vzhledem k schopnostem a možnostem klientů, formou polostrukturovaného rozhovoru. Hledisko kvality života bylo rozpracováno do třech základních oblastí, které ovlivňují život klientů. Jde o naplňování potřeb a práv osob s mentálním postižením, které mají stejné jako lidé bez postižení. I když veřejné mínění na osoby s mentálním postižením se v posledních letech pozitivně změnilo, stále se nezřídka kdy můžeme setkávat z názory, které jsou z hlediska naplňování potřeb a dodržování práv vůči osobám s mentálním postižením nekorektní. Další zkoumanou oblastí byl vliv zařízení na kvalitu života klientů. Právě zařízení, která poskytují pobytové služby osobám s mentálním postižením, mají značný prostor pro podporu a neustálé zlepšování kvality života svých klientů. Nutno však podotknout, že určité okolnosti života klientů pobytová zařízení ovlivnit nemohou. Jde právě o tak často diskutované téma v naší společnosti, rodinné zázemí, které přinášelo další podstatné informace o kvalitě života jedinců s mentálním postižením.

Mariánské sermony Antonína z Padovy
ŠISLEROVÁ, Tereza
Tato diplomová práce s názvem Mariánské sermony Antonína z Padovy se zaměřuje především na překlad čtyř promluv k mariánským svátkům, které patří do cyklu Sermones dominicales, jejichž autorem je františkánský teolog a kazatel Antonín z Padovy (1195-1231), a které dosud nebyly přeloženy do češtiny. Zabývá se i osobností autora a jeho vztahem k františkánství. Rozebírá jeho dílo z hlediska stylistického a jazykového. Nechybí ani analýza přeložených sermonů z teologického hlediska a interpretace Antonínova pojetí Panny Marie.

Etická východiska jednání rodičů při úpravě poměrů k nezletilým dětem
TŮMOVÁ, Kateřina
Práce se nejprve zabývá rozlišením pojmu člověk a osoba. Předkládá od důležitých filosofů pojetí jak exklusivistické, tak inkluzivistické. Pojednává o významu vztahovosti osoby k jejímu nejbližšímu okolí. Získání sebevlastnictví, čímž může osoba smysluplně říci "já". Objasňuje cestu zralosti k mravnímu rozhodování. V další části práce rozebírá soudobé etické směry, a to utilitarismus, individualismus a hédonismus. Na tuto část navazuje praktické studium opatrovnických spisů na orgánu sociálně právní ochrany dětí v jednom okresním městě Jihočeského kraje. Z uložených rozsudků okresního soudu je zjišťováno, jakým způsobem jsou rodiče schopni řešit tak závažný zlom v jejich životě, jakým je rozvod či rozchod partnerů. V kazuistikách práce názorně hodnotí rozličné jednání dospělých lidí při řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem. V přehledných grafech práce znázorňuje, které způsoby jednání osob se při soudním jednání vyskytují a v jakém množství. Závěrem práce je shrnutí výzkumu, který přinesl překvapivá zjištění a snad optimistické výsledky pro další činnost OSPOD.

Pojetí lásky v janovské literatuře
STROPEK, Ivan
Diplomová práce se zabývá pojetím lásky v janovské literatuře, zejména v Janově evangeliu a jeho listech. Statisticky zpracovává výskyty slov vyjadřujících lásku, které Jan používá. Poté se věnuje jednotlivým perikopám, ve kterých jsou tato slova použita. Hlouběji se zaměřuje na ta místa, kde je vystižen některý důležitý aspekt vnímání lásky.

Poetika identity: Kategorie popisu narativní konstrukce
Chrz, Vladimír
Příspěvek se zabývá pojetím identity jako narativní konstrukce. Toto pojetí je založeno na předpokladu, že identita je dosahována syntézou vyprávění příběhu.Klíčovou otázkou je adekvátní způsob popisu narativní konstrukce.

Veřejná služba a její pojetí před sociální reformou a po 01.01.2012
SÝKORA, Martin
Veřejná služba je od roku 2009 zakotvena v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Vznikla jako nástroj aktivace a sociálního začleňování. Veřejná služba představuje zejména pomocné práce vykonávané v obecním zájmu a to bezplatně. Je určena nezaměstnaným osobám dlouhodobě závislým na sociálním systému. V roce 2012 došlo ke změně zákonů č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. S touto změnou došlo k převodu agend sociálních dávek z pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností na krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Zároveň došlo i k převodu veřejné služby a k podstatné změně jejího nastavení. V listopadu 2012 Ústavní soud zrušil povinnost výkonu veřejné služby z důvodu jejího rozporu s Listinou základních práv a svobod. V současné době je veřejná služba dobrovolná. Cílem práce je srovnání pojetí veřejné služby před sociální reformou a po 1. 1. 2012. Srovnání je provedeno na základě zkušeností s realizací veřejné služby na Městském úřadě v Českém Krumlově. Praktickým smyslem práce je jednak vyhodnocení, zda byla veřejná služba přínosem a jednak posouzení pozitivních a negativních aspektů veřejné služby před a po sociální reformě a též následné nastínění možného řešení pro její další vývoj. V první části jsou uvedeny důvody vzniku veřejné služby, její zaměření a srovnání s veřejně prospěšnými pracemi, obecně prospěšnými pracemi a dobrovolnickou službou. Dále jsou podrobně rozepsány rozdíly mezi pojetím veřejné služby před sociální reformou a po ní do listopadu 2012. Zohledněna je stránka legislativní, organizační a také provázanost s dávkami pomoci v hmotné nouzi. Druhá polovina práce rozebírá realizaci veřejné služby na Městském úřadě Český Krumlov před a po reformě. V této části byla statisticky zpracována a využita data Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Český Krumlov o osobách vykonávajících veřejnou službu získaná z praxe. Zároveň je v této části zpracováno vyhodnocení kladných a záporných stránek veřejné služby a to jednak z pohledu realizátora a jednak vykonavatele/-ky. Závěrem bylo konstatováno, že veřejná služba byla pro město přínosem a měla též sociální rozměr. Na základě zhodnocení pozitivních a negativních stránek byly v bodech navrženy zásadní jednotlivosti podoby veřejné služby, která by spojovala výhody obou předchozích řešení a tak byla nastíněna možná varianta vývoje veřejné služby.

Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.

Sociální práce jako důsledek křesťanského postoje
HEJZLAROVÁ, Noemi
Bakalářská práce nejprve nahlíží pomoc potřebným v Písmu svatém. Uvádí víru jako východisko křesťanské pomoci potřebným. Zdrojem síly pro tuto práci je Boží láska, která dává hodnotu každému člověku. Protože Bůh miluje člověka a dokázal mu svoji lásku na kříži, může člověk milovat i sám sebe a svého bližního. Skrze pomoc potřebným pak dává zakusit Boží lásku světu. Služba bližnímu je i službou Bohu, který se sjednocuje s potřebnými. Popisuje pomoc potřebným jako nedílnou součást církve a jako skutek, který je kritériem pravé víry. Na základě vybraných církevních dokumentů pak srovnává pojetí pomoci potřebným v Bratrské jednotě baptistů, Církvi bratrské a Římskokatolické církvi.

„Miluji Justinu tak velmi, že bez nie býti nemohu…“ Proměna příběhu od passio k hagiografické romanci
Zajíčková, Vendula
Žádné z Voraginových ani staročeských passionálních hagiografických textů o svatých pannách-mučednicích z doby křesťanského starověku nemá svou původní předlohu v době, kdy vznikala acta a passiones. Žánrový prototyp acta není oproti passio ve vývoji dále reflektován, předlohy k nim vznikaly až od konce 4. století, ale většina z nich má svůj původ až ve století 7.– 9. Přesto je v těchto původních předlohách patrný model passio, který se osvědčil dříve, s původním inventářem topoi (topos „modly, nebo smrt“, dále imitatio Christi, ancilla Dei, sponsa Christi, touha po smrti), a téměř vždy je užito dialogu, který se vyvinul z původního soudního výslechu obžalovaného křesťana a římského hodnostáře. Na hagiografických textech o sv. Justině a sv. Cypriánovi jsme prokázali vliv tzv. kouzelnického románu. Tendence k narativitě značně stoupala ve vrcholném středověku (přibyla především topoi urozeného původu a krásy), kdy byly passiones ovlivněny světskou romance Podstatnou proměnou prošlo pojetí ďábla: z pohana jako nástroje ďáblova se v pozdějších textech transformoval do ďábla personifikovaného.