|
Invazivní metody v prenatální péči z pohledu ošetřovatelství z využitím systémů NANDA, NIC a NOC
ŠTEFKOVÁ, Karin
V diplomové práci se zabýváme problematikou invazivních metod v prenatální péče, z pohledu ošetřovatelství s využitím standardizovaných klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, které nabízejí mnoho možností pro zefektivnění, zjednodušení a zkvalitnění péče o ženy, které invazivní metody podstupují. Teoretická část diplomové práce je zaměřená na screeningová vyšetření v prenatální péči, na jednotlivé invazivní metody a nejčastější vrozené vývojové vady dítěte. Dále pak na standardizované klasifikační systémy NANDA, NIC a NOC, které představují společný ošetřovatelský jazyk. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativní strategie. Ke sběru údajů jsme zvolili následující výzkumné metody: obsahovou analýzu dokumentů, hodnocení s použitím Fehringova modelu. Prvním cílem bylo, zjistit a identifikovat s jakými problémy se setkávají ženy po odběru plodové vody (AMC), choriových klků (CVS) a kordocentézy a druhým cílem zhodnotit použitelnost vybraných problémů z klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC za pomoci Fehringova modelu validizace ošetřovatelských diagnóz. Z publikace NANDA International Taxonomie II jsme prostřednictvím obsahové analýzy vybrali 3 ošetřovatelské diagnózy, z publikace Nursing Interventions Clasification (NIC) 3 ošetřovatelské intervence a z publikace Nursing Outcomes Clasification (NOC) 4 očekávané výsledky, které jsou zaměřeny na respondentky po invazivních metodách. Z vybraných ošetřovatelských diagnóz NANDA, intervencí NIC a očekávaných výsledků NOC jsme vypracovali výzkumný formulář a jako specifický dotazník ho předložili k validizaci respondentkám. Výzkumné šetření bylo realizováno od ledna do března roku 2015 v poliklinice GENNET, s.r.o. - Centru lékařské genetiky a reprodukční medicíny a v soukromé ambulanci OG Medical Center s.r.o. Výzkumný vzorek tvořilo 34 záměrně vybraných respondentek, které postoupily odběr plodové vody, choriových klků, nebo kordocentézy. Výstupem diplomové práce je základní koncept ošetřovatelské diagnostiky, dle NANDA-I, NIC a NOC zaměřený na ženy po invazivních metodách v prenatální péči. Výzkum ukázal, že u převážné většiny respondentek se výrazně projevovaly příznaky strachu a úzkosti. Naproti tomu, co se týče dostatečných znalostí, uváděly respondentky, že znalosti v dané problematice mají dostačující. Tento výsledek je hodně ovlivněn tím, že respondentky si hodně informací zjišťují na internetu. Tyto informace ale nemusí být vždy pravdivé. Výsledky bohužel ukázaly, že je větší problém s komunikací a zájmem zdravotnického personálu vůči respondentkám.
|
|
Kvalita života pacientů využívajících domácí parenterální výživu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pacientů využívajících domácí parenterální výživu. Jejím záměrem je prezentovat dosažené skóre kvality života v jednotlivých doménách fyzického a psychického zdraví v porovnání s běžnou populací a poukázat tak na odlišnosti v jakých dimenzích je kvalita života těchto pacientů nejvíce ovlivněna. V teoretické části je popsána současná situace problematiky domácí parenterální výživy v ČR a systém péče o pacienty. Podrobněji je zpracována kapitola indikací a kontraindikací k DPV. Dále jsou zmíněny možnosti dlouhodobých cévních přístupů, péče o ně a zejména role sestry v edukaci pacientů při převádění parenterální výživy do domácího prostředí. Nastíněna je zde i problematika komplikací dlouhodobé parenterální výživy spočívající v mechanických, metabolických a septických komplikacích. Nejzávažnějším problémem je selhání parenterální výživy, a proto je v teoretické části zařazena i kapitola o transplantacích tenkého střeva, jako poslední možnosti záchrany pacienta s kombinovaným selháním střeva i výživy. Ve druhé části teoretických poznatků je popsána kvalita života. Snahou bylo definování podstaty tohoto nejednoznačně uchopitelného pojmu, zmíněny byly determinanty působící na kvalitu života. Převážně jsou zde shrnuty možnosti měření a hodnocení kvality života a zejména následné využití získaných údajů. Cíle a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru této práce byly vytyčeny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda je odlišná kvalita života pacientů na DPV od všeobecné populace. Cíl 2: Zjistit, v jakých oblastech je nejvíce ovlivněna kvalita života pacientů na DPV. K dosažení těchto cílů byla stanovena nulová hypotéza: Kvalita života pacientů využívajících DPV není odlišná od běžné populace. Není statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži. Dále pak osm alternativních hypotéz ke každé doméně kvality života: H1: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzická funkce. H2: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzické omezení rolí. H3: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení rolí. H4: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení sociálních funkcí. H5: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti bolest. H6: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné duševní zdraví. H7: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti vitalita. H8: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné vnímání vlastního zdraví. K realizaci výzkumného šetření byla využita kvantitativní metoda analýzy sebraných dat. Šetření bylo uskutečněno pomocí standardizovaného dotazníku SF-36. Standardizovaný dotazník byl v úvodu doplněn otázkami k identifikaci respondentů, časové náročnosti jejich léčby a následné spokojenosti. Dotazník byl distribuován pacientům, kteří využívají domácí parenterální výživu ve specializovaných nutričních centrech při Fakulní Thomayerově nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Brně a Hradci Králové; a dále i elektronicky cestou webového portálu spolku Život bez střeva. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována do přehledných tabulek a grafů.Výstupem práce je podrobné zmapování problematiky kvality života a upozornění na opomíjené oblasti kvality života pacientů využívajících DPV. Výsledky budou prezentovány členům pracovní skupiny pro DPV v rámci každoročního setkání a budou nadále diskutovány - mohou být podkladem k nalezení vhodných intervencí, které zlepší kvalitu života těchto pacientů v oblasti každodenních aktivit a budou součástí materiálů pro jednání se zdravotními pojišťovnami v oblasti hrazení mobilního programu DPV. Dále mohou být použity jako studijní materiál.
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování
TIŠL, Bořivoj
Předkládaná diplomová práce nese název: Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Na téma sebevražd bylo napsáno mnoho vědeckých prací, ve kterých se výzkumníci snaží nalézt přesné příčiny, motivy, příznaky a intervenci u sebevražedného jednání. Odborná pomoc zahrnuje pomoc medicínského i nemedicínského charakteru. Pro člověka, který se pokusil vzít si život, začíná pomoc po zásahu rychlé záchranné služby nebo jiných faktorů většinou na anesteziologicko resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče. Jakmile je pacient mimo ohrožení života následuje psychologické a psychiatrické vyšetření. Poté, kdy psychiatr vyloučí opětné sebevražedné úmysly, je klient předán do ambulantní psychiatrické péče. Dále se řeší možnost psychoterapie. V opětovném začlenění do běžného života mu mohou napomoci zdravotně sociální služby, kterým se tato práce věnuje. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s názvem diplomové práce - definice sebevraždy, ovlivňující faktory, typy sebevražedného jednání, zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Cíl vlastní práce je zmapovat zdravotně sociální služby pro klienty trpících sebevražedným chováním v regionu Jihlava a na několika případových studiích zjistit informovanost o těchto službách popřípadě i spokojenost klientů s těmito službami. Případové studie také popisují péči po jejich suicidálním pokusu, co se od té doby v jejich životě změnilo, jak vnímají svůj suicidální pokus zpětně a případně také, co by se mělo stát, aby se jejich problémy dále neopakovaly. Diplomová práce může poskytnout náhled, kde jsou nebo naopak chybí zdravotně sociální služby v daném regionu a může přinést námět pro rozšíření zdravotně sociálních služeb pro osoby se sklony k suicidálnímu chování.
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
Prevence sebevraždy jako nový úkol křesťanského vychovatele
Rumpíková, Lenka ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Lachmanová, Kateřina (oponent)
Prevence sebevraždy jako nový úkol křesťanského vychovatele Ve své bakalářské práci se budu zabývat fenoménem suicidia, jeho prevencí a významem křesťanské výchovy v ní. Vydefinuji si pojem křesťanský vychovatel, sebevražda jako taková. Popíši teorie sebevražedného jednání z obvyklých hledisek medicínského (psychiatrického), sociologického a psychologického. Popíši různé druhy a poddruhy sebevražd a jejich různé příčiny. Zaměřím se samozřejmě na vztah křesťanství k sebevraždě. V další kapitole pojednám o prevenci suicidiálního chování, preventivních programech a cílené intervenci. V závěru své práce se pokusím shrnout poznatky vědecké i své vlastní názory na tuto obtížnou a v podstatě nejednoznačně definovatelnou problematiku.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s komplikacemi po selektivní koronarografii/PTCA
BLÁHOVÁ, Ilona
Abstrakt V současné době není pochyb o tom, že v České republice dochází k postupnému prodlužování střední délky života, což významně ovlivňuje i fakt, že se snižuje mortalita kardiovaskulárních onemocnění, zvláště pak u onemocnění akutními koronárními syndromy. Vedle prokazatelného efektu zdravého životního stylu, diety a samozřejmě i kvalitní a účinné farmakoterapie se na tomto úspěchu podílí i významný rozvoj na poli intervenční kardiologie. Počty koronarogrfií, koronárních angioplastik a implantací stentů se několikanásobně zvýšily a v dnešní době patří invazivní koronarografická diagnostika a perkutánní revaskularizace myokardu mezi nejčastější diagnostické a terapeutické metody v léčbě akutních forem ischemických chorob srdečních. Samozřejmým a nezbytným předpokladem takového rozmachu na poli intervenční koronarografie bylo i vytvoření dostatečně husté sítě katetrizačních laboratoří a specializovaných pracovišť, kde by byla zajištěna vysoce odborná a intenzivní péče o pacienty. Tato diplomová práce se zaměřilo na tři základní cíle: ? Zmapovat a charakterizovat odlišnosti ošetřovatelské péče v rámci různých komplikací u pacientů po SKG/PCI ? Zmapovat bio/psycho/sociální dopady komplikací po SKG/PCI na pacienta ? Zjistit a sumarizovat personální a materiální předpoklady a potřeby pro kvalitní zajištění ošetřovatelské péče u těchto komplikovaných stavů V rámci této práce probíhal výzkum s využitím kvalitativní metodologie. Využity byly metody pozorování, nestandardizovaných rozhovorů a analýzy lékařské a ošetřovatelské dokumentace. Výzkumnými vzorky na které bylo šetření zaměřeno byly pacienti s akutním koronárním syndromem hospitalizovaní na koronární jednotce Kardiocentra v Českých Budějovicích, dále jejich rodinní příslušníci a v neposlední řadě i ošetřovatelský tým zajišťující komplexní ošetřovatelskou péči. Výsledkem této studie bylo jedenáct popisných kazuistik charakterizující výskyt nejčastějších komplikací u pacientů s ACS po SKG/PCI. Pro větší přehlednost je každá kazuistika doplněna o myšlenkovou mapu s výčtem nejdůležitějších ošetřovatelských intervencí v rámci zvládnutí specifického akutního stavu. Studie obsahuje dále rámcovou analýzu bio/psycho/sociálních dopadů komplikovaných stavů na pacienty. Zajímavé je srovnání této problematiky z pohledu sester a pacientů, jež zachycují srovnávací grafy. Oblast věnovaná organizačně personálnímu zajištění obsahuje nejprve charakteristiku chodu a je doplněna o přehledy personálního osazení ošetřovatelským týmem a jejich kvalifikací a zmapováním délky praxe v oboru na Koronární jednotce v Českých Budějovicích. Zpracování sumarizace materiálně přístrojového vybavení vychází rovněž z analýzy předchozích případů a je doplněna fotografiemi přístrojového vybavení, typického a nezbytného pro péči o nemocné na KJ a v rámci práce má především informační a doplňující charakter k ucelení pohledu na provoz koronární jednotky a práci ošetřovatelského personálu.
|
|
Kvalita života Health Related quality of Life (HRQoL) u chronických onemocnění s přihlédnutím k pohlaví/gender
SEVERINOVÁ, Eva
Cílem teoretické části této bakalářské práce je popsat základní vzorek častých chronických onemocnění běžné populace. V jednotlivých podkapitolách se věnuji vertebrogennímu algickému syndromu, impingement syndromu, syndromu karpálního tunelu, osteoartróze, ischemické chorobě srdeční a chronické bronchitis. Zaměřuji se na problematiku těchto chorob včetně dosavadních možností jejich terapie. Vzhledem k tomu, že některé výsledky současných pilotních studií sdělují, že kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním je významně horší, než u běžné populace a současně naznačují, že ženy jsou co do kvality života vůči mužům v nevýhodě, vzniká objektivní potřeba tento fakt potvrdit či vyvrátit. Považuji za společensky velmi významné přispět ke stanovení potřebnosti případných zdravotních a sociálních intervencí ve prospěch žen. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo shromáždit podklady pro zodpovědné a objektivní zmapování dané problematiky a zjistit, zda kvalita života u nositelů chronických onemocnění a to i ve stadiu remise je nižší, nežli je tomu u všeobecné populace a zda je tento jev výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži. Vzhledem ke zkoumanému tématu jsem zvolila kvantitativní výzkum s použitím techniky dotazníkového výzkumu. Strukturovaný dotazník SF 36 zpracovávali respondenti sami jen se základním osvětlením problematiky. Výzkum byl proveden ve spolupráci s 63 hospitalizovanými pacienty s chronickým onemocněním, staršími 15 let, klienty Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé v Luži - Košumberku a interního oddělení nemocnice v Chrudimi. Tato bakalářská práce může být v praxi využita jako podkladový materiál k hodnocení kvality života a současně i péče o pacienty s chronickým onemocněním pro potřeby Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé v Luži - Košumberku, event. stanovení možností prevence akcentace obtíží. Může případně sloužit i jako studijní materiál pro odbornou i laickou veřejnost, studenty zdravotnických typů škol, všech stupňů.
|
|
Problematika směrování psychiatrických pacientů zdravotnickou záchrannou službou a alternativní možnosti
PETRŮ, Michal
Ošetřování, směrování, transport a umisťování psychiatrických pacientů patří k těm nejproblémovějším z hlediska práce zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Nabídka cílových zařízení je totiž omezená. Psychiatrická diagnostika patří k tomu nejobtížnějšímu, s čím se posádky ve své práci setkávají. Výhoda z možnosti osobního kontaktu s blízkými pacienta je limitována tím, že tým pracuje v časové tísni s plným vědomím toho, že není možné neúnosně prodlužovat trvání výjezdu, neboť zablokování týmu by mohlo poškodit další pacienty v tísni. Neindikované odeslání do psychiatrické léčebny může pacienta společensky poškodit. Opomenout odbornou psychiatrickou intervenci u indikovaného pacienta může naopak způsobit jeho smrt (deprese, suicidální tendence). Cílem této práce je posouzení potenciálu využití komunitní péče o psychiatrické pacienty v rámci ZZS a navržení případné možnosti jejich alternativního umístění v rámci prevence labellingu. Dále pak zhodnocení postojů pracovníků ZZS k psychiatrickým pacientům a úrovně jejich znalostí o komunitní péči. Jako srovnávací skupina byli zvoleni studenti oborů Zdravotnický záchranář. Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovou technikou. Potenciál využití komunitní péče v rámci ZZS je malý, ale existuje. Poznámky respondentů o potřebě Krizového týmu při podpoře příbuzných při náhlých úmrtích (především dětí) jsou velmi inspirující. Některé výstupy z výzkumu jsou překvapením (zejména nízká negativita postojů k psychiatrickým pacientům). Přínos této práce shledávám především v možnosti uvedení dílčích poznatků do praxe ZZS a možnost jejich využití v dalším výzkumu této problematiky (např. potenciál využití telefonické krizové pomoci zdravotnickým operačním střediskem, krizového kontaktního centra posádkou ZZS).
|
|
Kvalita života podmíněná zdravím u drogově závislých
VEVERKA, Vladimír
ABSTRAKT Kvalita života podmíněná zdravím u drogově závislých. Cílem této bakalářské práce je stanovit 1/ individuální a průměrná skóre kvality života u osob drogově závislých a u jejich příbuzných nebo blízkých. 2/analyzovat zjištěné jevy, srovnat kvalitu života probandů s evropskými normály, porovnat genderové rozdíly ve skupině příbuzných drogově závislých, a poté srovnat i kvalitu života skupiny drogově závislých s kvalitou života skupiny rodinných příslušníků drogově závislých. 3/ na základě této analýzy stanovit závažnost shledaných jevů ( jejich statistickou významnost) a identifikovat nejvíce postižené domény kvality života. Tím vytvořit předpoklady pro rozvahu o potřebnosti sortimentu a objemu případných sociálních intervencí u cílových osob. Metoda V této bakalářské práci k praktickému výzkumu byl použit dotazníkový nástroj SF-36, který slouží jak pro celkové zhodnocení kvality života, tak i pro porovnaní rozdílu mezi zkoumanými skupinami. Probandi Soubor 36 osob ( 24 drogově závislých osob-pacientů a 12 jejich rodinných příslušníků, či jim na roveň postavených jedinců) a 32 rodinných příslušníků chorvatských drogově závislých. Výsledky Drogově závislí mají ve všech 8 doménách statisticky významně nižší kvalitu života nežli kontrolní skupina. V doménách omezení sociálních funkcí a duševní zdraví je HRQoL příbuzných statisticky významně nižší, než u kontrol. Chorvatští rodinné příslušníci jsou na tom významně hůř nežli čeští, přitom ženy jsou postiženy víc nežli muži a to v doménách fyzické funkce a fyzické omezení rolí.
|
host ::
