|
|
Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu.
MINAŘÍK, Martin
Bakalářská práce {\clqq}Začlenění vysokoškolsky vzdělané sestry do multidisciplinárního týmu`` se zabývá začleněním sestry na pracoviště, kde k takovéto spolupráci může docházet a dochází. V teoretické části poukazuje na vývoj ošetřovatelství, dnešní podmínky pro výkon povolání, role sester a vztahy se kterými se musí vypořádávat. Nastiňuje co je tým, zdravotnický multidisciplinární tým a výhody multidisciplinarity. Poukazuje i na možné patologické jevy při špatném přijetí a spolupráci. Vysokoškolsky vzdělaná sestra se začala vyskytovat na nejrůznějších odděleních, kde je členem ošetřovatelských týmů a pracuje i na úrovni týmů multidisciplinárních. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou vysokoškolsky vzdělané sestry začleněny do multidisciplinárního týmu. A druhým stanoveným cílem bylo zjistit, jak přijímají vysokoškolsky vzdělané sestry lékaři. Ke sběru informací a dosažení cíle, byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí anonymního dotazníku, který byl sestaven na základě informací načerpaných z odborné literatury a rozdělen na dvě části. První část dotazníku tvořily otázky pro všechny členy multidisciplinárního týmu a druhá část byla speciálně určena pro vysokoškolsky vzdělané sestry. Z výsledků kvantitativního výzkumu je zjevné, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do týmu, což potvrdilo první hypotézu, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou začleněny do multidisciplinárního týmu. Druhá hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry nejsou akceptovány lékaři- byla také potvrzena. Naopak třetí hypotéza -Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou akceptovány středoškolskými sestrami- nebyla potvrzena.Výsledky práce mohou být uplatněny ve vyšším a vysokém managementu nemocnice a měly by být využity ke zkvalitnění péče o klienta.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Percepce lékařů z pohledu studentů
VOLNÝ, Hynek
Diplomová práce je dělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se opírá o teoretická východiska, zejména teorii osobnosti, osobnost všeobecné sestry, význam praktického zaměření studentů ZSF JU(FSHS), sociální vnímání, sociální kognice, sociální motivace, vztah lékař, sestra a student, význam týmové práce v profesi zdravotnického personálu, postavení sestry ve společnosti, image všeobecné sestry, konflikty na pracovišti význam komunikace v práci zdravotnického personálu. V rámci empirické části práce byl proveden terénní sběr dat za pomoci dotazníku, ve kterém byla použita technika sémantického diferenciálu dle Osgooda. Dotazník obsahoval celkem deset otázek, z toho 7 uzavřených a 3 polootevřených. Dotazník byl distribuován studentům ZSF JU, a to studentům druhých a třetích ročníků bakalářského studijního programu Všeobecná sestra, dále posluchačům prvního a druhého ročníku navazujícího magisterského programu Ošetřovatelství. Distribuce dotazníku probíhala tištěnou i elektronickou formou. Z oslovených 151 respondentů bylo navráceno 105 dotazníků, z tohoto počtu nemohlo být použito 7 dotazníků pro nekorektnost vyplnění. Celkem tedy bylo použito 98 (65%) dotazníků. Hlavním cílem diplomové práce je zjištění vnímání (percepce) lékařů z pohledu studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na základě absolvování odborné praxe. Hladina výsledků s názory na vnímání lékaře na odborné praxi, se pohybuje ve dvou třetinách kladných odpovědí. Na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že hypotéza H1 : Studenti mají dobrou zkušenost ve spolupráci s lékaři na odděleních Nemocnice České Budějovice, byla potvrzena. Všechny odpovědi , které se týkaly vnímání statusu studentů na odborné praxi, lze shrnout do základních tří táborů. Ti, kteří vnímají svůj status neutrálně 40% (40), studenti, kteří vnímají svoji pozici pozitivně 29%(28) a posluchači, kteří jsou spíše antagonistického názoru 31% (30). Na základě uvedených výsledků byla hypotéza H2, Studenti vnímají během odborné práce své zapojování do týmu jako komplexní, nepotvrzena. Vyhodnocení a prezentace výsledků sémantického diferenciálu potvrdilo hypotézu H3: Studenti mají předsudky k lékařům. Analýza výsledků jednotlivých ročníků potvrdila přítomnost jak negativních, tak i pozitivních předsudků, nicméně po celkovém zpracování výsledků jsou předsudky pouze pozitivní. Hypotéza H4, která se zabývala vztahem věku studentů a frekvencí předsudků vůči lékařům, se nepotvrdila. Tuto skutečnost lze jednak konstatovat na základě analýzy výsledků, ze kterých je patrné, že frekvence předsudků nemá descendentní charakter, ale mění se jejich kategorie a dále na základě statistického zpracování dat pomoci Chí {--} kvadrát(squer) testu, které nepotvrdilo závislost věku a předsudků. Diplomová práce by mohla posloužit jako vodítko pro další výzkum týkající se postavení a vnímání studentů, všeobecných sester a lékařů. Na základě vlastní zkušenosti bych jako autor doporučil z důvodu adekvátního statistického zpracování získaných dat větší zastoupení respondentů ve vzorku.
|
|
|
Znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče
KLIMEŠOVÁ, Jana
Hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče je názvem i tématem této diplomové práce. Kvalita ošetřovatelské péče, jako nedílná součást kvality léčebné péče, je ostře sledované téma, které se stále více dostává do popředí zájmu nejen zdravotníků, ale také veřejnosti. Slova jako kvalita, standard, audit jsou běžně používány všemi sestrami, ale znají vůbec význam jednotlivých slov? Vědí, jak zajišťovat kvalitní péči nebo podle čeho jí hodnotit? Na tyto a mnohé další otázky je třeba znát odpovědi, aby mohly být případné nedostatky napraveny a mohla tak být zajišťována kvalitní ošetřovatelská péče. A právě z tohoto důvodu jsem zvolila dané téma práce. Teoretická část práce nejdříve charakterizuje ošetřovatelství, jeho cíle a organizaci ošetřovatelské péče. Rozsáhlejší část je věnována kvalitě ošetřovatelské péče, systémům a modelům pro zajišťování a hodnocení kvality. Praktická část je zaměřena na výzkum a jeho interpretaci. Výzkumné soubory byly dva a tvořily jej sestry z chirurgických oddělení nemocnic České Budějovice a Jihlava. K získání potřebných dat jsem zvolila kvantitativní metodu, přičemž nástrojem sběru dat byl dotazník. Cílem práce bylo zmapovat znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče, a to skrze dvě hypotézy. Hypotéza, jenž předpokládala, že sestry pracující v českobudějovické nemocnici mají více znalostí o hodnocení kvality ošetřovatelské péče, než sestry pracující v jihlavské nemocnici, se mi potvrdila. Ovšem z výsledků je patrné, že určité rezervy ve znalostech mají oba zkoumané celky. Druhá hypotéza, která předpokládala, že více než 80 % sester považuje audity jako přínosné pro zvyšování kvality ošetřovatelské péče, se nepotvrdila. Z výsledků vyplynulo, že audit je pro více než polovinu dotazovaných sester pouze stresová záležitost, při které management nemocnice hledá chyby v jejich práci. Myslím si, že z velké části za tento názor může nedostatek znalostí, případně nesprávné pochopení smyslu ošetřovatelského auditu. Práci a její výsledky bych ráda použila jako podklad pro vytvoření odborných přednášek a jejich následnou prezentaci. Hlavní sestra českobudějovické nemocnice mě požádala, abych práci i s výsledky prezentovala na poradě vrchních sester na podzim roku 2008 a vedení jihlavské nemocnice mě požádalo o výsledky práce taktéž.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
|
|
Problematika fluktuace sester
PAVLÍKOVÁ, Lenka
Abstrakt Fluktuace sester je v ČR velmi aktuální téma. Všeobecných sester je ve zdravotnických zařízení nedostatek. Důvodem proč jsou sestry nespokojené a proč odchází, ze zdravotnictví se zabývá tento výzkum. Cílem práce bylo zjistit příčiny fluktuace sester. Pro naplnění tohoto cíle byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 35 otázek z toho 26 uzavřených a 9 polootevřených. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 134 respondentů. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Z analýzy dat vyplývá, že nepřetržitý provoz ovlivňuje fluktuaci sester. Fluktuaci sester ovlivňuje také šíře nabídky pracovních míst na trhu práce. Vedoucí pracovníci ve zdravotnických zařízení nerealizují opatření zabraňující fluktuaci. Z výzkumu je patrné, že je nutné se této problematice dále věnovat. Ve výzkumném šetření jsme zmapovali několik oblastí, které podle našeho názoru úzce souvisí s touto tématikou, při výzkumu jsme vycházeli z její teoretické části. Přínosem této práce je zmapovat problematiku zvýšené fluktuace a nedostatku personálu ve zdravotnických zařízení z pohledu sester. Z výzkumu je zřejmé, že se management nemocnic nedostatečně zajímá o to, co sestry trápí a proč nemohou vykonávat své povolání. Pokud se vedoucí pracovníci budou snažit v rámci možností zařízení činit opatření, bude sester dostatek. Výzkumné šetření může posloužit jako podmět k upozornění na problémy ve zdravotnických zařízení, může být návodem jak nalézt řešení. Může být i podmětem k zamyšlení samotným sestrám, staničním sestrám, vrchním sestrám, managementu zdravotnických zařízení a studentům ošetřovatelských oborů.
|
|
|
Rizikové faktory při práci ve zdravotnictví - rozdíly mezi profesemi v nelékařských oborech
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na rizikové faktory pro zdraví zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech, konkrétně všeobecných sester a radiologických asistentů. Faktory, které mohou negativně ovlivňovat zdraví zdravotnických pracovníků, působí jednak na zdraví fyzické, tak na zdraví psychické. Na fyzické zdraví negativně mohou působit faktory jako toxické látky a biologické záření, infekční choroby a v neposlední řadě přílišné zatěžování páteře a kloubů při špatné manipulaci s pacienty. Na obojím se potom podepisuje stres a vliv má samozřejmě životní styl zdravotnických pracovníků i rozsah vzdělání. Zdravotničtí pracovníci, kteří pečují o nemocné, musí být v dobré fyzické a psychické kondici, aby mohla být jimi poskytovaná péče kvalitní. Cílem samotných zdravotnických pracovníků, ale i zaměstnavatele by tedy mělo být, aby byli zdravotničtí pracovníci dostatečným způsobem informováni o bezpečnosti práce, hygienických opatřeních a dané informace uměli využít v praxi {--} měli by se aktivně podílet na prevenci poškození zdraví v souvislosti s výkonem své profese.První hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech jsou informováni o rizikových faktorech při výkonu jejich povolání byla potvrzena. Druhá hypotéza - existují rozdíly ve výskytu rizikových faktorů u zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech byla též potvrzena, ve výskytu některých rizikových faktorů jsou rozdíly jasně zřetelné. K různým zdravotnickým profesím by se tudíž mělo přistupovat cíleně, s ohledem na typ pracoviště a náplně práce zdravotnických pracovníků. Třetí hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech dodržují preventivní opatření zabraňující poškození zdraví - nebyla potvrzena. Jedním z příčin potvrzení hypotéz 1 a 2 může být fakt, že se v poslední době začíná věnovat tomuto tématu zvýšená pozornost - utvářejí se standardy, následně k nim cílené audity. Tato opatření mají většinou kladný dopad - zdravotničtí pracovníci si postupně začínají uvědomovat, že bezpečnostní opatření nejsou zbytečná, že jejich dodržováním chrání zdravotnický pracovník nejen pacienta a své okolí, ale především sebe.
|
|
|
Problematika celoživotního vzdělávání sester
HALUZOVÁ, Jaroslava
Tato práce se věnovala problematice celoživotního vzdělávání sester. Cílem bylo, zjistit postoj a zájem sester o celoživotní vzdělávání. Zjistit, zda sestry znají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry využívají všechny možnosti celoživotního vzdělvání a v neposlední řadě bylo cílem zjistit co nejíce motivuje sestry k celoživotnímu vzdělávání.Při zpracování dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda sběru dat dotazování, technikou dotazníku. Z výzkumu se zjistilo, že sestry mají zájem o celoživotní vzdělávání, ale neznají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Sestry ani nevyužívají všechny možnosti celoživotního vzdělávání, zejména preferují semináře, konference a kurzy. Dále z výzkumu vyplynulo, že největším motivačním faktorem celoživotního vzdělávání sester je podpora od zaměstnavatele dále vyšší platové zařazení a také povinná registrace zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
host ::
RSS.