|
|
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Suchá, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova v České republice, využívající metodiku půdních výbrusů. Byla studována struktura půdy ve vrchní vrstvě profilu u dvou chronosekvencí, první byla porostlá spontánní vegetací, druhá rekultivovaná výsadbou olše. Bylo využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety, proto byla použita stejná metodika (Frouz a kol. 2007b). Nejvýraznějším trendem v časovém vývoji půd pozorovaným jak na základě porovnání výbrusů z různých ploch chronosekvence, tak na základě změn jednotlivých ploch v čase, byl postupný úbytek čistě minerálních struktur a jejich nahrazování strukturami organického původu opadem a jeho fragmenty, exkrementy členovců, exkrementy žížal a kořeny. To názorně demonstruje vysoký podíl biogenních struktur a tím i zásadní podíl organismů na formování vrchní vrstvy půdy, na který upozorňují i další autoři. Klíčová slova:Půdní makrofauna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
|
|
|
Vývoj chemických a mikrobiálních vlastností půd rekultivovaných a nerekultivovaných travních porostů
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
Pro úspěšnou obnovu stabilních ekosystémů na výsypkách je potřeba znovuvytvořená plně funkční půda. Výsypkové substráty však často mají nevhodné zrnitostní složení, extrémní pH nebo jsou toxické. Také postrádají důležitou recentní organickou hmotu, která zlepšuje celkovou kvalitu půdy a je proto nezbytná pro vznik kvalitní a úrodné půdy. Proto je obnova ekosystémů na výsypkách zpočátku velmi pomalá. Pro urychlení tohoto procesu byla vynalezena řada rekultivačních opatření - například navážka ornice na výsypkové substráty. Díky přítomné organické hmotě v ornici je vznik půdy rychlejší a mnohdy se svými fyzikálně - chemickými vlastnostmi pak výrazně neliší od vyvinutých půd. Na Velké podkrušnohorské výsypce již byla provedena řada prací na téma vývoje půd, žádná z nich se však netýkala travních porostů. Cílem této práce tedy bylo získat ucelené informace o vývoji chemických a mikrobiálních vlastností půd, které byly rekultivované navážkou ornice a následně zatravněné a porovnat je s vývojem na plochách zarostlých spontánní sukcesí. Bylo zjištěno, že celkový obsah uhlíku roste s časem jen u rekultivovaných ploch a největší nárůst je v hloubce 13-18 cm. Objemová hmotnost klesá s časem u obou chronosekvencí do hloubky 12 cm. Nárůst celkového obsahu dusíku byl pozorován taktéž u obou chronosekvencí, ale...
|
|
|
Bilance biogennich prvků rekultivovalých a nerekultivovaných výsypek
Veselá, Monika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Těžba nerostných surovin vede k devastaci krajiny a cílem rekultivačních snah je proto obnova ekosystémů. Náš výzkum probíhal na hnědouhelných výsypkách Sokolovska, kde jsme porovnávali dvacetileté plochy ponechané spontánní sukcesi a plochy rekultivované olšemi Alnus glutinosa a A. incana. Biomasa a bilance biogenních prvků byla hodnocena pro byliny a dřeviny, zvlášť pro druhy Salix caprea, Populus tremula a Alnus glutionosa. Olše vykazovala signifikantně nejvyšší koncentrace dusíku a uhlíku oproti ostatním dřevinám. Celkové množství biomasy, uhlíku a dusíku pak bylo vyšší na rekultivovaných plochách, zatímco fosfor byl více zastoupen na plochách spontánních. Nejvíce dusíku se akumulovalo v podzemní biomase dřevin, největší množství fosforu bylo v nadzemní biomase dřevin. Dřeviny nerekultivovaných ploch produkovaly více opadu, opad olšových porostů zas vykazoval vyšší koncentraci dusíku. Vyšší hodnoty pro biomasu, uhlík a dusík rekultivovaných ploch byly pravděpodobně dosaženy díky schopnosti olše vázat vzdušný dusík.
|
|
|
Vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech
Eichlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech. V teoretické části jsou popsány typy půdních horizontů, jejich vznik a vývoj, a faktory ovlivňující tyto procesy. Praktická část řeší otázku, jak se vyvíjí horizont A a Oe horizont a jestli se liší různým vegetačním krytem a polohou ve svahu. To vše bylo studováno na rekultivované uhelné výsypce u Sokolova. Několik půdních vzorků bylo odebráno a místa odběru byla zaměřena GPS a také byly změřeny hloubky A a Oe horizontů. V laboratoři jsem změřila pH. Vyšší vývoj horizontu a nižší pH byly nalezeny pod listnatými lesy, než pod jehličnany. Tloušťka horizontu rostla také s polohou ve svahu. Klíčová slova: pedogeneze, výsypky, obnova půd
|
|
|
Zakládání dopravních násypů na jílovitých výsypkách SHR
Mužík, Vlastimil ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
Název Zakládání dopravních násypů na jílovitých výsypkách SHR Abstrakt Tato bakalářská práce byla vypracována v rámci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením Ing. J. Boháče. Zabývá se dálničním násypem přes výsypku lomu A.Zápotocký, který je součástí úsekem dálnice D8-0807/I. Práce shromažďuje výsledky průzkumu, monitoringu pokusných násypů a monitoringu prováděného na vlastní konstrukci dálničního násypu. Na základě těchto dat je určen podíl creepu na celkovém sednutí.
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Zakládání dopravních násypů na jílovitých výsypkách SHR
Mužík, Vlastimil ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Rozsypal, Alexandr (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce byla vypracována v rámci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením Ing. J. Boháče. Zabývá se dálničním násypem přes výsypku lomu A. Zápotocký, který je součástí úseku dálnice D8-0807/I. Práce shromažďuje výsledky průzkumu, monitoringu pokusných násypů a monitoringu prováděného na vlastní konstrukci dálničního násypu. Na základě těchto dat je určen podíl creepu na celkovém sednutí.
|
|
|
Mikrobiální aktivita hlubinných miocénních sedimentů Sokolovské hnědouhlené pánve
Galertová, Renata ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Ve své práci jsem sledovala mikrobiální aktivitu v miocenních sedimentech získaných ze dvou různých hloubek - 30 a 150 metrů - v Lomu družba, který se nachází v Sokolovské hnědouhelné pánvi. Byly odebrány tři typy sedimentu: lamelární, amorfní a přechodný. Vzorky byly získány za sterilních podmínek a část ze vzorků přechodného jílovce byla ovlivněna přidáním glukózy, vlhčením a mrazením. Mým cílem bylo sledovat aktivitu původní hlubinné mikroflóry v různých hloubkách a její ovlivnění environmentálními faktory, kterým mohou být odtěžené jílovce po umístění na výsypky vystaveny. Mikrobiální činnost byla hodnocena za pomoci měření uvolněného CO2 (titrace). Naměřené hodnoty mikrobiální aktivity neukázaly výrazný rozdíl mezi respirací sedimentů různého stáří (hloubek), ale rozdíly mezi různými druhy sedimentů signifikantní byly, přičemž nejvyšší hodnoty byly naměřeny u lamelárního sedimentu. Ovlivnění vzorků potom do aktivity bioty přineslo odezvu, která napovídá, že společenstva velkých hloubek jsou limitována živinami. Protože aplikace glukózy nepřinesla až tolik výrazný efekt, je možné se domnívat, že tato společenstva jsou specializována na přítomnou fosilní organickou hmotu, kterou jsou schopna rozkládat, což má velký význam hlavně v počátečních stádiích rozvoje výsypek.
|
|
|
Význam půdní krusty pro erozi výsypkových ploch
Fiedlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukešová, Alena (oponent)
8 1 Abstrakt Předmětem studie byly půdní krusty nacházející se na výsypkách po těžbě uhlí u Sokolova. Byly porovnávány krusty nebiologické, fyzikálně-chemického původu a biologické krusty, které jsou tvořeny řasami, mechy a lišejníky. Jednotlivé vzorky krust se podrobily laboratorním analýzám Water Drop Penetration Time, Sekvenovací elektronová mikroskopie, infiltrace vody a také terénním studiím, kde bylo provedeno měření pomocí erozních kolíků, povrch krust byl fotografován a vyhodnocen stereoskopicky. Výsledky poukazují, že krusty fyzikálně-chemického typu vykazují výrazně větší erozi, naopak krusty biologické jsou erozi méně náchylné, tento jev patrně souvisí s mechanickým zpevňováním povrchu. Klíčová slova: Půdní krusta, Výsypky, Těžba, Infiltrace, Eroze
|
|
|
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
|
host ::
RSS.