|
|
Paleoekologie přirozených lesních disturbancí
Moravcová, Alice ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Má bakalářská práce pojednává o disturbancích, které tvoří nedílnou součást mnoha ekosystémů. Zaměřuji se výhradně na přirozené disturbance (v kontrastu k disturbancím antropogenním) v lesích temperátního a boreálního vegetačně-klimatického pásma. Zabývám se příčinami vzniku hlavních disturbančních faktorů (požáry, větrné bouře, nákazy hmyzem a patogeny) a jejich dopady na ekosystém. Podrobně jsem se zaměřila na požáry, protože tvoří nezbytnou součást vývoje mnohých ekosystémů a jejich průběh v minulosti lze poměrně dobře studovat pomocí řady paleoekologických analýz - dendroekologických, antrakologických a pylových v kombinaci se studiem mikrouhlíků (micro-charcoal analysis). Poslední část práce pojednává o roli disturbancí v sekulárním vývoji holocénní vegetace na území střední Evropy. Obsahuje též kapitolu, ve které navrhuji výzkumnou strategii studia disturbancí paleoekologickými metodami na konkrétní lokalitě (Rynholec ve Středních Čechách). Klíčová slova disturbance, vegetační dynamika, požárová dynamika, sekulární sukcese, paleoekologické metody
|
|
|
Relativní pylové produktivity hlavních středoevropských dřevin - předpoklady pro sběr dat.
Šourková, Pavlína ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kuneš, Petr (oponent)
Kvantitativní rekonstrukce vegetace z fosilních pylových dat umožňují poznat historický vývoj rostlinstva daného území, a tak v jisté míře i klimatických změn. Parametry (tzv. pylové produktivity) potřebné pro převod pylových dat do vegetačních lze získat kalibrací z moderních vzorků. Na základě principu aktualismu je předpokládána stálost těchto parametrů v čase. Pylové produktivity nicméně nejsou vlivem klimatických podmínek stálé v prostoru a pro každý region je třeba odhadovat je zvlášť. Pomocí procentuálních dat recentního pylu a vegetace je možné odhadnout relativní pylové produktivity (pollen productivity estimates; PPE). Relativní pylové produktivity jsou vztaženy k referenčnímu taxonu, který má hodnotu 1 a abundanci vegetace vyjádřené jednotkami obsahu. Relativní pylové produktivity jsou odhadovány tzv. ERV-modely. Vegetační data je nutné před vstupem do ERV-modelů zvážit vzdáleností, aby byl postihnut fakt, že vzdálenější rostliny přispívají do vzorku menším množstvím pylu než ty bližší. V současnosti je nejvíce vyhovujícím vážením Prentice-Sugita model disperze a depozice pylu, který bere v úvahu i různé disperzní schopnosti pylových zrn odlišných taxonů a některé klimatické parametry. Znalost PPE hlavních dřevin pro region České Republiky, ve kterou vyústí navazující diplomová práce,...
|
|
|
Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Význam produkce a kvality pylu letní a podzimní pylové snůšky pro včelstvo (případová studie z okolí obce Volary - CHKO Šumava)
PETROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu odebraného ze včelařského stanoviště Lískovec u města Volary v území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pylové rousky byly odebírány od jednoho včelstva pomocí pylochytu jednou týdně v letním a podletním období od 22. 6. do 11. 9. 2010. Pylové rousky byly následně usušeny, roztříděny podle barvy, zváženy a mikroskopovány. U pylových zrn byl zjišťován počet a typ apertur, tvar, skulptura a minimálně u 50 pylových zrn jednoho typu byla měřena velikost. V každém mikroskopickém preparátu bylo napočítáno minimálně 500 pylových zrn. Podíl rostlinných druhů ve vzorku byl vyjádřen v procentech a byl vyhodnocen jejich význam v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. U vybraných vzorků pylových rousek z lokality Lískovec i z lokality Dobčice byl zjišťován obsah dusíkatých látek a obsah aminokyselin. Pylové rousky Polemonium coeruleum, Trifolium pratense a Trifolium repens byly vyhodnoceny jako velmi důležitý zdroj bílkovin a aminokyselin pro včelu medonosnou. Koncentrace esenciálních aminokyselin, vyjádřené v procentech z celkového obsahu aminokyselin, se významně nelišily mezi jednotlivými vzorky pylových rousek. Cílem práce bylo také porovnat zjištěné výsledky s výsledky zpracovanými v bakalářské práci podle stejné metodiky ze včelařského stanoviště u Dobčic na území severní části Blanského lesa. Součástí práce bylo také statistické vyhodnocení dominance, frekvence, Shanon-Wienerův index diverzity a variability mezi vzorky a odběry. Práce je doplněna fotografiemi pylových zrn včelařsky významných rostlinných druhů.
|
|
|
Antropicky ovlivněné sedimenty krajiny Netolicka
TRÁVNÍKOVÁ, Kristýna
Tato práce shrnuje výsledky paleoekologického výzkumu a představuje výsledky pylové analýzy z Netolic a jejího okolí. Provedena byla studie archeologické a palynologické literatury vztahující se k centrálním místům a krajině Netolicka. Vzorky z profilů odebraných v otevřené krajině byly jednotlivě zpracovány pomocí chemické analýzy a dále byly využity metody datování pomocí 14C a metody SCP. Výsledky studie byly zasazeny do kontextu historické krajiny.
|
|
|
Mikroskopie medu a ověření jejího potenciálního významu pro zkoušení medu
Ležatka, Michal
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mikroskopické analýzy medu a její využití při hodnocení a zkoušení medu. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje pylové analýze a fyzikálním a chemickým metodám stanovení druhu medů. Praktická část práce popisuje dosažené výsledky a srovnává je. Z 22 vzorků medů pocházejících od včelařů bylo prokázáno 17 nepravdivých tvrzení včelařů o svém druhu medu. Ze 7 zkoumaných porušených medů, byly 4 vzorky porušeny cizorodými částicemi z okolního prostředí. Dále medy pocházející z tržní sítě obsahovaly podezřelé částice a velmi kriticky nízký obsah pylových zrn v 1 g medu, což poukazuje na porušení medu. V jednodruhových medech z Olomouce byly nalezeny medy ze saturejky (S/2) a levandule (F/1) neobsahující ani jedno pylové zrno dané rostliny.
|
|
|
Med jako součást pečiva a kvalita pekařského medu
Hadravová, Kristýna
Bakalářská práce popisuje jakostní parametry medu a vlivy měnící jeho kvalitu. V první teoretické části je definován med a jeho jakostní parametry. Popisuje fyzikální vlastnosti a složení medu, které jsou důležité pro výslednou jakost pekařského výrobku. Zmiňují se zde škodlivé látky vznikající v pečivu při pečení. Dále je zde srovnána nor-ma Český med a vyhláška Pekařský med. Druhá část je zaměřena na základní metody hodnocení kvality medu a rozbor pekařských medů. Praktická část se zabývá mikrosko-pickou analýzou pekařského medu a zpracováním výsledků prováděné analýzy. V této části je také zmíněn výzkum monitorující výrobu českého tradičního medového pečiva. Čtyři dotázaní výrobci popsali nejnovější trendy a postupy ve výrobě pečiva. Závěr je věnován výsledkům hodnocení prováděných výzkumů a srovnání s normou.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu v okolí Volar na území CHKO Šumava
ŠEMRO, Martin
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu. Pylová analýza spočívala v rozdělení vzorků na jednotlivé dílčí vzorky. Následně se vzorky vážily a část jich byla rozpuštěna v roztoku glycerinu a vody. Nakonec se rozpuštěné vzorky prohlížely pod mikroskopem. Pyl byl odebrán včelařem Mgr. Milanem Trhlínem pomocí zařízení zvaného pylochyt. Odběr proběhl v roce 2011 v jarním a podletním období ze včelína na lokalitě kopce Lískovce na území CHKO Šumava, 1,8 km západně od města Volary a to v době od 25.3. do 24.6. Dalším cílem bylo vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. Za pomoci fytocenologické studie území v doletové vzdálenosti 1,5 km od včelařského stanoviště zhodnotit strukturu rostlinných společenstev z hlediska výživy včely medonosné. Součástí práce bylo i statistické vyhodnocení preference včel k určitým rostlinným druhům. Bylo zjištěno, že včely preferují rostliny, které poskytují pro ně nejlépe stravitelný pyl a rostliny, které rostou do 1,5 km od včelařského stanoviště. Celkem bylo rozlišeno 32 typů pylových zrn.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny letního a podletního aspektu na území severní části Blanského lesa
PETROVÁ, Jana
Cílem práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ pylových rousek odebraných na severním území CHKO Blanský les a vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné v doletu do 2 km od včelařského stanoviště. Součástí práce je také statistické vyhodnocení, kterým se zjišťovalo, jak bohatá je preference včel v daném odběru, dále v jakém podílu odběrů se rostlinný taxon vyskytl a jaká je podobnost odběrů a jednotlivých rostlinných taxonů z hlediska preference včel. Celkem bylo z odebraných rousek letního a podletního období let 2010 a 2011 napočítáno 23 766 pylových zrn různých typů a rostlinných taxonů. Práce je doplněna fotografiemi vybraných pylových zrn.
|
host ::
RSS.