|
|
Využití umělých a poloumělých výtěrů v současném chovu kapra
MARKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití umělých a poloumělých výtěrů v současném chovu kapra obecného (Cyprinus carpio, L.). Byl zpracován literární přehled o biologii tohoto druhu v souvislosti s reprodukcí a o samotných metodách výtěru (přirozený, poloumělý, umělý). Pro zjištění výsledků byla provedena vlastní pokusná část (2 výtěry: poloumělý na Školním pokusnictví Vodňany a umělý výtěr na rybí líhni ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech). V obou případech proběhla hormonální stimulace generačních ryb. Z umělého výtěru bylo posouzeno množství získaných pohlavních produktů od jednotlivých plemen. Současně bylo realizováno dotazníkové šetření v rámci podniků zabývající se reprodukcí kapra. Získané odpovědi z dotazníkového šetření a vlastní poznatky z praktické části výtěrů byly srovnány s bibliografickými zdroji a byly vyvozeny následující závěry. Potvrdilo se, že v dnešní době převažuje masivní produkce kapřího plůdku z umělého výtěru, kde jsou zajištěny optimalizované podmínky a Dubraviova metoda poloumělého výtěru je již používána pouze okrajově. V současnosti je produkováno více lysého kapra než šupinatého. Z chovaných lysých plemen převažuje Maďarský lysec (M2), nicméně záleží na jednotlivých rybářských podnicích, jakou formu kapra zvolí, aby uspokojili poptávku na trhu.
|
|
|
Produkční účinnost upravených krmiv při odchovu tržního kapra na sádkách Rybářství Třeboň.
MELKA, Václav
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti tepelně a mechanicky upravené pšenice v porovnání s neupravenou pšenicí v chovu tržního kapra na sádkách v Třeboni. Krmný pokus probíhal 120 dní v 8 pokusných sádkách. Jako aplikované krmivo byla vybrána pšenice bez úpravy, pšenice tepelně upravená teplotou 100 °C po dobu 90 sekund a pšenice tepelně upravená a současně mačkaná. Kontrolní obsádka stejné hustoty byla bez přikrmování pouze na přirozené potravě. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Obsádky byly přikrmovány 3x týdně v ranních hodinách a na stejném místě v sádce. Každý měsíc proběhlo přelovení obsádek a stanovení sledovaných parametrů. Na konci pokusu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele. Výsledky produkčních ukazatelů prokázaly pozitivní vliv tepelných a mechanických úprav na produkční účinnost. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných pšenicí tepelně upravenou při 100 °C v kombinaci s mechanickou úpravou mačkáním (FCR - relativní krmný koeficient 2,17 - 0,17; FCE - přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva 0,47 - 0,04; SGR - specifická rychlost růstu 0,63 - 0,06 %.d-1), poté následovala pšenice tepelně upravená při 100 °C (FCR - 2,32 - 0,16; FCE - 0,44 - 0,04; SGR - 0,60 - 0,06 %.d-1) a nejnižší produkční účinnost byla u pšenice bez úprav (FCR - 2,38 - 0,10; FCE - 0,43 - 0,02; SGR - 0,58 - 0,07%.d-1). Tepelné a mechanické úpravy pšenice se jeví jako velmi perspektivní způsoby úprav krmiv pro odchov tržního kapra.
|
|
|
Ověření vhodnosti dvou různých linií Amurského lysce k produkci užitkových hybridů kapra obecného s plemenem M2 na mateřské pozici - širokoplošný test
VOJTĚŠEK, Zbyněk
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnání přežití a růstu kříženců kapra obecného s použitím dvou linií Amurského lysce. Test byl založen pomocí vrcholového křížení s plemenem M2 na mateřské pozici. Na tuto mateřskou linii byli kříženi samci plemene M2 (pro produkci čistého plemene za účelem ověření heterozního efektu), Severského lysce M72, a dvě linie Amurského lysce (Alp vyšlechtěn v Pohořelicích a Alv vyšlechtěn ve Vodňanech). Jako kontrolní plemeno byl využit šupinatý hybrid Ropšínského kapra s kaprem Tatajským. Test probíhal na pěti lokalitách od vysazení váčkového plůdku (K0) až po odchov do tržní velikosti K3. V průběhu odchovu se prováděly pravidelné odlovy, za účelem kontroly růstu a přežití. Po následném stanovení korigovaných hmotností a přežití pro kvalitnější vyhodnocení výsledků. Následně byly zjištěny rozdíly mezi plemeny a stanoven heterozní efekt. Po vyhodnocení testu, kdy linie křížené na mateřské plemeno M2 dosáhly lepších výsledků, než čistokrevná linie bych tuto linii nedoporučoval ke komerčnímu chovu. Naopak obě linie Amurského lysce by pro komerční chov mohly být velmi dobře využívány, zejména díky vyšší odolnosti kříženců proti KHV.
|
|
|
Porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů kříženců kapra obecného s využitím dvou různých linií Amurského lysce
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů hybridů kapra obecného s využitím dvou linií Amurského lysce v testu užitkovosti. Při založení testu bylo využito vrcholového křížení, kde byl na mateřské pozici použit Maďarský lysec (M2). Na toto plemeno byli kříženi samci Maďarského lysce M2 (pro produkci čistého plemene), Severského lysce (M72) a dvě linie Amurského lysce (ALP ? vyšlechtěn v Pohořelicích, ALV ? vyšlechtěn ve Vodňanech) a jako kontrolní skupina byl použit hybrid šupinatého fenotypu Ropšínského (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Test užitkovosti započal v rybnících (celkem na pěti lokalitách) s polointenzivním způsobem hospodaření vysazením váčkového plůdku (K0) a pokračoval jeho odchovem do tržní velikosti (K3). Po třetím roce testování byl test užitkovosti v rybnících ukončen a u testovaných skupin ryb byly hodnoceny biometrické a výtěžnostní ukazatele. Při celkovém hodnocení výsledků jedlých částí těla (opracovaného trupu a filetů) metodou ANCOVA, nebyl mezi lysými testovanými skupinami ryb zjištěn statistický rozdíl. Výjimku tvořil podíl filetů bez kůže, který byl průkazně vyšší u křížence M2 x ALP vůči plemenu M2, proto bych toto plemeno (M2) ke komerčnímu chovu nedoporučil. Při srovnání mých výsledků s ostatními publikacemi by mohl být pro komerční chov využit hybrid M2 x M72 a taktéž oba hybridi s Amurským lyscem, kteří nejen dosáhli vysoké výtěžnosti jedlých podílů těla, ale i z dřívějších testů byl potvrzen vyšší růst, přežití a odolnost vůči viru KHV.
|
|
|
Vliv sádkování na welfare ryb
PECHER, Petr
V literárním přehledu je kompletně popsaná problematika welfare ryb a zda ryby vůbec vnímají bolest. V této práci jsou popsány základní postupy při měření welfare ryb. Mezi které patří například hodnoty kortizolu, glukózy a laktátu v kapilární krvi. Cílem práce bylo zhodnotit působení různých stresových faktorů během sádkování na welfare ryb a na změny v produkčních, exteriérových a délkohmotnostních ukazatelích. Pro pokus byl vybrán kapr obecný (Cyprinus carpio) rozdělen do dvou hmotnostních skupin do 2,5kg a nad 2,5kg. Ve výsledcích jsou uvedeny hodnoty viscerálního tuku, laktátu v kapilární krvi a změny v produkčních, exteriérových a délkohmotnostních ukazatelích v průběhu sledování a na konci pokusu.
|
|
|
Vliv antiparazitálních koupelí ryb na hematologické a biochemické ukazatele
MECKO, Jozef
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv vybraných antiparazitálních koupelí na zvolené biochemické a hematologické ukazatele v krvi u ryb. Na podkladě zjištěných výsledků pak upřesnit popřípadě doplnit aplikační schéma testovaných látek a tyto úpravy zdůvodnit.Byl proveden test vyhodnocení vlivu kyseliny peroctové (KPO) na plůdek kapra obecného (šupinaté a lysé formy) pomocí hematologických a biochemických ukazatelů a na podkladě histopatologického vyšetření kůže.Kapr obecný byl vystaven koncentracím 1 mg?l-1 a 2 mg?l-1 KPO. Po 3 dnech aplikace byla rybám odebrána krev a byly stanoveny hematologické a biochemické ukazatele. Dále byl rybám odebrán vzorek kůže se svalovinou a odeslán na histopatologické vyšetření na VFU Brno. Na základě dosažených výsledků byla zjištěna vyšší citlivost lysé formy kapra k aplikaci KPO. Veškeré zjištěné změny hematologických a biochemických ukazatelů se však stále pohybovaly ve fyziologickém rozmezí a lze tedy konstatovat, že testované aplikační schéma KPO nemá výraznější negativní vliv na zdravotní stav ryb.
|
|
|
Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin
ZROSTLÍK, Jakub
Cílem mé diplomové práce bylo ověřit technologii chovu kapra obecného (Cyprinius carpio) se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin. Technologie byla testovaná v letech 2010 a 2011. Pro pokus v roce 2010 se použila směs KP Len a obilovina. V roce 2011 byly ryby rozděleny na tři skupiny. První skupina se krmila směsí KP Len, druhá obilovinu a třetí byla držena na přirozené potravě. Pokus probíhal v provozních podmínkách českého rybářství. V průběhu celého vegetačního období se v rámci pravidelných kontrol sledoval průběh růstu a měřily se parametry kvality vody. Hlavními sledovanými parametry byl obsah tuku a kompozice mastných kyselin. Směs KP Len dosáhla signifikantně vyššího obsahu PUFA než skupina ryb přijímající obiloviny, a to jak v roce 2010, tak i 2011. Při porovnání skupin ryb krmených směsí KP Len a příjímající přirozenou potravu v roce 2011 nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly PUFA. Nejvyššího obsahu EPA a DHA v roce 2010 dosáhly ryby přikrmované směsí KP Len. Naopak v roce 2011 signifikantně nejvyšší obsah byl zjištěn ve svalovině ryb držených na přirozené potravě
|
|
|
Vliv výživy kapra obecného (Cyprinus carpio L.) na změnu kvality masa
JANOUŠEK, Petr
Cílem práce bylo, na základě laboratorních rozborů jednotlivých parametrů, provést zhodnocení chovatelských zásahů, současných způsobů a metod používaných v rybářských podnicích. Pokusy probíhaly s tržním kaprem na rybnících v soustavě Naděj a na sádkách pod rybníkem Svět, kde se používali mechanicky i tepelně upravené obiloviny. Po zpracování ryb na filety se provedlo měření texturního profilu svaloviny. Nejvyšší průměrná hodnota tuhosti ryb z rybníků byla naměřena u kontrolních vzorků (25,008 ? 3,507 kg). Následovaly vzorky ryb, které byly přikrmovány neupraveným triticale (19,530 ? 2,842 kg). Ryby přikrmované tepelně upraveným celým triticale při 100 °C (9,990 ? 1,506 kg) a tepelně upraveným mačkaným triticale při 100 °C (10,031 ? 1,696 kg) vykazovaly podobné hodnoty tuhosti. Nejvyšší průměrná hodnota tuhosti ryb ze sádek byla naměřena u vzorků ryb, které nebyly přikrmovány (20,420 ? 1,456 kg). Dále sestupně následovaly vzorky ryb, kterým se předkládalo tepelně upravené triticale při 100 °C (11,198 ? 3,334 kg), pšenice při 100 °C ( 10,286 ? 1,234 kg), ječmen při 100 °C (8,564 ? 1,532 kg) a žito při 100 °C (7,519 ? 1,993 kg).
|
|
|
Kryokonzervace spermatu ryb na modelovém druhu kapra obecného (Cyprinus carpio): vliv různých teplotních režimů zamrazování na životnost spermií po rozmrazení.
SOCHOROVÁ, Denisa
V této studii byl sledován vliv teploty a rychlosti mrazení a následného rozmrazení na životnost spermií. Motilita (procento pohyblivých spermií), rychlost a doba pohybu spermií byla sledována u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) před a po zmrazení. Jako kryoprotektivní média byly použity roztoky doporučované Kopeikou (1986) a Kurokurou (1984). Sperma bylo po naředění mrazeno v pejetách 0,5 ml v termoboxu 3, 6 a 9 cm nad povrchem tekutého dusíku po dobu 20 minut. Průběh teplot během zmrazování byl zaznamenáván uvnitř a vně pejet termočlánkovým teploměrem s miniaturními sondami typu T (měděno-konstantanové). Ve 3 cm nad povrchem tekutého dusíku, byla zaznamenána nejnižší teplota -170°C, v 6 cm -110°C a v 9 cm -70°C. Nejlepších výsledků po zmrazení a rozmrazení bylo dosaženo u roztoku Kopeika ve 3 cm nad tekutým dusíkem: 27% pohyblivých spermií, rychlost pohybu 118 ?m.s-1. Při použití roztoku Kurokura byla dosažena motilita 14% a rychlost pohybu 76 ?m.s-1. U nativního spermatu byla motilita 88% a rychlost 136 ?m.s-1.
|
|
|
Vliv úpravy krmiv na produkční ukazatele v chovu tržního kapra na rybnících Rybářství Třeboň
HLAVÁČ, David
Cílem této práce bylo ověření produkční účinnosti šrotovaného a tepelně upraveného triticale v porovnání s obilovinami bez úprav během 135ti denního krmného pokusu na rybnících v soustavě Naděj. Bylo sledováno dávkování krmiv, technika přikrmování a kondiční stav nasazených tržních kaprů v pokusných rybnících s přihlédnutím ke kvalitě vodního prostředí a množství přirozené potravy. Na konci pokusu byly vyhodnoceny hlavní produkční ukazatele a údaje byly statisticky vyhodnoceny. Nepodařilo se prokázat vyšší produkční účinnost mechanicky a tepelně upravených obilovin. Nejvyšší produkční účinnost byla zjištěna u varianty s přikrmováním triticale bez úprav (FCR - 1,4; SGR ? 0,97 %.d-1; PER ? 6,74), dále pak u varianty s přikrmováním triticale tepelně upraveným (FCR ? 1,63; SGR ? 0,88 %.d-1; PER ? 5,79) a nejnižšího produkčního účinku dosáhlo triticale šrotované (FCR ? 1,68; SGR ? 0,86 %.d-1; PER ? 5,62). Výsledky ovlivnila rozdílná úroveň kvantity zooplanktonu ve sledovaných rybnících.
|
host ::
RSS.