|
|
Stanovení obsahu vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých houbách
MÁCHOVÁ, Nikola
Houby jsou schopny akumulovat ve svých plodnicích prvky, některé těžké kovy a radionuklidy. Tato práce se zabývá kumulací vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých stopkovýtrusných houbách a půdě. První sběr proběhl na podzim roku 2017, bylo nalezeno 11 vzorků hub, přičemž od každého druhu se odebíralo několik plodnic a půda, na které plodnice rostly. Druhý sběr se konal na podzim roku 2018, ten probíhal stejným způsobem jako v předešlém roce a odebráno bylo 10 druhů hub. Byla vybrána lokalita v České republice (Ledenice), kde se četně vyskytovaly druhy hub - žampion polní, hřib smrkový, hřib strakoš, hřib žlutomasý, hřib kovář, křemenáč osikový, bedla vysoká, klouzek obecný, hřib hnědý, kozák březový, ryzec pravý, žampion lesomilný, klouzek kravský a muchomůrka růžovka. Stanovovanými kovy byly lithium (Li), stroncium (Sr), cesium (Cs) a rubidium (Rb). Stanovování probíhalo pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejvyšší obsah lithia byl v obou letech naměřen v plodnici žampionu polního (2,3 mg/kg a 1,6 mg/kg) a stroncia u křemenáče osikového (3,7 a 6,6 mg/kg). Ze všech sledovaných hub bylo prokázáno, že druhy z čeledi Boletus vykazovaly největší kumulaci rubidia (hřib smrkový 519 mg/kg a hřib kovář 398,6 mg/kg). U čeledi Boletus byl naměřen i nejvyšší obsah cesia, a to kolem 1,1 mg/kg.
|
|
|
Zapojení přenašečů AtKT/HAK/KUP v příjmu K+ a Cs+ rostlinami
Šustr, Marek ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Maršík, Petr (oponent)
Draslík je esenciální biogenní prvek a je přijímán rostlinami ve velkém množství, protože v nich plní úlohu hlavního osmotika rostlinné buňky. Vzhledem k výrazně odlišné dostupnosti draslíku v různých půdách vyvinuly rostliny systém přenašečů, který zabezpečuje dostatečný příjem K+ v rozmezí několika řádů jeho externí koncentrace. Mechanizmus příjmu K+ je u Arabidopsis thaliana dobře prozkoumán a je známo, že při jeho velmi nízkých koncentracích je do příjmu zapojen především transportér AtHAK5, který patří do rodiny přenašečů KT/HAK/KUP. Tato rodina má v A. thaliana 13 členů, a pro některé z nich jsou známy funkce například v transportu auxinu v kořenové špičce (TRH1), nebo v pohybech průduchů (KUP6). V této práci bylo zkoumáno možné zapojení doposud nestudovaných transportérů KUP5, KUP7, KUP9 a KUP10 do příjmu a homeostáze K+ v A. thaliana. V in vitro kultivacích bylo zjištěno, že mutant kup9 vyvíjí pouze velmi krátké postranní kořeny při nedostatku K+ , oproti tomu mutant kup5 měl při nedostatku K+ signifikantně větší suchou hmotnost než Col-0. Fenotyp kup9 se podařilo potvrdit v dalších kultivacích a následně byla zkoumána anatomie apikálních meristémů postranních kořenů kup9. Kořenové špičky kup9 byly při nedostatku K+ odlišně uspořádané a jevily známky dřívější terminace meristémů. Za účelem...
|
|
|
Příjem 137Cs a jeho interakce v rostlinném metabolismu
Šustr, Marek ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Maršík, Petr (oponent)
Rostliny jsou schopné přijímat radioaktivní cesium z půdy, čímž mu umožňují vstup do potravního řetězce. Chování cesia v půdách je řízeno jílovými částicemi. Cesium se může reverzibilně vázat na jejich povrch nebo je fixováno mezi jejich vrstvami. Největší afinitu pro cesium má mine- rál ilit díky svým roztřepeným okrajům (frayed edges, FED). V půdách s obsahem organických látek vyšším než 90 % je chování cesia ovládáno právě organickou složkou a je mnohem více přístupné rostlinám. Příjem cesia je značně mezidruhově variabilní. Mnoho rostlin akumulujících velká množství cesia patří do čeledi Chenopodiaceae. Příjem cesia je ovlivňován ostatními ionty v půdním roztoku. Nejzásadnější vliv má draslík. Při zvýšení koncentrace externího draslíku z 50 μM na 250 μM poklesl příjem cesia třicetkrát. Draslík ovlivňuje mobilitu Cs v půdě i příjem rostlinami. Díky chemické podobnosti cesia s draslíkem jsou některé draslíkové přena- šeče schopny transportovat oba kationty velice efektivně a jsou proto považovány za hlavní místo vstupu cesia do kořenů rostlin.Velká část transportu cesia je zprostředkována draslíko- vým vysokoafinitním přenašečem HAK5. Na zbývající části příjmu se nejvíce podílí nespecifické kationové kanály. Rostliny mohou přijímat až 80 % cesia spadaného na jejich nadzemní části. Cesium je v...
|
|
|
Vliv draslíku na příjem stabilního cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku
Petrůvová, Nicola ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv draslíku na příjem stabilního cesia a vyhodnotit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci. Experiment probíhal v prostředí skleníku, kde byly rostliny pěstovány ve vodném roztoku. Následně byly rostliny vystaveny stabilnímu isotopu cesia (133Cs) o koncentraci 1 mM CsCl. Draslík byl k rostlinám přidáván ve formě síranu draselného (K2SO4) o pěti koncentracích (0,5 mM, 1 mM, 2 mM, 5 mM a 10 mM). Rostliny byly exponovány po dobu 8 dní. Největší průměrný příjem cesia (9,37 %) vykazovaly rostliny bez přidaného draslíku. Kořenová část rostlin vykazovala větší obsah cesia než jejich nadzemní část. Na základě celkového příjmu cesia z vodného roztoku lze hodnotit ďáblík bahenní jako rostlinu použitelnou pro fytoremediaci.
|
|
|
Vliv dusíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Benediktová, Eva ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá posouzením vhodnosti ďáblíka bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci a objasněním jak dusík ovlivňuje příjem cesia z vodního roztoku. Testované rostliny byly exponovány pěti různými koncentracemi dusíku (ve formě NH4+ a NO3-) a 0,5 mM CsCl, po dobu osm dní. Nejvíce cesia přijaly (13,5%) rostliny bez přidání dusíku, nejméně pak s koncentracemi 6:3 (3,9%), 8:4 (3,6%) a 10:5 NH4NO3:NH4Cl (3,5%). Ďáblík se projevil jako vhodný pro fytoremediaci, avšak s potřebou delší expozice. Vedle těchto hlavních hypotéz bylo navíc prokázáno, že stav rostlin ovlivňuje příjem cesia a že má dusík vliv na stav rostlin. Dále nebyl pozorován patrný rozdíl v příjmu cesia v kořenech a stoncích s listy.
|
|
|
Vliv draslíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Poláková, Monika ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Znečištění životního prostředí radionuklidy je rostoucím problémem ve světě. Fytoremediace se zdá být vhodnou metodou k odstranění radionuklidů ze životního prostředí. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv draslíku na akumulaci stabilního isotopu 133Cs a posoudit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediace. Rostliny byly pěstovány ve vodném roztoku ve skleníku a po týdnu pěstování byly exponovány stabilnímu isotopu cesia 133Cs (0,5 mM CsCl). Draslík byl přidáván v pěti různých koncentracích ve formě K2SO4. Obsah cesia v rostlinách byl změřen po 8 dnech expozice. Nejvíce cesia přijaly (11,52 %) rostliny bez přidaného draslíku, nejméně s nejvyššími koncentracemi 10 mM (3,45 %), 5 mM (3,62 %), 2 mM (5,57 %) přidaného K2SO4. V kořenech rostlin bylo naměřeno více cesia než v nadzemních částech rostlin. Celkový příjem cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku svědčí o možnosti použití ďáblíku bahenního pro fytoremediace.
|
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
|
Agroekologické důsledky havárie reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. se zaměřením na vodní ekosystémy
Krejčí, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá agroekologickými důsledky havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiichi ve vodních ekosystémech. Je v ní uvedena stručná historie využívání radioaktivních prvků v energetice a vlastnosti nejdůležitějších produktů jaderného štěpení. Dále popisuje průběh havárie elektrárny, kontaminanty uvolněné do prostředí atmosférickým únikem i přímým vypouštěním kontaminované vody, měření a sledování jejich pohybu a akumulace v říčních a mořských ekosystémech. Bakalářská práce se zaměřuje především na radioizotop cesia 137Cs, jeho akumulaci v říčních a oceánských sedimentech, mořských řasách a vodních živočiších. Zvláštní oddíl je věnován akumulaci 137Cs v rybách, které jednak představují klíčovou složku vodních ekosystémů a v Japonsku jsou rovněž často konzumovány.
|
|
|
Cs-137 v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách
SEBEROVÁ, Pavlína
Člověk i celé životní prostředí jsou ozařovány z různých zdrojů. Jedná se o přírodní nebo umělé zdroje. Cs-137 je uměle vytvořený radioaktivní izotop, který se do přírodního prostředí dostal lidskou činností. Prvním zdrojem Cs-137 se staly jaderné pokusy a válečné použití jaderné pumy. Už v 60. letech minulého století, v souvislosti se zkouškami jaderných zbraní, bylo zjištěno ukládání cesia v povrchových vrstvách půdy. Při mírovém využití jaderné energie v jaderných elektrárnách dochází k haváriím s únikem radioaktivních látek. Dodnes jednou z nejhorších havárií byla havárie na jaderné elektrárně Černobyl. Tato havárie kontaminovala zejména Ukrajinu a přilehlé státy, ale i severní Evropu. Závažnost kontaminace povrchu území Evropy Cs-137 z havárie v Černobylu značně závisela na dešťových srážkách během průchodu kontaminovaných vzdušných mas přes naše území. Člověk není kontaminován radioaktivními prvky pouze při radioaktivním spadu, ale i po uplynutí delší doby od havárie. Lesní ekosystémy se ukazují jako místa, kde je deponováno nejvíce Cs-137. Cs-137 se může do lidského organismu dostat prostřednictvím potravního řetězce, protože Cs-137 má dlouhý poločas rozpadu (30 let). Dochází k jeho ukládání do svrchních vrstev půdy a odtud se prostřednictvím kořenového systému rostlin dostává do rostlin a hub.. Cílem bakalářské práce je stanovit a porovnat obsah Cs-137 ve vybraných komoditách v lesním ekosystému ve vybraných lokalitách na Šumavě pomocí polovodičové spektrometrie gama. Byla stanovena výzkumná otázka: Je obsah Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému v oblastech Šumavy významně rozdílný? Na základě konzultace na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost byly vytipovány oblasti, kde byl spad na Šumavě nejvyšší. Proto byly odebrány vzorky z oblasti Kvildy, Zadova a Churáňova. Dále byly některé komodity lesního ekosystému odebrány v lokalitách Bavorov, Svinětice a Baranaviči. Jde o vzorky půdy, mechu, kůry, šišek a lišejníků. Ovšem ne všechny komodity mohly být odebrány ve všech lokalitách, protože bylo odebíráno na malém území a ne všechny komodity se tam vyskytovaly. Pro stanovení hmotnostní aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích byla použita polovodičová spektrometrie gama. Získaná spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMAT. Rozmezí hodnot hmotnostní aktivity Cs-137 ve všech vzorcích se pohybuje od 3 do 700 Bq.kg-1. Nejvyšší aktivita byla naměřena u půdy, kde hodnoty dosáhly až 700 Bq.kg-1. Vysoká aktivita byla změřena i v mechu v lokalitě Kvilda, 513 Bq.kg-1. Vzorky smrkové kůry, šišek a lišejníků měly hodnoty hmotnostní aktivity nižší a v žádném z případů nepřesáhly hodnoty 300 Bq.kg-1. Odpovědí na výzkumnou otázku tedy je, že kontaminace Šumavy Cs-137 ve vybraných komoditách lesního ekosystému je výrazně nerovnoměrná.
|
|
|
Nezávislé monitorování ETE RC SÚJB České Budějovice, návrh nezávislého monitorování ETE za MÚ RC SÚJB České Budějovice
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR (vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků životního prostředí, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny ve složkách životního prostředí s pravidelnými intervaly týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity Cs je podle metodiky používána gamaspektrometrie s vyhodnocovacím programem Gamat. K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je shrnutí nezávislého monitorování ETE v letech 1999-2009 stanovení objemové, hmotnostní nebo plošné aktivity bodových vzorků životního prostředí z monitorovacích bodů SÚJB v okolí ETE. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
host ::
RSS.