|
|
Detection of Equilibrium Line Altitude (ELA) Changes from Remote Sensing Data; Case Study from the Cordillera Blanca, Peru
Paraj, Zsolt ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kropáček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat změny ledovců v Cordillera Blanca v období od roku 1987 do roku 2014. Tato diplomová práce zaměřuje pozornost na tři hory a jedenáct ledovců v severní části Cordillera Blanca. Vstupní data tvoří 29 Landsat scén (Landsat 4,5,7 a 8) a ASTER globální digitální výškový model verze 2. Poloautomatický klasifikační algoritmus je vytvořen na základě prahových hodnot zjištěných spektrální analýzou vybraných typů krajinného pokryvu v Cordillera Blanca. Kromě toho, výšková změna střední sněžné čáry (Equilibrium line altitude - ELA) je vypočtena pro všechny tři hory a jedenáct ledovců. Dále je počítána změna ledovců v závislosti na sklonu a aspektu. Výsledky této práce jsou prezentovány v podobě map, tabulek a grafů. Výsledky klasifikace jsou porovnány s GLIMS databází ledovců a s terénním měřením provedeném Mgr. Adamem Emmerem. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody snímků pořízených novým satelitem Landsat 8. Klíčová slova: DPZ, Landsat, klasifikace, mapování sněhu a ledu, ELA, Cordillera Blanca
|
|
|
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ různého prostorového rozlišení
Riedl, Martin ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Mikita, Tomáš (oponent)
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ vysokého a velmi vysokého prostorového rozlišení Abstrakt Cílem této práce je klasifikovat lesní vegetaci a vytvořit legendu (krajinný pokryv) pomocí dat velmi vysokého (World View - 2) a vysokého (Landsat - 8) prostorového rozlišení pro část území Národního parku Šumava. První část práce se zaměřuje na popis metod per - pixel klasifikace. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na satelitní data. U všech výsledků klasifikací je zjištěna přesnost. Další částí práce je popis lesnické legendy ÚHÚL a legendy Corine Land Cover. Pomocí družicových snímků (velkého rozlišení a velmi velkého rozlišení) klasifikovat lesní vegetaci pomocí klasifikačních metod. A dále vytvořit soubor map, který bude co nejvíce odpovídat realitě zájmového území Národního parku Šumava. Další informace jsou čerpány z lesních hospodářských plánů ÚHÚL.) Klíčová slova: klasifikace, Landsat - 8, World View - 2, Šumava, vegetační pokryv, Land Cover
|
|
|
Land-Cover classification of mountain ecosystem using image data with different spatial and spectral resolution
Minárčik, Miroslav ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent)
Klasifikácia krajinného pokryvu horských ekosystémov s využitím obrazových dát rôzneho priestorového a spektrálneho rozlíšenia Abstrakt Bakalárska práca je zameraná na klasifikáciu land cover západnej časti Krkonôš s využitím multispektrálnych snímok z družice WorldView-2 s priestorovým rozlíšením 2 m a z družice Landsat 8 s priestorovým rozlíšením 30 m. Cieľom práce bolo porovnanie výsledkov riadenej klasifikácie Maximum Likelihood a Support Vector Machine a neriadenej klasifikácie ISODATA pre obidve snímky. Najlepší výsledok klasifikácie bol dosiahnutý pre snímku WorldView-2 s využitím klasifikácie Maximum Likelihood (celková presnosť 73,1 %). Pre snímku Landsat bol dosiahnutý najlepší výsledok s využitím klasifikácie Support Vector Machine (celková presnosť 70,78 %). Kľúčové slová: Krkonoše, WorldView-2, Landsat 8, klasifikácia, multispektrálna snímka
|
|
|
Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka
Outrata, David ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
1 Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat změny krajinného pokryvu ve dvou územích ovlivněných činností armády, vojenským újezdem Brdy a bývalým vojenským újezdem Ralsko, mezi lety 1986, 1998 a 2011. Bylo použito algoritmu řízené klasifikace Maximum Likelihood a satelitních snímků Landsat 5. V rámci práce byla též zkoumána využitelnost snímků Landsat CDR, s aplikovanými atmosférickými korekcemi. Referenčními daty pro zisk kontrolních dat byly barevné a černobílé letecké snímky. Klasifikační systém obsahoval osm tříd přizpůsobených zkoumaným územím. Byla provedena klasifikace družicových snímků obou zkoumaných území za roky 1986, 1998 a 2011, přičemž celková přesnost klasifikace se pohybovala od 80,45 % do 90,02 %. S těmito daty bylo dále pracováno, a byly sestaveny tabulky a grafy ukazující rozlohu jednotlivých land cover tříd v daných časových horizontech. Výstupem jsou též mapy krajinného pokryvu, mapy změn a mapy stabilní krajinného pokryvu. Potvrdil se předpokládaný trend, že se v bývalém vojenském újezdu Ralsko po opuštění armádou krajinný pokryv významně změnil, oproti tomu ve stávajícím vojenském újezdu Brdy byly změny spíše menší. Klíčová slova: změny krajinného pokryvu, řízená klasifikace, Landsat, Landsat CDR, vojenské újezdy, Brdy,...
|
|
|
HODNOCENÍ POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM DRUŽICOVÝCH A LIDAROVÝCH DAT
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Bartaloš, Tomáš (oponent)
Hodnocení poškození lesních porostů s využitím družicových a lidarových dat Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření metodického postupu vhodného pro hodnocení poškození lesních porostů ve vybrané oblasti Národního parku Šumava při kombinaci multispektrálních a lidarových dat. Lesy v této oblasti jsou silně poškozené především díky přemnožení lýkožrouta smrkového a nacházejí se zde jak zdravé, tak poškozené lesní porosty. Na základě tohoto metodického postupu bude rozlišen o něco vyšší počet klasifikačních tříd (5 tříd), než který je uváděn ve většině odborné literatury. V práci byl použit zaostřený multispektrální snímek SPOT, multispektrální snímek Landsat a data z leteckého laserového skenování s malou hustotou bodů. Dílčím úkolem bylo z dat LLS získat informaci o výšce lesního porostu v podobě rastru. Lesní porosty byly klasifikovány metodou objektově orientované klasifikace, která zahrnovala nejprve segmentaci a poté tvorbu klasifikační báze. Do klasifikace vstupovala kromě spektrální informace také informace o průměrné výšce vegetace získaná z dat LLS. Lesy byly klasifikovány celkem do 5 tříd a přesnost obou klasifikací byla hodnocena pomocí chybové matice a kappa koeficientu. Klasifikace snímku SPOT dosáhla hodnoty kappa koeficientu 68,5 % a u klasifikace snímku Landsat se hodnota...
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Součková, Jana (oponent)
Hodnocení změn land cover v Českém Švýcarsku pomocí dat DPZ Abstrakt Cílem této práce bylo klasifikovat krajinný pokryv v Národním parku České Švýcarsko z dat družice LANDSAT (1999, 2002, 2009), FORMOSAT (2006) a QuickBird (2009). Vlastnosti těchto dat jsou v práci popsána. Pro zjištění tříd land cover byla použita metoda neřízené klasifikace v programu Geomatica. Vytvořené třídy byly sloučeny do pěti výsledných tříd. Hodnocena byla také přesnost klasifikace, která ukázala, že výsledky příliš neodpovídají skutečnosti zejména u typů lesa. Výsledky klasifikace byly vyhlazeny nízkofrekvenčním filtrem a převedeny do vektorové podoby v programu ArcGIS. Dále byly pro roky 2006 a 2009 spočteny vegetační indexy NDVI a LAI, které ukázaly, že nejhustější vegetace je v oblasti listnatých lesů. Změny krajinného pokryvu byly hodnoceny dvěma způsoby. Nejprve byly zjištěny podíly jednotlivých tříd land cover ve všech časových horizontech. Druhým způsobem byl překryv vrstev provedený v programu ArcGIS. Překryv byl proveden mezi lety 1999 a 2002 a mezi lety 1999 a 2009. Nejvíce změn bylo zjištěno mezi jehličnatými a smíšenými lesy. Tyto změny jsou však způsobeny spíše nepřesností v klasifikaci. Klíčová slova: land cover, České Švýcarsko, les, Landsat, Formosat, QuickBird
|
|
|
Význam vegetace v utváření klimatických charakteristik v městské zástavbě
MARVALOVÁ, Jindra
Tepelný ostrov města je fenomén rozdílných teplot ve městech ve srovnání s okolní krajinou. Intenzitu tohoto jevu lze ovlivnit přítomností vegetace ve městech. V práci je hodnocen vliv vegetace na mikroklima v různých částech města České Budějovice na základě vyhodnocení multispektrálních snímků družice Landsat a termálních snímků, které byly pořízeny termokamerou in-situ, a jejich statistickém zpracování. Výsledky práce prokazují statisticky významné rozdíly v povrchových teplotách v různých oblastech města s odlišným zastoupením vegetace. V oblastech s vysokým zastoupením vegetace jsou povrchové teploty výrazně nižší než v oblastech bez vegetace. Stejně tak jsou výrazně nižší teploty vybraných vegetačních povrchů v porovnání s antropogenními povrchy, a to minimálně o 9 °C.
|
|
| |
|
|
Hodnocení změn funkčnosti drenážních systémů orných půd Vysočiny na základě obrazové analýzy časových řad multispektrálních satelitních snímků
ŠTEFL, Jan
V ČSR bylo odvodněno 1 078 000 ha zemědělské půdy. Drenážní systémy, nacházející se na těchto plochách, jsou dnes na konci své životnosti, čemuž přispěla i nedostatečná údržba těchto systémů. Tato práce se zabývá hodnocením změn funkčnosti drenážních systémů orných půd Vysočiny. Na zkoumaném území Kraje Vysočina (mimo okresu Pelhřimov) byly náhodně vybrány testovací plochy, kde drenážní systémy zabírají 25 75% výměry půdního bloku a na nichž byla provedena analýza pomocí vegetačních a vlhkostních indexů. Jako podkladové materiály pro vegetační a vlhkostní indexy posloužily snímky ze satelitů Landsat. Cílem bylo zjistit, zda se liší vitalita vegetace a vlhkostní index půdy v části pozemku s drenážním systémem a bez drenážního systému.
|
host ::
RSS.