|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens
STREJČKOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo zjistit připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení potenciální mimořádné události radiačního charakteru. Náplní bakalářské práce je zmapovat odbornou, materiální a technickou připravenost. Teoretická část se zabývá charakteristikou integrovaného záchranného systému, mimořádných událostí, ionizujícím zářením a v neposlední řadě přednemocniční neodkladnou péčí o ozářené osoby. Praktická část bakalářské práce zjišťovala míru připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jak v rovině odborné, tak v rovině materiálně technické. V práci byly stanoveny dvě hypotézy, H1: "Zdravotničtí záchranáři mají znalosti o ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.," a H2: "Zdravotnická záchranná služba disponuje materiálně technickým vybavením pro ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens." K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník a realizován dotazníkový průzkum. Bylo provedeno statistické šetření pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník se sestával z uzavřených otázek. Obsahoval 11 otázek informativního charakteru, 9 otázek zaměřených na problematiku ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens a 4 otázky zaměřené na materiálně technickou vybavenost zdravotnické záchranné služby. Na otázky zaměřené na znalosti respondentů byly poleženy 3-5 možných odpovědí, z nichž pouze jedna byla správná. Data byla shromážděna v průběhu měsíce března 2017. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 60 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 42 respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že znalosti zdravotnických pracovníků v této oblasti jsou podprůměrné. Aritmetický průměr u znalostí činil 5,79 bodů z 9, u materiálně technické vybavenosti činil 1,79 bodů z 2. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že cíle diplomové práce byly splněny. Hypotéza č. 1 byla zamítnuta a hypotéza č. 2 přijata.Přínosem bakalářské práce je především zhotovení základního uceleného přehledu o připravenosti a materiálně technickém zabezpečení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy na zásah při chemické hrozbě v metru
TEJKL, Miroslav
Cílem této diplomové práce je analyzovat připravenost Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (dále jen ZZS HMP) na chemický útok v metru. Teoretická část práce uvádí obecné informace o chemickém terorismu a jeho řešení integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část je zaměřena na postupy vyplývající ze Společné typové činnosti složek IZS při společném zásahu - Reakce na chemický útok v metru (dále jen STČ 13/IZS). Aby byly naplněny cíle, byl tento dokument podroben obsahové analýze. Dále se práce zaměřila na vyhodnocení nasazení ZZS HMP do cvičení Metro 2014, jejímž úkolem bylo procvičit postupy a společné nasazení složek IZS a subjektů podle STČ 13/IZS. Pro komplexnost vyhodnocení připravenosti byly výsledky doplněny o analýzu metodou SWOT, ze které vyplynuly další využitelné poznatky. Všechny závěry jsou přehledně uvedeny v tabulkách a je s nimi uceleně pracováno ve smyslu návrhu nových opatření a doporučení, které by zvýšily připravenost ZZS HMP na chemický útok v metru. Cíl práce zhodnotit úroveň připravenosti a předat krizovému managementu organizace závěrečný protokol se zjištěnými nedostatky byl naplněn. Hlavním přínosem diplomové práce jsou pak doporučení na posílení krizové připravenosti ZZS HMP. Dále práce přináší nové odborné poznatky do řešené problematiky.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata
KADLEC, Josef
Bakalářská práce na téma "Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata," se zaměřuje na postupy a znalosti zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči o neurotraumata. Celosvětově jsou neurotraumata nejvýše na žebříčku příčin smrti u dětí a dospělých do 45 let. Tato statistika vypovídá o důležitosti včasné a profesionální přednemocniční neodkladné péče. V práci byl uplatněn kvalitativní výzkum, stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Metodou sběru byly polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři v Kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Cíli práce bylo zmapovat znalosti a postupy záchranářů v péči o neurotraumata a porovnat je v obou krajích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pracovníci zdravotnické záchranné služby na pozici zdravotnický záchranář nejsou dostatečně školeni a informováni v péči o tyto stavy. V rozhovorech uváděli nepřesné informace a jejich postupy nebyly přesvědčivé. Výzkumem bylo také zjištěno, že postupy respondentů v obou krajích se nijak zásadně neliší. Za vedlejší výsledek výzkumu může být považován také fakt, že v Kraji Vysočina je velmi obtížná spolupráce s pracovišti následné nemocniční péče. Jedná se konkrétně o traumacentra s neurochirurgickým pracovištěm přístupným 24 hodin denně. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že dosavadní systém vzdělávání záchranářů je nedostačující a bylo by vhodné ho zlepšit.
|
|
|
Ochrana zdravotnického operačního střediska ZZS Plzeňského kraje jako prvku kritické infrastruktury
HRDLIČKA, Pavel
Cílem bakalářské práce je posoudit stav ochrany prvku kritické infrastruktury, v tomto případě zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. V ní se nejprve zaměříme na situace přímého ohrožení budovy na podkladě mimořádné události či krizové situace, které vycházejí z analýzy rizik. Tato analýza rizik je součástí Krizového plánu Plzeňského kraje, jehož zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Na podkladě místního šetření budou posouzena stávající opatření v kontextu s již existujícími dokumenty, tedy zejména se zpracovaným plánem krizové připravenosti. Tato nejpravděpodobnější "klasická rizika" budou podrobněji rozvedena včetně pro některé tyto události následující evakuace. Bakalářská práce se v další části cíleně zaměří na "novodobé hrozby", a to zejména na narušení kybernetické bezpečnosti, s posouzením stávajícího stavu zálohování informačních systémů a vlastního zabezpečení, uchování a zálohování elektronických dat. Provedením analýzy současného hardwarového a softwarového vybavení zdravotnického operačního střediska a příslušné síťové infrastruktury budou identifikovány konfigurace jednotlivých prvků, jejich vzájemné vztahy a hlavně jejich zabezpečení. V případě zjištění nevyhovujícího stavu budou navržena příslušná nápravná opatření. Přínosem této bakalářské práce bude zařazení výsledku šetření týkající se kybernetické bezpečnosti do současného plánu krizové připravenosti, který tuto problematiku zatím neobsahuje. Výsledky a závěry bakalářské práce tedy budou využity ke zvýšení krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, a to ve smyslu ochrany prvku kritické infrastruktury.
|
|
|
Jeden namísto šesti: má centralizace operačního řízení zdravotnické záchranné služby vliv na kvalitu péče?
Bradna, Jan ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Franěk, Ondřej (oponent)
Diplomová práce ve své teoretické části popisuje proces sledování a řízení kvality v prostředí zdravotnického operačního střediska a detailně se zabývá jednotlivými parametry kvality péče, používanými v prostředí operačního řízení zdravotnické záchranné služby. Empirická část je případovou studií, zabývající se posouzením dopadů rozsáhlé systémové změny operačního řízení Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje na kvalitu poskytované péče. V průběhu prvního pololetí 2011 byla provedena první fáze centralizace zdravotnických operačních středisek záchranné služby ve Středočeském kraji. Postupně byla do jednoho pracoviště sloučena čtyři oblastní zdravotnická operační střediska. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se tato změna projevila na kvalitě poskytované péče. Observační retrospektivní studie zahrnuje data, získaná na identickém území za dvě ekvivalentní časová období. Skupina A obsahuje data z období půl roku před a skupina B data z období půl roku po centralizaci. V obou skupinách jsem porovnával klíčové parametry kvality: dobu čekání volajícího na obsloužení; dobu zpracování tísňové výzvy; bezpečnost klasifikace a indikace tísňových výzev; poskytování telefonických instrukcí volajícím a vhodné využívání výjezdových skupin v okolí bývalých hranic sloučených oblastí. Z provedeného...
|
|
|
Technické podmínky přechodu Zdravotnické záchranné služby na normu Evropské unie
Hřebík, Milan ; Špunda, Miloslav (vedoucí práce) ; Danda, Jiří (oponent)
V roce 2010 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR, která mimo jiné upravuje požadavky na vybavení zdravotnických vozidel. Tak došlo k implementaci evropské normy do českých právních předpisů. V práci jsou popsány problémy aplikace normy do výroby vozidel, systém ověřování a dokládání shody konstrukce vozidel a jejich vybavení zdravotnickými prostředky v souladu s normou. Je hodnocen přínos pro bezpečí pacienta a kvalitu péče v systému zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Kardiopulmonální resuscitace a využití speciální přístrojové techniky
KUBAL, Lukáš
Tématem této bakalářské práce bylo spojení problematiky kardiopulmonální resuscitace a speciální přístrojové techniky, která je s neodkladnou resuscitací v přednemocniční neodkladné péči spojená. Za cíl jsem si stanovil zjištění praktické aplikace a zmapovaní odborných znalostí týkající se použití speciální přístrojové techniky při provádění kardiopulmonální resuscitace u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester.Teoretická část této práce byla rozdělena na dvě části. První se věnuje přístrojové technice, která se využívá v souvislosti s neodkladnou resuscitací a legislativním normám, které provozovatelům záchranných služeb v České republice určují, jaké minimální vybavení musí obsahovat jejich vozy v přednemocniční neodkladné péči. Druhá část teoretické práce je věnována problematice kardiopulmonální resuscitace. Zde je představena základní i rozšířená verze neodkladné resuscitace v přednemocniční neodkladné péči a základní změny mezi doporučenými postupy pro neodkladnou resuscitaci z roku 2010 a 2015.Praktická část obsahuje přepsané rozhovory s odborníky z praxe, které byly získány kvalitativní metodou polostrukturovaných rozhovorů. Jako vybraný soubor v této práci byli zvoleni zdravotničtí záchranáři, všeobecné sestry a lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 6 respondentů. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek na téma praktické aplikace, interpretace hodnot a také vlastních zkušeností se speciální přístrojovou technikou spojenou s neodkladnou resuscitací. Z výzkumu této práce vyplynulo, že zdravotničtí pracovníci nemají problém s interpretací údajů, které jim tato technika dává k dispozici. V některých případech nastává problém s využitím techniky nebo rozdílných názorech na samotnou aplikaci mezi pracovníky z jednotlivých výjezdových stanovišť. Dále bylo zjištěno, že nikdo není spokojený s proškolováním a množstvím informací, které jim poskytuje zaměstnavatel, neboť všichni respondenti vyhledávají informace o technice nad rámec svých pracovních povinností.Jako přínos této práce vidím stručný přehled techniky, se kterou pracují nelékařští zdravotní pracovníci během neodkladné resuscitace. V práci je shrnuto vše od popisu základních hodnot až po samotnou aplikaci přístrojů.
|
|
|
Střední zdravotnický personál ve vztahu k odbornému dohledu u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
SPÁČILIK, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly v rámci dohledu poskytovaného na zdravotnických záchranných službách Jihočeského kraje. Pro potřeby výzkumu se tato bakalářská práce úzce zaměřuje na Zdravotnickou záchrannou službu v Českých Budějovicích, Písku, Krumlově a Milevsku. Je koncipována především jako upozornění na velkou rozmanitost přístupů k odbornému dohledu a vyvíjí snahu o zlepšení tohoto stále se prohlubujícího problému, a to nejen v oblasti Jihočeského kraje. Teoretická část se dělí na dva hlavní celky. První je věnován především důležitosti odborného dohledu a důvodům, proč je tak významnou součástí profese zdravotnického záchranáře. Druhý celek se zabývá zejména možnostmi a inovacemi, které jsou v rámci odborného dohledu možné a na některých místech, především v zahraničí, jsou prováděny. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tato část je doplněna krátkým znalostním testem. Výzkumný soubor tvořili respondenti z řad Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích, Písku, Krumlově a Milevsku. Na každém výjezdovém pracovišti byli respondenti zvoleni jak z řad mužů, tak z řad žen bez ohledu na věk nebo dosažené vzdělání. Nejzajímavější byly odpovědi čerstvých absolventů, kteří mají s odborným dohledem nejaktuálnější zkušenosti. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že všichni respondenti hodnotí poskytování odborného dohledu za prospěšné v rámci získání jistoty ve vykonávání činností, ke kterým má zdravotnický záchranář kompetence, a to jak v činnostech, které provádí s indikací lékaře, tak v těch, které může vykonávat bez indikace lékaře. Přes zřejmou prospěšnost vykonávání odborného dohledu členové Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nemají dostatečné teoretické znalosti o odborném dohledu. Převážná část respondentů si spojuje odborný dohled pouze s dohledem a školením, které jim je nebo bylo poskytnuto po dobu nástupní praxe. Dále bylo na základě výzkumu zhodnoceno, že odborný dohled je v rámci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje vykonáván odlišně. Na některých výjezdových stanovištích je aplikace odborného dohledu respondenty hodnocena jako naprosto nedostatečná, naopak na jiných výjezdových stanovištích je poskytnutý odborný dohled hodnocen velmi pozitivně. Závěrem je potřebné připomenout, že odborný dohled je velmi důležitou součástí profesního života zdravotnického záchranáře nebo všeobecné sestry pracujících ve zdravotnické záchranné službě, proto by se mu měla věnovat náležitá pozornost.
|
|
|
Problematika výjezdů zdravotnické záchranné služby u lidí bez domova.
JANČOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce předkládá pojednání o problematice bezdomovectví z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části se zabývám přednemocniční neodkladnou péčí, s ní spojenou etikou a bezdomovectvím, jako nejextrémnější formou sociálního vyloučení. Dále v teoretické práce popisuji zdravotní stav bezdomovců a jejich vzájemný vztah se zdravotnickým personálem. Praktickou částí práce je kvalitativní výzkum, který byl prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři. Výzkum probíhal od prosince 2014 do března 2015. Respondenti byli vybráni metodou snowball sampling, respondentů bylo osloveno deset. Přepis rozhovorů je uveden v praktické části. Tyto rozhovory byly také pro větší přehlednost zpracovány do několika tabulek. V příloze je k vidění soupis otázek, které byly respondentům pokládány. Cílem výzkumné části práce bylo zjistit indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby k lidem bez domova a v čem vidí zdravotničtí záchranáři specifičnost při práci s bezdomovci. Z rozhovorů vyplynulo, že nejčastějšími indikacemi výjezdů zdravotnické záchranné služby k lidem bez domova jsou intoxikace alkoholem a úrazy. Výzkumem bylo také zjištěno, že pro zdravotnické záchranáře není práce s bezdomovci stresující, ale většina se shoduje, že jim je práce s lidmi bez domova nepříjemná. Poukazují hlavně ebrietu u bezdomovců, na nízkou úroveň osobní hygieny a také se obávají přenosu infekčních a parazitárních nemocí. Zajímavým faktem je také to, že zdravotničtí záchranáři se s bezdomovci setkávají nejméně jednou do měsíce. Smyslem této bakalářské práce bylo poukázat na stále častější problematiku bezdomovectví, které nemá řešení pouze v poskytování sociálních služeb lidem bez domova. Ale je nutné, aby vzniklo komplexní řešení tohoto fenoménu, které bude zahrnovat i zdravotní péči.
|
|
|
Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence
KLÍMA, Dominik
Názvem bakalářské práce je: Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence. Zabývá se proto problematikou kompetencí, které v současné době zdravotničtí záchranáři mají, ale také jejich názory na možné rozšíření. V teoretické části práce je definován integrovaný záchranný systém, jehož součástí je také zdravotnická záchranná služba. Je zde nastíněna historie, činnosti a také poskytovatelé ZZS. Dále se zabývá rozdělením a typy výjezdových skupin, technickým a materiálním vybavením vozidel. V neposlední řadě jsou zde zmíněny kompetence, které v současné době má zdravotnický záchranář, a také specializace v urgentní medicíně, kterou se kompetence rozšiřují. V praktické části práce byla použita kvalitativní metoda výzkumu. Sběr dat byl proveden za pomoci polostandardizovaných rozhovorů s osmi zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Součástí výzkumu bylo zmapovat znalost kompetencí v oboru zdravotnického záchranáře a zjistit názory na jejich případné rozšíření. S tím související spolupráce s lékařem na jednotlivých výjezdech. Výzkumný soubor byl podmíněn pouze délkou praxe, kterou si respondenti prošli v rámci svého povolání. Výzkumná otázka byla směřována ke konkrétním možnostem, které by zdravotničtí záchranáři uvítali oproti současným. Cílem práce bylo zjistit jaký názor mají zdravotničtí záchranáři na současné kompetence v rámci své profese. Dílčím cílem bylo pak, jaké názory mají na rozšíření kompetencí. Ze získaných a zpracovaných rozhovorů vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři jsou převážně spokojeni se současnými možnostmi. Rozšíření kompetencí z jejich pohledu by se týkalo takových částí, při kterých hrozí nejmenší riziko ohrožení pacienta či případných komplikací při léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Názory na rozšíření kompetencí se opíraly hlavně o větší zodpovědnost, která by v případě rozšíření nastala.
|
host ::
RSS.