|
|
Traditional Czech and British Fairy Tales - The Most Obvious Analogies
Dražková, Michaela ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat, jestli české a britské pohádky vykazují analogie z hlediska motivů a struktury vyprávění. Teoretická část objasňuje původ pohádek v obou zemích a předkládá definice tradiční pohádky a její funkce. Praktická část začíná analýzou jednotlivých stylů psaní autorů Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, Josepha Jacobse a Oscara Wilda, kteří jsou považovány za hlavní představitele tradiční pohádky, a tak jejich díla umožňují podrobné srovnání. Následně se autorka soustředila na rozbor tradičních pohádek obou literatur. Vedle shodných rysů srovnání ukázalo i řadu rozdílů. Klíčová slova Pohádky, analýza, styl psaní, dětská literatura, analogie, odlišnosti, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Joseph Jacobs, Oscar Wilde, motivy, vyprávění
|
|
|
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století
Boudová, Jitka ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Národopisné aspekty v obrazné konceptualizaci prostředí v české próze 19. století Bakalářská práce se věnuje včleňování národopisného prvku do české literatury devatenáctého století. Nastiňuje situaci, která byla základem pro růst a podobu literatury se zaměřením na práci s národopisným materiálem. Problém následně konkretizuje na příkladu činnosti Boženy Němcové. Popisuje její práci s národopisnými prvky a věnuje se podobě prvku uplatněného ve ztvárnění prostředí v povídce Chyže pod horami. KLÍČOVÁ SLOVA česká literatura 19. století, národopisný prvek, Božena Němcová, Chyže pod horami
|
|
|
Translatologická analýza vybraných litrárních textů přeložených z češtiny do japonštiny.
Abbasová, Veronika ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této práce je translatologická analýza japonských překladů tří významných děl české literatury: dramatu R.U.R. Karla Čapka, románu Babička Boženy Němcové a básnické sbírky Maminka Jaroslava Seiferta. Překlady zde analyzované pořídili: Kei Kurisu (první z překladů R.U.R., Babička) Čino Eiiči (druhý z překladů R.U.R.) a Itaru Iidžima (Maminka). Při analýze se opírám o dvě různé koncepce: koncepci Jiřího Levého a Petera Newmarka. Soustřeďuji se jak na překladové jevy typické pro jednotlivé literární žánry (drama, próza a poezie), tak na jevy, které jsou těmto literárním žánrům společné (případy neporozumění originálu, případy interpretace ve smyslu/proti smyslu originálu apod.).
|
|
|
Ediční zásahy do vybraných pohádek Boženy Němcové v 19. a 20. století
Havrlantová, Markéta ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá edičními úpravami ve třech vybraných pohádkách Boženy Němcové (Chytrá horákyně, Čert a Káča, O hloupém Honzovi). Podkladový materiál tvoří 40 vydání, přičemž nejstarší z nich je text prvního vydání (vycházelo 1845-1847), nejmladší je text vydaný v roce 2009. Ve všech podkladových textech jsou označena místa, kde byly provedeny ediční úpravy vzhledem k prvnímu vydání. Plné znění vybraných pohádek ve 40 edicích včetně označení edičních úprav je k dispozici na přiloženém CD (330 stran materiálu). Vlastní práce je rozvržena do šesti základních oddílů. V úvodním oddíle popisujeme zejména výběr materiálu a metodu jeho zpracování. Druhá kapitola je věnována vybraným pravopisným otázkám, především změnám v kladení vykřičníků a středníků či psaní j u pomocného slovesa být v préteritu (šel sem / šel jsem). Ukazuje se, že (ne)psaní j u pomocného slovesa být má stylovou platnost a pomáhá charakterizovat řeč jedné z postav. Většina editorů však převádí všechny tvary slovesa být na variantu s j na začátku, čímž se stylistická distinkce ztrácí. Ve třetí kapitole se zabýváme morfologií, zejména edičními zásahy do vybraných slovesných tvarů. Jednotlivá témata podkapitol jsou supinum, přechodníky, minulý kondicionál a slovesné časy. Zjišťujeme, že ve vydáních od roku 1989 jsou texty...
|
|
|
Žádná růže nekvete celý rok: Obraz Viktorky v Babičce Boženy Němcové
Fojtíková, Jiřina ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato práce nachází svůj smysl v interpretaci obrazu Viktorky v Babičce Boženy Němcové jako autonomního tematického protikladu, který je schopen prostřednictvím literárního textu komunikovat se čtenářem podobně silně jako tradičně priorizovaný obraz babičky. Příčinou jisté sekundárnosti Viktorčina tématu byla skutečnost, že odborná recepce tohoto díla po dlouhou dobu směřovala mnohem spíše k idylickému nebo idylizujícímu přístupu. To je ale pouze jeden z interpretačních způsobů nebo, přesněji řečeno, jeho jedna strana. Tou druhou, relativně donedávna přehlíženou, je prostor, který autorka věnovala postavě Viktorky. V narativní a sémantické struktuře díla se projevuje tematická duálnost lidské lásky, která spíše text Babičky rozděluje, a protiklady obou výše uvedených ženských postav zvýrazňuje, než aby jejich zobrazené kontury mírnila v "harmonizující" kompozici. K tomuto tematickému zvýraznění podle mého posouzení přispívají především prostorové a časové souvislosti, které čtenáři zpřítomňují babiččino "štěstí" i Viktorčino "neštěstí". Interpretace, kterou předkládám, prochází čtyřmi částmi: První a druhá se vztahují k předmětnému textu Boženy Němcové; třetí a čtvrtou, relativně významově samostatnou, tvoří básnická skladba Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce a filmová adaptace Babička scenáristy Františka...
|
|
|
Srovnávací studium pohádek - Božena Němcová, Karel Jaromír Erben a bratří Grimmové
BUCHAROVÁ, Milena
Tato bakalářská práce se zabývá pohádkovou tvorbou Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a okrajově tvorbou bratří Grimmů. Je rozdělena do tří kapitol, a to na teoretickou, praktickou a interpretační část. Teoretická část se zabývá žánrovou charakteristikou pohádky, teoriemi vzniku pohádek a její klasifikace, klasifikací pohádek jako specifického žánru a uzavírá ji kapitola o Franku Wollmanovi. Praktická část se zabývá metodami tvorby Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a bratří Grimů. Poslední interpretační část se zabývá rozborem pohádky, Tři zlaté vlasy děda Vševěda.
|
|
|
Typologie a charakteristika ženských postav ve vybraných dílech G. Sandové a B. Němcové
SEDMÍKOVÁ, Kristýna
Práce se zaměří na život a tvorbu spisovatelek G. Sandové a B. Němcové jakožto průkopnic žen v literatuře v polovině 19. století. Základním cílem je charakterizovat a srovnat ženské postavy ve vybraných dílech obou autorek. Zároveň se práce pokusí o typologizaci a tematické vymezení zvolených hrdinek a určit jevy, které jsou dílům společné a rozdílné. Konkrétně se bude jednat o díla G. Sandové Consuela a Valentina, z díla B. Němcové práce bude analyzovat Divou Báru, Chýži pod horami, V zámku a podzámčí, Rozárku a Barušku. Práce se rovněž pokouší určit, zda mezi spisovatelkami existovalo vnější propojení, tj. jaká byla míra inspirace textů G. Sandové ze strany B. Němcové.
|
|
|
Pohádky Elišky Krásnohorské
METELCOVÁ, Lenka
Cílem bakalářské práce je vytvořit bibliografii pohádek E. Krásnohorské, následně zmapovat dobový ohlas a literárněhistorické hodnocení jevu. Vlastní analýzou jsem stanovila typ pohádek Krásnohorské, a to porovnáním s normami pohádky folklórní (na základě metodologie Proppovy) a dále srovnala Krásnohorskou s předními českými pohádkáři - Erbenem a Němcovou a dále pak s dánským pohádkářem H. Ch. Andersenem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.