|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
VRŠNÍKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Dílčím cílem je provést modifikaci školního vzdělávacího programu pro žáky se zrakovým postižením. Cílem této bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek představit význam tělesné výchovy pro optimalizaci rozvoje všech složek osobnosti žáka se zrakovým postižením a vytvořit modifikaci závazného vzdělávacího obsahu předmětové oblasti Člověk a zdraví (Tělesná výchova) pro žáka se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy. Tato práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zpracování teoretických východisek, jejichž tématem jsou žáci či děti se zrakovým postižením. Konkrétně se v literární rešerši věnuji zrakovému postižení, jeho definici a klasifikaci. Dále teoretická část představuje specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením, jeho motorický, psychický, kognitivní vývoj a rozvoj samostatného pohybu a prostorové orientace. Dalším tématem teoretické části je raná péče a systém vzdělávání dětí se zrakovým postižením, s důrazem na význam tělesné výchovy a pohybových aktivit u dětí se zrakovým postižením. Poslední velkou kapitolou teoretické části bakalářské práce jsou pak vybrané pohybové a sportovní aktivity vhodné pro děti se zrakovým postižením, jako jsou atletika, plavání, lyžování, cyklistika, goalball a showdown. Praktická část se věnuje samotné modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy v Českých Budějovicích. V první části jsou uvedeny cíle práce a metodika výzkumu. Dále následuje shrnutí výsledků kvalitativního šetření, modifikace školního vzdělávacího programu a závěr. Mezi výzkumné metody použité v této bakalářské práci patří analýza dokumentů a rozhovor. Rozhovor byl veden s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Na základě šetření byl vypracován modifikovaný školní vzdělávací program pro tělesnou výchovu, navržené modifikace jsou charakteru materiálního, personálního, didaktického a metodologického. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z analýzy dokumentů a literatury, a rozhovoru vedeného s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Bakalářská práce by měla sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost a mít praktickou využitelnost pro pedagogy a následně pro žáky se zrakovým postižením integrované v základní škole v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Úloha informačních a komunikačních technologií v prostorové orientaci jedinců se zrakovým postižením
ŠTÁDLEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením. V důsledku limitované zrakové percepce mají tyto osoby značně ztíženou samostatnou mobilitu, což negativně ovlivňuje jejich samostatnost a následně i kvalitu života. Vzniklé bariéry překonávají osoby s narušeným zrakovým vnímáním za pomoci bílé hole a podobných tradičních kompenzačních pomůcek, ovšem pomoci jim mohou i informační a komunikační technologie, jejichž vývoj za posledních dvacet let zasáhl i do této oblasti. Cílem práce je vytvořit ucelené uspořádání teoretických poznatků o problematice prostorové orientace a samostatného pohybu s účastí informačních a komunikačních technologií. Dílčími cíli je analyzovat služby související se samostatnou mobilitou, které poskytuje Navigační centrum SONS ČR a zmapovat posun v oblasti samostatného pohybu s účastí IT technologií z pohledu osob se zrakovým postižením. Práce se skládá z teoretické, praktické a přílohové části. Teoretická část je sestavena ze tří kapitol. První z nich věnuje pozornost obecně zrakovému postižení, jeho vymezení, členění zrakových vad podle typu, stupně, doby a příčiny vzniku. Na konci první kapitoly popisuji také kompenzaci zrakového vnímání, které kompenzují ostatní smysly, především hmat a sluch. V druhé kapitole jsou charakterizovány specifika prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, její metodika, tedy prvky prostorové orientace a samostatného pohybu, technika dlouhé hole a orientační analyticko syntetická činnost, v závěru je popsaná také výchova a rozvoj samostatné mobility. Poslední kapitola teoretického oddílu se zaměřuje na kompenzační pomůcky pro samostatnou mobilitu s důrazem na informační a komunikační technologie. Praktická část je realizována prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu a člení se do dvou oddílů. Prvním z nich je analýza služeb poskytovaných Navigačním centrem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, do nichž patří telefonická linka, plánování cest, online navigace a pomoc v nouzi. Doplňkovou technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s osobami se zrakovým postižením s cílem analýzy používaných kompenzačních pomůcek, informačních a komunikačních technologií pro účely samostatného pohybu a zmapování vývoje těchto pomůcek z pohledu uživatelů. Výzkumný soubor pro rozhovory tvoří tři nevidomí jedinci, kteří se při samostatné mobilitě nemohou spoléhat na zrakovou kontrolu a jsou tak odkázáni na užívání kompenzačních pomůcek. Ze závěru zkoumání vyplývá, že nejvýznamnější pomůckou při samostatném pohybu zůstává tradičně bílá hůl, vedle ní ovšem zastávají velký význam i informační a komunikační technologie a to především VPN vysílačka, kterou se ovládají informativní majáčky a zjišťují se různé informace např. na zastávce či prostředcích městské hromadné dopravy apod. Stále větší význam zastávají mobilní telefony s hlasovým výstupem, které se pořád rozvíjí. Díky přístupu na internet zde může jedinec najít dopravní spojení nebo se za pomoci GPS navigace vydat do zcela neznámého prostředí. Podle názorů respondentů jsou pomůcky velmi dobře dostupné a stále se rozvíjejí. Varují ovšem před dotykovými displeji telefonů, s nimiž může být manipulace pro některé uživatele velmi náročná až nemožná. Služby Navigačního centra SONS ČR se dle respondentů v důsledku zpoplatnění nevyplatí. Práce může poskytnout zpětnou vazbu pro organizace a firmy zprostředkovávající služby a pomůcky týkající se prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením. V upravené formě může sloužit také jako informační materiál o dostupných pomůckách a službách pro vymezené cílové skupiny.
|
|
|
Socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání.
SOBOTOVÁ, Kateřina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem socializace žáků se zrakovým postižením staršího školního věku se zaměřením na specifika volby povolání u žáků se zrakovým postižením. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol, přičemž první je zaměřena na zrakové postižení a jeho klasifikaci, druhá se zabývá vývojovým obdobím staršího školního věku a popisuje specifika tohoto období u dětí se zrakovým postižením. Třetí kapitola se ve stručnosti věnuje problematice socializace z obecného hlediska a poté ve vztahu ke zrakovému postižení a čtvrtá, závěrečná kapitola teoretického bloku, se zaměřuje na systém vzdělávání a profesní přípravy dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením, zvláštní pozornost je pak věnována problematice kariérového poradenství a volbě povolání těchto žáků. Obecným cílem, stanoveným pro teoretická východiska této bakalářské práce, je zmapování specifik socializace žáka se zrakovým postižením staršího školního věku ve vztahu k volbě povolání. V praktické části pak pomocí kvalitativního šetření reflektovat současnou situaci kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením ve vybraných školských a poradenských zařízeních a nastínit, jaké představy mají žáci se zrakovým postižením o svém budoucím povolání a světě práce. K naplnění cíle praktické části, který je rozpracován na dva dílčí cíle, byl použit kvalitativní výzkum, technikou sběru dat byl strukturovaný rozhovor. Ten mi poskytlo celkem 6 dotazovaných, z toho 1 pracovník školského zařízení, 1 pracovník zařízení poradenského a 4 žáci se zrakovým postižením ve věku 13 - 15 let. Otázky pro žáky byly sestaveny na základě zpracování podkladů pro teoretická východiska a rozčleněny na dvě části. První blok otázek zjišťoval základní anamnestická data žáků se zrakovým postižením a jejich představy o budoucím povolání, blok druhý byl pojat jako didaktický test, který je složen z otázek ze světa práce a jehož výsledky vypovídají o tom, jak se tito žáci orientují právě v problematice světa práce. K naplnění druhého dílčího cíle bylo použito rovněž strukturovaného rozhovoru s pracovníkem pedagogického zařízení a se speciálním pedagogem v SPC a zpracování získaných informací pomohlo ke stručnému zmapování současné situace kariérového poradenství žáků se zrakovým postižením v Jihočeském regionu. Kvalitativní výzkum přinesl v oblasti adekvátnosti představ žáků se zrakovým postižením vcelku překvapivé závěry. Vyplynulo z něj, že i přes závažnost zrakového postižení a limity s ním spojenými, se představy dotazovaných jeví jako přijatelné a adekvátní. V případě otázky kariérového poradenství a profesní přípravy těchto žáků je zřejmé, že vše probíhá standardním způsobem tak, jako je tomu v případě žáků intaktních, problematika postrádá určitou ucelenou koncepci a ke specifikům, která souvisí se zrakovým postižením, dotazovaná vzdělávací instituce nepřihlíží.
|
|
|
Internet jako nástroj odstraňování informačního deficitu jedinců se zrakovým postižením
ZÍKOVÁ, Hana
Rozvoj informačních a komunikačních technologií se v současné době pozitivně odrazil v životě osob se zrakovým postižením. Významnou oblastí informačních a komunikačních technologií se stávají převážně kompenzační pomůcky na bázi výpočetní techniky a tím i možnost využití internetu. Internet je pro jedince se zrakovým postižením kompenzací přístupu k informacím, samostatné mobilitě a v procesu edukace. Z pohledu intaktní společnosti se využití webových stránek zdá být bezproblémové, ale pro uživatele se zrakovým postižením mnohdy webová stránka skýtá různé překážky. Teoretická část práce je zaměřena na zrakové postižení a jeho klasifikaci, možnosti kompenzace postižení a možné limity v oblasti přístupu k informacím. Dále práce popisuje informační a komunikační technologie, internet ve vztahu k cílové skupině, kdy tato kapitola obsahuje stručně popsaný metodický materiál pro tvorbu přístupného webu a poslední kapitolou je oblast kompenzačních pomůcek. Cílem praktické části je zjistit přístupnost webových stránek vybraných orgánů státní správy, oblasti školství a vybraných webů vázaných na životní komfort člověka. Praktická část je provedena na základě analýzy bariérovosti webových stránek za pomoci metodického materiálu pro tvorbu přístupného webu pro jedince se specifickými potřebami a na základě kvalitativního výzkumu za použití metody pozorování. Z výsledků je patrné, že z celkového počtu 17 vybraných webových stránek zcela splňovaly pravidla pouze 2 webové stránky, 14 stránek naplňovalo pravidla s mírnými nedostatky a 1 webová stránka pravidla nesplňovala. Zjištěním přístupnosti vybraných webových stránek vznikl materiál, který bude moci informovat osoby se zrakovým postižením o přístupnosti daných stránek nebo může být vhodným podkladem pro osoby, které se úpravou stránek zabývají.
|
|
|
Význam stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
NOHAVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu Stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část bakalářské práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, vývojem dítěte v předškolním věku se zabývá druhá kapitola, další kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se zrakovým postižením a poslední kapitola se zabývá smyslovým vnímáním u těchto dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce je rozpracovat již stávající část školního vzdělávacího programu (ŠVP) pro předškolní vzdělávání Mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na smyslové vnímání a vytvořit výukovou pomůcku. Dílčím cílem této bakalářské práce je zjistit prostřednictvím rozhovoru s pedagogy, jakou část ŠVP v oblasti smyslové výchovy je vhodné rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vyrobit výukovou pomůcku, která bude přínosem pro rozvoj smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Třetím dílčím cílem je ověřit výukový materiál v praxi. V souladu se stanovenými cíli jsou zvoleny tři výzkumné otázky. K dosažení stanovených cílů jsou ke zpracování bakalářské práce využity techniky kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v praktické části této práce je použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. Na základě zjištěných informací z rozhovorů se dále odvíjelo výzkumné šetření. Další použitá metoda je metoda sekundární analýzy osobní dokumentace vybraných dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Poslední metoda využitá při výzkumném šetření je metoda zúčastněného pozorování a přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Vzhledem k dílčím cílům byly vytvořeny kategorie pozorování. Výzkumné šetření probíhalo v období od ledna do konce měsíce března roku 2014 v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Cílovou skupinu, která je předmětem zkoumání, tvoří pedagogové a děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě vlastnoručně vyrobené výukové pomůcky zaměřené na rozvoj hmatového vnímání. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě dvě pomůcky rozvíjí stanovené kategorie pozorování. Vytvořené pomůcky přispívají u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku k rozvoji nejen hmatového vnímání, ale také jemné motoriky, řeči a komunikace, zrakového vnímání, paměti a myšlení. První pomůcka také podporuje rozvoj matematických představ a druhá rozvoj představ o lidském těle. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že obě dvě pomůcky byly pro děti přínosné. Děti se při práci s pomůckami učí pracovat systematicky, dokončovat činnosti, samostatně se rozhodovat. Při práci s první pomůckou se učí spoléhat na svůj hmat, rozvíjí si slovní zásobu, trénují geometrické tvary a počítání. Při práci s druhou pomůckou se učí hmatem rozeznat různé druhy materiálů a povrchů, rozvíjí si slovní zásobu, zrakem rozeznávají barvy, získávají představu o lidském těle, trénují skládání těla z jednotlivých částí. Na základě pozorování je možné říci, že je práce dětí s výukovou pomůckou ovlivněna několika faktory. Jak bylo zjištěno, na výkon dětí má vliv pozornost, pracovní prostředí, dostatek času na práci, opakování a shrnování činností, denní doba a bdělost dítěte, motivace a zájem dítěte. Aktuálně je na trhu poměrně velké množství pomůcek, které podporují rozvoj hmatového vnímání. Všechny nabízené pomůcky ale nejsou vždy vhodné pro dítě s různým zrakovým postižením. Mým cílem bylo vyrobit takovou pomůcku, která je svým způsobem originální a splňuje všechna potřebná kritéria.
|
|
|
Dramatická výchova v speciálně pedagogic kém prostředí
Helemíková, Lenka ; MACHKOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; VALENTA, Josef (oponent)
Práce se zabývá možnostmi užití dramatické výchovy ve speciálně pedagogickém školství. Je rozdělena na čtyři kapitoly.
První kapitola se věnuje vymezení jednotlivých druhů a forem postižení, specifikuje nároky kladené na pedagoga ve speciálním školství i v oboru dramatické výchovy. Popisuje činitele, které ovlivňují reakce jedince na jeho postižení.
Druhá kapitola vymezuje dramatickou výchovu v systému paradivadelních systémů, přibližuje i jiné systémy, které jsou v rámci speciálně pedagogického prostředí užívány.
Třetí kapitola hledá možnosti aplikace dramatické výchovy do výchovného a vzdělávacího prostředí u různých skupin jedinců s postižením.
Čtvrtá kapitola předkládá několik realizovaných projektů a hodin u jedinců s mentálním postižením.
|
|
|
Hmatová kniha jako jeden z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením
FLÍČKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu hmatových knih jako jednoho z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením. Teoretická část bakalářské práce je členěna čtyř kapitol, které se zabývají jedincem se zrakovým postižením, klasifikací zrakově postižených osob, specifickým vývojem dítěte se zrakovým postižením v předškolním věku, dále hmatovým vnímáním v životě člověka se zrakovým postižením, oblastí tyflografiky a výrobou knih s hmatovými ilustracemi. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký názor mají rodiče dětí se zrakovým postižením na hmatové knihy a jaké možnosti nabízí tato kniha pro jejich dítě v praxi. Ke zjištění tohoto cíle jsem si stanovila sedm výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaměřovala na to, kde mohou rodiče dětí se zrakovým postižením zapůjčovat hmatové knihy. Druhá výzkumná otázka se týkala toho, zda jsou nabízené knihy kvalitní, pro dítě a jeho rodiče zajímavé a množství v oběhu dostatečné. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na odlišnosti způsobu čtení hmatové knihy dle stupně zrakového postižení a pohlaví dítěte. Čtvrtá otázka se týkala reakce dítěte na hmatovou knihu při prvním kontaktu a následné práci. Pátá výzkumná otázka se zaměřovala na to, zda mají hmatové knihy dle názoru rodičů pro jejich děti nějaký přínos. Za pomoci šesté výzkumné otázky jsem zjišťovala, jaké oblasti jsou rozvíjeny pomocí této knihy u předškolního dítěte se zrakovým postižením. Sedmá výzkumná otázka byla zaměřena na zjišťování faktorů, které ovlivňují práci předškolního dítěte se zrakovým postižením s hmatovou knihou. Cílovou skupinu, která byla předmětem zkoumání, utvořili rodiče dětí se zrakovým postižením v České republice a nevidomý chlapec předškolního věku. Ke zpracování této bakalářské práce byly využity techniky kvalitativního přístupu. Data byla sbírána pomocí polostandardizovaných rozhovorů se zákonnými zástupci dětí se zrakovým postižením, pozorováním a analýzou dokumentů. Většina rodin s dítětem se zrakovým postižením si nechává knihy zasílat poštou. Čekací doba na danou knihu se odvíjí od toho, zda je k dispozici. Z odpovědí rodičů je patrné, že knih mají pro potřeby svého dítěte dostačující množství. Hmatové knihy jsou z jejich pohledu kvalitně zpracované. Nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že rodič čte dítěti příběh v knize, snaží se ho vtáhnout do děje, vysvětluje a pomáhá s hmatovým čtením. Nevidomé děti se na obrázku zaměřují nejprve spíše na detail. Při hmatovém prohlížení neznámých materiálů nemají děti respondentů problémy s materiály v knize. Většina rodičů odpověděla, že jejich děti čtou jednu knihu několikrát za sebou. Rodiče vidí přínos hmatových knih především v tom, že spojuje sluchový vjem s vjemem hmatovým, rozvíjí jemnou motoriku, komunikaci, myšlení, fantazii, seznamuje dítě s novými předměty prostřednictvím příběhu a přibližuje mu svět lidí bez zrakového postižení. Z výzkumu je patrné, že při čtení hmatové knihy je podporován rozvoj jemné motoriky, řeči a komunikace, orientace na ploše, časoprostorové orientace, hmatové a sluchové percepce, paměti, myšlení, pozornosti, ale i sociálních vztahů. Na průběh čtení má vliv řada faktorů, jako např. motivace ke čtení, zájem jedince, osoba, která s dítětem pracuje, pozornost, zvolené místo, poloha dítěte u čtení, aktuální nálada, zdravotní stav a samotné provedení knihy.
|
|
|
Význam volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku.
HESSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá významem volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku. Volný čas má pro cílovou skupinu shodný význam, jako standardně pro majoritu. Přínosem je tak relaxace, fyzické a psychické uvolnění, odbourávání stresu. Dále hraje volný čas významnou roli v oblasti nenásilné a neformální integrace. Ideálním prostředkem pro zapojení a začlenění jedinců se zrakovým postižením do společnosti jsou sportovní aktivity. Tyto aktivity jsou velkým přínosem pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První část práce se zabývá vymezením pojmu ?kvalita života.? Druhá stať teoretické části se věnuje vymezení termínu ?zrakové postižení.?Závěrečná část teoretického bloku se věnuje vymezení pojmu ?volný čas.? Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumné cíle a výzkumné otázky. Ke sběru dat byl použit kvalitativní postup, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili čtyři respondenti se zrakovým postižením z regionu Českobudějovicka. Cílem bakalářské práce je kvalitativním šetřením představit sportovní aktivity jako možný nástroj prevence sekundárních dopadů zrakového postižení. Výše uvedený cíl je rozpracován na dva dílčí cíle. Pro naplnění cílů praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní postup. Výzkumné šetření proběhlo pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Sběr dat s dotazovanými respondenty mi dopomohl zodpovědět níže uvedené výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaký je význam sportovních aktivit z pohledu jedince se zrakovým postižením? Za hlavní význam sportovních aktivit u všech dotazovaných respondentů lze označit zlepšení psychiky, fyzické kondice, pohody, možnost odbourávání stresu. Tyto aktivity mají pozitivní vliv v oblasti odreagování, zábavy a slouží k pocitu naplnění dne. Výzkumná otázka č. 2: Jaké sportovní aktivity realizují dotazování respondenti se zrakovým postižením? U dotazovaných respondentů bylo kvalitativním šetřením jednoznačně zjištěno, že nejčastěji realizovanou sportovní aktivitou je plavání. Dále turistika a jízda na tandemovém kole. Výzkumná otázka č. 3: Proč dotazovaní respondenti se zrakovým postižením nerealizují sportovní aktivity ve svém volném čase? Jaké jsou příčiny? Kvalitativní analýzou sebraných dat se projevilo, že překážky k realizování sportovních aktivit ve volném čase jsou vnějšího charakteru. Důvod je buď organizačního rázu nebo absence podpory asistence či průvodcovské služby. Ze závěrů souvisejících s vymezením prvního dílčího cíle vyplynulo, že podle analyzovaných jedinců je nejčastější překážkou při realizování sportovních aktivit limitovaná nabídka asistence. Další překážkou při realizaci aktivit je jejich finanční náročnost a dále jejich dopravní dostupnost. Výstupy, které souvisejí s vymezením druhého dílčího cíle u sledovaného souboru, prokázaly, že velmi přínosnou a preferovanou aktivitou je plavání. Další využívanou sportovní aktivitou je turistika a jízda na tandemu. Analýza ukázala, že tyto aktivity mají pozitivní vliv zejména na pohybový aparát. Všechny tyto aktivity mají velký přínos pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Preferované aktivity nejsou jen sportovního typu, ale jsou to i aktivity uměleckého rázu. Především návštěvy divadla, koncertů, zábav a pořádání poznávacích výletů. Bakalářskou práci lze využít jako studijní materiál pro studenty souvisejících oborů, z důvodu úzce vyprofilované práce v rámci oboru oftalmopedie.
|
|
|
První seznámení s elektronickými kompenzačními pomůckami u dětí se zrakovým postižením v rámci zaškolovacího kurzu.
PŘIBYLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se věnuje kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek, kterého se účastní dvě klientky s těžkým zrakovým postižením. Pro tyto klientky byl vytvářen metodický materiál. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se člení do šesti kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na zrakové postižení. Druhá kapitola představuje vývoj jedince se zrakovým postižením. Další kapitola se snaží vymezit edukaci osob se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se zabývá speciálně pedagogickým poradenstvím pro osoby se zrakovým postižením. Pátá kapitola je věnována sociální rehabilitaci a také představuje poradenská zařízení sociální rehabilitace. Poslední kapitola charakterizuje kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem bakalářské práce je optimalizovat část již existujícího kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek do metodických listů pro klientky s těžkým zrakovým postižením. Dílčím cílem je prostřednictvím rozhovoru s lektorkou kurzu se dozvědět informace o kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a na základě jejího doporučení zjistit téma, které budu následně rozpracovávat do metodických listů. Cílem práce je také vytvořit metodický materiál, který bude přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a následně ho ověřit v praxi. V souladu se stanoveným cíli jsou zvoleny výzkumné otázky. K dosažení cílů byl stanoven kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byly použity následující metody. První metodou byl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor byl veden s lektorkou kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Na základě rozhovoru bylo navrhnuto téma, které bylo následně rozpracováno do čtyř metodických listů. Druhou metodou použitou při výzkumném šetření bylo zúčastněné pozorování. Vytvořily se kategorie pozorování vzhledem k dílčím cílům bakalářské práce a ty byly zaneseny do záznamového archu pro pozorování. Poslední metodou byla metoda sekundární analýzy osobní dokumentace klientek. Samotné výzkumné šetření se uskutečnilo od února do poloviny dubna v prostorách Tyflokabinetu České Budějovice, o.p.s., který realizuje kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Výzkumný soubor tvořila nevidomá žákyně a žákyně se zbytky zraku. Výsledkem mé bakalářské práce je originální metodický materiál. Díky evaluaci probírané látky umístěné na konci každé lekce bylo zjištěno, že metodické listy byly přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a přispěly k porozumění probírané látky. Na základě pozorování jsem zjistila, že výuka kurzu je ovlivněná časovou dotací jedné hodiny kurzu a také pozorností klientek. Na základě pozorování je možné říci, že lze vymyslet různé hry a činnosti, které byly zaměřeny na procvičování dané látky, ale je nutno vzít v úvahu časovou dotaci výuky kurzu, která činí 60 minut. Je ověřené, že častokrát 60 minut nestačilo, aby se stihlo probrat vše, co bylo připraveno, ale je to zase hodně minut pro udržení pozornosti klientek.
|
host ::
RSS.