|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta.
BALVÍNOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá vlivem implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta. Každoročně se v České republice provede více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Přesto, že kardiostimulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech aspektů klientova života. Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před a po implantaci kardiostimulátoru. Jak byli klienti edukováni a kdo jim nejvíce pomohl se vyrovnat se vzniklou situací. Zjišťovali jsme, zda klienti měli k dispozici dostatek informací o životě s kardiostimulátorem. A k jakým změnám došlo v životě klienta po implantaci kardiostimulátoru. Pro naplnění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum provedené rozhovory se 7 klienty, kteří mají již více než jeden rok implantovaný kardiostimulátor. Rozhovory byly provedeny při návštěvě klientů v kardiostimulační poradně, kam dochází na pravidelné kontroly. Výzkumem bylo zjištěno, že péče je na velmi dobré úrovni a všichni dotazovaní klienti byli s péčí spokojeni. Měli dostatečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šokem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sledování srdečního rytmu, se klienti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost již nyní nevnímají. Jejich život je ve většině případech lepší. Z výzkumného šetření je zřejmé, že kardiostimulátor významně ovlivňuje zdravotní stav klientů, ale nemá vliv na život klienta.
|
|
|
Bezpečná ošetřovatelská péče
HAVELKOVÁ, Hana
Bezpečí pacientů je celosvětovým problémem a my se stále více zamýšlíme nad možnostmi zvyšování kvality poskytované péče, což je prioritou všech poskytovatelů zdravotní péče, sester nevyjímaje. Nesmíme zapomínat ani na pacienty a jejich blízké, neboť jsou našimi partnery a sestra by měla usilovat o to, aby se sami pacienti aktivně podíleli na péči o své zdraví, a tím získali důležitou roli v prevenci některých nechtěných pochybení. Teoretická část diplomové práce byla věnována podrobnější analýze pojmu bezpečí a bezpečné péče a následně rozebírala možné prostředky podporující bezpečnou péči a s nimi spojená negativa. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké prostředky jsou využívány pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče u všeobecných sester studujících specializační vzdělávání. Bylo stanoveno šest hypotéz. K dosažení cíle diplomové práce a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní šetření s technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, studující v měsíci únoru 2010 specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dotazované sestry nevyužívají dostatek prostředků, které by mohly napomoci snížení rizika vzniku pochybení vedoucí ke zvýšení úrovně bezpečné ošetřovatelské péče. K navrhovaným opatřením směřujícím ke zvýšení používání prostředků pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče jednoznačně patří prohloubení podvědomí o jejich existenci. Je nutné rovněž důsledně apelovat na management, aby více využíval různých prostředků a informoval o nových postupech a provedených analýzách pravidelně všechen zdravotnický personál, nejen sestry. Vedoucí pracovníci by měli provádět pravidelné a podrobné analýzy proběhlých mimořádných událostí, stanovit rizika pochybení a realizovat opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí. Výsledky šetření budou poskytnuty odborné veřejnosti, publikovány v odborných periodikách a mohou sloužit jako podklad pro srovnávání dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Faktory nespokojenosti sester a jejich vliv na kvalitu péče na kardiochirurgickém oddělení.
ERETOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry patří z hlediska odborné přípravy i profesionálního výkonu mezi náročná povolání. Je očekáváno, že sestra zvládne odbornou činnost, práci s moderní technikou, vykonávání administrativních prací, unese fyzickou i psychickou zátěž své profese, dokáže ovlivnit a vést správným směrem prožívání a jednání nemocných a v neposlední řadě je schopna se vypořádat s pracovními i rodinnými problémy, které s sebou život přináší. Toto všechno často řeší v nepřetržitém, směnném provozu na různých specializovaných pracovištích. Jak jsou sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení ve své profesi spokojeny či nespokojeny, jaký vliv má na jejich spokojenost délka praxe, zda by měla případná nespokojenost sester vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a jaké možnosti má management zdravotnického zařízení při snižování faktorů nespokojenosti, to jsou otázky, které se staly předmětem diplomové práce. Výzkumné šetření bylo provedeno v IKEM v Praze. Ke zmapování dané problematiky byla zvolena metodologie výzkumu kvantitativní i kvalitativní. V kvantitativní části byl vytvořen dotazník pro všeobecné sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení a pro hospitalizované pacienty.Nástrojem sběru dat kvalitativního šetření byl rozhovor se zástupci základního, středního a top managementu nemocnice, kterým bylo zjišťováno. Kvantitativním šetřením byla zjištěna následující fakta. Nejčetnějšími faktory nespokojenosti jsou, zvýšená psychická a fyzická zátěž, nespolupracující pacient a péče o více pacientů najednou, množství administrativy v souvislosti s péčí o pacienta, nedostatečné finanční ohodnocení, nedostatečná komunikace ze strany lékařů a nadřízených, nedostatek pomocného personálu, promítání se zaměstnání do soukromí či problém s usínáním po noční službě. I přes všechny tyto zjištěné negativní faktory jsou sestry ve svém zaměstnání spokojeny a to bez ohledu na délku praxe. Identifikované faktory nespokojenosti rovněž nemají vliv na kvalitu poskytované péče. Z výsledků kvalitativního šetření vyplývá, že nejčastěji používaným způsobem managementu při zjišťování spokojenosti zaměstnanců je osobní zjištění, aktivní pohovor a sdělení personálu. Zástupci top managementu, středního a základního managementu mají možnost při odstraňování, či snižování faktorů nespokojenosti působit samostatně v rámci svých nastavených kompetencí. Dále je možná vzájemná spolupráce mezi staničními sestrami, vrchními sestrami a náměstkyní pro ošetřovatelskou péči. V určitých případech je problém postoupen oprávněným osobám, jimž přísluší řešení (náměstek pro léčebnou péči, sociálně-právní oddělení, personální oddělení). S lékaři při odstraňování či snižování zjištěných faktorů nespokojenosti spolupracují zástupci managementu minimálně. O závažných případech je informován vedoucí lékař nebo primář oddělení, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči informuje ředitele nemocnice. I přes veškerou snahu managementu o eliminaci se však některé faktory nespokojenosti neustále opakují a nedaří se je odstranit.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
|
|
Potřeba standardu resuscitace v lůžkových zdravotnických zařízeních
DLOUHÁ, Hana
Bakalářská práce obsahuje krátký přehled vývoje resuscitace ve světě a současná doporučení pro resuscitaci dle Evropské rady pro resuscitaci. Součástí je také popis základní diagnostiky náhlé zástavy oběhu, zajištění vitálních funkcí, včetně použití alternativních pomůcek a problematiky neodkladné resuscitace v nemocnici. Poskytnutí účinné resuscitace se odráží v kvalitě poskytnuté péče, na kterou jsou v dnešní době kladeny vysoké nároky, zvláště při akreditaci zdravotnických zařízení a tvorbě standardů pro ošetřovatelskou péči. Cílem této práce je zjistit a porovnat rozsah znalostí sester lůžkových oddělení v oblasti neodkladné kardiopulmonální resuscitace ve dvou nemocnicích, z nichž jedna používá standard resuscitace. Dalším cílem je vytvořit standard resuscitace pro sestry lůžkových oddělení, předložit jej ke zhodnocení zúčastněným sestrám a zjistit, do jaké míry je vytvořený standard resuscitace přínosem pro práci sester, které jej dosud nepoužívaly. První výzkumná otázka zněla: Jak sestry vnímají nově vytvořený standard? Druhá výzkumná otázka zněla: Ocení sestry přínos vytvořeného standardu? Stanovená hypotéza, předpokládá větší znalosti u sester, které standard resuscitace používají, než u sester, které ho nepoužívají. V první fázi byla použita kvantitativní technika šetření prostřednictvím dotazníku, vědomosti a znalosti všeobecných sester byly zmapovány ve dvou zdravotnických zařízeních, z nichž jedno používá standard resuscitace platný pro celé zařízení. Dotazník obsahoval 34 položek, 21 otázek se týkalo znalostí dotázaných sester a 13 otázek mapovalo demografické údaje, organizaci práce na pracovištích a zkušenosti respondentů v oblasti resuscitace. Na základě výsledků kvantitativního šetření byla hypotéza potvrzena.Výsledky také odkrývají nedostatky ve školení zdravotnických pracovníků obou nemocnic a vědomostech zúčastěných sester. Ve druhé fázi šetření byla sestrám, které nemají vypracovaný standard resuscitace, předložena verze standardu resuscitace ke zhodnocení. Hodnocení standardu bylo provedeno kvalitativním šetřením pomocí polostandardizovaného rozhovoru s vedoucími sestrami ošetřovatelských stanic. Tyto sestry zhodnotily předložený standard resuscitace kladně, jeho přítomnost přivítají a přínos vidí ve zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Standard nefarmakologického tišení a hodnocení bolesti u novorozenců a kojenců
PAVLÁSKOVÁ, Ilona
Význam diplomové práce spočívá zjištění současného stavu hodnocení a tišení bolesti na novorozeneckých a kojeneckých odděleních vybraných nemocnic, zjištění míry používání standardizovaných hodnotících škál pro bolest, zjištění překážek při hodnocení a nefarmakologickém tišení bolesti a zejména pak ve vypracování standardu pro hodnocení a tišení bolesti pro novorozenecká a kojenecká oddělení.
|
|
|
Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov
CHAMROVÁ, Anna
Ošetřovatelská dokumentace se stává v současnosti důležitou složkou zdravotnické dokumentace. Je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu i v domovech pro seniory. Teoretická část bakalářské práce {\clqq}Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov`` obsahuje kapitoly týkající se ošetřovatelského procesu a ošetřovatelské dokumentace. Dále se v této části zabýváme charakteristikou Domova pro seniory Chýnov a specifickými problémy a potřebami geriatrických klientů, především klientů s Alzheimerovou demencí. Cílem mé práce je vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci v Domově pro seniory Chýnov, aplikovat ji v tomto zařízení a v neposlední řadě zjistit, zda použití této dokumentace má vliv na holistický přístup sester ke klientovi. Ve výzkumné části práce byla v první fázi vytvořena nová dokumentace a aplikována v Domově pro seniory Chýnov. Respondenti měli možnost s dokumentací pracovat v měsíci lednu a únoru roku 2010. V druhé fázi jsme se snažili zmapovat názory respondentů na vytvořenou dokumentaci. Před začátkem výzkumu byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Přijmou sestry, pracující v Domově pro seniory Chýnov nově vytvořenou dokumentaci jako součást zdravotnické dokumentace? Výzkumná otázka 2: Nebudou se sestry pracující v Domově pro seniory Chýnov odvolávat na časovou náročnost při práci s vytvořenou dokumentací? Výzkumná otázka 3: Ovlivnila vytvořená dokumentace komunikaci mezi ošetřujícím personálem? Výzkumná otázka 4: Přispěje nově vytvořená dokumentace ke změně pohledu sester na pacienty v duchu holistické filosofie? Pro naplnění uvedených cílů byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování s využitím polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů (všeobecných sester) pracujících v tomto zařízení.Na základě výsledků výzkumu se domníváme, že cíle práce byly splněny. Výzkum ukázal, že nově vytvořená dokumentace přispěla ke zlepšení komunikace mezi členy ošetřovatelského týmu a sestry ji přijali jako součást zdravotnické dokumentace. Smyslem práce bylo vytvoření kvalitní ošetřovatelské dokumentace, která by byla jednoduchá, časově nenáročná a zároveň byla zaměřena na specifické potřeby klientů Domova pro seniory Chýnov. Práce má přínos praktický.
|
|
| |
|
|
Historie a současnost vzdělávání sester v Jihočeském kraji
HUBOVÁ, Vilma
Moderní ošetřovatelství má své kořeny v minulosti. Ošetřovatelství prošlo velkým vývojem od původního opatrovnického pojetí péče o nemocného po organizovanou činnost založenou na bázi odborného vzdělávání sester. Otázkou, jak tento vývoj probíhal od roku 1945 do současnosti a možnostmi vzdělávání sester se zabývá předložená práce. Cílem bylo zmapovat vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji v jednotlivých obdobích. Jedná se o kvalitativní výzkum, který využívá metodu sekundární analýzy dat a hloubkové rozhovory s několika staršími absolventkami zdravotnických škol v padesátých a šedesátých letech minulého století. Práce poukazuje na vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji do roku 1989 a pokračuje inovací vzdělávacích programů zdravotnických škol po roce 1989. Zabývá se rozborem sylabů zdravotnických škol v historii a srovnává se současností. Tato práce ukázala, jak se vyvíjelo vzdělávání sester od minulosti do současnosti. Srovnává a nabízí možnosti zájemců o studium sester a porovnává náplně oborů. Je to historicky srovnávací práce.
|
host ::
RSS.